Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Ztráta chuti do života

Od: anonymxxx odpovědí: 5 změna:
Noo zdravím Vás lidi. Je mi 15let a ztratila jsem úplnou chuť do života, teď čekám jen na smrt. Asi si říkáte že jsem jen malý dítě, který neví nic o životě a neuvědomuje si jakou cenu život má a takový kecy atd atd. Ale bohužel toho vím víc než dost. Nechci už žít, celý můj život je jen jedna velká chyba, která se stát neměla. Jak jsem byla mladší, tak jsem svůj život totálně milovala. Neměla jsem žádné problémy, jak v rodině, tak ve škole. Byla jsem výborná žákyně, bez problému jsem komunikovala s lidmi. Byl to prostě skvělý život, až do mých 12 let. Pak to zmizelo. V 6 třídě jsem přišla o dvě nejlepší osoby v mém životě. O 41letého tátu, přestože jsem ho moc nevídala, protože v mých 7letech jsme se odstěhovali daleko a máma si našla nového přítele, přestože to nebyl nejlepší táta tak i tak jsem ho z celého srdce milovala. Mrzelo mě, že jsem se s ním nestihla rozloučit. Bylo to hrozný, i když mi bylo jen 12 tak jsem měla rozum. Po 4 měsících od smrti táty, jsem přišla o další osobu v mém životě. A to o babičku. Také jsme byli od ní daleko, protože bydlela ve stejném městě jako můj táta, ale s babičkou i tak jsem se vídala jak jen to šlo, jezdila za námi, a my za ní. Starala se o mě a mou sestru jak jsme byly malé. Skoro celé dětství jsme strávily s ní. Babička byla ten nejúžasnější člověk, jaký jen mohl být. Ona neměla umřít, ona ne. A s ní jsem se také nestihla rozloučit. Věděla jsem že byla v nemocnici, ale nevěděla jsem jak vážné to bylo. Místo toho, abych ji napsala dopis (měl být na rozloučenou, ale netušila jsem to) tak jsem byla venku s kamarádkou. Ničilo mě a stále ničí to, že jsem se s ní nerozloučila. Každým dnem jsem se proklínala a litovala toho, že jsem jí ten dopis nenapsala.. Po roce jsem se tak trochu vzpamatovala a začala se snažit, učit, prostě všechno. Měla jsem sen. A to stát se právničkou. Nechci se nějak chlubit ale vážně jsem na to měla, měla jsem vynikající známky. Hodně lidí a také rodina mi říkali, že na to mám, že mi věří a tak. Po dlouhé době jsem zase byla šťastná. Dokud se nestala další věc. Máma s přítelem začali prodávat drogy. To mě dostalo až na zem. Od 7 třídy to začalo. A děje se to stále. A to jsem v 9 třídě. 2 roky, 2 zkurvený roky! Tyhle roky byly a jsou nejhorší v mém životě. Od té doby jsem neměla čas se učit, neměla jsem čas na své kamarády, nemohla jsem chodit ven. A stále to tak je. Každý den musím se svou starší sestrou jen uklízet a hlídat malé sourozence. Od té doby co to začalo jsem se začala uzavírat do sebe, začala jsem mít problémy s depresí, úzkostí a tak. Zhoršila jsem se ve škole, takže můj sen být právničkou šel ke dnu. Nemohla jsem se učit, v naší domácnosti to nešlo. Samej řev, nebyl nikdy klid, pořád k nám chodili cizí lidé a my museli ještě k tomu hlídat atd.. Snažila jsem se to vždy doučit ve škole, jenže to nepomohlo. Má snaha byla k ničemu, takže jsem mohla na nějakou právničku zapomenout. Zničili mi život! Celá rodina, to ona donesla k nám ty sračky a pak to všechno začalo! Každým dnem jsem čím dál tím víc trápila a uzavírala do sebe. Každou noc a každý den jsem probrečela. Jednou mě matka využila k tonu, abych TO prodala, protože ona nemohla. Dělala to v tajnosti, takže to její přítel nemohl vědět. A kdo to odnesl? Já, má matka mě k tomu využila, protože jsem to ještě moc nechápala, ale postupem času mi to došlo. A já byla tak blbá sakra. Tohle ji nikdy neodpustím. Neodpustím jim to, že mě připravili o moje dětství, budoucnost..Ale nikdy jim neodpustím to, že se kvůli nim má starší sestra taky trápila. Ten její pohled, když byla smutná, nebo když brečela, to mě zabíjelo nejvíc. Dala bych za ni svůj život.Obětovala bych se jen aby byla má sestra šťastná. Za tohle je nenávidím.. Takové to bylo a stále je až do teď. Matka nás teorizuje, jsme jak ve vězení, a někdy je zas v poho. A nevl.otec? I když je to spíše jeho vina že TO u nás nechal, tak chová se líp než matka. Je na nás hodný, nedělá z nás otroky nebo co, a dovoluje nám chodit ven, přestože má matka vždy něco proti tomu. Samozřejmě je toho i více, ale už teď jsem toho napsala až dost. Nebaví mě žít, už dávno bych tu nebyla, ale nedokázala bych opustit své mladší sourozence a hlavně svou sestru. Bylo by to jen horší. A taky přátelé, ale ti jsou vedlejší. Teď je nejdůležitější má sestra, jsem ráda, že ji mám. I když ji mám někdy fakt dost, a chová se jak kráva tak ji z celého srdce miluju. I když taky vím, že by pro mě něco takového neudělala, tak i tak. Vážně bych dala svůj život za to, aby byla šťastná, na sobě mi už nezáleží,hlavní by bylo, že by byla sakra šťastná. Záleží mi na ostatních, na sobě ne. Jo a mám vlastně další sen. Chci pomáhat dětem v Africe, být v té organizaci, kde jezdíte do takových států, kde děti a ostatní lidé potřebují pomoct + další sen navštívit a bydlet v LA. Chtěla jsem Vás ze začátku poprosit o radu a jak mít znovu chuť do života po tom všem co se mi stale nebo děje. Ale mezitím co co jsem to psala, jsem si to uvědomila. A i přesto se o to s Váma podělím. Díky těmhle snům a taky díky sourozencům se nyní snažím a stále budu, ať už v čemkoliv. Jen doufám, že se to vše zlepší. Vím, psala jsem že nemám chuť žít.. I kdybych chtěla skončit na 100%, nemohla bych.. No a tohle je můj příběh. Doufám, že vy ostatní jste šťastní. Nepřeji nikomu takového problémy. Ať už někdo nějaké problémy má a cítí se vážně hrozně, má třeba pocit méňěcennosti, tak znám to, chápu to.. A taky je mi to upřímně líto. Nikdo si nezaslouží se nějak trápit, ať už udělal něco špatného. No to je nejspíš všechno, přeju Vám jen to nejlepší ve Vašem životě.Nikomu tohle nepřeji. Doufám že jste a budete šťastní. A pokud nejste, tak jednoho dne určitě budete.
zámek
strejc uzavřel tuto otázku

 

 

5 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

pohanka*
hodnocení

0x

Mnohdy sem píší děti, které se o prázdninách nudí. Nechci Tě podezírat, ale pokud se jedná o pravdu a byla jsi zatažena do distribuce drog, mělo by se to nahlásit na Policii ČR na podezření na spáchání trestného činu. Jedná se o trestný čin hrožení mravní výchovy mládeže a dětí. Jak píšeš, je Vás dětí více a mladších.

Takže při své vysoké inteligenci si uvědom, co píšeš na veřejně přístupné stránky.

achjo
To se mi snad zdá, máš ambice právnika a nechápeš co je trestný čin? Matku bys asi nelitovala za odsouzeni a trest, nemáš duvod ji chránit, kdyz se tak chová, tak jednej! Ohlas to na sociálce nebo policii, pomuzeš tim taky svým sourozencum.

 

hodnocení

0x
Také se mi ten příběh zdá hodně podezřelý. Matka Vás donutila prodávat drogy, dělala to potajmu, aby se to přítel nedozvěděl. A o trochu níže píšete, že ty drogy přinesl domů ten její přítel. Takže jak to je? A za další, i kdyby to to tak bylo, tak jak vysvětlíte to, že on si vůbec nevšiml, že drogy mizí? A komu jste je prodávala? To chcete říct, že ve škole? Nebo jste s tím chodila po ulici a nabízela kolemjdoucím? Myslím si, že o prodeji drog nemáte ani páru a představujete si to jako Hurvínek válku. Matka zrůda, která využívá své dítě k prodeji drog a nikdo si ničeho nevšimne. Jestli jste opravdu patnáctiletá a máte matku, tak je mi té mámy docela líto. Chudák, kdyby věděla, co tady o ní vykládáte. A to Vás živí a vychovává. Pokud by byla pravda, že jste opravdu patnáctiletá, tak s Vámi jednoduše "cvičí" hormony a nevíte co byste roupama dělala, tak si vymýšlíte srdceryvné příběhy. I to se v tomto věku stává a dost často. Tomu by i nasvědčovaly ty Vaše další "sny". Jet do Afriky a pomáhat dětem, nebo bydlet v LA. Proč zrovna tam?"Velkým problémem Kalifornie je kriminalita. Mnoho přistěhovalců z chudého Amerického jihu, či ilegálních imigrantů, se velice obtížně začleňuje do majoritní společnosti. To vede k nárůstu kriminality a spotřeby drog. V Los Angeles je mnoho čtvrtí (ghett) proslulých zločinem, prodejem drog a prostitucí. Problém je to velice těžko řešitelný a s narůstající Hispánskou populací se bude i nadále prohlubovat."Tak bych ráda věděla, co Vás láká právě tam. Je sice pravda, že kriminalita tam podle nejnovějších průzkumů prý ustupuje, ale i tak. A co byste si tam asi počala, cizinka, sama a tak dál. Kdybych měla uvěřit vašemu příběhu, tak tady jste v pěkné louži, což Vám očividně nestačí a vaším snem je vlézt přímo do bláta...*ee*

 

nela286
hodnocení

0x
Lidi, není to pravdivý. Nevím kdo a nebo proč to sem přidal, ale na tohle jsem už narazila hodně dávno a šlo jen o fikci. Nevím, zda si to ta dotyčná osoba psala jen tak, že si to vymyslela a nebo se ji to vážně stalo. To nikdo netuší. Byla to prostě fikce. A taky netuším, proč to nějaký člověk přidal sem. Zkopíroval to, vložil to sem a čekal jen abychom ho litovali.
doplněno 27.12.17 10:59: Nechápu proč tu to je, je to starší, nevíme zda to ANONYM jen zkopíroval atd. Prostě tady to nemá co dělat
výtka
Upozornění od sys strejc 27. 12. 2017 11:09:30
Jaká náhoda, že obě sedíte u stejného PC! *smich*
anonymxxx
hodnocení

tak sorry teda, zajímalo nás co si o tomhletom skutečném či vymyšleném příběhu budete myslet. Měly to k tomu ještě doplnit. Vážně se omlouvám, je to kravina co jsme udělali
doplněno 27.12.17 11:06: vážně se omlouvám lidi, mělo k tomu být ještě napsané že to není náš příběh, zajímalo nás i jestli byste tomu uvěřili nebo ne. Je to vážně starší tak nějak o 2roky zpátky a to se i prý řešilo, ale nikdy jsme se nedozvěděli co je na tom pravdy. Vážně se omlouváme

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]