Bydlíte rádi v paneláku?

bydlím ráda - není nad to, přijít domů z práce, nebo výletu - mít zatopeno, teplou vodu, nemuset se o nic starat, jen si uklidit, uvařit a "rozvalit se" u PC a telky. Byl to můj "sen" od malička (vyrůstala jsem na baráku). Asi patřím spíše k lenochům.

To není dobře položená otázka. Domov můžete mít kdekoliv, kde si ho vytvoříte. Je to místo, kam se ráda vracíte, kde se cítíte dobře. Je lhostejné, jestli v paneláku nebo v cihláku (malém činžáku) nebo v domě. Záleží na způsobu života. Můžete mít v paneláku klid a fajn sousedy a také můžete mít menší dům s pekelnými sousedy. Naše poradna je plná stížností na sousedy ať už v paneláku nebo v domku, kde smrdí zvířata, sousedi si dělají naschvály, psi řvou 24 hodin.

Na štěstí ne, jsem ve svém domku. Co tam máš dál...?

Nevím, kam svou otázkou směřujete, ale velmi záleží na tom, kde se ten panelák nachází. My bydlíme v rodiném domě, s velkou zahradou, ale co je nám to platné, z jedné strany frekventovaná silnice, za zahradou jedna z nejvytíženějších tratí u nás, z obou stran sousedi v důchodu s nevychovanými psy. Dcera bydlí v paneláku, kolem park, silnice daleko, o sousedech ani neví. Všude má blízko a ani nemusí jezdit autem nebo MHD. Kde byste raděi bydlel?

V paneláku bych nikdy nechtěl bydlet... A nebydlím.

Dokázal bych se i vyrovnat s technickou stránkou bydlení, ale nejvíce mi vadí spoluvlastnictví. Tedy nemožnost sám rozhodovat a kontrolovat hospodaření. Pracuji pro spousty společenství vlastníků a každý týden vidím obrovské plýtvání.

Včera jsem třeba s paneláku demontoval STA stanici, která byla 9let zapnutá v síti úplně k ničemu. Předseda společenství koukal, když jsem mu změřil, že odebírá cca 300w. Tedy za tu dobu jim to sežralo přes 100tis korun.

Hlavně, že na chodbě mají nové LED osvětlení, aby ušetřili.

Tedy z tohoto důvodu určitě ne.

Společná anténa určitě není povinnost. Jen u nájemního bydlení musí pronajímatel umožnit příjem.Tedy ani zde není podmínka mít STA.

Předseda má většinou pravomoce, že řeší běžný provoz a opravy třeba do 50tis kč. Pro větší investice potřebuje souhlas vlastníků. No a do toho spadá např. kontrola antény atd.

Bydlím ve 12. patře a neměnil bych. Vidím z oken většinu pohraničních pohoří. Dnes odpoledne byl třeba Ještěd jako na dlani. Z Prahy:

Bydlení v bytě 1. kategorie - tekoucí teplá a studená voda, kanalizace, teplo kdykoliv a bez práce, žádné nošení uhlí do kamen, vybírání popela a čištění komína, když se něco v domě pokazí, ihned to někdo opraví, pravidelné revize výtahu, požární bezpčnosti, plynu, společné televizní antény, atd. a pokud jsou v domě slušní a klidní lidé, je to klidné a slušné bydlení.V některých domech jsou i společné prádelny, sušárny, mandly, kočárkárny, kolárny, atd.

Paneláky znám jen z návštěv u několika známých a tam si vždy uvědomuji, jak jsem štastná, že žiju v domku, kde mám též vámi popisované pohodlí, navíc rozkvetlou zahrádku, dvorek, balkon. Jako dítě jsem též žila v domě s vekou zahradou, ale tenkrát byly domy jiné, topilo se jen v jedné místnosti v "klubkách". Jsme lidé různí, nekdo je vyloženě typ panelákový, jiní jsou typ opačný.

Taky 12., nejvyšší patro /pro šťourali: ještě jsem pěšky nešel/, a bydlení tady miluju. Nikdo mi nad hlavou nedupe, nemusím mít záclony a každý den jiný pohled z okna. I když někdy...viz foto

Celý život jsem preferovala a většinou obývala domek se zahradou, ale teď jsem ráda za paneláček. Na stáří je to pohodlné. Navíc příroda za rohem, obchody, bus a kavárna blízko.

Barák sna d jedině pro mladou rodinu s malými dětmi. Ale zase je mnoho proti- škola daleko nebo v jiném městě, špatné spojení, lékař v okresním městě, nutnost většinou 2 aut v rodině.já bych za můj byt v cihlovém domě neměnila. Vyjdu si přes ulici pro pečivo, doktor je přes druhou ulici trvale,teplo, teplá voda, prostě pohodlí. K čemu je mi zahrada, když pracující jí může užívat až cca od 18 00 výše a ještě se o to všechno starat. Dejte pokoj. když nesvítí světlo na chodbě nebo nejde anténa, nahlásím a za pár hodin je vše opravené. Určitě bych neměnila. Dnes se vesnice vylidňují a to, co tam dřív bylo / školka, lékař, doprava, knihovna.../ je pryč. Kdo by o to stál?

Mně je to jedno - já se vyspím všude

Pro mnohé je panelák nutností a pohodlím ovšem něco za něco. Pokud nevlastníte byt, je to strkání peněz do cizího (společného) a není tam vaše, krom nábytku a nějakých osobních zbytečnosti, naprosto nic. S rod. domem a rozkvetlou zahradou se nedá naprosto srovnávat. Každá vynaložená koruna jde do vašeho majetku a pro vaše pohodlí jaké uznáte za vhodné. Samozřejmě je to práce kolem svého majetku, což mnoho lidí nedokáže a přímo se hrozí toho, že musí vzít do ruky nářadí a jít něco dělat.

Takové bydlení k něčemu dobré, k něčemu ne. Štvou mě lidi nesušní, hluční, špinaví, netolerantní. Takový domeček se zahrádečkou na sobotu a neděli, ten bych brala.

Narodila jsem se do baráku, po svatbě žila v baráku, 35 let žiju v paneláku a nikdy už bych neměnila, sousedy mám bezvadné, hluk tu žádný než běžný není. V létě jedu na 2-3 měsíce na chalupu a těším se na zimu až budu zase v paneláku. Já jsem spokojená a neměnila bych, můj muž je raděj na baráku, má tam dílnu, spoustu motorových krámů. Jo a výhled mám na brněnskou přehradu.

V paneláku nebydlím a už vůbec se tam nechodím vyspat. Ani po práci, ani před ní. Spím obvykle doma .

neměnila bych to ani za nic, když si pomyslím, jak jsme se jen nadřeli na chalupě, tady si rpostě zaplatím a má všechno.

andrea2, ptáte se, jak se bydlí nám v paneláku, ale nepíšete o své spokojenosti nebo nespokojenosti, co se týká vašeho bydlení?

Bydlím v nejvyšším 8. patře. Někdy chodím i pěšky, když zrovna nejede výtah. Nechtěla bych mít výhled na paneláky. Mám jen na jeden.

Panelák - to je jak klícky v ZOO pro ochočená, milá a obtloustlá zvířátka. Proto jsem rád, že tam už řadu let být nemusím a s mnohem větší svobodou si na svém mohu dělat co chci.

Jako dítě jsem bydlela v bytovkách, ale v domech s vlastním dvorkem nebo zahradou. Po svatbě jsme si s manželem postavili domek a jsem maximálně spokojená. Znamená pro mě volnost . Nedovedu si představit, že když byly děti malé, bych je musela sbalit a jít ven. Tady jsem je vypustila, půl roku jsme měli přes den otevřené dveře ven, aby dět mohly volně na zahradu. Tak je to i dneska, když jsou děti velké. Když jsem doma a je hezké počasí, jsem co nejvíce venku a potřebuji-li, stačí jen pár kroků a jsem uvnitř. Mám kamaráda, ke kterému jsem chodila na návštěvy do paneláku a připadala jsem si tam jako v kleci. Staří lidé v mém okolí prodávají baráky, protože už nestačí na jejich údržbu a provoz, protože domy jsou často dvougenerační, děti tam nechtějí nebo mají vlastní. Nemám tak velký domek, tak doufám, že vydržím co nejdéle.

Pro mne nejlepší je -mít byt v paneláku a mít zahradní domek na léto.

Panelák je anonymní. Jeden brácha se musel ve dveřích shýbat...v té původní králíkárně. Lépe je v cihle s 20 partajema, trochu se i zdravíme. Ale úplně toužím po bydlení s průchodem do zahrady ("snídaně skoro v trávě"): homeincube.cz/... Jedna spolužačka si fotí zvídavého bažanta na prahu do pokoje. Ani veranda neprosklená není špatná, jenže takové bydlení zas nekomunikuje s velkoměstem - a kde máte v pravé poledne na štědrý den 40 metrů pro zapomenutou majonézu do salátu?

Bydlíme v čtyřbytovce, sousedi jsou fajn, máme oplocenou zahradu a zahrádky, venku sezení a jsem moc ráda doma. Pak máme malou chatu, kam přes léto jezdíme, ale hlavně když je pěkně, to jsme celý den venku. Kolikrát si ale říkám, že pokud by každá rodina měla mít domek s pozemkem, bylo by v naší minirepublice místo na lesy, louky a pole? Už takhle stačí, co se zastavělo orné půdy. U mnoha rodinných domů není kousek zryté zahrádky, mladí nestíhají a ani k tomu netíhnou. Naštěstí jsou tu paneláky, které mnoha lidem vyhovují. O víkendu vyrazí na výlet, děti za sportem nebo na houpačky apod. Myslím,že nejvíc ale záleží, kdo kolem vás bydlí, podle toho jste všude buď spokojení nebo nespokojení.