Dnes se často mluví o tom, že máme nízkou nezaměstnanost. Zamyslel jsem se, a uvědomil si, že nás politici tak trochu tahají za nos. Snaží se nám totiž tímto předat poselství že se "máme dobře", že společnost je na tom dobře. Ale jaká je realita? Z čeho se vlastně nezaměstnanost počítá? Určitě se nepočítá z lidí, kteří jsou nemocní nebo na mateřské. A právě toto je faktor, který je důležitý proto abychom si udělali přestavu jak dobře je na tom společnost.
Je-li
A) nezaměstanost 4%, do důchodu se odchází v 65-ti letech, 5% lidí, kteří jsou schopni pracovat (vyjímaje lidi na mateřské/otcovské), je nemocných a mají invalidní důchod, pak taková nezaměstanost znamená něco jiného než když
B) je nezaměstanost 4%, do důchodu se odchází v 50-ti letech, 2% lidí, kteří jsou schopni pracovat (vyjímaje lidi na mateřské/otcovské), je nemocných a mají invalidní důchod...
Dvě čísla ale neznamenají totéž. Protože v prvním případě
ad A) je ve společnosti hodně lidí, kteří jsou nemocní ať psychicky či vlivem nezdravého životního prostředí či onemocněli důsledkem těžkých pracovních podmínek... Nezdravý životní styl jako stravování pro chudé má také svůj podíl na zdraví obyvatel. Navíc je vysoká nejistota ohledně zaměstnání, tj. dělníci, kteří pracují na Dohodu o provedení práce mohou být kdykoliv vyhozeni a s takovou nejistotou a tak nízkým platem si málokdo nemůže dovolit založit rodinu či střádat na svůj budoucí rodinný život. To se odráží na odkládání založení rodiny, někteří to nezvládnou vůbec.
ad B) je ve společnosti méně nemocných lidí a pracovní podmínky jsou mnohem lepší, platy jsou vyšší, je nižší míra chudoby, vyšší jistota práce. Tím pádem lidi mohou dříve zakládat rodinu a je vyšší porodnost.
doplněno 20.10.18 07:24:
Ivzez
" Do nezaměstnaných se zahrnují pouze uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP, kteří mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud by se zahrnuli i dlouhodobě nezaměstnaní, bylo by procento nezaměstnaných vyšší.
Dobrý postřeh, to jsem nevěděl. Pak ta statistika neodráží skutečný stav nezaměstnanosti, ale je naprosto na houby; jen jako populistický nástroj v rukou politiků.
doplněno 20.10.18 09:08:
Tady je článek o /... i s grafama. Je to k roku 2017
Je to tam krásně rozkreslené i podle věku. Dnes máme dlouhodobou nezaměstnanost ještě kratší - ale pozor - my nevíme na jak dlouho ten dotyčný pracoval. Takže pokud někdo nepracuje 13 měsíců a pak si vezme práci na DPČ na 14 dní, tak ta dlouhodobá nezaměstanost klesne. Takže i přes hezké grafy vlastě nevíme vůbec nic.
Třeba věta:
" Již od počátku statistického sledování je nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných u nejmladších osob. "
Je naprosto mimo. Mohu to odůvodnit tak, že mladí lidé pracuji mnohem častněji na DPP či DPČ, kdežto lidé starší, zejména ti, kteří mají vlastní bydlení či rodinu pracují na HPP.
Další věc, kterou nevíme je zda ten člověk pracuje na poloviční úvazek nebo na plný...
3x
Pokud vím, zahrnují se do výpočtu osoby v produktivním věku.
Většina nemocných osob a rodičů na mateřské a rodičovské dovolené je zaměstnaných. Tato většina se má po skončení překážek v práci kam vrátit.
Zapomněl jste ale jinou skupinu obyvatel, která se do výpočtu už asi od roku 2010 nezahrnuje. A sice nezaměstnané bez nároku na podporu v nezaměstnanosti (po skončení podpůrčí doby). Do nezaměstnaných se zahrnují pouze uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP, kteří mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud by se zahrnuli i dlouhodobě nezaměstnaní, bylo by procento nezaměstnaných vyšší.
K dohodě o provedení práce: Na základě DPP může zaměstnanec odpracovat v kalendářním roce pro jednoho zaměstnavatele maximálně 300 hodin. Při plném pracovním úvazku to odpovídá necelým dvěma měsícům.
2x
To máte jako se statistikou dopravních nehod. Když zavedete pro povinnost volat policii škodu nad 50 000 Kč, nehodovost klesne. Když ten limit zvednete na 100 000, klesne zas. Když za oběť nehody považujete toho, kdo zemře do 30 dnů po nehodě, dostanete nějaké číslo. Když změníte metodiku na 3 dny, budete lepší. Když limit snížíte na 24 hodin, budete ještě lepší. A až budeme započítávat jen ty, kdo zemřou ve vozidle ještě před nehodou, budeme nejlepší na celém světě ..
0x
Statistiky silně neodpovídají. Nejsou tam: Třeba dlouhodobě nezaměstnaní kvůli věku, kteří z donucení odešli do předčasného důchodu, normálně by ještě pár let makali (y). Matky se smlouvou na dobu určitou se rovněž nemají kam po mateřské vrátit - a neradi je kamkoli přijímají. Nezaměstnané - skrytě. Lidé pečující o nemohoucí bližní - rovněž bez práce potažmo příjmu. Takže ta malá nezaměstnanost platí pro mladé muže do 35 let. Jsou to statistiky záměrně zkreslené a zase nám lžou. 
" Lidé pečující o nemohoucí bližní - rovněž bez práce potažmo příjmu."
Příjem mít mohou od státu jako pečující osoba. Jestli se to bere jako zaměstnání ale nevím.
0x
K odpovědi @Fram (20. X. 2018 v 11.06):
Poživatelé předčasných důchodů jsou logicky zahrnuti mezi poživatele důchodů. O práci se neucházejí a nehledají ji > proto je nelze zařadit mezi nezaměstnané.
K odpovědi @H4ever (20. X. 2018 ve 12.42):
Pečující osoby od státu nic nepobírají. Příspěvek na péči náleží osobě, která péči potřebuje, nikoliv pečující osobě. Osoba, která potřebuje péči, musí za péči (zpravidla) platit. Pokud se dohodne o péči s někým z rodiny, může příspěvek dávat jí.
Doba péče se od II. stupně závislosti na péči pečujícím osobám započítává do doby důchodového pojištění, přestože za ně v tuto dobu nikdo důchodové pojištění nehradí. Započtení není automatické, do dvou let od skončení péče se musí pečující osoba obrátit na OSSZ.
Doba péče je dobou péče, pečující osoba není zaměstnaná ani nezaměstnaná. V této době se (většinou) nemůže ucházet o zaměstnání, protože by např. obtížně skloubila zaměstnání s péčí.
V článku, na který odkazujete, je jedna podstatná chyba:
Píše se tam, že stát za pečující osoby hradí důchodové pojištění. To není pravda. Stát důchodové (ani sociální) pojištění za nikoho nehradí. To platí nejen pro pečující osoby, ale i pro uchazeče o zaměstnání v evidenci ÚP, maminky na MD, rodiče na RD apod.
___
K závěru otázky:
>> " Již od počátku statistického sledování je nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných u nejmladších osob. "
Je naprosto mimo. Mohu to odůvodnit tak, že mladí lidé pracuji mnohem častněji na DPP či DPČ, kdežto lidé starší, zejména ti, kteří mají vlastní bydlení či rodinu pracují na HPP. <<
S tímto nemohu souhlasit.
Je úplně jedno, na základě čeho kdo pracuje. Jakmile někdo pracuje, není nezaměstnaný. A protože i krátkodobá zaměstnání (např. DPP) dobu nezaměstnanosti ukončí nebo alespoň přeruší, nelze u osob pracujících na základě DPP nebo DPČ hovořit o dlouhodobé nezaměstnanosti.
Obdobně to vnímám u výše úvazku. Je rozdíl, jestli někdo pracuje na částečný úvazek proto, že pro něj více práce není (pak by se dalo hovořit o částečné nezaměstnanosti) nebo dobrovolně např. jako přivýdělek při studiu, při MD/RD/péči o jinou osobu/požívání ID apod.
Navíc mi údaj o nejnižším počtu dlouhodobě nezaměstnaných u nejmladších (chybí mi tam věková hranice) osob přijde logický. Např. dvaadvacetiletí za sebou těžko budou mít 5 nebo 10 let bez práce (tolik pravděpodobně ještě neuteklo ani od ukončení jejich vzdělání).
doplněno 21.10.18 19:37:
Zaujalo mne, že se článek, který chybně píše o hrazení důchodového pojištění za pečující osoby státem odvolává na článek na webu MPSV, v němž se o hrazení státem nic neuvádí.
Viz článek Péče o blízké se /...
Spletl jsem se. Ale tak mi povězte, když by péčovatel (blízká osoba či příbuzný) péči odmítl, kdo se bude starat a kdo to bude hradit? A kdo zajistí péči? Město? Předpokládejme že ta osoba není schopna se o sebe sama postarat. Tím chci říct, že jestliže pečovatel nedostává od státu žádné peníze tak stát tím vlastně ušetří majlant. Pěkná vyčůranost.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.