Nejste přihlášen/a.
Vždy jsem měla problémy navázat přátelství, ze začátku to bylo kvůli tomu, že nejsem vysoká a štíhlá, ale teď jsem na střední a nikomu to nevadí ale stejně jsem si nenašla kamarády. Není to tak, že by se se mnou nikdo nebavil, ale každý ve třídě má k sobě kamaráda a já sedím sama v lavici. Myslím, že je to tím, že neřesím typické probémy teenegerů jako jsou kluci nebo " pitomí rodiče" a asi se pořád tvářím moc vážně a působím na ostatní upjatě a možná přechytračele, ale netuším jak bych to měla změnit.
Budu ráda za každou radu. Děkuji
Dobrý den, máte takovou povahu, možná jste spíše sečtělá intelektuálka a zajímá Vás něco podstatnějšího, než jen pubertální problémy. Mnoho s tím neuděláte, resp. šlo by o přetvářku. Buďte svá, ale občas se překonejte a jistě najdete nějaké společné téma, které kolektiv řeší. Rozhodně nezůstávejte zcela mimo kolektiv, aby to nebylo horší. A za úsměv nic nedáte - budete vypadat vstříctněji. Zdravím!
Tak za prvé. To vaše: dřív to bylo proto, že nejsem vysoká a štíhlá...to je s prominutím z blbost. Já jsem, a kdysi jsem si říkala, že bych to měla lepší, kdybych byla malá prsatá... Ne a ne a ne! Vzhled nemá vliv na navázání přátelství a komunikaci. Nemůžeme být všichni lvi salonů a barové tanečnice (obrazně řečeno). Nelamte to přes koleno, buďte svá, občas se jistě najde něco, s čím budete moci "vystoupit ze stínu". Žádné uměle naučené chování vám přátelství nepřinese. M.
Jak nebýt upjatá? Musíte se umět "odvázat". Ale to se těžko člověk učí. To je prostě náturou a tady jsou všechny rady skoro zbytečné. Každý Vám poradí ze svého úhlu pohledu, ale to nejste Vy a tudíž to stejně zůstane na Vás. Nelze se vtěstnat do kůže jiného člověka. Možná ale jednu radu mám. Vy víte, že se ti druzí baví o pitomých rodičích a milostných "problémech". Tak co Vám brání se překonat a bavit se s nima na to samé téma? Tím se mezi ně začleníte, když o to tolik stojíte. Nemusíte jim přece vykládat, co si opravdu myslíte. To si nechte pro sebe. tohle se zvládnout dá velmi lehce. Také jsem to tak dělala a nikdo mne neodhalil a dokonce mne považovali za velmi zábavnou, protože já byla ve výhodě. Věděla jsem víc než oni, ale nedala jsem to najevo. Tím pádem jsem mezi nima nepůsobila jako rušivý element, spíše naopak. Ale kdyby věděli, co se mi opravdu odehrává v hlavě, tak by ode mne utekli. Dělám to tak dodnes.
Takový situační humor není na škodu, ale asi to pro Vás bude těžké. Že byste tu svou upjatost trochu uvolnila nějakou vlastní humornou poznámkou do étéru.
Bylo by fajn mít ve třídě někoho podobného ražení, nebo aspoň hodně tolerantní spolužačku, která je nad věcí a neřeší nějaké rozdíly. Ani taková se nevyskytuje? A nechodíte ani na nějakou zájmovou činnost, někam do kroužku? Pak by Vás tolik netížilo, že jste stranou třídního kolektivu, když budete mít dobrou kamarádku přes společný zájem někde po škole.
Ve vzhledu to není. Záleží, co z vás vyzařuje. Lidé vás vidí takovou, jak vy sama se cítíte a vnímáte. Můžete být nádherná žena, vzdělaná, ale říkáte si...jsem nemožná, no a tak vás okolí vidí. Radím přečíst knihu TAJEMSTVÍ PŘITAŽLIVOSTI SRDCE.Ruediger Schache. Každý člověk je originál, zůstante svá, ale to neznamená, že není potřeba na sobě pracovat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.