Kde se u lidí bere bezcitnost k druhým

Hezký den

Proč jsou někteří takoví? Odpověď je prostá. Z nedostatku SEBEREFLEXE . Té je jak jsem si ostatně všiml velký nedostatek. Místo dlouhého vysvětlování uvedu pár příkladů ze svého života které jsem nasbíral mezi svými známými nebo lidmi s nimiž přicházím do kontaktu, setkávám se s tím až k nevíře často. Tak například:

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Známý č. 1 : "Představ si jaký jsou lidi potvory". "Klidně si vezmou zálohu za práci (10-20 tisíc uvedl) a už se neobjeví". Má odpověď byla: "Však ty jsi taky takový" "Také takový?" "Jak to"? Já na to : "Vrátil jsi tomu známému tehdy těch deset tisíc co jsi si půjčil?" Chvíli mlčel a pak řekl: "aha vlastně máš pravdu". Nutno dodat že toto "zpytování" ho ale nevedlo k tomu aby dluh uhradil, mohl to udělat v docela malých splátkách za velmi dlouhou dobu, bez jakéhokoliv úroku ALE? Neudělal to, prostě záměrně si půjčil aby NEVRÁTIL. (dělá to tak spousta lidí zejména u menších částek) Čili je stejný jako ti "podvodníci" které kritizuje ale "neuvědomuje si to či spíše nechce si to uvědomovat"

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Známý č. 2 : Je sociálně "slabý", i když pracuje + chodí na brigády apod. Z toho důvodu občas "upustím" nějakou tu korunku abych mu v jistých věcech trochu "přilepšil" a často tyto drobné dluhy "záměrně nepočítám". Občas mi vypráví "zajímavé příběhy" nad kterými mi rozum "stojí", jako např. tento: "Kdysi jsem byl na jedné zábavě a přišel ke mně kamarád že chce půjčit čtyři stovky, tak jsem mu půjčil". Aniž by mu posečkal se "splácením" nějaký ten den, týden např. po výplatě apod., hned vzápětí ho začal "dusit" a nadávat : "Ty ku...o, vrať mi moje peníze"! Položil jsem si v duchu otázku, co by se stalo kdybych se k němu choval stejně jako on ke svým "dlužníkům", nehledě k tomu co si "napůjčoval on" ve vztahu k té jeho v tomto srovnání "směšně drobné částce" tedy čtyřem stovkám

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Známý č. 3 (ale toto se dá snad i zobecnit) Často jsem svědkem toho, jak někdo kritizuje druhé že jen : "Hulí a chlastají" a ještě si na to půjčují, přičemž při této "kritice" neopomínají hulit "ostošest" a zároveň ubezpečovat svého opodál stojícího "věřitele" že mu zapůjčené peníze jistojistě již zítra "vrátí". (o čemž silně pochybuji) )

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Známý mého známého č. 4

"Ty lidi jsou hrozný prasata, nedokážou si po sobě ani umýt mísu (WC), neustále kritizoval. Pak šel na záchod vykonal potřebu a v domnění že ho nikdo "neviděl" odchází, načež ho střídá známý který mi historku vyprávěl a při pohledu co po sobě zanechal se "zděsí" Protože však ví, že dotyčný je velkým "kritikem" hygieny a pořádku, obrátí se hned na dotyčného pána, který jen poznamená : "No vidíš jaký jsou ty lidi prasata". Ale známý se nedá a hned mu vrací : "A nebyl jsi tam náhodou právě teď ty?" )

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Známý č. 5

Neustále "zabezpečuje" svůj majetek proti zlodějům s čímž naprosto souhlasím, nebýt toho že sám... znáte to...

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Známý známého č. 6

Pracoval u hasičů, jako hasič by tedy měl velmi dobře vědět jak obsluhovat spal. zařízení na tuhá paliva, měl by vědět, že do kamen nepatří staré navíc zaolejované hadry a odpad který může způsobit zanesení komína a následné vyhoření sazí které může mít vážné následky.( o ekologii ani nemluvě) Přesto však v jakési místní dědinské "klubovně" krmil kamna pilně tímto "předepsaným palivem" až jednoho dne došlo k vyhoření sazí, požáru

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

A mohl bych pokračovat dál, tyto někdy "úsměvné historky" jen dokládají to, že lidé si vůbec ale vůbec neuvědomují své chování a jednání, tzn. kritizují většinou to, čeho se sami v hojné míře dopouští, to se týká často i posuzování povah druhých, zkrátka a dobře absolutní absence sebereflexe.

Výborné komentáře od 72mona3, nereálné fantazie od Ivzez, překvapivě slabá reakce od janm, nepřekvapivá mimoběžnost od pt, a pak trošku toho trollení, jako vždy...

Tedy, Arnošte, můj názor je ten ( jiný mít nemohu, neodpovídal by realitě ), že lidé se rodí se sklonem k sobectví. Ke smýšlení a chování etickému, altruistickému musejí dojít poctivým přemýšlením, citem pro spravedlnost, výchovou, příklady, vědomím existence principů, které nás přesahují, určitým žebříčkem hodnot, láskou k pravdě, atd.

Sebereflexe je v tom všem spíše okrajová a nejistá záležitost. Zejména v případě, kdy má dotyčný zcela deformované svědomí. Klasickou ukázkou je třeba mentalita muslimských migrantů, extrémně bohatých lidí nebo sadistických maniaků. Oni už nejsou ve stavu ve kterém by mohli nějak "nahlédnout" svůj omyl a vinu. Nejde o to, že by si "neuvědomovali dopady svého konání". Oni si ho uvědomují a právě proto tak jednají. Nedělejte ze zločinců popletené chudáčky. Cílem je okrást, cílem je ublížit. Lézt po zádech druhých, při honbě za ziskem, kariérou, atd. Proto je kapitalismus z dlouhodobého hlediska "nejúspěšnější" systém, protože je postaven na "trvale obnovitelné energii" lidské naivity, neznalosti a hlavně vrozeném sklonu ke zlu ( důsledek hříchu ). Dokonce jeho projevy označuje za žádoucí a správné ( "chamtivost je dobrá" ). Využívá střídání generací, a nutnost se historii učit, což se mladým nechce, případně se jim předloží v překroucené podobě, takže vznikají nové a nové války ze stále stejně hloupých a lživých "důvodů". Zároveň přitom využívá všech slabin demokracie, hlasování a "názoru většiny". To, co se obyčejným pěšákům pak jeví jako nedorozumění, nedopatření, je ve skutečnosti úmyslné.

Takže, Arnošte, příčiny, které jste uvedl sehrávají svou roli ( doba, národ, výchova ). Ale skutečným jádrem je fenomén zla, a lidský sklon k němu. Ke lhaní, krádežím, násilí... Samozřejmě, že u různých lidí je to různě intenzivní, ale ten potenciál je u všech a někteří ho i "vědomě rozvíjí"... Prostředí ve kterém žijem jim to umožňuje. Dokonce lépe, než předchozí éra.

Úzce spjatá (malá) společenství, kde jeden musí spoléhat na druhého, jsou odlišná od neosobního života v "přepychu". Nepotřebujete s nikým udržovat vztahy quid pro quo, vše si lze koupit. Započala éra sobců, která povede k úpadku společnosti. Ale i u nás najdete taková "odřízlá" místa jako v Rumunsku

Lidé takoví byli, jsou a budou. Vždycky byli bohatí a žebráci. Vždycky! V každé době. Stejně tak, jako jsou lidé pilní a lenoši a podvodníci a zloději. Proč jinak bychom v muzeích vidívali pranýře, klády, mučicí nástroje, vězení, popraviště, špitály, starobince. Jen romány a filmy tento pohled zkreslily, že máme pocit, jakoby tyto prostředky sloužily jednomu úchylovi se sadistickými sklony. Ale ony sloužily k trestání. Arnošte, ruku na srdce a sám sobě si přiznejte, kolika lidem vy jste opravdu pomohl? Kolika lidem jste ulehčil život? A jak? Od kolika lidí očekáváte, vyžadujete pomoc? Od kolika lidí si necháváte pomoci? Nepatříte k těm, kteří sami pro sebe ukořistí i když tohle slovo nepoužívají (i když ne mnoho, ale přesto to jinému bude chybět) a na své blízké kašle?! A když už pomůže, tak podle sebe a ne podle toho, kdo a jak potřebuje. Je snadné dívat se na jiné a na sebe ne. Vy sám jste stejný, jako my všichni.

"arnošte", je to člověk od člověka...dám sem pár příkladů ze staré doby, z prvního století, jsou ponaučením i pro nás:

1. Ježíš řekl: "Proto je království Nebes podobné králi, který chtěl provést vyúčtování se svými otroky. Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu dlužil deset tisíc talentů. Protože však neměl čím zaplatit, rozkázal ho jeho pán prodat i se ženou a dětmi i se vším, co má, aby tak splatil svůj dluh. Onen otrok padl na zem, klaněl se mu a říkal: ‚ Měj se mnou trpělivost, pane, a všechno ti vrátím!‘ I slitoval se pán onoho otroka, propustil ho a dluh mu odpustil. Ale když onen otrok vyšel, nalezl jednoho ze svých spoluotroků, který mu byl dlužen sto denárů; popadl ho a začal ho škrtit, říkaje: ‚Zaplať, co mi dlužíš!‘ Jeho spoluotrok padl k jeho nohám a prosil ho: ‚ Měj se mnou trpělivost, a zaplatím ti.‘ On však nechtěl, ale šel a uvrhl ho do vězení, dokud nezaplatí dluh. Když jeho spoluotroci uviděli, co se přihodilo, velmi se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všechno, co se stalo. Tehdy si ho jeho pán zavolal a řekl mu: ‚Otroku zlý, celý ten dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě poprosil. Neměl ses také ty smilovat nad svým spoluotrokem, jako jsem se i já smiloval nad tebou?‘ A jeho pán se rozhněval a předal ho mučitelům, dokud mu nezaplatí celý dluh. Tak i můj nebeský Otec učiní vám, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru jeho přestoupení. " (Matouš 18:23-35)

2. Ježíš se ujal slova a řekl: "Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičům; ti ho svlékli, zbili, nechali ho tam polomrtvého a odešli. Náhodou sestupoval po té cestě jeden kněz, ale když ho uviděl, obešel ho. Podobně se tam objevil i levita; když přišel k tomu místu, uviděl ho a vyhnul se mu. Ale jeden Samařan na své cestě přišel k němu, a když ho uviděl, byl pohnut soucitem. Přistoupil, na jeho rány nalil olej a víno a obvázal je, položil ho na svého mezka, zavezl do hostince a postaral se o něj. Druhého dne vyjmul dva denáry, dal je hostinskému a řekl: ‚Postarej se o něj, a co bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se budu vracet.‘ Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?" On řekl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak." (Lukáš 10:30-37)

3. A stalo se, když byl Ježíš na cestě do Jeruzaléma, že procházel Samařskem a Galileou. Když vcházel do jedné vesnice, setkalo se s ním deset malomocných mužů, kteří zůstali stát opodál a hlasitě zvolali: "Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!" Když je uviděl, řekl jim: "Jděte a ukažte se kněžím." A stalo se, když odcházeli, že byli očištěni. Jeden z nich, když uviděl, že je uzdraven, se vrátil a velikým hlasem oslavoval Boha; padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu. A byl to Samařan. Ježíš na to řekl: "Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal chválu Bohu, kromě tohoto cizince?" A Ježíš mu řekl: "Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila." (Lukáš 17:11-19)

Arnošte, nesouhlasím s Vámi.

Lidé na sebe nejsou zlí ani nevraživí, mají v sobě pokoru, úctu i obětavost a ochotu pomoci slabším a nekašlou na své blízké. Alespoň pro většinu lidí to platí.

Nesouhlasím ani s Monou. Vztahy »quid pro quo« (pro nelatiníky »něco za něco« ) , stejně jako »manus manum lavat« (Ruka ruku myje), případně »do ut des« (dávám, abys dal) existují → právě mezi těmi vypočítavými, u těch, kteří se na okolí příliš neohlížejí. Na štěstí takových není moc.

_____

Nešlo by prosím udělat něco s převodem závorek na smajlíky? Musela jsem před kocovou závorku a následnou čárku vložit mezeru.

Abych nechodila daleko: v této poradně ochotně radí spousta lidí, aniž by za to cokoliv očekávali. (–:

@arnost - Slýchávám, že poslední dobou jsou lidi na sebe zlí...
Já toho "slýchávám" - abych se pak často přesvědčila, že je to jinak. Že mi někdo sám od sebe pomůže, poradí, vyhoví aniž by to byla jeho povinnost.

Slušní lidé jsou všude - a dokonce i tady u nás si (nejen) v kostele podávají ruce. Neznáte? Možná se nepohybujete na těch pravých místech.

No a není to třeba tím, že leckdo svoji nouzi jen zneužije a pak se na toho, co pomůže, vykašle? Pokud se budeme bavit jen o penězích, tak sama jsem pomohla různými částkami několika lidem a ani jednou se mi peníze nevrátily.

Psala jsem to tu nedávno u jiné diskue - přišla mi do krámu paní, starší, slušná, že by potřebovala na jízdenku, že jde podepsat smlouvu do zaměstnání, že zapomněla peníze a jisto jistě mi je zítra přinese. Přímo jsem jí řekla, že tomu nevěřím, ale budiž, pár drobných mě nezabije, že jsem jen zvědavá, co bude. Nebylo nic. Samozřejmě se víckrát neukázala.

Stejně jsem bezdomovci žebrajícímu o jídlo koupila rohlíky, pár paštik, sušenky... A poslal mě s tím do ... že chce peníze.

Chvíli jsem chodila s mužem, který měl v péči malou dcerku. Maminka prostě odešla, neplatila... Říkala jsem si - slušný chlap. Ten chlap byl závislý na autě. Bydlel ve vesnici, odkud první spoj jezdil v 6 ráno, ale on dělal od 5. Bohužel při nehodě o auto přišel a viník ujel a nepodařilo se ho vypatrát. Tehdy potřeboval 40tis na opravu, které fakt neměl. Nebyl na tom finančně nejlépe. Já v té době také neměla na rozhazování, ale měla jsem "kam sáhnout." Věděl, že mám již jednu špatnou zkušenost s penězi, co jsem půjčila a nevrátily se mi. Dušoval se, že on by NIKDY nic takového neudělal a že mi vše poctivě splatí. Dostala jsem 5 splátek po 1000,- mezitím jsme se stihli rozejít a zbytek jsem nikdy neviděla. A to jsem si říkala, jaký to byl čestný chlap a slušňák. Houby.

O několik let později jsem ještě jendou takhle pomohla někomu, kdo byl aktuálně ve sr@čkách. A výsledek? Stejný.

A není to jen o penězích. 3 roky jsme měli doma dědu, úplného ležáka, s pokročilým alzheimerem. Kdo to nezažil, nepochopí, jaký fyzický a psychický nápor to je. Tehdy jsme potřebovali sami pomoc a ze všech stran jsme slyšeli, že nelze. Najendou zjistíte, že ač jsme rodina slušných lidí, co chodí do práce, nikdo z nás výrazně nestoná, není na podpoře atp. tak nemáte na nic nárok. I blbě pleny pro inkontinentního dědu jsou na předpis a to v množství takovém, že nestačí. Pokud chcete polohovací postel pro snazší manipulaci s chlapem 190/85 tak si ji musíte zaplatit. Lékař, co má ordinaci od nás 150m se za 3 roky neobtěžoval přijít podívat (chodíme k němu celá rodina 40 let). Když vám pošlou sanitku pro převoz do nemocnice, tak pošlou řidiče odhadem 165/60 a na můj dotaz jak dědu naloží mi odpoví, že to je naše starost. Do důchoďáku dostanete člověka jen přes známosti a ideálně mastný úplatek a i tak to stojí přes 20.000,- měsíčně. A nakonec vám ještě sousedi závidí 12.000 měsíčně příspěvek na opatrování. Odvrátí se i blízká rodina. Najednou nejezdí každý víkend ale 1x za měsíc. Staví se na kafe a jedou.

Když jsem našla zraněnou kočku a hledala, kdo by ji ošetřil a co mám dělat (byl pátek odpoledne) nikoho to nezajímalo. Ani útulek, ani lékaře, ani policii. Jedině vet. pohotovost, která několikrát opakovala, že ošetří, ale že vše musím zaplatit a hlavně pohotovostní příplatek 500kč!

Jeli jsme s kolegou na jednání, drahé auto, oba nažehlené košilky... Proti nám paní ve felicii. Na sněhu dostala smyk a poslala to do příkopu. Okamžitě jsme zastavili, nic jim nebylo, naskákali jsme do příkopu a pomohli auto vytlačit. Kolem projelo snad 15 aut vesměs s chlapy za volantem a NIKDO další nezastavil. Když jsem nedávno píchla já a celkem bezradně běhala kolem auta, čekala jsem hodinu na partnera (nepovolila jsem šrouby) a nezastavil NIKDO.

Měla jsem ve zvyku pomáhat ženským s kočárkem, podržet lidem s plnýma rukama dveře... Pak mi madam v Praze v autbuse řekla - no snad mi s tím kočárem pomůžete, ne? A nebo mi dědek na poště přibouchnul dveře, když jsem šla ověšená balíčky.

Několikrát jsem šla pomoct sousedce, paní kolem 70ti let... Když jsem se pokoušela nakládat starý nábytek já do auta, hýbala se u ní v okně záclonka, ale synek, co byl zrovna na návštěvě, mi fakt nepomohl...

Mám takových zážitků spoustu.

Je mi 30 a jediné, k čemu jsem dospěla je, že mi všichni můžou akorát políbit @@@ Je mi úplně jedno, kdo má hlad a kdo trpí a kdo potřebuje... Myslím si, že jsem pomohla v životě mockrát. A když jsem já potřebovala, vždycky jsem se setkala jen s odmítnutím, nezájmem. Nejsem žádná dojná kráva na peníze, ani na pomoc bližnímu svému.

Tak třeba proto jsou lidé takoví...

Všichni nejsou takoví, jak říkáte. Záleží na tom, v jaké společnosti se pohybujete a jaké máte zkušenosti. Jak poslední dobou? Lidé se moc nemění. Ale je fakt, že např. supermarketu je to někdy děs. Jeden vrazí do druhého a ani se nomluví. A když jdu třeba do sekáče a koukám na nějaké pěkné kousky, tak vidím, že ostatní ženy by ho chtěli také. Je to ale jednoduché. Neřešit to a netrápit se tím. Záleží na Vás, jak se k tomu postavíte. Lidi nezměníte. Nejsou všichni stejní. Poznal jste to sám v tom Rumunsku. Tak si toho važte a máte hezké vzpomínky. U mě je to obráceně. Já měla tak hrozné dětství, že mi připadají všichni ostatní oproti otci jako beránkové. A už jsem tu nějaký ten pátek.

Myslím, že to je tak napůl. Někdo pomůže cizímu člověku, nebo vlastnímu příbuznému, někdo nepomůže ani vlastnímu, natož cizímu.

Já se snažím pomáhat drobnostmi hlavně starším lidem, těhotným, podržet dveře, tašku na kolečkách, pomoci nastoupit, nabídnout sedadlo v jízdním prostředku. Starý člověk špatně vidí, nemá tak dobou motoriku, obě uvedené kategorie mohou upadnout a způsobit sobě i děťátku zdravotní problém a bolest.

Peníze nedávám, protože je žebrajících tolika, že byste rozdali výplatu, nebo důchody. Ani nepoznáte, kdo je podvodník, nebo kdo si svůj osud sám vybral, či do něj spadl nedobrovolně, rezignací, nepříznivým osudem, či špatným zdravotním /psychickým/ stavem.

I když se setkám s něčím špatným, odmítnutím, tak se ze mě nestane též takový člověk.

Myslím, že příklady táhnou, že se řetězí a v každém se někdy probudí to semínko dobrého skutku.

Včera jsem šla v tramvaji k volné sedačce a hbitě, mrštně mě přeběhl mladík /okolo 25/ Požádala jsem o místo, ještě skoro neseděl a on mi odvětil, já mám také průkazku invalidy. Ale asi na hlavu, jsem si pomyslela v duchu, ale řešit to nebudu. Stejně mě to ale neodradí, já si sednu ráda, ale když uvidím staršího, tak ho nenechám přece stát.

Jinak, ten Benát je rarita, výjimka. Tohle nemůže porovnávat. Tak to bylo na vesnicích v předminulém století.

Ale i kdysi bylo na vesnici společenství lidí hodných, vstřícných, ochotných podat pomocnou ruku, ale též zlého srdce, opatrných, nedůvěřivých, lakotných, kteří by v nouzi nepomohli.

@nikc - někdo pomůže jen cizímu a na vlastní rodinu kašle
Možná proto, že ten cizí - na rozdíl od vlastní rodiny - další pomoc nevyžaduje a nemyslí si, že pomáhat mu vždy, ve všem a kdy si vzpomene je povinnost - toho pomáhajícího, samozřejmě. A když je mu pomoc odmítnuta, nechodí a neostouzí.

Protoze je to tak vyhodnejsi...