Zhoršená sociální fobie z důsledku týrání

Hezký den,jsem naprosto zoufalá,doufám,že mi někdo pomůže alespoň radou,co mám dělat.Celý život jsem se zajímala o psychologii a to se stalo mym prokletim.Potkala jsem chlapa,který měl těžké OCD ale jinak jsme si spolu rozuměli,poprvé,co jsem k němu přišla domů a i to bylo zmanipulované,tak po tom jak se choval,jsem chtěla odejít,on si na mě sednul a dával mi facky.A pak mě překecal a já blbec jsem to s nim táhla 4 roky a víc.jde o to,že já ho vyléčila z toho fakt otřesného OCD,ale on mě zničil život,Po všech těch hádkách,které rozpoutal on z ničeho nebo mi vyvolal alergii na jeho věty,které mi nečekaně opakoval i po několika hodinách,prostě neni tady prostor na to,abych sem napsala vše,ale byly toho miliony jeho nestandardního chování a já jelikož jsem v tom byla sama a působilo to na mě dlouhé roky, k tomu mě zastrašoval,vyhrožoval mi,ubližoval psychicky,fyzicky,přesně věděl jak mě zničit a čeho se nejvíc bojim.A já se doteď z toho třesu a nejhorší je,že se mi rozvinula sociální fobie,ale uplně njhorší je,že se mi fyzicky třese hlava a nejde to zastavit,nechci to mít napořád,nevim co s tim,já normálně celý život dělala v kolektivech i jsem zvládla jít do komparzů,šla jsem i k psychiatrovi a on byl milej,všechno,ale ty léky nezabraly na ten třes,já už nemůžu pracovat v žádném kolektivu,poté,co jsem se vrátila domů,já totiž u něj byla doma,nechala jsem se zmanipulovat.teď jsem byla v lékárně a byla jsem skoro na řadě a otočila jsem se a koukla na lidi za mnou a 3 na mě čuměli přímo do očí a to mě totálně rozhodilo,že jsem se rozklepala ještě víc,já jsem totálně v háji,nemůžu pracovat v kolektivu,to absolutně nezvládnu,já ještě co jsem se vrátila,tak jsem v pár kolektivech zvládla dělat i jsem šla do komparzů,ale tam jsem zažila šikanu a střet s jednou ženskou a hádali jsme se při práci,jsem totálně odrovnaná,nevim co mam dělat.Díkybohu mam to štěstí,že jsem si sehnala práci,kterou můžu dělat z domova,ale zatim je na DPP,i kdybych zvládla ještě jednu,kde po zapracování je možnost přejít na DPČ a tu smlouvu už s nima mam,zatim to nedávám,je to hodně stresové,ale i kdybych to do budoucna nějak zvládala,tak stejně jsem nevyřešila ten třes.Můžete mi prosím poradit,vim,že to mam z toho týrání,v té lékárně jsem po zaplacení musela projít tou uličkou lidí,myslela jsem,že me porazí a všichni čuměli,vůbec mam nepříjemnej pocit,že oni na to jen čekaj a jsou nepřátelští,bohužel ještě ke všemu bydlim na sídlišti,vyjít ven je pro mě utrpení.Já jsem byla tak zoufalá,když jsem nemohla pracovat,že jsem po roce a něco zažádala o důchod na sociální fobii a samozřejmě mi nasrali,psychiatr napsal,že mam jen 5% nemoci,nevim no,já nechci důchod,já chci,abych se netřásla,co s tim mam dělat,hlavně mi nepiště,abych šla na KBT,to by mě totálně oddělalo,být ve středu pozornosti je pro mě peklo,vyloženě ty lidi na to čekaj,všude jen nepřejícnost,mě napadlo,že je třeba napadlo,že se klepu,že třeba beru drogy a mam absťák,panebože,proboha co s tim,totálně nevim,nikdo mi nepomůže,kdybych neměla práci na doma,tak to abych šla žebrat nebo co,já nemůžu dělat v žádném kolektivu,zhoršilo se mi to,je to den ode dne horší,co na ten třes,poradíte prosim?

Asi mám špatného psychiatra,který mi nedokáže předepsat léky,které pomůžou na ten třes,jsou vůbec takové léky,nemůžu vůbec chodit venku,všude okolo jsou paneláky,mam pocit,že na mě někdo čumí,protože samozřejmě lidi koukaj z oken,ale já si to vztahuju na sebe,ještě ke všemu nevypadám ošklivě,ale já nemam zájem,aby se o mě zajímali,to mam pro sebe,všehno je udělané pro společnost,dřív jsem si to tak neuvědomovala,třeba to,když jde člověk na poštu,je to tam tak zařízené,že neustále je člověk vystaven lidem,lidé ve frontě za vámi,před vámi,více okének,neustále je člověk ve středu pozornosti nebo v supermarketu,neustále všude okolo lidi,strašně mi to vadí,že musím být vystavována takovým situacím,nejraději bych si časem koupila nějakou chatku na samotě,ale potřebuji,abych tam měla zavedený internet,ten potřebuji.To vidím jako možné řešení,už nebydlet na sídlišti,já si na to našetřim.Já prostě nesnášim prostory,kde je plno lidí,ničí mě to.Tady se neni kam schovat,když vyjdu ven,i auta mi vaděj,protože samozřejmě z těch oken aut taky čuměj lidi,mam už právo na to mít klid,už jsem si zažila hodně,ale je hrozné,že já jemu pomohla a on mě akorát tak do hrobu,za dobrotu na žebrotu a nikdo to prostě nepochopí,každý jen soudí a očekává,že člověk pořád pojede jako stroj,že bude zvládat všechno až do smrti,ale ono je rozdíl,když je někomu 20 a ještě nic nezažil a po všech těch hrůzách,já taky byla vysmátá a v pohodě.

Já zapomněla napsat,že to chvění a silné bušení srdce mam i doma neustále,když jsem v klidu,prostě pořád,možná je to štítná žláza,cítím se unavená,vyšťavená a přitom jsem třeba po vyspání a nemam z čeho,ale bojim se tam jít,abych nemusela do smrti brát pravidleně léky,ale napadlo mě to,kdysi totiž mi na endokrinologii řekli,že mam náběh na štítnou žlázu,ale to přece neznamená,že jí určitě musim mít,tak teď si koupim jod,ale až zítra,oni ho normálně v lékárně nemají,za všechno se platí,ale když člověk potřebuje něco hned,tak to nemaj,to je svět,hrůza,všechno postavený na hlavu.Nechápu,proč ho nemaj v lékárně a nedá se koupit hned,zato ostatní předražený nesmysly to maj,to by se člověk fakt zcvoknul.To je schválně,aby nás odrovnali.