Zdravení učitelů

Nezabývej se hloupostmi, zdravit je slušnost. Někdy to vyjde s úsměvem, jindy ne. Pusť to z hlavy.

Nedělej si s tím starosti. Zkrátka pozdrav a je to. To, jak odpovídají neřeš. Je to jejich problém. Odpovědět ani nemusí. Je to jejich problém. Abys nebyl vztahovačný. Mně sousedka taky nedávno neodpověděla na pozdrav. Docela mě to naštvalo.

Hlavně proč se usmívat, když nemám náladu, že? Nebo nemusíte mít učitele rád, tak proč se na něj usmívat? Nebo on Vás nemusí snést, tak proč by se usmíval. To se netýká jen učitelů, ale i lidí venku, sousedů, v práci kolegů apod. Lidé si jsou sympatičtí nebo nesympatičtí.

Mě kdyby někdo pozdravil i s úsměvem, tak by mě to potěšilo. Podle mne to není nic špatného, když k pozdravu přidáte i úsměv. To, že někdo je kamenný, za to nemůžete. Ale také je možné, že jste učitelku třeba něčím naštval. To víte jenom vy.

Určitě si to neberte osobně. Spíš ten dotyčný nad něčím přemýšlí a pozdraví tak nějak automaticky, i když Vás registruje, tak má myšlenky někde jinde a jestli nasadí úsměv, to už je stejně mimo.

Takže neřešit, někdo to tak má běžně, že má kamennou tvář, my jsme říkali kožený ksicht.

Proč něco chceš řešit za ně? A když nevíš co si myslí, zeptej se - třeba hau ár jů. Když chceš usmívej se.
Některé lidi zdravíme rádi, že je vidíme, některé jen ze slušnosti a některé přejdem, ač je známe. To školní řád neřeší, jak se při tom tvářit. Takové starosti ...

Zdrav je dál, jak zdravíš. Je to hezké. A jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Jenom věř, že oni mají v tu chvíli jiné starosti, než řešit, co vyzařuješ. A taky si zvykni, že jsou lidé různí. S některými vyjdeš v pohodě, jiní o to nestojí a dokonce někteří čekají na Tvé chyby. V životě potkáš různé exempláře. Jsou země, vesměs chudé, kde je té vlídnosti a vstřícnosti více. Jinde zas jsou velmi odtažití. Můžeš to studovat, co bylo historickou příčinou takového nastavení a co může být za tím, proč se někdo na svět mračí. Hlavně, když mladí cestují, tak poznávají ty rozdíly.