Nejste přihlášen/a.
Od dětství jsem na záchodě četla a vydržela jsem tam sedět třeba hodinu. Později, když jsem byla už velká, tak jsem tam měla dokonce takovou malou knihovničku. Nedokážu vysvětlit, co mne na tom tak bavilo. Jestli to čtení, nebo to ...
. Ale tak to bylo a já říkám pravdu. Ale už mne to přešlo. A také nedokážu vysvětlit, co mne na tom přestalo bavit...
Také jako hodně malá, jsem na wecku četla. Bylo to proto, že tam na mě nikdo nemohl. Nikdo po mě nic nemohl chtít a brácha neotravoval. Když jsem byla už hodně veliká, četla jsem ve vaně. Tam taky na mě nikdo nemohl. Museli se obsloužit sami a neumřeli hlady. Jednou mi do vody upadla knížka, která putovala po všech kamarádech. Vysušila jsem ji, vyžehlila, na noc na ni dala prkýnko a kyblík s vodou. Přesto se listy nevyrovnaly. Strašně jsem se za to styděla.
Tak hemeroidy mi z toho nevznikly. Asi mám štěstí. Ale zajímalo by mne, jaký vliv to na ty hemeroidy má. Napadá mne jediné vysvětlení, které tady nechci podrobně rozvádět , ale to už člověk nedělá. Není to třeba. A pro babku. To máš pravdu. Když jsem seděla na tom záchodě a četla si, tak jsem unikla ostřížímu zraku dědy, který nesnesl, že mám knížku v ruce, protože on čtení považoval za ztrátu času, pokud to teda nebyla učebnice. Měli jsme hospodářství a tak bylo pořád co dělat. Naštěstí jsem měla moudrou a čtivou babičku. Ta nade mnou držela ochrannou ruku.
Na wc se moc nezdržuji, vždy je vše rychle "vyřízeno", takže si tam ani nestihnu nic promyslet. Zato manžel má nejlepší nápady tam.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.