Dobry den,
Poslední 4 dny přemýšlím jen a jen o smrti a co bude po ni až se mi chce kolikrat brečet mám z toho deprese nemůžu nic o ni slyšet a ani vidět v televizi vždy když o ní moc přemýšlím sevře se mi žaludek. . . . Nějaký rady na uklidnění? Děkuju
2x
A proč poslední 4 dny? Co se stalo? A jde o to, jestli jste v pokročilém věku, nebo nějaká školačka. Pokud jste školačka, nedumejte nad smrtí, ale nad tím, jak dokončíte školu a raději se věnujte studiu, než breku.
2x
Kdyby se člověk "na hlavu stavěl" - umřít musí, s tím se nedá nic dělat !
Nejlepší je buď se donutit na to přestat myslet - pokud je člověk mladý a zdravý, tak na smrt většinou stejně moc nemyslí, anebo se na to nějak psychicky připravit, tj. pečlivě si promyslet, jak to tak asi může vypadat, něco si o tom přečíst a zvyknout si na myšlenku, že to přijde. A pak na to přestat myslet. Nic jiného vám stejně nezbude.
Jediné, co by mne dost znepokojovalo je to - že smrtí existence nekončí, ale nějakým způsobem pokračuje dál, anebo, že se člověk tzv. reinkarnuje. Ale to doufám nehrozí, alespoň ne v rovině nějakého trvalého vědomí, či "duše". Ale jako hmota člověk nezmizí - jen se přemění na prach, popel, záření, vlnění, či jinou energii. A to se dá vydržet.
Jó já říkám furt, že je lepší se nenarodit, člověk by se nemusel takhle trápit ! Vůbec by mi nevadilo, kdyby moji rodiče uvažovali stejně - ale to oni né ! ... museli se rozmnožit a museli ! 
1x
Jediná spravedlnost na světě,projde jí každý ať měl peníze a moc či neměl. Do té doby žij jak nejlíp můžeš,nic jiného nejde poradit
Hodně lidí používá tuhle zvrácenou frázi a je vidět, že vůbec neuvažují a jen opakují to, co někdy dávno nějaký pomatenec vyslovil.
Co je "fíku" na smrti spravedlivého?
Dokonce je smrt "jediná spravedlnost" - tedy není nic spravedlivého, kromě smrti?
"fíku", uvažuj, co jsi napsal - pedofil zneužije malé dítě a přitom ho zabije, matka porodí dítě a zavraždí ho, atentátník zavraždí desítky nevinných lidí, mezi kterými byli i malé děti ... ty všechny oběti zažili "jedinou spravedlnost na světě". No teda fuj, to je představa spravedlnosti.
1x
Ano, tady je řešení. Je to 2000 let staré a funkční návod jak se přestat bát smrti a začít žít naplno.
doplněno 28.10.18 12:33:
Existují dva druhy smrti, jedna je smrt tělesná, té se člověk bát nemusí. Druhá smrt je smrt duchovní, to je smrt ducha, který umře konal-li člověk špatné skutky. Ta druhá smrt je hrozná. Ale řešení je usmířením hříchů, srze víru v odpuštění skrze Ježíše Krista.
1x
Nevím, jestli ti to, co ti napíšu, úplně pomůže, ale smrt jako taková není zlá. Zlé může být jen umírání v bolestech. Přežil jsem hodně těžkou autonehodu. A vím, že pokud bych se měl zabít v autě, nic to není. Auto se naklonilo, zašumělo sklo. A pak už jen ticho, ticho, ticho a najednou nade mnou stáli doktoři a já ležel v nemocnici. Žádná bolest, nic. To všechno přijde, až když se tělo začne zase vzpomatovávat. Tenhle hnusný zážitek mi dal jedno velké plus - smrti jsem se přestal bát. Věřím v karmu. Co dáš, to se ti vrátí. A snažím se podle toho žít...
Nojo ale stav po smrti může být úplně jiný než v bezvědomí, takže zase nic nevíte 
A kdyby karma fungovala tak by děti a dobří lidi nemohli umírat brzy a třeba ve velkých bolestech a zlí lidi by si mnohdy nežili celý dlouhý život v bohatství, takže na tu bych taky moc nespoléhal.
Nezapomínejte. že i ty děti a nevinní lidé měli svoje minulé životy, na které zapomněli, a proto nechápou souvislosti. Existuje mnoho důkazů o minulých životech už od starověku. A nemusí to být žádná pavěda, možná , že mozek dokáže využít zákonů kvantové mechaniky! Můžu vám jen říct, že o tomto světě nevíme nic.
"Existuje mnoho důkazů o minulých životech už od starověku"...hmmm. Ne, neexistuje ani jediný.
Prasátko, spíš nevíme nic o mozku. Ten je zatím hodně neprobádaný. Není jasné co všechno skrývá a co všechno je v něm uloženo. Třeba právě to "něco", čemu se říká "duše". Ta tam někde "sedí", každý náš čin eviduje a pak, když člověčí schránka zestárne, celý organismus je opotřebovaný a musí vypnout - zemřít, tak s posledním výdechem vypustí právě tu nepochopitelnou, neviditelnou a nepolapitelnou "duši", která tělo přežije a obtěžkána karmou se vrací tam, kam člověk z masa a kostí nemůže. 
Já na reinkarnaci věřím. Ale o její existenci mám jen svůj soukromý názor. Nečtu o tom nic. Jednou jsem to sice zkusila, ale to, jak o tom mluvili a jak to vysvětlovali, se mi něčím nezamlouvalo. Ale v životě jsem odpozorovala hodně podivností, pro které nemám jiné vysvětlení než to, že smrtí to opravdu nekončí. Dokázat to nemohu, ale to pro mne není podstatné. Pro mne je důležité, že to vím já. 
ono je taky dobré si uvědomit, že mozek nekontrolovatelně přejímá různé podněty a impulzy z okolí (třeba i z filmů, TV a knih) a spousta podnětů přetrvává i z prenatálního stavu. Takže vzniká někdy docela pěknej "galimatyáš" a nemusí to nutně znamenat možnost reinkarnace. Alespoň doufám !
suzy..."O duši víme hodně - tedy o nervové soustavě a mozku. Opravdu to je jenom v synapsích a chemii (radím seštudovat) poranenimozku.cz/...
Pro culdu. Myslela jsem to úplně jinak. To co píšeš, je samozřejmě notoricky známo a nemá to opravdu s rearkarnací vůbec nic společného. Kdybych si myslela tohle, tak bych byla ťululum. I když kdo ví, ťululum klidně mohu být i tak. 
Ale já měla na mysli něco úplně jiného a neměla jsem to zmiňovat. Není to tak jednoduché.
A pro Fram. Zajímavé čtení, protože tohle jsem vůbec nevěděla a koukám jako blázen, že to napadlo i jiné lidi a že se tou myšlenkou dokonce zabývali vědci. Já jsem k tomu došla sama. Ne teda takto sofistikovaně a odborně, na to nemám. Ale podle toho co se tam píše, tak budu patřit k těm jedincům, kteří i zdraví, jsou schopni uměle potlačit funkci pravé části mozku za účelem medidace a spojení se, pro mne ne teda božskými silami, protože v klasického Boha já nevěřím. Ale jsem přesvědčená, že meditací je možné se spojit s "něčím", co já nedokáži pojmenovat, ani to vysvětlit. Ale vím, že to existuje. To, co a jak to vnímám, nelze popsat a docela toho lituji a raději se o tom s nikým nebavím.
Fram já Ti opravdu děkuji za ten odkaz. 
Už jsem toho kdysi přečetla docela dost, ale jak jsem podotýkala nahoře, neoslovilo mne nic. Až tento článek. Tak zase až tak velký blázen nebudu. Ještě jednou dík.
A ještě bych dodala. Proto nemám strach ze smrti, ale umřít se mi teda nechce. Ještě ne. Mám ráda život a budu tady "strašit" až do poslední chvíle. A doufám, že zemřu úplně klidně a vyrovnaná.
@Suzy
- no "uvidíme" , ale víc by se mi líbilo, kdybychom docela obyčejně "shnili" v hrobě a byl opravdu konec !
Culdíku, nerozumím proč chceš, abychom shnili a byl všemu konec. Asi tě v životě potkalo nějaké neštěstí, nebo s něčím nejsi dlouhodobě spokojená. Ty nemáš ráda život? To mi k tobě vůbec nesedí.
@suzy
- ani náhodou ! - nic zlého mne zatím nepotkalo (zaťukávám na dřevo ! ) - ani nejsem nespokojená - spíše naopak, ale nějak nevím, proč by tady měl člověk, jako určité uskupení buněk a energie strašit ve stejném uskupení napořád. Ani se to neslučuje s mým vnímáním života jako takového. Nic jiného za tím nehledej. Stejně je to všechno třeba úplně jinak 
Aha, takže to je taková tvoje životní filosofie. Tak to je v pořádku. Ale bacha na to, ne nadarmo se říká, "odříkaného chleba, největší kus". Aby sis na mne jednou při tom "vypouštění" posledního dechu nevzpomněla.
0x
Milá zuzi ... moc tě chápe, jako mladá jsem se takhle trápila mnoho let. Nakonec jsem tento pocit opravdu zvládla. Našla jsem totiž určitou metodu, která ukazuje docela jednoduchou spojitost. Veškeré stavy spojené se smutkem, lítostí, strachem a i mnohým dalším nepříjemným pocitům duši souvisím vždy s kvalitou energií ledvin.
Rada, že máš nemyslet na smrt, tak to se řekne pěkně, ale prostě je k ničemu. Ono to prostě nejde. přestat myslet na smrt, v stavu depresivním rozpoložení, to v tu chvíli opravdu nejde.
Zkus malinký pokus. Připrav si zázvorový čaj bez cukru. Nejprve si dej teplou vanu, ale jen na 15 min, pak si zalij ten čajít a šup do teplé deky. Popíjej čajík a nepouštěj televizi, pokud můžeš číst, čti si něco příjemného, a nebo si najdi něco z iradia a poslouchej. A jestli usneš, tak jenom dobře. Tato rada je první pomoc, jak zvýšit energii ledvin.
Jestli to jenom trošičku pomůže, tak napiš, můžeme klidně zítra pokračovat. ja
0x
Smrt zlá není, těžké je umírání. Samozřejmě po smrti není nic, nebožtík chvíli žije v paměti pozůstalých. Jinak nikde, ale opravdu nikde, nepřebývá. Radím víc se informovat a možná pak sestoupit na zem osobniasistence.cz/...
" po smrti není nic, nebožtík chvíli žije v paměti pozůstalých. Jinak nikde, ale opravdu nikde, nepřebývá"
"fram" - naprostý souhlas, ikdyž předpokládám, že se za chvíli proti této pravdě ohradí spousta těch, co mají jiný, ale ničím nepodložený, názor.
Mám stejné přesvědčení a zajímalo by mě co Vás přesvědčilo o tom, že po smrti nci není. Já mám pro své přesvědčení oporu v knize Kazatel.
IIIII: Knihu Kazatel neznám (zatím). Pravdivé prach jsi a v prach se obrátíš (=chemicko-biologické vzdělání). Jakmile přestanou fungovat synapse, "duch/duševno"člověka není, i kdyby se zbláznil . fblt.cz/...
Všechno je nakonec chemie a elektřina. Takže jasně, duše nebožtíka se přenáší, ale žije jen v paměti pozůstalých (něco zajímavého se dočteme i v matrikách). Vzpomínku oživí třeba i nějaká související vůně... NA ty odpůrce už se těším
Například taky, 5 a 9 odstavec.
Některé jiné překlady to vystihují srozumitelněji, ale ty mám je v tištěné podobě jako knihu.
Fram a IIII, a proč si myslíte, že bude někdo odporovat vašemu přesvědčení? V tomto případě by to bylo nesmyslné. Ani Vy, ani třeba zrovna já, nemáme žádné důkazy, protože jsme ještě nezemřeli. Vy se opíráte o vědu a já se opírám o pocity. Já chápu Váš postoj, i když mne to v mém přesvědčení nezviklá. Ale rozhodně bych nikoho o tom nepřesvědčovala. Nemám jak.
0x
Člověk se smrti bojí-protože je mladý...jak je starý,také se jí bojí.Pokud se budeš stále bát,tak se celý život probojíš a nebudeš mít z života nic hezkého a pozitivního.
Já osobně jsem zažila situaci--od které věřím v duchy,Třeba to zní podivně,ale trvám na tom,že duchové existují.Dokonce jsem s ním mluvila ,,ale on mi neodpovídal,slova vychá zely z něho..
" věřím v duchy,Třeba to zní podivně,ale trvám na tom,že duchové existují"
Také trvám na tom, že duchové existují. Ale trvám na tom, že to nejsou nějaké pozůstatky po člověku, který zemřel. Duchové jsou inteligentní stvoření, které za normálních okolností nevidíme, přestože žijí kolem nás.
0x
Ahoj Zuzko,
to s čím se tady svěřuješ je vážné téma s kterým se musí vypořádat každý člověk na světě. Je pravda, že v tak mladém věku je to opravdu rarita, ale zároveň to svědčí o Tvé vyspělosti a schopnosti nad věcmi přemýšlet. Jak můžeš sama vidět dle předchozích reakcí, každý člověk má svůj závěr založený na svých osobních zkušeností. Jednou i Ty dojdeš ke svému závěru, který ovlivní Tvůj život. Sama si vybereš, to co se Ti bude nejvíc líbit a co bude Tvým magnetem. Pokud chceš, můžeš se podívat na příběhy lidí, které trápily podobné otázky, přemýšleli o životě a smrti, ptali se proč jsme vůbec tady, jaký je smysl života. Hledali a nebáli se zeptat, stejně jako Ty.
Přeji Ti abys našla odpověď, která Ti přinese do života skutečný pokoj a jistotu, že jsi našla přesně to co jsi hledala.
Petr
0x
Dovolil jsem si pozastavit se na této stránce a několik myšlenek a úvah mne zaujalo.
Pokud bych měl odpovědět "zuzi" na to zda jsou nějaká slova útěchy nad myšlenkou na smrt, tak by to byla velmi dlouhá odpověď rozvinutá v mnoha filozofických myšlenkách, ale to nebude to co hledá.
V 18 - ti letech je na místě se nad myšlenkou pousmát a jít dál. Kačdý máme na tomto světě svůj čas jasně vyměřený a proto je třeba žít dneškem a těšit se na zítřek. Nemyslet a ani myšlenku na smrt nepřipouštět. Je zcela normělní bavit se o smrti tak jako se bavíme o zrození. Ale nikdy bych myšlenku více nerozvíjel.
Prošel jsem si celkem třikrát klinickou smrtí a to co jsem v těch dnech a momentech zažil nebylo nic z čeho bych měl strach .Pokaždé když zavřu oči, vše vidím, vše slyším a vnímám ,ráno se probudím a ta myšlenka mne neopouští a já si jen řeknu - byl to nádherný sen a probudil jsem se do krásného dne.
Závěrem, netrap se nad ničim co ti dělá starost a přináší ti strach z něčeho čemu nemůžeš rozumět . A pokud tě přec ta myšlenka přepadne, vlož si hlavu do dlaní, zavři oči a ve skytu svých dlaní se nadechni a usměj se.
Vše jen dobré Ti přeji Mirek
? A nemáte žádné následky?
0x
Zdravím
V životě zažijete i věci, a nebývá jich málo, kdy si budete přát zemřít, samotná smrt je vlastně osvobození, všechny starosti problémy všechny nesmysly které vás nyní trápí včetně úvah o té smrti můžete právě díky ní odložit, představte si to tak, že prostě jdete spát, není nic krásnějšího a lepšího než spánek po dlouhém a těžkém dni...
0x
"suzimon" , následky po úpadku do klinické smrti vždy nastanou. Některé okamžitě - trvalé brnění ve svalech, bolesti hlavy, horší hybnost rukou a nohou. Pak jsou ty co přijdou časem a jako blesk z čistého nebe - epileptický záchvat, křečové záchvaty při plném vědomí, potíže se spánkem a nebo obráceně - problém se vzbudit. Život je pak větší sranda
, bych teda vůbec zažít nechtěla ani náhodou. Kristepane, trvalé brnění ve svalech, epileptické záchvaty, nespavost, nebo naopak, bolení hlavy, nepohyblivost nohou a rukou. To už bych snad raději volila rovnou tu opravdovovou smrt.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.