Dobry vecer, jsem holka (16 let). Studuji na SŠ. Je to velmi jednoduché. Me proste uz nic nebavi. Nejsem lína, me bud neco nejde nebo to proste nejde. Uz je to nejakou dobu co jsem se opravdu zasmala. Vsechno se pomalu hrouti. Babicka nedavno mela mozkovou prihodu, pejsem mi po 11 letech umrel na srdicko, nemam naladu na nic, i vstava z postele je pro me neco tezkeho. Nedokazu se naucit. Nedokazu se ve skole soustredit. Ja mam.vlastne furt v hlave jen otazky. Neni to jen tydenni zalezitost, takhle podpsa se citim uz cca pul roku. Vsechno je to stejne k nicemu. A kdyz se snazim tak je to taky k prdu. Kazdy den je to furt to same. Vstanu, skola, cesta domu, sezeni na zadku, spanek. I ten spanek mi dava docela zabrat. Bud jsem furt jen unavena nebo jdu spat kolem 2-3 rano. Ne,.nejsem na mobilu. Ja proste furt jen premyslim. Zbytecne si zatezuji hlavu otazkami snad na uolne vsechno. Mam to tak 24/7. Nedokazu ale nahlas rict oc presne jde. Snazila jsem se nejak zapojit hlavu, napadli mne nejaky krouzky, ale.nakonec to nevyslo. Holky ze tridy si ze me.delaj srandu. "Koukejte zase je depresich" nebo "ty posloichas jenom depr. Pisnicky" blabla. Uz sr ani nemuzu na nikoho kouknout bez toho.aniz by mi rekl, jestli jsem v poradku nebo ne. Zpatky ke skole, je to k hovnu. Ranní hodiny pocitacu me strasne unavuji a nasiraji... uz 2x jsem se na to proste vykaslala a chodila jsem po meste a az k druhe hodine jsem se vratila domu. Mamka zjisti na tr. Schuzkach, ze jsem byla za skolou. A ze dostanu nejakou dutku. Ale me to ani starosti nejak nedela... je to proste spatny. Obcad si rikam,.jestli nejsem blazen nebo tak. Chci mit nekdy hezky pocit ze sebe. Ani doma moc nemluvim. Rodice se rotvedli uz davno takze bydlim s mamkou a neblasrnim tatou. Sestra se uz odstehovala na kolej pryc. A je to tu zase. Rano se obcas uvidime tak si riknem.ahoj. odpoledne prijdou z prave kba kolem 6. Reknem si ahoj a to je vlastne vsechno. Ja jim nemam co rict. Ani mamce. Vim, ze.neni chyba u nich. Ja uz nevim jak veci psat. Tak radsi skoncim. Prosim, ja uz nevim ck delat. Omlouvam se za chyby.
@skola a @leco - Vážně si myslíte, že práce je nejlepší lék na všechno?
skola
jedubabičko - máš lepší nápad? Když nebaví škola, tak ať maká rukama. A nebo bude lepší ležet doma na pupku , kňukat, litovat se a nechat se živit mamkou? ano, práce není lék na vše, ale lepší než brát prášky z nudy. Měsíc by byla děvenka v práci a prosila by mamku, že se chce vrátit do školy.
Dnes všichni mladí mají deprese. Sotva ví o co jde a i špatná nálada se u nich přejmenovala.
Zkusit mít radost z toho co člověk právě dělá, třeba i z nějaké zdánlivě úplné maličkosti (třeba že člověk vezme do rukou hadr a utře kousek něčeho anebo sebere nějaký odpadek z trávy nebo hlíny) anebo mít radost jen z pohledu kolem sebe, třeba na nebe nebo okolní přírodu.
- a navíc - takové uvědomění přichází až s věkem - dokud je člověk mladý a zdravý - takových maličkostí si neváží, pokud si jich vůbec povšimne. Holka se buď nudí, anebo má nějaké deprese, které je nutno řešit za pomoci léků, přičemž se musí sama taky snažit, léky samotné jí taky moc nepomůžou.
... nebo mít radost z toho že člověk někdy může někomu s něčím (třeba i maličkostí) pomoct. Vzpomínám si, že v jednom filmu Tom Cruise skákal po střechách, z letadla, vrtulníku atd jen aby mohl pomohl nějakému mladému (dalo by se říci souchotivému nebo prostřě poměrně křehce vypadajícímu) klukovi (myslím, že byl nějak přes počítače nebo vynálezce), ale šlo hlavně o to, že Tom vypadal hrozně spokojeně, jak ho takhle furt zachraňoval (nebo se snažil zachránit); asi proto, že měl pocit (nebo ta filmová postava), že dělá něco správného a ještě k tomu zrovna ne jen pro sebe, takže nakonec vypadal - trochu paradoxně - takřka spokojeněji než-li ten, kterého zachraňoval.
Takže třeba utřít umytý hrníček utěrkou a člověk je hned skoro tak trochu Tom Cruise
Když tě nebaví škola, ukonči jí a najdi si práci. Tam hlavu určitě zaměstnáš jinak než nyní. Až tě škola začně bavit, dodělej si jí při zaměstnání. Je to lepší než chodit za školu a nechat se mamkou živit.
Člověk musí bojovat a ne fňukat. Všechno tě sere a unavuje, jestli chceš něco změnit, tak začni u SEBE. Proč by měla tvojí nasraností trpět i tvoje maminka, nebo myslíš, že má méně starostí než ty. Lépe by ti vyhovovalo někde se zaměstnat, než chození za školu a starat se o sebe, potom by tvoje bývalé nálady a malicherné starosti zmizely jako pára nad hrncem.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.
.