Nejste přihlášen/a.
Zajímalo by mě, jak moc je pro Vás důležitý vzhled nebo tedy konkrétně váha partnera a jestli by to pro Vás mohl být důvod k rozchodu? Jsme s parnerem 4 roky. Potkala jsem ho jako vyloženě štíhlého chlapa. Možná na můj vkus až moc štíhlého. Byl po ošklivém rozvodu, asi u něj tehdy hodně pracovaly nervy, náročná práce... Zhubl prý asi 20kg během roku. V našem vztahu se asi uklidnil a začali jsme spolu spokojeně žít. Stravovali jsme se tak nějak normálně - občas jsem vařila, někdy zdravě, někdy nezdravě, někdy se jednlo venku, někdy jsme měli rohlíky... Partner pomalu začal přibírat. Nejdřív to nevadilo ani mě ani jemu. Na nějakých 185cm měl 80kg. Pak se postupně dostal na 100kg. Nemyslím si, že je to nějak extra hodně, je dost ramenatý, statný, kus chlapa a měl trochu břicho. Jenže on se na této váze nezastavil a nabíral dál. Dnes má nějakých 125kg Už víc než rok to trápí jeho i mě. Vím, že mu to vadí, ale nic s tím není schopen dělat a já mu neumím pomoct. Sama jsem si prošla tlustým obdobím a vím, že okolí nic nezmůže. Musí to člověk chtít změnit sám. Něco v hlavě musí naskočit a pak to jde. Přítel často hladoví (má tedy hodně náročnou práci), pak to nedává a v 10 večer si volá pizzu a cpe se sušenkama. Já sama nejsem žádná zdravá strava, ale snažím se stravovat tak nějak normálně. Občas prasečinka, pak se zase srovnat do výváženého jídelníčku.
Několikrát jsme spolu o tom zkoušeli mluvit, ale nikdy jsme se ničeho nedobrali. Umím si představit, že je mu to nepříjemné, ale mě to začalo hodně vadit. Nikdy jsem si nevybrala partnera podle nějakého dokonalého vzhledu. Ale zase si myslím, že i ten vzhled hraje ve vztahu určitou roli. Přítel je velmi často nebručený, naštvaný, nic ho nebaví. Nechce nikam chodit a nic dělat. Dřív jsem mu ráda kupovala pěkné oblečení a byla jsem ráda, že mu to sluší. I když měl trochu bříško byl to fešák. Byla jsem na něj hrdá a ráda jsem se s ním ukazovala. Teď mu nic není, nic mu nesedí, vše má napnuté přes pupek a prsa má jak ženská Dřív jsme byli hodně aktivní, jezdili na výlety, chodili po rozhlednách a zříceninách, po lesích... Dnes se mu nechce nikam. Jeho váha mi začíná vadit i v posteli. Když nademnou supí 125kg, potí se mu čelo... mám kolikrát pocit že to s ním už už sekne. Také chuť na sex je z jeho strany daleko menší. A pokud už k něčemu dojde, je to hrozně rychlé. Mám tak trochu pocit, že je to pro něj namáhavé a proto mu jde jen o vyvrcholení a už to není o hraní okolo
Vadí mi i to, že je strašně nezodpovědný k našemu vztahu - nikdo nevíme, kolik máme času, ale přece jen být takhle obézní a žít jen z fastfoodu a cukru a ztužených tuků je ve spojení s jeho pracovním stresem jízdenka na koronárku.
Zkrátka mám pocit, že obezita mění všechno to, co jsem v něm našla na něco, co se mi nelíbí. Vím, že v dobrém i zlém... ale najednou mám pocit, že mám doma úplně jiného chlapa. Z toho, koho jsem potkala, nezbylo skoro nic.
Máte někdo podobnou zkušenost? Nemáte radu, jak s partnerem komunikovat? Jak mu pomoci? Nebo je to prostě zabité?
Děkuji...
Dobrý den, jenom poznámka - Váš přítel si zvolil sebevraždu jídlem a zdá se, že ji i dokoná. Zdravím!
S tím, aby ho přestala tazatelka vykrmovat moc nesouhlasím. Takoví lidé si totiž nedají říci a i když je doma uvařeno jídlo, které je zdravé, tomu, kdo má chuť si objednat pizzu, celou ji sníst a dokončit to sušenkama, v tom nic nezabrání. Můj bývalý manžel je přesná kopie toho, co popisuje tazatelka. Stýkám se s ním a i s jeho nynější manželkou. Už jsou spolu přes 30 let. Když jsem si ho brala ve dvaceti letech já, tak byl doslova hubený, zropvna včera jsme se smáli nad fotkama. Pak se oženil po druhé a stále byl hubený, jenomže najednou začal tloustnout. Dneska je opravdu velmi tlustý a má těžké zdravotní potíže. Cukrovka, velmi špatně vidí, a operace srdce. A dělá přesně tohle samé. On sice neobjednává pizzy, ale stále vaří jídla, která by on vůbec neměl jíst. A miluje tatranky, nebo podobné šmejdy. Hubnout se teda snažil, ale neúspěšně a má pořád problémy s lékařem, protože ten se na něj zlobí. Denně do sebe musí nacpat několik všelijakých léků, aby mohl fungovat. Je teda už starší, přes 70 let, ale tato situace už trvá asi 30 let. Jeho manželka se s tím sice smířila, ale nežijí už dávno spolu jako manželé. Každý má svou ložnici a svůj život, už velmi dlouhou dobu. Tak i takto to může dopadnout. Musíte si to všechno sama velmi dobře promyslet a opravdu na toto téma spolu mluvit. Buďto ho nějak "donutíte", aby začal jíst jinak a zhubnul, nebo Vás to bude bavit čím dále, tím méně, až to stejně skončí tím, že od sebe odejdete. Nebo to uděláte tak, jak je to v případě, který jsem vyprávěla. A to také není o co stát.
@suzymon Děkuji za sdílení Vaší zkušenosti. Já jsem na první příspěvek ani nereagovala, protože si nějak neumím představit, jak bych dospělého člověka vykrmovala - nic mu přece nenutím. Vařím jen někdy, někdy zdravěji někdy méně... Ale i když udělám knedlík nebo řízek tak to přece neznamená, že musí "sežrat" hromadu. Obecně mám pocit, že namá žádnou klapku. Tvrdí, že to má z mládí, kdy na vojenské škole měli často hlad a co si neurvali pro sebe to neměli. Nedokážu posoudit, co je na tom pravdy. Někdy jsme se třeba stavěli v mekáči. Já si dám burger a hranolky, ale on si dá ještě hranolky navíc a ještě taštičku a ještě dojí po mně. Pak mi vždycky řekne, že už je to stejně jedno. Já si ale nemyslím, že vyjde na stejno natláskat do sebe jídlo s 4000kJ nebo s 9000kJ. To je přece fakt rozdíl... Stejně jako si taky někdy dám řízek a salát, ale sním jeden a normální porci. On pak ale dlabe salát celý den a k tomu buchta od maminky a ještě večr to něčím docpe. Když už, tak už. Možná by dokázal fungovat, kdyby mu někdo připravil 5 hodnotných jídel na den. Měl by to bez práce, jen ohřát a sníst. Ale já na tohle nemám čas. Sama jsem hodně vytížená a nezvládnu toto chystat na každý den. O on to vždy uzavře s tím, že vařit nebude a takhel si to chystat taky ne, protože na to nemá čas ani náladu. Myslím, že hodně dělá to, že dřív měl sice moře práce, ale ženu, která dělala jen na půl úvazku nebo byla doma. Ona se mohla takhle starat. Ale já toto nestíhám. On pak jde a koupí si 2 vaničky majonézového salátu, hermelín, balíček salámu a pár rohlíků... A to je večeře. Prý radši toto než stát u plotny Já mu ráda pomůžu, co bude v mých silách. Ale zase nedokážu na sebe převzít plnou péči o dospělého jedince. Nepadnu na hubu kvůli tomu, že on nemá snahu
Budete to mít těžké, protože je vidět, že už Vám to přerostlo přes hlavu a ani už nemáte chuť bojovat. A hlavně, Vy ani bojovat nemůžete, to musí on. A když říká, že už je to fuk, jestli sní pět řízků, nebo jeden, tak to podvědomě vzdal. A to je to nejhorší co mohl udělat.
Však nemusí stát u plotny a vyvařovat. Kupte kontaktní gril a mějte v mrazáku zásobu kvalitního libového masa, kdy stačí vytáhnout a rozmrazit jen potřebný počet plátků a v lednici zeleninu. Chutné jídlo co zasytí je za chvíli.
Taky by to chtělo kalorické jídlo přesunout do dopoledních hodin a v odpoledních hodinách se už tolik necpat. Ale máte pravdu, bez toho aby si to člověk přepnul v hlavě to nejde. Přitom chlapům se hubne výrazně jednodušej než ženám. Mají vyšší základní metabolismus, mají více svalové hmoty, kterou když zapojí, spotřebovávají více energie. Třeba moje ségra s manželem za měsíc změny jídelníčku, kdy vyřadili sacharidy a cpou se hlavně masem a zeleninou ona zhubla 3kg a on 7kg.
Partner už jednou shodil kila a to po rozvodu, že? Rozejděte se s ním a nebo dejte mu půl roku času, aby ze sebou něco začal dělat. Vím, že neshodí za půl roku všechna přebytečná kila, ale stačilo by, aby pochopil jídelníček a nutný pohyb. Nemáte možnost se na půl roku odstěhovat?
Vyhledejte dobrého výživového poradce. Nejlépe podle referencí. Případně nejdřív poradu s psychologem. Tohle chce odborný přístup a systematickou spolupráci. Úplně překopat režim. Odkyselit tkáně, aby mohly fungovat. Důraz na kvalitu. Vydatné pestré snídaně. Bez cukru, mouky, ... Mám známou, co se jí to povedlo pod vedením výživové poradkyně. Z koule je štíhlá kočka. Pouhé hladovění není řešení. Začne chybět pár důležitých prvků ke spalování a tělo začne zadržovat vodu, jen aby nějaké ty prvky zachytilo. On musí hubnout zdravě!
Jde to, ale musí on sám chtít, věřit tomu a dodržovat postup. Sedněte spolu a dejte vážnou řeč. On bude mít tendenci to předem vzdávat, ta nadváha působí chronickou únavu a ztrátu vůle. Říká se, že roky končící devítkou, jsou roky na změnu. Ted ho podpořte a buďte nesmlouvavá. Mohu vědět jeho věk?
Dcera zhubla za půl roku 30kg. Dělala dálkově vysokou školu při zaměstnání a ve zkouškovém období hrozně ztloustla. Ale koupila si keto dietu, která je drahá. Už je to rok a zatím nepřibrala, ale nevezme si nic sladkého a ta dieta ji naučila se docela zdravě stravovat. Já potřebuji schodit 3 kg a nedaří se.
Dobrý den,uplně jednoduše.Zajděte do obezitologie,v každém větším městě je,hradí to pojištovna,nejde o vzhled,ale o zdraví,takže udělají vyšetření a sestaví jídelníček,aby metabolismus zase srovnali atd..Osobně jsem taky byla,když jsem před operací potřebovala zhubnout 10kg a při dodržování,jsem měla za 2 měsíce dole.pak upravili ještě jídelníček jinak,aby se hublo pomaleji..Hlavně nevyhazujte někde peníze za nějaké diety,poradny,nehrazené pojištovnou..Zjistila jsem,že ty pracovnice,ve směs nejsou až tak vzdělaný a jde jim hlavně o to,aby vám ještě vnutili nějaký preparáty,které jsou dle mého názoru k ...
Ano,děkuji za upozornění,nedočetkčetla jsem to do konce.Evidentně pán nechápe,že varování ženy je opravdu vážné a nebo z ješitnosti zrovna nebude spolupracovat.V tom se těžko radí,ale dokud žena bude fungovat,jako doposud,asi mu to nedojde.Trochu nezájmu by neškodilo,pootočit se za jiným,vyvolat obavy..Víte,moje švagrová,pořád jen mluvila,o problému,který ji vadí a mluvila a mluvila..bratr necítil žádnou změnu od ní,takže nebral vážně,pěkně si putoval v zajetých kolejích,nic mu nechybělo a jednoho dne se divil,že ho žena opustila..Ono tomu vašemu,je takhle dobře o vás není nucen přemýšlet,nic neztrácí a nějaké ty řeči,klidně vyslechne a nic se nezmění..
Je obvyklejší, že jsou v této situaci muži - přece jenom ženy se fyzicky mění častěji, po porodech a tak. A rozchází se kvůli tomu?
Mám za to, že ohledně rozchodu je to jen záminka - kdyby to nebyla obezita, bylo by to něco jiného, a chtěla byste se rozejít stejně.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.