Naše republika je fakt malá!

Já bych napsala, UŽ nám je malá . Vnučka byla se třídou na vánočních trzích v Drážďanech. Jeden její kamarád si vyhlédl cosi ve stánku s koženými předměty. A tak se domlouval se spolužáky, jak se má zeptat na cenu. Majitel stánku je pozoroval. Měl prý dva metry, zarostlý, zamračený - prostě prodavač bičů a pouzder na nože . Ten klučina se nakonec odhodlal a šel k němu. Bojácně vzhlížel do těch dvou metrů výšky a blekotal němacká a anglická slovička. Ten hromotluk ho chvilku nechal a pak pronesl :" Tos zapomněl česky, vole?". Byl to Čech jak poleno...

Je země česká malinká. Letadlo letící zdáli z dovči např. začne klesat už nad Šumavou, jinak by těch 10km dolů do Ruzyně / V HAvla nezmáklo. Tam mi přijde nejvíc nejmenší. Zemička. A z Krkooš za přízniva vidět Alpy, nebo Temelín alespoň. Známí všude - jiná kapitola.

Je, hodně malá. Já se před lety náhodou v autoškole potkal s člověkem, který mi pronajímal server. Poznal mě podle jména, protože v té době měl se mnou hooodně starostí, takže jméno si pamatoval. A takových potkání mám docela hodně.

Vsechno je relativni. Kdyz me kdysi u Svitav v nedeli odpoledne opustila na motorce predni brzda a ja jel az na Sumavu pouze za pomoci zadni, tak se mi ta nase zemicka zdala docela velka.

Je malá. Koncem léta jsem nastoupil do nové práce. Dojíždění do Prahy už mě zmáhalo, tak jsem vzal práci "za humny", cca 40 km za Prahou, nějakých 200 km od mého rodiště. Firma má asi 25 zaměstnanců. Místní, jednoho Slováka, pár Ukrajinců a Moldavců a celkem 4 české naplaveniny včetně mě. Jeden z těch přibyvších coby kluk bydlel nějakých 100 metrů ode mě. A do vedlejšího vchodu se mi před několika lety přistěhovala kamarádka mojí bývalé přítelkyně - seděly spolu na gymplu v lavici (opět 200 km daleko).

Dobrý den, přidám dva příběhy ze života. V prvním příběhu vystupuje můj bývalý kolega z práce, který vzpomínal, jak si jako mladý, ale už ženatý "narazil" paničku a první rande probíhalo na zastrčeném konci (tuším) Střeleckého ostrova v Praze, kde byla lavička. Kolega tehdy bydlel až v Břevnově, tak měl toto místo za bezpečné. Ovšem, krátce po usednutí dvojice na lavičku se tam objevila jeho sousedka z ulice, která tam chodila venčit psa . Druhý příběh mně říkal kamarád. On, jeho matka a starší sestra jeli ještě za hluboké totality na "devizák" do Francie. Snad to bylo v Nice na pláži, kde již tehdy bylo normální, že si ženy odkládaly horní díl plavek. Tak učinily i jeho matka a sestra, protože si chtěly užít slunění, které by u nás nebylo možné. No, a prý asi za deset minut tam stál chlapík, zálibně si vše pohlížel a potom je česky pozdravil - opět to byl soused z jejich ulice . Takže, nejen ČR je malá, ale i svět. Zdravím!