Jak často jíte sladké?

Sladké? Sušenky, čokoládky? Prakticky denně nebo nejméně obden. Obézní nejsem, žádné potíže nemám, kondicí nijak nevybočuju v porovnání se svými vrstevníky.

Cukr není zlo, ani bílý jed, cukr je palivo - zvlášť pro mozek. Není potřeba ho drasticky omezovat, jen každý má znát svou míru. Kterou má každý někde jinde.

Denně zobnu nějakou sušenou švestku, fík, datli a k tomu pár mandlí nebo ořechů. To je jediné mlsání, které Ti něco dá / minerály/. Sušenky jsou prázdné kalorie. A pak samozřejmě ovoce. Vy už jste závislák na cukru. Jak Vám klesne hladina cukru v krvi, hned to řešíte jeho doplněním. Pak je lepší jíst ráno vydatné a pestré snídaně nesladké. To vydržíte déle.Hlad se dostaví později. Protože imunita sídlí ve střevě, tak si krmíte sladkým střevní mikrofloru, její nerovnováha pak nastolí terén pro časté infekce, skryté záněty, kožní problémy, plísně a kvasinkové infekce. Pro mozek je cukr bilým jedem, který ovlinuje psychilu. Hlavně u dětí je patrná nesoustředěnost, výbuchy vzteku, únava.

Já jsem velký čokoholik a vůbec sladké musím mít denně. Protikvasinkovou dietu (žádný cukr, žádné sladké ovoce, minimum sacharidů) jsem protrpěla, a teprve až po malém příjmu cukru jsem pochopila, že když budu bez cukru, tak se nebudu moct hýbat a svoji práci dělat nemůžu. Ať si říká kdo co chce, byla jsem 6 týdnů bez cukru, nevyšla jsem 3 patra schodů, nedovedla jsem třeba ani číst, o práci nemluvě (k čemu je studentovi lektorka, která ho nedokáže dvě minuty v kuse vnímat?). Takže to beru tak že já prostě cukr potřebuju. Mám ale pár jednoduchých zásad:

1) Sladké = pamlsek. Nejdřív se musím najíst pořádně dobrého (nesladkého!) jídla, pak teprve můžu sladké. Sladké nesmí nahrazovat normální jídlo. Nejím sladké pečivo ani ovocné knedlíky a podobně, ani moc ovoce, nahrazuji zeleninou. Jediné, kdy si dopřeju, je sladký čaj ráno. Takže nějaké sušenky a buchty u mě nenajdete, prostě sladké musí být něco navíc k normálnímu zdravému jídelníčku.

2) Co nejméně sladkých nápojů. Někdy to nevydržím, ale snažím se, neustále, i přes nějaké ty "faily".

3) Když se cítím dobře, tak mám režim "dva sladké dny v týdnu". Středa a neděle. Mimo ně sladké nejím, kromě toho čaje ráno.

4) Hodně bílkovin. Když si dám 3 dny po sobě čočkovou nebo cizrnovou polévku s vejcem, tak nemám pár dní na sladké vůbec chuť. Nesmí k tomu být ale sacharidy, žádné brambory a tak. Jen ty luštiny a zelenina, vejce nebo maso. Nedá se to vydržet moc dlouho.

Tak třeba si tady vezmete inspiraci od někoho "stejně postiženého". Ty dny bez sladkého vyzkoušejte (pokud nedokážete vydržet, tak zkuste do začátku třeba nejíst sladké jen pondělí a čtvrtek a dny přidávejte), mně v těchto dnech strašně chutná třeba tuňák se zeleninou a vejcem, úplně se mi na to sbíhají sliny jak na čokoládu. Když se neudržím a sladké jím denně, tak pak na takové dobré a zdravé věci nemám moc chuť, přesně, jak píšete.

Bohužel ač se snažím hlídat cukr, neodolám občas hořkou čokoládu, min. 2x měsíčně čtvrtku fegálu z farmářských trhů a občas skořicovýšnek z alberta. Sušenky a dorty nemusím

Nekupovat je!

Dobrý den, jíst cokoliv nad klávesnicí PC nebo NTB (a drobit) je "zločin" . Zdravím!

Moc často ne, párkrát do roka. Ale nikdy tak, že bych se např. sušenek najedla. Mám-li chuť na sladké, dám většinou přednost ovoci.

"Návyk na cukr" lze celkem snadno ovlivnit oběma směry. Chcete-li cukr omezit, staší chtít.

Sladké mám denně, přesto sušenky a podobné téměř nekupuju. Občas něco upeču, jinak si dám ovoce a čokoládu. K snídani ovesnou kaši s banánem, borůvkami nebo směsí lesního ovoce a na to nastrouhat pár kostiček hořké čokolády. To je lahůdka. Nebo sušené švestky s hořkou čokoládou či hrozinky s ořechy či mandlemi. Sladké nápoje téměř nepiju, jen teplou vodu s citronem a bylinkové čaje. Takový čaj z mladé čerstvé kopřivy je překvapivě také sladký. Když sladké, tak jen na chuť, ne na žízeň. Občas černý čaj s medem a citronem, ředěný džus, a velmi zřídka kdy coca-cola. Že bych si udělala šťávu, to se mi snad nemůže stát.

Tak byly doby, když jsem byla o dost mladší, tak jsem vůbec nepotřebovala nic sladkého. A když to na mne vzácně "přišlo", tak jsem si koupila ty nejlepší čokoládové pralinky výhradně z hořké čokolády, ve vyhlášeném obchodě a jednotlivé kousky jsem si musela přepůlit, protože jsem chtěla ochutnat alespoň 3 druhy najednou a celé bych je nesnědla. Tak jsem si je přepůlila a krabičku s 200 gramy jsem většinou měla na měsíc. A kolikrát jsem na ni úplně zapomněla. V restauraci jsem si jako dezert, vždycky dávala sýr. Po vynikajícím jídle jsem nikdy na nic sladkého neměla chuť. Nebylo to ale v Čechách. No a teď, když už tady žiji trvale, tak jsem musela zásadně změnit svůj jídelníček a i když se opravdu snažím, je naprosto vyloučeno, abych mohla jíst potraviny, na které jsem byla zvyklá. A představte si, že najednou mám daleko větší chutě na sladké. Kolikrát si také koupím nějaké ty sušenky, které mi v podstatě ani moc nechutnají a nakonec to nedojezené vyhodím, ale v obchodě mne to láká, tak to koupím. Tady kvalitní čokoládové pralinky vůbec neseženu. V Praze by to možné bylo, ale u mne to možné není. Tak jsem se je naučila vyrábět sama. Ty mi chutnají, ale je s tím práce. Můj kamarád také bájil o "Margotce", tak jsem si ji koupila jednou a byl to tak divný maglajz, že jsem to vyplivla a zbytek hodila do popelnice. Občas si něco upeču sama. Mám ráda takovou tu roládu bez mouky, plněnou šlehačkou a banánem. Tu teda sním celou, ale to jím tak 3x do roka. Teď jsem zrovna sklidila rebarboru a hledala co s ní. Našla jsem plno receptů na všelijaké koláče a nakonec jsem se rozhodla pro džem. Ty buchty bych určitě nakonec dala slepičkám. Ale mám kamarádku, je o 10 let mladší než já a ta je jako Vy. Její nejoblíbenější jídla jsou sladká. Jenomže začala divně tloustnout. Měla takové ty nehezké "špeky". Jelikož má chlapeckou postavu, teda úzké boky a hubené nohy, tak ty špeky zakryla trikem, nebo svetrem a pak už čouhaly jenom ty hubené nohy a nevypadala tlustě. Jenomže když se svlékla do plavek, tak to byla katastrofa. Tak se dala na jógu a začala cvičit. A nejenom to, omezila radikálně sladkosti. A výsledek je fakt velmi pozitivní. Zbavila se těch nehezkých "špeků" a je z ní "čupr" holka. Někdo tady píše, že mu bez sladkého nefunguje dobře mozek. To je zvláštní, to neznám, ale asi to tak někdo má nastavené.

Ale to co popisujete, určitě není dobrá cesta. Jestli si zvyknete u počítače pojídat sladkosti které jste zde vyjmenovala, tak stoprocentně špatně dopadnete. Rozhodně se neuklidňujte tím, že v tom "nelítáte" sama a že to tak mají i jiní lidé. Pak v tom totiž sama "lítat" budete. Nabrat kila, zničit si zdraví nevyváženou stravou, to není tak těžké. Ale až budete tlustá, nebo si přivodíte cukrovku a budete se muset léčit a budete muset hubnout, tak to těžké je. To stojí opravdu velké úsilí a odhodlání. Já bych Vám radila, abyste si to rozmyslela a rozhodně ty sladkosti nekupovala. Můžete mne poslat do "háje", to je jasné. Je to Vaše volba.

Jím nač mám chuť, neřeším co to obsahuje a kolik to stojí. Mám-li chuť dám si klidně višně v rumu a čokoládě a sním tu bonbonieru celou, večer v posteli sezobu mandle, kešu v čokládě nebo marcipánu a skořici, vážené a méně než 20dkg si nekupuji. Sušené ovoce, ořechy všeho druhu mám nejraděj v hořké čokoládě, studentskou pečeť hořkou miluju a PC cucám karamelky (jednu za druhou). Sušenky to nemusím ale nepohrdnu jo a každý den kousek (20dkg) tvrdého sýru nejraděj Emental v nouzi i Aidam. Maso dlouho nemusím a pak jeden den peču bok a krkovici, dělám řízky a cpu se uzenym a chleba potřebuji minimum. Dnes mám chuť na nádivku, rohlíky, vejce, mladé kopřivy, tvrdý sýr, smetana, cibule, česnek, koření, zamíchat a upéct. Obezitou netrpím.

Sladké drobnosti jím, když na něco takového zrovna dostanu chuť (a nemám zrovna vyžranou spíž), prakticky denně. Dávám ale přednost pochutinám slaným (brambůrky, oplatky, chřupky, tyčinky, mandle, buráky...). Masem rozhodně nepohrdnu a když se to zkombinuje (matjesy, makrela, šproty...) nemá to chybu. Dělám to tak už pár desetiletí a zatím to na mě žádné vážnější následky nezanechalo.

Teď mě tak zrovna napadlo, že bych měl mít v kredenci ještě jednu (poslední) tabulku hořké čokolády. Jdu se po ní podívat .

Byla tam! A k mému překvapení je nejen hořká a sladká, ale taky trochu slaná. Nic podobného jsem ještě nejedl. Je to zvláštní a kupodivu dobré .

jedubabicka - čokoládu s chilli jsem nezkoušel. Abych pravdu řekl, ani mě to moc neláká. Chilli zrovna nemusim, i když se přiměřeně ostrým jídlům nevyhýbám. V té čokoládě si to ale neumím představit.

Koupit víno, rozinky, banány = náhrady ovocem

Já teda úplně vyřadila cukry. Jím spíš sušené ovoce, nebo 70% čokoládu občas. Zbavila jsem se celulitidy a tuku na břiše.