Umira mi kamaradka

Je to smutné, nelučte se, chovejte se jako vždycky. Třeba ona o žádné loučení nestojí a pokud o tom sama začne řekněte "měj se tam krásně a neboj já za tebou příjdu". Mám kamarádku bez prsou, 2 operace mozku, podle lékařů tu dávno neměla být a vidíte je, stále veselá, plná elánu, těší se na každý den co příjde. Sama jsem nemocná a víme, že tam na sebe počkáme.

Asi bych se neloučila, navštěvovala bych, byla s ní, jak by to okolnosti dovolovaly. Také s ohledem na rodinu, jestli nějakou má a jestli má jen vás, tak s ní prostě budte. Nikdo nezná tu chvíli, kdy vydechne naposled, tak jak byste to chtěla načasovat...ona asi ví, jak na tom je, nemá cenu jí říkat, že zase bude líp i když zázraky se někdy stávají. Já bych se prostě neloučila, ale byla bych tu pro ni. Třeba vám zde někdo dobře poradí, jak se v tomto případě má člověk loučit.

@benule - Ach jo,ten osud neni spravedlivy.

Naopak - smrt je jediná spravedlnost, kterou máme jistou.

Hodně síly vám i kamarádce.

nejste slaboch slzy sou normální

mě nedávno umřela maminka a taky to se mnou pěkně zacloumalo

upřímně moc se stim dělat nedá chce to čas který tu ránu sice nevyléčí ale aspon jí otupí do snesitelné podoby

V žádném případě se s kamarádkou ze své iniciativy nelučte. Velmi často se stává, že i lidé těžce nemocní, do poslední chvíle věří, že se uzdraví. Kdybyste se s ní začala nějak loučit, mohla byste jí strašně ublížit. Na to poslední loučení máte času dost, až to skutečně přijde a půjdete jí na pohřeb. Píšete, že je to Vaše kamarádka a určitě ji máte ráda a ona to jistě ví. Není třeba to nijak dramatizovat před ní. Chovejte se přirozeně. Nijak ji neutěšujte, ani jí nedávejte najevo, že se obáváte její smrti, nebo že s tou eventualitou dokonce počítáte. A rozhodně se snažte před ní nebrečet. To snad dokážete.

Možná, že máte jiný pocit a myslíte si, že je nutné se s ní nějak rozloučit. Ale pokud je to tak, tak v tom si musíte poradit sama podle okolností, které my neznáme.