Názor na vztah se starším mužem s dětmi

Věkový rozdíl není často zas až tak podstatný - ale hledat partnera jenom kvůli tomu, že má děti, to je dost sázka do loterie. Co když jim bude dávat přednost před vámi, co když je docela obyčejně "nezvládnete", co když vás nebudou chtít za "maminku", co když za pár let budete chtít vlastní a partner o další nebude stát... těch otázek je víc a dokud si neujasníte, jak byste se s nimi vyrovnala, ještě nehledejte - mohla byste ublížit.

Krom toho - nezlobte se - se mi nezdá, že byste až tak moc chtěla "maminkovat" cizím dětem - spíš jako "všichni je mají, tak já chci taky, ale abych do toho nemusela moc investovat" - ale to je skutečně jen můj pocit z vašeho psaní.

Lilečku, vždyť Vy vybíráte chlapa jako zboží v krámě. Tady jsou parametry počítače, myslíte, že pro mě bude dobrý?

Život je různorodý a přináší ne vždy to, co si přejeme a kam směřujeme. Můžete vybírat v této kategorii mužů a bác, najednou Vám před očima přistane nějaký vrstevník...

Ale když se ptáte, odpovím. Já osobně vidím největší úskalí v tom, že muži s dětmi je velmi často rozmazlují, kompenzují jim čas spolu strávený tím, že děti mají absolutní volnost, jsou na piedestalu a vzhlíží se k nim, nebo jsou materiálně přehlceny. A to ne každá žena snese - být na druhém místě v pozornosti, obdivu i materiálním zabezpečení, zatímco jim doma běhá rozmazlený fracek, který ani není jejich.

Trochu se děsím představy, že podle dotazu budu za pár let považován za staršího muže, přestože jsem snad ještě ani nevyvázl z puberty. Pokud se mají oba rádi, sednou si navzájem, dokážou si najít něco společného, tak může být věkový rozdíl jaký chce.

Nemohl, děti přece dělají bordel a chtějí jíst.

Nemohu si pomoci, ale i mně připadá, že jde o překabátěnou Tazatelku, nebo Anonymku. Stejný problém, jen ty hrubky najednou chybí.

Pokud se nemýlím, tento pán je pro Vás úplně na nic. (viz. chlapi dělají h...). A navíc má ještě děti. (ty zase dělají b...). A všichni dohromady určitě budou chtí jíst a kdo jim má vařit? Takže by to pán i děti byli chudáci.

Jeden známý, dnes již zesnulý, kdysi říkal větu: Neměl jsem si brát Máňu, měl jsem si vzít lva. Lev by mě sežral hned a měl bych pokoj. Máňa mě žere po celý život.

Asi tak. Jaga.

Moje babička si vzala staršího vdovce se šesti dětmi. Samozřejmě se jí už nezeptám, jak před svatbou uvažovala . Ale jisté je, že pak měla dvě své děti. A od svých polobratranců a polosestřenic jsem se už jako dospělá dozvídala, že babička dokázala těm vyvdaným dětem vytvořit moc pěkný domov a že ji všichni měli velmi rádi.

Jenže to se stalo někdy v polovině dvacátých let minulého století...

Tak si zkuste dát inzerát do vašich místních novin. A myslím si, že ze strany rozvedeného pána s dětmi by to fungovat mohlo, byl by rád, že našel oporu a pomoc, ale z vaší strany - no musela by jste vědět, že o takový vztah opravdu stojíte. Přece jenom, kdyby tam byly děti, starosti, nemoci, znamená to, že by jste přišla o svoji dosavadní volnost, svobodu. Uvědomit si, co všechno by to obnášelo. Sama píšete, že jste ještě "dítě", tak si prozatím asi těžko toto vše můžete vybavit.

To přece není žáený velký rozdíl, naopak, třeba i ideální, on si jí bude vážit,je už vybouřený,poučený a třeba izklamaný. . Jsou přece ženy,které nemohou mít děti nebo mají i jiné důvody a budou šťastné za rodinu. Samozřejjmě, že musí jít o dívku, kterát o myslí vážně a přijme tu odpovědnost.