2x
A tak jsem se rozhodl, že to ukončíme, než se celé toto pouti zničí.
A co chcete, aby udělala?
Vždyť jste se tak rozhodl! Važte svá slova /činy/.
1) Že to ukončíme - nepoužívejte množné číslo, když jste se tak rozhodl sám.
Myslel jste si, že Vás bude přemlouvat? Jak jste pro ni nenahraditelný? Vždyť jste se ani neviděli a z očí do očí si nemusíte sednout. Je to pouze virtuální, vysněný vztah.
2) Ukončíme, než se to zničí - tím, že něco ukončím, tak to všechno zničím sám, ze své strany, žádné pokračování nebude.
Takže co vlastně? Jste nerozhodný, něco napíšete a potom to chcete vrátit zpět?
Holky nepotřebují kajícníka, kterého budou utěšovat. Samy mají třeba nějaký problém.
Takže trošku více sebevědomí, stát si za svým slovem, nepitvat různé pitomosti v sobě, začít sportovat, mít nějaké koníčky a hlavně výsledky. Každý je zodpovědný za svoje činy, tak se tak chovejte. To bude lepší, než nějaké zkroušené chování, omluvy, fňukání a sypání popele na hlavu.
Vyřešte si nejdříve osobní problém, o kterém píšete, že máte.
A oslovte ji později, až se budete cítit v pořádku. A mezitím koukejte oslovovat naživo různá děvčata, abyste si zlepšil komunikaci s osobami druhého pohlaví a navázal plno kamarádských vztahů. Neupínejte se pouze na jednu.
Ano, máte pravdu, díky. Jen jsem doufal v to, že to pochopí? Říkal jsem jí, že ona je moje první, že vztahy jsem vůbec neřešil. Nechci jí zpátky, jen bych rád se s ní udobřil a vrátil čas, dokud jsme nebyli virtuálně něco víc. Vím, že to teď bude chtít čas, Jen bych rád s ní zůstal dál v kontaktu.
Vím, že to bolí, každý rozchod bolí, ať už skutečný milostný, nebo kamarádský.
Každý rozchod v nás zanechá smutek, ale zároveň nás posílí.
Zkuste se ozvat později. I ona dozraje a třeba si bude chtít popovídat, pobavit se. Neházejte flintu do žita, ale nečekat, že ona ,,to,, pochopí. Mladé holky raději hezké, veselé, přátelství, na něco se těšit, výhled do budoucnosti, nic komplikovaného.
Díky, už jsem se s tím i celkem smířil, že teď s tím prostě nic nenadělám, ponaučil jsem se, jsem až moc zbytečně zbrklej a neumím si představit ty následky a pak toho lituju. Jen by mě zajímalo, kdy se jí tak mám ozvat? Za 2 měsíce? A co jí mám napsat? "Ahoj, jak se máš, co děláš?" Toto asi bude nejlepší a když nebude mít zájem, tak prostě jít dál.
2x
Jak, napravit přátelství? Ty jsi zamilovanej a ona ne. Možná jsi ji z počátku zaujal, nějakou dobu mohla mít taky pocit, že si rozumíte. Ale pak přišla na to, že to není ono. Ona Tě prostě tak nebere, jako Ty ji. Ve své hlavě sis vykonstruoval, že jste dvojice. Že Vás pojí nějaké pouto. A teď, když tomu tak není, tak jí sděluješ, jaké v sobě uděláš rozhodnutí ohledně vztahu, který vlastně vztahem nebyl. A čekáš, že ji to dojme nebo strhne zpět. Musí to cítit, jako žadonění a je jí to nepříjemné. Tak se odmlčela, vyhýbá se konverzaci, aby Ti nedávala naději.
Já být Tebou, nikam za ní nejedu. Nečekaná návštěva ji akorát uvede do rozpaků. A co když tam bude s nějakým klukem?
U holek většinou vyhrává milý pohodový sebevědomý kluk, který si na ni udělá čas mezi svými zájmy, který má smysl pro humor a nefňuká. Ani o kamarádství se neškemrá. Prostě není, a jednou bude jiná. /A to jí nepiš./
Samozřejmě je nesmysl někoho přepadat doma. Jakým právem by se měl cpát někomu do soukromí? Takže máte pravdu a já mám za to, že pokud se dívka nebude chtít setkat třeba někde v kavárně na kafi, dál bych to nehrotila, protože nevíme, co jí vůbec napsal a pro ni to mohlo být naprosto rozhodující. Neměla to holt zapotřebí. Ne každý miluje melodramata tam, kde nejsou.
Pošlu to v lepší verzi, možná, třeba mi něco poradíte, když to tady napíšu na plnou hubu. Před třema měsícama jsem poznal jednu moc fajn holku, která mi strašně přirostla k srdci. Nikdy předtím, jsem neřešil vztahy, nechtěl jsem řešit ani jí, protože vím o svým problému se zuby, ale už se stalo. Jako kdyby na to čekala až udělám ten krok, byl jsem z ní v prdeli. A tak jsme se po nějaké době dali "virtuálně" dohromady, to znamená, že jsme se do dneska neviděli, nikde jsme spolu nebyli a ani nic nebylo, jen jsme si psali sladký řečičky, hráli jsme, kecali nebo koukali na filmy. Viděli jsme se jedině na fotce. Pořád mi v hlavě vrtal ten můj problém, jak asi bude reagovat, až jsem dostal strach, nebo jsem zpanikařil. Takže jsem jí napsal, že to teď fungovat nebude, že mám nějaké problémy a že bude nějakou dobu trvat, než je vyřeším. Než aby došlo k trapné a nepříjemné události, která nevím, jak by dopadla. Jenže jsem to udělal asi v tu nejhorší dobu, co jsem mohl, prostě jsem to na ní vysolil když byla offline a ani jsem jí na to nepřipravil, takže jsem od ní dostal ignor, zkoušel jsem jí to nějak vysvětlit, ale nic. Jenže mi na ní moc záleží a nerad bych o ní přišel jako o kamarádku, když mi k tomu říkala, že od ní každý spíš utíká, je pro mě jako sestra, tak moc jsme si rozumněli tak moc jí mám rád, jen toto píšu, a už mi lezou slzy do očí. Teď bych potřeboval poradit, co mám teď dělat? Jak dlouho mám čekat? A co jí mám napsat? "Ahoj, jak se máš, co děláš?" Co když neodepíše? Co když se jí přiznám, jako teď tady, myslíte si, že by mě odignorovala?
0x
Nějak nechápu. Co je to za svět, kde mladí žijí jen virtuálně, leností se pohnout raději umírají za kompem, než by šli a seznámili se opravdu, v reálu. Asi syn matky samoživitelky, bez svého otce, kterého by mohl napodobit, naučit se roli muže a tak si počíná hystericky jak žena. To není žádná urážka, to je dnešní fakt, že "chlapi" reagují sentimentálně, chtějí lásku a podporu, kterou sami dát neumějí, ale hlavně co je tristní, neumí být opravdoví muži. Bojí se všeho, asi by je ta dívka ukousla, kdyby ji požádali o rande na živo nebo co?
Takže má rada. Napište jí znova a pozvěte ji jen na schůzku, žádné další citové výlevy a to v reálu, ne zase na internetu, děti si také určitě jednou nebudete dělat na internetu, ale s živou manželkou ne? A zároven jí napište, že byste rád navázal osobní živý kontakt, kde byste si vy dva mohli spolu promluvit. A věřte mi, že není nad osobní setkání. Tam oba poznáte, jestli na sebe máte alergii, nebo je možné pokračovat dál v přátelství. A ještě Vám povím, že přítel se nechová tak, jako Vy - zbaběle.
Opravdový chlap, který o ženu stojí, si nejraději s tou dívkou popovídá at už u kafe někde v kavárně nebo na lavičce v parku, ale nepíše sentimentální, možná i nudné cancy o ničem na internetu a pak, protože se nedočkal učasti a soucitu, začne plakat nad rozlitým mlékem, ve smyslu, že měl myslet, než začal něco vůbec psát.
Na závěr - píšu Vám to natvrdo proto, abyste se vzpamatoval a uvědomil si, že zůstanete sám, pokud se budete chovat jak stydlivá pubertačka, žadonící o soucit a pochopení a sama přitom neví čeho. Ani se nedivím, že mlčí. Když si představím, že někoho beru jen jako náhodnou známost na netu, která mně k ničemu nezavazuje a pak mi přijde srdcervoucí zpráva, jak ten druhý trpí, strádá atd, působilo by to na mně také tak, že bych se odmlčela - na věky věkův, nesnáším hysterické reakce totiž.
No a pak napište sem - že se stal z Vás chlap, který si přímo promluvil s tou dívkou, protože o ni stál, pokud to chtěla i ona, samozřejmě, nebo sem přijdte si stěžovat, jaké dívky dneska jsou. Nechtějí si namluvit převlečené chlapy, ale vážně opravdové muže. Mají to totiž v genech. Napsala jsem toho víc i pro ty, co to tu čtou a nevědí, proč je protějšek nechce - důvod je většinou opravdu v tom, že se chovají jak holky. Zženštile, nervově se zhroutí, když je dívka nechce, to o něčem vypovídá, není to zdravý jev. Osobní setkání ukáže, zda o Vás stojí i ona a Vám to zase ukáže, jestli je opravdu tak přitažlivá, jak na Vás působí na internetu...a překvapení může být na obou stranách.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.