Konflikt s partnerem

Takže vy vaříte, uklízíte a partner "o sebe pečuje" a jinak nic? Vy se nedovedete domluvit?

no - a co je teda vlastně dneska "povinnost žen"?

@anonymka - Vždyť to dělat nemusí.

Aha - a partner ví, že vám udělá radost tím, když bude vařit a uklízet on?

@par

- no jo, to záleží jen na Vás, jestli chcete partnera, anebo "rovnoprávnost" .

Vašeho partnera neznám, tedy nevím, co by na něho platilo. Ale opakuju - jestli se obáváte, že vztah nepřežije pokus o dohodu, je něco špatně.

Tak nevařte , máme přece emancipaci ne? Prostě mu řekněte ať si vaří sám. Však to tak dnes dělá dost žen. Pokud by to takto neklapalo tak si musíte najít chlapa kterému nebude vadit že si bude vařit sám.

Ono je to tak, ve společném soužití jsou jisté povinnosti které by měli oba dva plnit bez ohledu na to jestli na to mají nebo nemají náladu, samozřejmě druh a rozsah činnosti si mohou určit ale pak by se to mělo dodržovat. Dnes je situace taková že hodně mladých lidí neví že v domácnosti je třeba dělat i nějakoku "práci" a mít nějakou "povinnost", často to pak končí krachem a není se čemu divit. Jedni moji známí to mají rozděleno tzv. "Po staru". A funguje jim to velice dobře, tj. on maká na hospodářství (i když o tuto práci se někdy dělí dle potřeby) stará se o dům auto otop, opravuje zařizuje vylepšuje, ona se točí v kuchyni, oba si své povinnosti plní a "nediskutují o tom". Tj. on neřekne: "Mně se dneska nechce štípat dřevo a nasypat slepicím" a ona neřekne : "Mně se dnes nechce vařit". Samozřejmě si někdy i "uleví" udělají si "odpočinkový den" jedou třeba na nějakou akci výlet nebo se nevaří a pak si něco objednají nebo zajdou do restaurace ale pokud jsou doma jsou jejich úkoly jasně dané a je to celkem bezproblémové. Ono dneska to asi mladí vidí malinko zkresleně, když žena donese muži na stůl oběd tak to neznamená že je "služka" a když muž zase jde naštípat dřevo a poklidit dvorek tak to neznamená že je "nevolník pacholek pro všechno". Vzájemná služba je v soužití nevyhnutelná, pokud si nechcu plnit své povinnosti doma pak je lépe se do soužití ani nepouštět. Ve městě kde je té práce doma pro muže méně si mohou rozdělit i to vaření,úklid apod. , ale měli by si to pevně stanovit a pak to dodržovat.

@par - se nerada dohaduji a spoléhám se na důvtip a empatii partnera
V tom případě začněte vaření a úklid brát jako vaše nejoblíbenější hobby

Proslov třeba: "Podívej mám tě ráda, ale nebaví mně stále dělat to a to, co kdybychom se domluvili že mi s tím pomůžeš nebo ty převezmeš vaření a já místo toho třebas (nevím co dělá třeba luxování odpadky apod.) A pak už záleží jak se domluvíte konkrétně např. vaření on bude dělat nádobí nebo naopak, nebo vy budete vařit jen PO ST PÁ a on třeba o víkendu mimo to se budete stravovat třeba někde v jídelně nebo restauraci, existují desítky variant jak se domluvit, vařit spolu nebo někdy vy někdy on, nebo vy ale on bude dělat vše ostatní vč. nádobí apod. Ale po domluvě by to měli oba přijmout a nediskutovat o tom, tj. pokud jste domluveni že dnes vaříte vy pak i kdyby se vám nechtělo máte dle dohody povinnost uvařit, zrovna on má povinnost vysát nebo umýt okna je-li to tak domluveno, i když se mu nechce, jinak to fungovat prostě nebude.

Opakuji, že vašeho partnera neznám, tudíž netuším, co je "účinné" - ale připravila bych si (klidně písemně) návrh toho, jak se budete oba na domácnosti podílet, předložila s tím, ať se rozmyslí (třeba do týdne) jak by si to představoval on a pak se dohodneme.

Člověk prostě v životě nemůže dělat jen věci které by "chtěl" je třeba dělat i věci které se mu "nechce", je spousta věcí které člověk "musí" i když se mu nechce protože jinak to prostě nejde, ať budete s tímto nebo jiným partnerem stejně si toto musíte dříve nebo později ujasnit tedy "rozdělení dom. prací" a jejich "dodržování" vyjímku by měla tvořit jen nemoc, přetažení z práce apod., ale neměla by to být výmluva. Nejen ve vztahu i v celém životě je třeba v jistých věcech zatnout zuby a prostě je udělat i když se nám tisíckrát nechce...Proč? Protože jinak to prostě nejde jestli lidi chtějí aby to nějak fungovalo, typicky dnes: "Já mu vařit nebudu nejsu přece jeho služka" on na to "nebudu spravovat ten barák vždyť mi ani neuvaří nejsu její otrok", ona nechce nic dělat, on nechce nic dělat, výsledek? Rozchod pak zase rozchod a zase rozchod a to proto že dnes lidi neumí občas "zatnout zuby" a dělat co mají...

Ono totiž dnes je špatně nastaveno celospolečenské klima, dnes je ve společnosti zakořeněna představa : "hlavně si užívej a dělej co tě baví a když si pořídíš partnera tak ať je tu pro tebe a dělá jen co chceš a jak to chceš ty aby ty ses měl/a dobře"...Jenže tohle je celkem zhoubný a rozkladný názor, proto to dnes často v praxi nefunguje nemůže ani...Dříve se ženy plánovitě učili vařit a starat o domácnost, muži byli vedeni k tomu aby něco uměli byli šikovní a rodinu zajistili prací, čili počítalo se s tím, že jak se dva vezmou tak oba budou muset plnit své role, žena pracovat ponejvíc doma muž v práci šli do toho s tím že se třebas mají rádi ale každý má své povinnosti které musí plnit jinak to fungovat nebude, dnes je ten přístup zkreslený a také to tak podle toho vypadá, neznamená že se role nemohou vyměnit ženská vydělává chlap se stará o domácnost ale vždycky je to zase jen povinnost za povinnost nikoli zábava jednoho na úkor druhého...

Bez toho vám to ale fungovat nebude, cokoli v životě chcete tak něco musíte obětovat, ne proto že to tak někdo nařídil ale proto že to tak je, pokud chcete fungující vztah tak oba musí obětovat něco ze svého pohodlí a o tom bude ta dohoda odměnou za dodržování bude fungující domácnost a potažmo vztah, trestem za nedodržení bude postupný nebo rychlý rozklad domácnosti i vztahu, rozchod následný další vztah v němž pokud se zopakuje tento vzorec tak zase rychle dojde k rozkladu a tak stále dokola, proto jsou možná dnes plné seznamky ale s fungujícími vztahy to bude asi už horší...Bez toho že každý přinese nějakou oběť to prostě fungovat nebude.

Viděli jste například někdy zvířata aby diskutovala o tom kdo například nakrmí mladé? Je to tak určeno a tečka a díky tomu to funguje.

"zatínat zuby" nikdo dlouho nevydrží a je to blbost, ale aby bylo soužití dvou lidí funkční a trvalé, je třeba se spolu naučit žít - tj. hlavně se vyrovnat i s nedostatky toho druhého a naučit se je buď ignorovat, nebo přijmout a hlavně se domluvit po dobrém - pokud Vám ovšem na partnerovi záleží...

Pokud ho milujete, musíte prostě "milovat" i jeho chyby, pokud to nedokážete, pak nemá takovej vztah žádný smysl - ani ten chlap se nesmí cítit jako "služka" !

Tím zatnutím zubů myslím, že člověk by měl umět občas něco vnitřně překonat nebo přijmout, pokud toho není schopen, není schopen jisté oběti ze své strany pak to fungovat nebude...

Vám se do jakéhokoli řešení nechce, že?

@par - U vás to nefunguje nebo jste to ještě nezkusila?

Sklon ke komandování je povahový rys - a hodně záleží, jak je výrazný (tj. dá-li se s tím vůbec něco dělat). Jestliže vám to vadí, musíte se tomu buď zkusit vzepřít, nebo se s partnerem rozejít. Jinou cestu nevidím. Mě třeba vaření baví, ale kdyby mě někdo vyloženě komandoval (a navíc sám třeba nic moc nedělal), nelíbilo by se mi to ani trochu a určitě bych se do plnění takových rozkazů nehrnula...

Odpověď je : "Ne nezvládnu to sama, promiň ale jestli mi s tím hned teď nepomůžeš, večeře nebude." Normálně si před něj sedněte vypněte sporák nechte co máte rozděláno i kdyby se to zkazit mělo a hotovo, počkejte si na reakci, pokud ani pak nic neudělá a bude stále "nad věcí" tak tu večeři prostě schválně nedodělejte a počkejte až bude mít hlad. Další odpověď zní : "Nepomohl jsi mi večeře nebude" a kdyby jste si chtěla rejpnout tak dodáte : "Jsi přece šikulka ty se něčím zasytíš.

Musí to takto být, musíte trvat na tom že večeře nebo oběd nebude protože pokud je skutečně lenivý, tak s takovými lidmi nehne nic vyjma toho až dostanou opravdu hlad anebo je jim zima, pak teprv začnou něco podnikat. A ještě můžete dodat tak když jsi mi teda nepomohl a já to nedodělala tak zařiď večeři jednou ty, třeba...

Ovšem před tím měla být ta rozmluva o tom, že se cítíte být přetížená a vážně od něj chcete pomoci s domácností, klidným tónem.

Ženská má z principu vařit, starat se o chod domácnosti... Tohle, když jsem řekla, tak se do mne pustily mladé kolegyně v práci, že si snad dělám srandu, že stejně tak má vařit chlap. I snacha v tom spatřila útok tchyně na svoji osobu. A to znám i paní na MD, která čeká, až přijede manžel z náročné práce, aby vykoupal děcko.

Jsem jiná generace a nedovedu si představit, že by mi v kuchyni rozhodoval chlap. Ten ale musí dělat plno jiných prací. A tak má být /jako údržba/, už vybaven ze své původní rodiny. A pokud má volno a já toho mám moc, tak nebude ležet, ale s něčím mi pomůže i v té kuchyni. To si pak musím říct. Ono to je jinak v paneláku a jinak na baráku se zahradou.

Jsem jiná generace a nedovedu si představit, že by mi v kuchyni rozhodoval chlap. Ten ale musí dělat plno jiných prací. A tak má být /jako údržba/, už vybaven ze své původní rodiny. A pokud má volno a já toho mám moc, tak nebude ležet, ale s něčím mi pomůže i v té kuchyni. To si pak musím říct. Ono to je jinak v paneláku a jinak na baráku se zahradou. Stejně tak on mne potřebuje, když jsou nárazové velké práce / dřevo, uhlí, sklizeň/

@michalverner - Já osobně bych ženu jako jste vy nechtěl ani náhodou.
Hm - a co nabízíte vy, krom toho, že jste se náhodnou shodou okolností narodil jako chlapeček?