Jste rádi a šťastní v důchodu?

Jsem v důchodu štastná, konečně se naplno mohu věnovat svým koníčkům z mládí. Myslím si, že tento stav může vydržet hodně dlouho. Věřím, že i s příchodem případných onemocnění se vždy najde způsob, jak žít spokojeně, zvláště když rodina drží pospolu a můžeme se navzájem na sebe spolehnout.

Jsem v ID už dlouho a v pohodě, manžel si 2 roky libuje s výsluhou, že jeho sen byl vždycky stát se rentiérem, na dohodu dělá jen když se mu chce, chalupa, koníčky a dvě vnučky nás docela zaměstnají.

Důchod je skvělá věc, jen se v něm musí umět žít. Když si nastavíte cca podobný režim jako byl v zaměstnání, ale podstatně pomalejší, volnější, vychutnáte si možnost spát kdykoliv, dělat, co vás baví a podobně. I ta zodpovědnost a urřitá kostra, podle které se jede... ta je taky důležitá, ale znovu říkám, je to skvělé.Jsem v předčasném důchodu a denně si gratuluju, že jsem toho využila.Jen žít je třeba skromněji, ale když to děláte celý život, ani vám to nepřijde.

Jsem sice přes deset let v důchodu, ale prvních pět let to byla péče o maminku. A když maminka nebyla, tak jsem to dlouho nevydržela a vzala práci, která před tím byla mým koníčkem. Tam jsem potkala nové fajn lidi. Uvědomila jsem si, že musím někam patřit. Splním si, kdy chci, a to je podstatné. Vnoučata mám porůznu po republice a ve světě. Za nimi občas vyrazím. Ale nejlepší jsou výpravy s byvalými spolužačkami z druhého konce republiky. Navrhnu, ony schválí, zajistím a sejdeme se třeba v Praze na hlavním nebo v Olomouci a vyrazíme na pár dní společně do míst, která jsme nestihly dosud navštívit. Určitě první rok v důchodu jsem vstávala dřív a v hlavě takovou tu tenzi, co musím...Teď jen, ať zdraví vydrží. Ráda bych toho stihla víc a nějak to nejde.

Plně souhlasím s Maky, jsem již v důchodu 14 let, z toho 6 let vdova, z manželovy smrti už jsem se vzpamatovala a anšla sjem i výhody, konečně mám čas na vše, co mě baví, jdu si kam chci, dělám si co chci, koupím si na co mám, ráoda se občas hezky obléknu, jezdím po Česku i k moři a společnost mi dělá pejsek, vyjma toho moře. Ještě to zdraví kdyby bylo lepší. A když jsem viděla své o generaci mladší spolupracovnice, které přestěhovaly do těch věžáků, kde nejdou otevírat okna , je tam klimatizace a sedí v těch obrovských kancelářích, tak jsem ještě radši.

Pro nespokojené důchodce - nepřipouštět si stáří, radovat se z každého dne, který nám byl dopřán, nezávidět jiným vyšší důchod, nerezignovat na život jako některé důchodyně u nás v domě, které se spokojí s celodenním sezením u tv.

Tak si to užívejte. Další generace už se mít tak dobře nebude.

Rád asi ne, protože jsem byl z vysoké školy kde jsem strávil přes 40 let odejit nedobrovolně prý pro důchodový věk.

Ale na druhou stranu jsme s přítelkyní za poměrně malé peníze procestovali kus Evropy (navštívili jsme Německo, Polsko, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Chorvatsko, Ukrajinu, Bělorusko, Egypt), skoro každý víkend a někdy i v týdnu jsme na výletě někde mimo Brno.

Pro jedubabičku - kdysi jsme se tím bavili jako vtipem, ale skutečný překlad těch 4 slov je následující

nyugdíjas
rendező
méh
darázs

V důchodu jsem čím dál raději. Hlavně s přibývajícím věkem, protože pozoruji, že už to není jako dříve. Takže já bych teda rozhodně neměnila. Leda, že bych z "ničehož" nic, zase omládla.