Koukáte na staré české filmy?

Už se moc nedívám, ale když tak ano od 30 let včetně (tedy dá se říct "od počátku") až do cca 80 let (včetně) to většinou stojí za to,vždy ne ale většinou ano, byli skvělí herci režie i scénář či předloha, zato dnes většinou nic moc, vyjímky samozřejmě existují ale...dnes mi to připadá často takové celé "jalové" jakoby už "neuměli tohle řemeslo" ale třeba se pletu třeba je to jen můj subjektivní pocit...to stejné u zábavních pořadů jakoby úpadek?

Zrovna koukám na Wericha (U nás v Kocourkově) a co by potom říkal člověk u těchto ještě starších filmů? Občas probírám u starého filmu, kolik je ještě žijících herců(hereček) v něm. Někdy je to velmi zajímavé, že napočítám jednoho, dva až tři z celého filmu. Např. nyní zesnulá M.Kysilková, byla předposlední žijící v hlavní roli, v pohádce Princezna se zlatou hvězdou, zůstal už jen J.Zíma. Ano, všichni jsme na stejné lodi a dobré si to uvědomovat, protože staří budeme jednou všichni, někdo už je nyní a někoho to ještě čeká. Horší je, když zemře ještě relativně mladý, viz. K.Slunéčková v těch Novácích, nedlouho po jejich natočení zemřela v 49 letech!

já furt říkám, že ten život nemá žádnej smysl - počkejte si, až budete ještě starší, pak to řešit přestanete ...

Samozřejmě, že koukám. Ono totiž na spoustu těch nových se bohužel koukat nedá

Mimochodem, je mi 63 let a nejraději mám filmy z třicátých let, popř. filmy z doby mého mládí (60-80 léta).

Dobrý den, ano, také mám rád staré české filmy (kvůli našim hercům). Nyní jsem např. našel na YouTube (pod pojmem "komunistická propaganda") celou dávku filmů, které jsem ani neznal. Je to poučné, ale chce to velkou trpělivost odkoukat to (něco je dost velká síla a hrůza). Ovšem, doporučit to mohu každému, kdo se chce poučit o době minulé (a třeba to porovnat s dobou současnou). Zdravím!

Zdravím. I já mám ráda staré filmy. A když jde nejdřív hodně starý, ještě černo-bílý film, uvědomuju si, jak v tu dobu všichni nepřirozeně mluvili, jak to hraní přeháněli, jak to bylo mile úsměvné. Např. nepřekonatelné: "Vážená dámo, přijměte můj ruky cel a hluboké koření." A pak stejní herci již v barevném filmu. Jaký je to rozdíl v oblékání, účesech, ve stylu hraní. Jak velká je to změna. A to, jak ti herci stárnou, ve mně nevyvolává smutek. Spíš se mi líbí, že mají možnost sami sebe vidět zamlada a jejich děti mají krásné vzpomínání. To my ostatní nemáme. My stárneme bez záznamu . Ida

Mám v oblibě ještě starší filmy z doby babiček, na DVD je mám v kvantu. Připadá mi, že černobílí museli víc hrát, hodně uměli. Líbila se mi Lída Baarová, jenže teď po přečtení útlé knížky Věc: Vlasta Burian už tomu tak není. Svědčila po válce proti němu, že zval do své vily Němce - poslední hřebíček. A to byl kdysi její výrazný ctitel - až zasahovala manželka Nina. V případě rodiny Goebelse zase Hitler. Tak nakonec vlastně pěkná káča, krásná Liduška. Co z toho měla? Ale vrací - s jinými prvorepublikovými herci - mi krásné časy mladosti s babičkou.