Nejste přihlášen/a.
Abych vás uvedla do situace: Asi už tak od prosince pociťují "úzkost" v tom, že neziju na 100%. Jo, dětství a tak jsem měla super. Od rána do večera venku, přesně jak v těch filmech a miliony zážitků. Jen teď mi přijde, že mi ještě nějaké věci v životě chybí. Navíc mám strasne nutkání nonstop někde s někým být a dělat šílené věci, které mě už dostali do problémů, ale nelituji toho:D A když jsem chvíli doma, třeba dneska večer, tak se cítím špatně, že jsem nikam nešla, ale přitom zítra ráno musím vstávat v sedm, takže bych ani nemohla... No prostě, abych se necítila špatně, tak ve škole se musím nasmat a užít si ten den, po škole někam s někým jít a doma dělat něco podruktivniho. Jenže ono to nejde vždycky, někdy jsem unavená a tak... Potom jen pořád myslím na to, že nechci mít jediný promrhany den a najednou se cítím zase špatně... Ale musím říct, že je to apson motivace k dělání věci doma, co bych normálně nedělala a rozjíždeni pár "projektu"
3x
Já myslím, že to děláš dobře. Jsi ještě mladá. Pořád je lepší žít naplno a občas něco pokazit, než žít bez zájmu a v šedesáti zjistit, že to uteklo a...nic! Akorát si tak nevyčítej promrhaný den. Člověk se musí občas zastavit, vydechnout, zarelaxovat. Je umění radovat se z maličkostí a žít naplno, tak si toho važ, ale nepřeháněj to.
2x
Přesně jak pravil Bráhma smrti,kterou právě stvoril,aby se nebála , že bude tou která to tvorům nakonec ulehčí a oni budou nakonec rádi ...ale to si člověk uvědomí až s přibývajícími léty, co se zdá být černé jednou vybledne a naopak...
A to že vás nebo kohokoli jiného něco baví,dělá mu potěšení, co to vlastně je? To je vlastně to, že člověk se tak do dané činnosti nebo věci "zabere" že v podstatě okolnímu světu chvilkově uvnitř "umře" a právě toto chvilkové "úmrtí" mu působí tu neskutečnou vnitřní osvobozující radost...to je druhá strana jakékoli "smrti", osvobození spojené provázané z nevypověditelnou vnitřní radostí...,proto lidé tak rádi "umírají světu" v různých činnostech v nichž se zcela "ztratí"..."zemřou"...
1x
0x
Tak myslím si, že jestli jste naživu, tak 100% žijete
Mám po 40cítce a v mém mladším věku jsme prostě žily, tak jak to šlo a jak to situace dovolovala. Dnes to příliš hrotíte a nakonec stejně zjistíte, že ten život utekl tak i tak.
Ale samozřejmě osobně i ted dělám to, co mě ve volném času baví a naplnuje můj život, bavím se s lidmi jen s těmi, s kterými se bavit chci, prostě si život nekrátím něčím, čím nechci. Ale to je zase otázka "najdění se". Tzn vy máte nejspíš možná po 20cítce a momentálně se "hledáte". Uvidíte, že po 30cítce se vám vše už víc ten život uspořádá, budete už nejspíš na té svojí správné koleji a vše bude ok.
0x
Asi to tak mame vsichni. Hodiny tikaji a my si zaciname uvedomovat, ze nam zivot utika mezi prsty. Ze travime prilis mnoho casu pro zamestnavatele a ne pro sebe, rodinu a kamarady. Doted mluvil rozum, ted zacina mluvit srdce 
Volba je na nas
0x
Možná chtete vědět, jak žít naplněný život. Říká se, že každý den máte prožívat tak, jako by byl dnem posledním. V praxi se to však těžko dodržuje, vytvořit si pevné plány je problém dodržet, nebot vše se stále mění, všechny okolnosti kolem nás. Když si svůj plán nesplníte, pak zažíváte zklamání sama ze sebe. Ideální je tzv. žít v přítomnosti. Tím ze sebe vydáte vše pro přítomný okamžit a v tom je síla. Avšak je těžké neohlížet se do minulosti a nezaobírat se budoucností.
nikc, to je smutné, je fakt, že nevíme, zda tu druhý den ještě budeme a věci se nemají odkládat. Ale zase ne důsledně, protože vše má svůj čas.
nikc, asi nemá cenu se trápit tím, zda jsem na sebe dost opatrná, protože jak píšete, každá opatrnost je někdy málo platná, tak snad je lepší sice zbytečně neriskovat, ale také si říci - co se má stát, stejně se stane.
0x
I když si člověk myslí, že by mohl létat, tak jsou jeho možnosti omezené.
Pokud chodíte do školy, je potřeba se dobře učit a vstřebat co nejvíce učiva do sebe, vycházet s rodinou, spolužáky a vůbec se společností. Jsou-li nějaké koníčky i ty zaberou v týdnu nějaký čas. Také se člověk musí o sebe postarat a pomoci v rodině. Z toho vyplývá, že v týdnu není moc času a opravdu si užít a něco zajímavého dělat vychází na soboty a neděle, dále na prázdniny.
A v dospělém životě to bude také tak. Zaměstnání bývá povětšinou náročné a když přijdou děti, tak se má člověk co ohánět.
Je potřeba, abyste dobře plánovala.
Tedy si udělala krátkodobé plány, co o víkendu.
Střednědlouhé - co o pololetních, velikonočních, vánočních prázdninách.
A dlouhodobý plán, co v létě o prázdninách /2-3 měsíce/.
Potom se za rokem ohlédnete a zjistíte, že jste ho vyplnila a prožila docela naplno, a nemusela mít takové myšlenky.
----------------------
Líbí se mi, jak píšete, že musíte vstávat již v 7 hodin ráno do školy.
Přeji Vám to, užijte si to.
Věřte, že přijde doba, kdy budete muset vstávat o několik hodin dříve, abyste stihla třeba spojení do jiného místa školy či zaměstnání. Ještě později již nebudete mít takovou potřebu spánku. Věkem se tato potřeba snižuje.
Jste ve vývinu, rostete, jste v tomto období více unavená a spánek je delší, hlubší, kvalitnější. Tak se netrapte, že byste chtěla více, ono to později určitě přijde.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.