Téma Francie

Ano, to co popisujete se vybaví člověku, který do Francie jede na dovolenou a je tam pár dní. Ale pro člověka, který tam žil dlouhá léta, je to úplně jiné. Za prvé se mu vybaví nebezpečí multikultury, která už právě v ubohé Francii dosáhla téměř neúnosné hranice. Před více než sto lety to byla pro Francii výhoda a tato zem byla známá svou otevřeností, která benevolentně poskytovala azyl různým národnostem. Tím se i kulturně obohacovala, protože tam přicházelo mnoho umělců, kteří si oblíbili zejména Paříž, a to právě kvůli té multikulturní společnosti. Ale chtěla bych vidět, jak by se líbila třeba P. Picassovi a jiným malířům Paříž a Montmartr dnes. Těžko by se tam v dnešní době usadili. Kdysi byla Francie rájem na zemi, ale dnes je to rozervaná zem, plná nebezpečí. A to nejenom v Paříži. Multikultura se rozmohla i na Azurovém pobřeží a už dávno tam nežijí různé národnosti v přátelství a souladu. Já jsem ještě ten ráj na zemi měla možnost zažít. Přišla jsem tam v době, kdy byl ještě prezidentem V.G. d´Estaing, ale za dva roky na to, vzal do ruky vládu F. Mitterand a nastal začátek konce. Pod jeho vládou se začalo všechno hroutit, protože on byl první prezident Francie, který nastolil vládu socialistickou. Ten přerod jsem zažila na vlastní kůži. V té zemi jsem prožila 27 let a měla jsem ji moc ráda, i když jsem v ní "kořeny" zapustit nedokázala a v důchodovém věku jsem se vrátila domů. Dneska jenom s hrůzou sleduji, co se děje v místech, kde jsem prožila mnoho let. Bydlela jsem právě na tom Mortmartru a tak znám důvěrně skoro každý kout. A jelikož sleduji na YouTube všelijaké dokumenty o tom, jak to tam vypadá dnes, obchází mne hrůza. Dnes už bych se procházet třeba na Place du Tertre a do okolí Sacré-Cœur nešla. A přitom zase neuběhlo tolik let, aby to bylo pochopitelné. A to mi je opravdu hodně líto. A to co jsem viděla v těchto dnech, tu zkázu kategrály Notre-Dame, to mne dodělalo.

Pri slove Francie se mi jako prvni vybavi no-go zony. Bez ironie.

Dobrý den, no, pokud pominu jistou sexuální praktiku , tak asi výborné (dnes již starší) filmové komedie, hezká auta, silný nacionalismus, krásné zámky (jako budovy), Angelika , "podivná" řeč (pro někoho libozvučná), víno ke každému jídlu, (údajně) jen krásné ženy. Zdravím!

Především jih Francie a to nádherné počasí a tepličko, nikoliv jako tady stále zima jako v tanku. Dnes opět topit. Takže počasí, počasí a zase počasí. Vše ostatní u mne na druhém a dalších místech.

Belmondo.

Zarazilo mě oslovení "dobrý podvečer", když je dotaz aktuálně vložen dnes ráno... Francie mne okouzlila atmosférou už před 25 lety, taky mi tam chutnalo jídlo i víno, ale dnes už tam cestovat neláká asi nikoho krom zvídavé mládeže. Svět spěje do neznáma.

Rozhodně ne Notre-Dame, sýr, víno štíhlé Francouzky, levandulová pole, Jean Gabin, Jean Marais a nesympatický Macron..

Tři mušketýři.

Vzpomínky na krásnej večer na Montmartre, procházky po Champs elysées, focení s oslem (opravdovým živým oslem) pod Eiffelovkou , řidiči, kteří neřeší, jestli při parkování do nějakého auta drcnou, vodní kanálky, které při okraji ulic splachují nepořádek, zklamání z toho, jak je Mona Lisa malá, nepochopení toho, co všichni vidí na Louvru a krása čtvrti La Défense. Paříž je krásná. Rozhodně mám v plánu se tam tu a tam zase podívat...