Jsem imunní proti urážkám

Můj názor je, že nejste imunní proti urážkám, když odpovíte ještě něco horšího. Evidentně vás to "žere" a následně o tom přemýšlíte. "Imunní" by jste byla, kdyby jste to přešla bez odpovědi, s lehkým úsměvem a náznakem pohrdání. Alespoň navenek se tak tvářit. Ve vás to ale stejně nějakou dobu bude.

Pokud odvětíte horším, tak je přece logické, že dotklo a dost. Další důkaz je, že o tom přemýšlíte.

Urážky vlám vadí a nejste imuní vůči urážkák, protože kdyby to byla pravda, tak byste to vůbec neřešila, nepsala byste zde o tom, bylo by vám to naprosto jedno a nezabývala byste se tím. Až to nebudete řešit, tak budena imunn, půjde to mimo vás.

Tak to je asi dobře, že jste imunní vůči urážkám.Aspoň se neumíte trápit, když vás někdo slovně urazí. A když k tomu navíc nemá důvod, tak je dobrá vaše rychlá reakce, že se nedáte a něco mu odpovíte.

Změňte své chování a nemusí vás nikdo urážet. Pokud na urážku odpovíte ještě hruběji, tak asi u vás není něco v pořádku a snižujete se ještě pod úroveň toho, kdo vás urazil.

Jestli si Vás někdo nedobírá a dělá mu dobře, že Vás dokáže rozhodit?

"Mne může urazit jenom inteligent, a ten to neudělá"- říkala moje máti.

Imunní rozhodně nejste, to byste nereagovala vůbec. Ale možná jste pohotová a dokážete okamžitě zareagovat a odrazit slovní útok. Teď jde o to, jestli vhodně, nebo nevhodně. Jsou lidé, kteří v takových případech nedokáží ihned správně zareagovat a odpověď je napadne až když si to promyslí a to bývá většinou už pozdě, protože ta situace, ve které by mohli vhodně odrazit nějaký slovní útok, už pominula.