Proč se lidé bojí, že o nich někdo něco ví

No a kdo má ještě víc rozumu, nemá potřebu mít FB profil...

Dobrý den, protože internet (na rozdíl od lidí) nezapomíná a vše si pamatuje. Lidé tam "vyslepičí" o sobě i to, co neřeknou kamarádům nebo v rodině - a potom je jim to nepříjemné, když to někdo dohledá a použije proti nim. Internet není anonymní, i když si to někdo může myslet. Zdravím!

Čím víc informací o sobě na facebooku máš, tím víc je tvá osoba identifikovatelná, a tím víc se pak dají použít proti tobě jakékoli další informace nebo statusy, které tam nasdílíš.

Facebook si můžou prolustrovat třeba tví potenciální zaměstnavatelé nebo lidé, se kterými jsi v čistě pracovním kontaktu, sousedé, které moc nemusíš, lidé, se kterými máš spory, nebo i případní zloději, kteří se vyloženě těší, až nasdílíš své fotky z dovolené v Thajsku a oni tak budou vědět, že mají volné pole působnosti a mohou ti přijít vykrást byt.

Je s podivem, kolik jedinců se třeba vůbec neštítí dát si přímo k profilové fotce na facebooku informaci, že volí Drahoše, lajkují a komentují různé politické články, jsou členy různých mnohdy kontroverzních skupin, mají v přátelích různé lidi... Všechno tohle se dá v určitých situacích zneužít a využít proti tobě.

Kdysi jsem potkala kluka. Bylo to myslím na VŠ, takže min. 10 let zpátky, FB jsem tehdy ještě neměla. Ten kluk s mým jménem, příjmením a e-mailem zvládl zjistit, jaké povídky jsem napsala na střední a ještě nějaké další informace. Žádná z věcí, kterou našel, nebyla na internetu dohledatelná dle jména nebo mailu, on nějak přišel na různé přezdívky, které jsem používala. Vytasil na mě tehdy něco, co pro mě byla už dávno uzavřená kapitola (ony ty povídky nebyly zrovna nevinné...), dal to do kupy s hromadou dalších informací odněkud jinud (mluvil tehdy i s nějakou kamarádkou z xchatu, tehdy ještě se taky info o dalších lidech rozdávalo jak letáky v supermarketu) a já zjistila, že ten člověk má nějakou představu o mě složenou z kusých informací, které si nějak interpretoval a nějak poskládal... byl touto představou dost mimo, a možná právě o to šlo. Že informace, které jsem - tehdy doslova nevědomky, o žádné bezpečnosti se nemluvilo - o sobě sdílela, utvořily obraz někoho, kým vůbec nejsem. Smazala jsem, co šlo, změnila přezdívky a e-mail, protože takový člověk, jako ten kluk, to je pomatenec na mysli a nikdy nevíte, čeho je kdo schopen. Takže kdo by se nebál?!

Zrovna jsem si vzpomněla, že ten kluk ty povídky tehdy poslal mým spolužákům (a možná i učitelům) na střední, jejichž e-mailové adresy byly volně přístupné na stránkách školy. (Nebo seznam žáků a modelová e-mailová adresa.) Super, ne? Opravdu ještě chcete tvrdit, že není čeho se bát?

Tak ja se nebojim, ze o mne nekdo neco vi...FB v podstate nepouzivam a lide kteri bez nej nedaj ani ranu si za pripadne uniky muzou sami...

To není nafouknutá senzace, ale realita všedního dne!

V dotazu padlo slovo "bojí" a to neni výstižné, oni jsou si toho vědomi a nelíbí se jim to. A samozřejmě, že je to také senzace.

Protože internetu (nejen Facebooku) bezmyšlenkovitě svěřují, co by mu svěřovat neměli. Potom se oprávněně bojí, co na ně kdy kde "vyplave".

Např proto, že si o vás informace hledají personální agentury i z internetu.

Příklad, kdy může člověku FCB uškodit:

Jednou se třeba takový uživatel FCB s bohatou komunikací a množstvím přátel bude ucházet o nějakou seriozní pozici, nebo se hlásit na vojenskou vysokou školu, či kandidovat... No a ti, co o něm budou rozhodovat, akorát poznají, že dotyčný rád všechno vykecá, že se rád předvádí, že je třeba samý úlet, nebo že v životopise o sobě psal jinak...

FB nemám a netoužím po něm, to jen hodně mladí šílí po co nejvíc přátelích, informace o mně a třeba fotky mají jen mí nejbližší známí, nevím, proč bych to dávala jinam na veřejnou prohlídku. Ale ještě se zmíním třeba o příp. sledování mobilů nebo kamer na ulicích, nevadí mi, mám čisté svědomí, nic špatného nedělám. Co mi ale hodně vadí je to, že dyž něco sháním na internetu, tak mě obtěžují reklamy na podobné věci.

O FB vím jen to, co se o mě otře - nemám, neznám, nepotřebuju. Ledacos se ale dá dohledat i z, řekněme, "bezpečných" informací - stačí je umět složit dohromady, což mi přijde mnohem horší.

Napíšete, co pěkného si kupujete, ještě se s tím vyfotíte, pak napíšete, na kterou skvělou soukromou základku se dostalo Vaše děcko, doplníte pár jeho fotek.

O po čase se Vám ozve Sťopa se Serjožou ..

Ale vždyť zneužil data přímo Mark Zuckerberg: facebook.com/... a zodpovídá se kongresu Spojených států amerických washingtonpost.com/...

Rejžoval, obchodoval s daty. Kádrování někteří záme, facebook je kádrování v režii podnikatele: Mark Elliot Zuckerberg (* 14. května 1984 White Plains, stát New York) je internetový podnikatel, spoluzakladatel, prezident a výkonný ředitel Facebooku s jednodolarovým ročním platem. Hodnota osobního majetku byla k lednu 2018 časopisem Forbes odhadována na 76,6 miliard dolarů, což z něj činilo 5. nejbohatšího ...

Není to jen o jménu, zveřejněném vzdělání, bydlišti, tel. čísle apod. Je to také o tom, že podle vyplněných informací, lajků, přátel a třeba i díky soukromé konverzaci (která tedy asi příliš soukromá ve skutečnosti nebyla) si provozovatel i třetí strany mohly pomocí šikovných algoritmů složit profily obrovského množství lidí a podle toho se dál zařídit. Cílená reklama? Trefnější název by byl lži, manipulace a reklama na míru každému. Voličům politika "A"se ukáže, že politik "B"lže. Voličům politika "B"se ukáže, že "A"krade. Ideální stav. Každý má to, co chce... nebo spíše to, co si někdo myslí, že by chtít měl. Provozovatel se napakuje na reklamě pro obě strany a časem si začne dovolovat víc a víc - "vždyť ty zisky mohou být ještě vyšší!" A když si pak někdo spojí data z různých míst na síti s údaji z mobilních zařízení, tak o vás může snadno mít větší přehled, než váš/vaše manžel/ka. Cizí lidé, mezinárodní společnosti, s vlastními cíli a zájmy, kterým je úplně ukradené, jaký ve skutečnosti kdo je nebo co chce. Od určité fáze růstu jsou lidé už jen čísla a potenciální zisk. Sranda je, že typický uživatel to ale právě díky prostoru na sociálních sítích vidí zcela opačně - každý je najednou tou největší hvězdou svého vlastního Matrixu vesmíru.

Některé další připady už tu ostatní zmínili (problémy v zaměstnání, vloupání o dovolených, stalking, vydírání, krádež identity apod.). Já bych dodal ještě jeden z historie: Německo, 30. léta. Sčítání lidu. Mezi sbíranými údaji bylo i vyznání, majetek a příbuzní. Co by z toho asi mohlo vzejít špatného, že? A přece vzešlo - miliony obětí. Dnes je sčítání lidu dávno pod drnem... stačí pár sociálních sítí, smartphony a sdílecí mánie - ochotně vše vyžvaníme sami. Někdo méně, jiní každou ptákovinu, hlavně aby něco přidali na zeď. To, že je dnes relativní klid a mír, neznamená, že to tak musí být i za pár let. Jednou na tom můžeme být podobně, jako židé v nacistickém Německu a pak se mohou všechna tahle data proti nám otočit takovou silou, že ani nebudeme mít čas se z toho pos... Máte někdo názor, že nám tohle nehrozí, že je to jen sci-fi? To válka v Sýrii a Rusové na Ukrajině byli před pár lety také... A čím více se ponoříte do historie, tím více příkladů na téma " ne, tohle se nám přece stát nemůže" uvidíte. A historie se co? Opakuje.

Tak být zaměstnavatel, tak si určitě potencionálního zájemce prolustruji. A když člověk zveřejní i číslo bot tak to oněm celkově dost vypovídá, čim více info tím více možností zjistit zda dotyčného chtít. Když se mi to nebude líbit, tak nashle i kdyby na pohovoru působil úžasně..