Zůstat v čr nebo odejít?

Od: Datum: 12.07.13 10:41 odpovědí: 17 změna: 16.02.14 22:24

Snad mne v průběhu psaní napadne správný název

Je mi 46, mám tři děti, dvě jsou již samostatné a žijí jinde, poslední příští rok končí průmku. Žiji v severních čechách, ale nepocházím odsud a jsem tu dlouho. Za tu dobu jsem ztratila kontakt se známými s místa narození. Zde, kde žiji, začalo spoustamých známých mizet, stěhují se po různu pryč. S manželem jsme se rozešli, prostě náš vztah vyšuměl, tak jsme šli každý svou cestou.

Mám tu dům, který mám ráda a opravuji ho (dům se opravuje pořád a myslím, že i po mým životě se bude opravovat :D), zahrádku, kde pořád s něčím běhám sem tam. Jsem původně zootechnik ale práce v mém oboru tu dávno není, práce tu vlastně skoro vůbec není, tak vlastně kromě domu, tu není nic,co by mně nějak drželo. Mám ráda hory a lesy, těch je tu dostatek.

Můj nejmladší syn, hodlá jít na jednu školu v anglii, má to docela pěkně sesumírované a co jsem si ověřila, tak to není žádné stavění vzdušných zámků. Na studium se tam bude muset dost hodně zadlužit, není třeba rozebírat zda úvěr dostane, či ne, protože v momentě "složení přijímaček" ho má zajištěný a následně práci - něco podobného jako u nás byl dříve patronát nad studenty od různých podniků. Takže o něj nemám obavy, jde po tomhle svém snu, docela tvrdě a vím, že jej dokáže.

Za poslední dva roky jsme spolu o tom hodně mluvili a s postupným "pronikáním" do situace, která bude, nastalo pár situací, které mne přinutily myslet.

Dřív jsem si říkala, že až syn dostuduje školu, prodám dům a odstěhuju se někam do středních čech, nechtěla jsm si nic kupovat, nic vlastnit, prostě pronajmout měnší byt, najít si práci, která by mne aspoň trochu bavila, cestovat a prostě v klidu žít.

Během doby, kdy se synem stále probíráme tu jeho školu a hledáme způsob jak na to a co dál, kdyby přeci jen bylo něco jinak - jsem to aktivní ucho, co poslouchá a namítá, povzbuzuje a klade otázky, byla amnestie, nové volby, Nagyová... S karta, fotovoltaika, krachy firem v okolí, změny tam i jinde... A já si jednoho krásného dne řekla - a proč já bych tu vlastně měla zůstat? Za svoji zem se skoro stydím, moje generace je v podstatě zničená, vlastně mně tu nic hezkého nečeká. Když najdu práci za 15000 budu ráda a co z toho?

A tak jsem se potichu začala rozhlížet po tom, jaké by to bylo odsud odejít. A ke svému úžasu jsem zjistila pár zásadních věcí. A pak tu hlavní, já odsud chci pryč. Tak jsem to jednoho dne řekla synovi a čekala jsem něco jako odrazování, nepřišlo. Řekla jsem to jednomu, druhému dítěti, tátovi, pár známým, co mi tu zbyly... A všichni, do jednoho - jdi pokud si troufáš... Tady je to mrtvé.

A tak jsem začala zjištovat jak na to, protože ano,v mém věku je jazyk problém a i když umím hodně například z angličtiny, nedokážu rychle přehodit vyhybku a mluvit, rozumím ale mlčím jak ryba a nebo koktám :D. Vím a mám odzkoušeno, že je to otázka 14ti dnů, ale tady jsou jiná slova - najít byt, najít práci, jednání na úřadech a tyhle tedy neumím - nikdy jsem nepoužila. I tak bych řekla, že jsem řešení našla, sice oklikou ale našla. Nyní jsem v situaci, kdy čekám až se prodá dům a jdu, tedy za další 2-3 měsíce. Chybějící dobu do konce studia bude syn u táty a za mnou jezdit na volna. Nechci se už vrátit. Jen tu a tam doject za tátou a dětmi.

Nemám v plánu zůstat do konce života v anglii ale neříkám ne, rozhodně bych počkala než kluk dostuduje tu jeho školu a pak mi nic nebrání jít dál, ty 3 - 4 roky bych řekla jsou dostačující proto abych se vyrovnala s novým životem a začala ho brát za normál. Syn mi říkal abych se pozeptala(netušil že se tak už stalo), zda také někdo nechce takhle odejít a já za pár týdnů zjistila, že nikdo. Zaujalo mne to, protože velká většina těch, co znám, nadávají,na všechno kolem a tak jsem si říkala, že třeba se bojí něco udělat, změnit to. Většina jich je rozvedených, s velkými dětmi ale všichni do jednoho, muži i ženy - nemůžu odsud odejít... Mám tu byt, rodinu, práci a kdybych ty lidi neznala a neslyšela stokrát - byt je drahý, děti na mně kašlou, práce mně se*e, tak neřeknu a ted nevím jak tomu rozumět?

Chci se zeptat, na váš názor, kdyby jste byli v podobné situaci, v podobném životě co já, zůstali by jste v čechách nebo prostě šli?Co by vás motivovalo k tomu jít/zůstat? Čeho by jste se báli v jiné zemi a čeho doma?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: pt®
Datum: 12.07.13 10:57
avatar

Strašně Vám fandím a říkám, jděte do toho, dokud jste mladá a plná elánu a síly, dokážete to. Nesmíte se nechat odradit prvním neúspěchem, kdyby přišel, ale zkusit podruhé, potřetí a jít k cíli. překážkou je řeč, ale to zvládnete pokud máte základy angličtiny. Víte dcera šla po revoluci v roce 1991 nejprve do Rakouska, jako jedna z prvních do rodiny k dětem a to bez znalosti němčiny. Za rok mluvila plnule, no a dnes už je 21 roků v Belgii a nechce nikdy zpátky a já se jí nedivím. Každý to má jinak, někdo by neodešel, druhý cítí, že svět je velký a nekončí u našich hranic. Tak jděte za svým cílem. - pt

Od: k2
Datum: 12.07.13 11:05

To se ptate brzo, kdyz uz prodavate barak. Pokud si myslite, ze za hranicemi je trava zelenejsi, voda mokrejsi, obloha modrejsi a vsude dostatek dobre placene prace pro lidi, co neumi rec, tak jdete.

Pro "zapadni" zeme budete privandrovalec z vychodu a ty maji vsichni moc radi.

Datum: 12.07.13 11:14
avatar

Když je to tak jednoznačné, tak proč mnoho těch, kteří šli a zkusili to, přes potíže s bydlením, podřadnou prací atd., tam chce zůstat natrvalo?

Pro tazatelku - jestli máš chuť a odvahu, tak do toho jdi.

Od: bonnie
Datum: 16.02.14 18:49
Není to nic proti autorovi jen mne jeho příspěvek rozesmal :D
To nebe je tu fakt modrejsi a tráva zelenější.
Díky všem co mi drželi palce :)
Po dvou měsících hlásím... Já blbec, proč jsem to neudělala dřív :)
Už tu nemám svůj nick, tak je trošku jiný ale plním co jsem slíbila i když myslím, ze to byl slib pres sz.
Takže zdravím a ještě jednou děkuji.
Od: laik
Datum: 16.02.14 22:24

Tak se pochlubte, kde ted jste, co delate, jak bydlite atd. At se ostatni mohou poucit a dozvedet se jak na to (nebo naopak ceho se vyvarovat).

Vzhledek k tomu, ze jste tam 2 mesice, tak jste si (podle me) vybrala tu nejtezsi cestu - stehovat se, zarizovat si doklady a hledat si praci kolem prelomu roku. To je vzdycky vsechno rozhazene kvuli Vanocum. Moc se neprijima, lidi se chystaji na svatky nebo naopak se z nich vzpamatovaji v novem roce a znova se rozjizdeji, ... Jestli clovek dokaze obstat i v teto situaci, tak pro nej pak "normalni" zbytek roku je pohoda. :)

Vas stary nick by stale mel byt dostupny. Staci se jen prihlasit spravnym heslem.

 

Od: koukolik
Datum: 12.07.13 11:12

Pokud máte chuť a kuráž, proč ne. Jestli od přestěhování očekáváte životní změnu - takový nový impuls, lepší výdělek a zdokonalení se v jazyce, je to ideální příležitost.

Ovšem frustraci z politické situace a afér posledních let asi nevyřešíte. Vy se k těm problémům jenom na nějaký čas otočíte zády a zapomenete na ně, protože v zahraničí budete mít ze začátku spoustu jiných starostí a povinností. A konkrétně v Anglii mají svých afér a problémů taky dost, vy je jenom zpočátku nebudete vnímat, nebudou "vaše". Ale ony budou existovat dál, jak u nás tak jinde.

A ne nadarmo se říká: můžeš odjet kamkoliv, třeba na druhý konec světa ale před sebou samým neutečeš.

Datum: 12.07.13 11:18
avatar

Já jsem svým dětem několikrát řekla, že kdyby chtěly z republiky odejít, ať řeknou, radostně poběžím nakoupit kvasnice na koláče na cestu. Tady opravdu není co hledat, ne tak nalézt. Polepšit si. ;) Myslím si, že by se mělo všechno zkusit. Nenechat uběhnout roky a pak si říkat, proč já, blbec, jsem nešla?! Tady to znáte, ale nevíte, co je za obzorem. Je možné, že nic moc, je možné, že úžasné, ale je potřeba se o tom přesvědčit. Na koukání z okna a na seriály v telce, máte času dost. S každou korunou nebo eurem stejně budete muset hospodařit velice pečlivě ať tady nebo i někde jinde. *hej*Utíkejte, pokud můžete a pokud jste zdravá. Vezměte sebou pc a pište, já osobně budu s vámi ;)

Od: paw®
Datum: 12.07.13 11:26

Tezko radit takto po netu a jeste tezsi si z tech rad neco vzit, kdyz se ani jeden nezna...

Pokud to tak citite, bezte za svym snem. Ale je treba si uvedomit, ze vsude je chleba o dvou kurkach. Zdani, ze jinde neni hospodarka krminalita a podobne problemy (solarnici, amnestie,...) je mylne. Vsude neco maji, jenom k nam se ot nedonese a kdyz jste v dane zemi, tak nejaky cas vas tyto "problemy"nezajimaji, neb resite existencni veci.

Kdyz jsem bydlel jinde, tak jsem se bal ponejvice toho, abych mel ne zivobyti.

Od: bonie*
Datum: 12.07.13 11:33

Rozhodně je všude chleba o dvou kůrkách a už vůbec si nemyslím, že by na mně někdo někde čekal s otevřenou náručí.

S jazykem je to tak, že já vím, znám (přečtu si, poslechnu) ale nemluvím, to je můj problém, když musím, rozmluvím se tak za dva týdny, netvrdím, že grmaticky správně to o tom ani po tom :D

Já už jsem rozhodnutá odejít, na to se tu neptám, spíš by mně zajímalo jak to mají jiní, šli by, nešli, proč?

Add problémy po přestěhování, mým plusem je, že bych mohla víc jak rok v klidu žít bez obav, peníze bych měla ale jde spíš o to abych musela hned... všechno... takže práce hned, sice stylem pomocná síla za minimálku ale neva, je třeba co nejrychleji pochopit okolí a přizpůsobit se. Přestěhovat se a vědět, že nemusím... to dobrý není. Proto na prvních max 3-6 měsíců hodlám využít agenturu, coby dočasná pomocná síla. A pokud zvládnu tohle (a to i třeba mít za šéfa poláka či bulhara) a dokážu si, žee se opravdu dá žít za minimální mzdu, tak si myslím, že už zvládnu vše. Po těch 6ti měsících, by měl dorazit na stálo syn, takže to už bude nějaké jiné bydlení, než sdílené a také už budu kapku vědět, co dál. Ale jenom malinko

Od: petra123*
Datum: 12.07.13 12:19

Dobry den,

Ziji v Anglii 10 let, odesla jsem po vysoke skole a nebylo to zdaleka tak jednoduche, jak si to moji pribuzni v CR predstavuji, i kdyz jsem v te dobe byla bez zavazku a byla jsem naprosto flexibilni.

Drzim Vam samozrejme palce, ale pripravte se zcela realne - financne i psychicky - na to, ze skutecne vsude je chleba o dvou kurkach. Odejit je jednoduche. Mnohem horsi je se vracet s prazdnou kapsou a neuspechem. Sepiste si nekam na papir, co od odchodu ocekavate a jake zkusenosti si odsud chcete odvezt. Zni to jako magorina, ale kdyz byste se vracela, tak Vam to psychicky pomuze. Chcete penize? Zazitky? Novou karieru? Nove zname? Naucit se novy jazyk? Dokazat si, ze to zvladnete a mate odvahu? ...?

V Anglii je recese stejne jako v CR. Pracovnich mist je malo a na nekvalifikovane pozice se hlasi kde kdo. Takze muzete mit stesti, ale taky nemusite. Taky se Vam muze stat, ze budete hledat praci za minimalni mzdu pul roku, a pak budete nekde nekomu s prominutim delat sluzku a za dva mesice to vzdate, protoze to neunesete psychicky. Relativne nedavno vstoupilo do EU Bulharsko a Rumunsko, pred par tydny Chorvatsko. Zejmena Bulharsko a Rumunsko jsou na tom ekonomicky mnohem hure nez CR a spousta z tech lidi bude v Anglii nabizet nekvalifikovanou praci levneji nez vy.

Bez anglictiy nemuzete delat kvalifikovanou praci. Doporucila bych Vam prijet sem nejdriv na intenzivni jazykovy kurs, tak na mesic, s tim, ze budete makat jenom na anglictine, a pak az zacit hledat praci, jednat s urady atd. Neco se naucite, seznamite se, "osahate" si to tady, budete si jistejsi.

V Londyne je inflace zhruba 5%. Urcite vite, jak je tu draho, kdyz sem jde Vas syn studovat. Britska vlada momentalne prijima opatreni k oslabeni britske libry (domnivaji se, ze tim podpori export), coz je pro Vas pozitivni vyvoj. Je dobre sledovat trendy. Kdyz menite vic penez nez kdyz jedete na dovolenou, tak se ta kurzova fluktuace pomerne vyrazne odrazi.

K Vasemu synovi: Ja sama prednasim na nekolika vysokych skolach v Londyne. Studenti jsou sikovni, maji povoleni pracovat, ale stejne se jim nedari praci najit, protoze prace moc neni ani pro Brity.

Nepocitejte s tim, ze se nekdy prizpusobite. To tvrdi jenom lide, kteri nikdy nikam neemigrovali Vzdycky tu budete cizinka a na tom si budete muset vybudovat svoji "zahranicni" identitu. Ceska ambasada porada pravidelne akce pro verejnost, tak se nekdy prijdte podivat a seznamit se s lidmi, kteri tu jsou roky, ne-li cela desetileti.

Na druhou stranu se naucite novy jazyk, ziskate nove zkusenosti, poznate nove lidi, rozsirite si obzory (jestli Vam ted CR pripada jako Kocourkov, tak to po par letech bude jeste mnohem horsi) - coz je vsechno velmi pozitivni.

Doporucila bych Vam diskusi na foru http://www.pohyby.co.uk/ pro lepsi predstavu, do ceho jdete.

Mejte se,

Petra

Od: bonie*
Datum: 12.07.13 13:07

Petro, moc děkuji za odkaz, nějaké jsem již našla dříve, všechno si to čtu, ač jsou zkušenosti nepřenosné, rozhodně jsou pro mne důležité. Ted nemám moc času si přečíst vše, ale četla jsem tam jeden článek na blogu, co mne opravdu zaujal a rozhodně si uložím kontakt na autorku.

S tím měsíční jazykovým pobytem... také jsem o tom uvažovala, a něco podobného jistě podniknu - je to v úvaze

Přizpůsobení jsem myslela tek, že přijmu rytmus života, způsoby a pod, ne že já přestanu být cizá, to vůbec ne, to budu pořád a všude. O uvolnění pro bulhary a rumuny vím, mám vlastně půlroční náskok :D.

Nejen kocourkov ale ten pesimismus, je zničující.

Od: petra123*
Datum: 12.07.13 14:25

*palec*

Ja myslim, ze to neni pesimismus. Ja myslim, ze to je lenost a stare zname "drz hubu a krok". Lidi porad cekaji, ze jim nekdo rekne, jak maji zit, aby to pak oni sami meli bez rizika a nemuseli sami za sebe zodpovidat - a aby samozrejme meli penize a nemuseli pokud mozno nic narocneho delat. Stale preziva mentalita "kdyz jsem neuspel ja, tak ty taky ne". To dostava me Neco zacnete a hned mate spoustu radilu, kteri vam tvrdi, ze se vam to stejne nepovede (akoli v te oblasti treba vubec nemaji zkusenosti). Spousta lidi vynaklada nesmirne mnozstvi energie na to, aby si stezovali a snizovali vyznam prace druhych, namisto toho, aby neco delali sami. No a pak ta vsudypritomna korupce ve statni sprave, buzerace, bratrickovani - prekvapilo me, kolikrat jsem od dospelych lidi dostala odpoved "s vami se vubec nemusim bavit", nekolikrat se mi stalo, ze mi lidi bezduvodne prestali odpovidat na emaily. Tahle hrubost a hulvatstvi tady v UK neni. Lidi se k vam chovaji slusne a respektuji vas jako cloveka - i kdyz s vami treba nesouhlasi nebo vam nechteji pomoct atd. (ne samozrejme vsude, ale vetsinou jo). Zkousela jsem se vratit do CR uz dvakrat, ale zatim jsem tu pracovni kulturu ani jednou nezkousla. A to ani v Praze, kde je to mnohem lepsi nez ve zbytku republiky.

Jestli tu chcete zustat v UK dele, tak doporucuju nedelat nekvalifikovanou praci (krome pripadu nouze). Budte na sebe tvrda, naucte se jazyk, sepiste si, co vsechno umite - a nejenom, co jste vystudovala a kde jste pracovala, ale co skutecne umite a muzete nabidnout - a pak hledejte, mluvte s lidmi, nechte se doporucit, chodte na pohovory - i kdyz tu praci nedostanete, ziskate vetsi jistotu. Delejte veci, ktere se nebudete stydet napsat do zivotopisu. Dejte si stranou dost penez, abyste tu mohla rok zustat, i kdybyste zadnou praci nenasla. Neni to uplne mala castka, ale nebudete tak nucena vzit cokoli jenom abyste prezila. At se vam dari. Prijdte nekdy na ambasadu, treba se tam sejdeme osobne

Petra

Datum: 12.07.13 14:19

Bonie,tak ja to mam presne opacne,take bych rada slysela vas nazor,ziji 23 let v NSR,20 let jsem pracovala v Cechach,ted mam 23 let v Nemecku,muz je od dubna v duchodu ,ja jdu v lednu 2014,celou rodinu mame v Cechach-deti,vnouce,mamku,koupili jsme pozemek a pristi mesic zaciname stavet (?)a ja nevim i pres vse mame do toho jit a vratit se?mam satelit takze jsem v obraze,ale bojin´m se te ceske zavisti,ne ze se pak nehnu z baraku aby mi ho nevykradli-prece jen jsme z NEMECKA::::,nejsme zadne hogo-fogo,ale za ta leta jsme jiz na urcitou uroven zvykli.Radeji bych ozelela cenu projektu a vydani co je-nez pak litovat navratu,stale jsem na vazkach!

Od: bonie*
Datum: 12.07.13 15:23

Rozumím vám, Benule... Osobně si myslím, že satelit... je sice na koukání ale být v tom, vnímat.. je něco jiného. Hodně také rozhoduje o tom, kam půjdete, kde budete stavět, jak psala Petra nad vámi, kolem Prahy je úplně jiné situace než na malých městech v krajích republiky. Tady ta závist je a řekla bych, že horší než byla.

Víte, možná vám hodně napoví úroveň zájezdů do ciziny, když ve stejném hotelu uvidíte čechy a němce. Nejen úroven zájezdu od české a od německé kanceláře ale i chování personálu. Jo,jasně, mizery najdem všude, v jakékoli národnosti.

Nevrátila bych se, ale mně se to kecá, mně tu ve výhledu deseti let zbude akorát jedno dítě. To zatím odejít nechce.

U vás je to teď o srdíčku *srdce*

Od: moula*
Datum: 12.07.13 18:05

Tady není co řešit. Nikoho druhého tím neohrozíte. Já vždycky litoval jen kroků, které jsem NEučinil. Takže jděte. Pokud byste se někdy vracela, tak v lepší i pracovní kondici! Hodně štěstí!

Od: bonie*
Datum: 12.07.13 20:09

Máte pravdu, lepší bude v domově důchodců vyprávět jak jsem si tu hubu namlela, než o tom jak jsem si mohla namlet Aspoň tak to mám já.

I tady z hlasování, je vidět, že hodně lidí by šlo, vlastně 50%. Co v poslední době mluvím s lidmi, tak jich opravdu 50% v podstatě uvažuje o tom, že chtějí jít pryč, nebo by šli, kdyby měli příležitost. Přijde mi to hodně.

Kdysi dávno, když byly děti malé, jsme s mužem nechtěli spoléhat na dávky a manžel šel dělat mimo čr, abychom si mohli dovolit pomýšlet na lepší život. Když se vrátil, nacházel ve schránce infodopisy o tom, co jsem kdy s kým jak i kolikrát dělala. Ano, přišli jsme tenkrát k penězům ale nebylo to jednoduché ani pro jednoho z nás i auto jsme si pak koupili... a v místním obhůdku se vždycky udělalo zvláštní ticho, když jsem pro něco šla :D

Prostřední syn byl od mala postižený, já jsem tedy začala šít na žl. Za čas mi to docela vynášelo a zas bylo zle... Je lepší stát u Jednoty a nadávat, stěžovat si... než se snažit... aspoň tady, kde žiju.

Datum: 13.07.13 08:11
avatar

bonie, všimla jste si, jak lidé vybírají dovolenou. Část se řídí tím, jestli tam bude čeký kuchař s českou kuchyní. Vezou sebou náš salám, játrovku, ikdyž už ze zkušenosti vědí, že kdyby koupili tam jejich, jiné, potraviny, výjde je to nastejno. A když objednávají, tak si velice dávají pozor na to, aby to nebylo příliš cizokrajné. Nedávno se nějaký chlapec ptal, jestli v Řecku najde lidi, kteří mluví česky, děsil se, že ne. A těmto lidem stačí dát řeč s trhovcem nebo sousedem na vedlejší dece.;) Druhá skupina se těší na to, jak celou dovolenou budou jíst něco nového, neznámého. A také poznávat a objevovat, mluvit, ikdyž blbě, s lidmi z jiné kultury. :D Neposuzuji, ale myslím si, že v každém z nás je jiná velikost a odvaha dobrodruha.

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.