Nejste přihlášen/a.
Ahoj
Je mi 16 a na svůj věk mám pokoj hodně laděný do retrostylu. Mám tady třeba gramec který mi uplně změnil pohled na hudbu a od té doby co ho mám tak utrácím tisíce za desky a formát MP3 je pro mě už celkem peklo, hodiny hodně podobné těm Progotron a ještě všiude takové ty socialistické interiérové doplňky, třeba takový to plastový ovoce který je super protože si do něj můžu dát všilijaký blbosti a vypadá to prostě skvěle
Nevím asi jsem blázen
Problém je to že se od jisté doby bojím k sobě pozvat někoho z vrstevníků pro které je hlavní mít v pokoji to nejmodernější co existuje. Jeden kámoš to prožívá ještě víc než já tak toho si sem můžu pozvat bez obav ![]()
Ale co ostatní, asi mě ubombardujou všelijakýma připomínkama...
Co si o tom myslíte a jak to vidíte vy? ![]()
Je dobré se ještě včas naučit, že do některých věcí nikomu nic není. To, co ovlivňuje jiné, do toho ať kecají... ale Tvůj styl je Tvůj styl, a obyčejná hláška "Jestli se ti to nelíbí, můžeš zase jít..." jim ukáže patřičné meze. Jen do toho nedávej aroganci, povýšenost, i tahle slova se dají vyslovit s pokorou, a pak teprve myslím mají ten správný účinek.
My dospělí už jsme se naučili říkat "To je zajímavý, že tu máš gramofon..." a reagovat na to "No jo, mě se to líbí" a tím to hasne. Je to obyčejná zdvořilost, poněvadž do toho, co mám doma, opravdu nikomu nic není. Kromě maminky! Ta mi do vybavení bytu kecá neustále ![]()
Dobrý den. Já Vám to schvaluji, sám to mám podobné. Mám gramofon, dokonce dva , ale mám i kopy CD. Ke mně, pokud někdo přijde na návštěvu, tak mě zná a hlavně to má skoro každý z mých známých popodobné. Je pravda, že je mi o několik desítek let víc než Vám. Ale důležité je, co se líbí Vám a jak se Vám v tom žije. Nebudete si přece zařizovat pokoj podle toho, aby se líbil ostatním a Vám ne. A že budou mít řeči? Ať je mají. Mimochodem gramofony se znovu vracejí a o vinylové desky je čím dál větší zájem. Znovu vycházejí celé kolekce slavných kapel a zpěváků znovu na LP a většina nových titulů už automaticky vychází na CD i LP. No já pamatuji i SP (singly). Mám jich kolem 200 a LP tak kolem 400. S nástupem CD jsem ale hodně LP věnoval kamarádům. Dneska bych to asi neudělal, ale nelituji toho. Nedávno jsem četl, že v USA stoupá zájem o kazetové magnetofony. LP si kupuji po bazarech a většinou s jazzovou a jazzrockovou hudbou. A rockovou a metalovou muziku kterou mám na vinylech mám shodně i na CD. Pak mám také ještě spoustu kazet a kotoučů.
Zarazilo mně, že máš 16, tudíž asi nějaká škola. A vydáváš tisíce za desky na gramofon. To je velmi zajímavé. Jinak každý mladý si vytvoří pokojík - prostor dle svého. Někdo plakáty, knihy, modely, je to různorodé. Moc se nenadřazuj a zbytečně nevychvaluj co máš či nemáš. Chce to patřičnou míru uvážlivosti.K takovým závěrům taky dojdeš. Jsou studenti, co si
mnohé dovolit nemohou.Chce to trošku pokory z Tvé strany v kamarádství.
Proč Vás to zarazilo? Každý investuje jinam. Jiní mají drahá kola, lyže, počítače a mobily za desítky tisíc, domácí posilovnu, bicí soupravu.. Mně se líbí, že je kluk svůj a zařizuje si pokoj podle svého gusta. A jestli to někomu vadí, tak ať zůstane doma ve své univerzální moderně... Takovej staromilec je prý Vojta Dyk.
Líbí se mi, že máš vyhraněný vkus. Klidně nech kamarády "nepochopit". S ušměvem
. Já mám po babičce obytnou kuchyň (bez linky) z roku 1925, v barvě hráškovo - krémové, s kredencem a mycím stolem a židle s trmoži... JAkoby velmi stará Ikea. Domácí pořát naznačuje, že se starý nábytek špatně prodává a tak. Mám svoji pokojo-kuchyň za velmi líbeznou, je v ní zakleté bytí mých předků. Gramec mám také, i velké oranžové jablko (asi je na bombóny). Jo a fotoalba.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.