Jak si zjednodušit život?

Třeba se vám to bude zdát poněkud infantilní - pastelky, nůžtičky... ale vážně. Napište si seznam úplně všeho, co děláte - a pak škrtejte. Co zbyde, barevně si označte podle toho, zda musíte bezpodmínečně, musíte, chcete, dá se omezit/upravit časově a tak dál, záleží na vás - no a pak si skládejte žebříček, vyřazujte, přešoupávejte. A až to budete mít, vyfoťte si seznam - a na měsíc zapomeňte. Pak si to zopakujte - a teprve potom se podívejte ne původní fotku.

Možná si leccos ujasníte - přála bych vám to.

"zita", vypíchnu to Vaše: "moc podnětů všude kolem". Nejvíce podnětů je z techniky. Je to TV, rádio, PC, mobilní telefon. Zkuste vše vypnout, když přijdete domů, třeba na jediný den v týdnu, jako když Vám vypnou elektriku a najednou bude času, že se možná začnete nudit. No jen takový nápad...

Možná, že by úplně stačilo vyměnit mobil za jednoduchý tlačítkový. Budete se divit, bez čeho všeho můžete úplně klidně existovat. A jak se vám zjednodušší život.

Pohanko, moji mladí klukům seberou dotykové a dostanou tlačítkové, když nic jiného nedělají, než brouzdají po netu a hrají hry a škola podle toho vypadá. Na to, aby nebyli odstřiženi od telefonu a sms, tlačítkové úplně stačí.

Být tebou, tak bych postupně zkusil vypustit zájmy a koníčky co máš, včetně sportu jestli nějaký děláš a uvidíš sama, co ti bude víc vyhovovat. A víc chodit např do lesa, prostě pryč kde není tolik lidí. A taky přestat sledovat tv apod. Prostě dělat jen to co musíš-práce, domácí povinnosti..a uvidíš, co si k těmto věcem opět přidáš. Já to tak dělám v určitých dekádách a už vím, kde mám tu svou hranici. Ono si na spoustu věcí, co si člověk na sebe nabere zvykne, pak se ale diví po čase že je unavený, vyčerpaný ze všeho..tak to chce prostě opět jen zredukovat a začít jakoby nanovo.

Trefná otázka, v dnešní době, kdy jsme zaplaveni vším možným (i nemožným), resp., kdy se o naši pozornost denně uchází sto a jeden podnětů ze všech stran. Nejjednoduší je asi začít automatizováním činností, které se denně opakují (čas vstávání, snídaně, úprava), to ušetří hodně času. Zároveň pocit, že určité věci máte "vyřešeny" přináší i vnitřní klid, což je i lepší východisko k řešení dalších situací. A pak cílevědomost a zároveň schopnost některé věci prostě oželet, s tím, že nemohu stihnout úplně všechno.

Probrat a vyhodit nepotřebné. Vzít místnost po místnosti. Odnosit do kontajneru oblečení, které nenosím, rozdat většinu kytek, knihy nabídnout domovu důchodců, textil, dom. potřeby do azyláku. Na televizi koukejte jen na pár vybraných pořadů, nebo jen určitý den. Dobré jsou jednodenní výlety. Vypadnete ráno, vrátíte se večer. Cesta vlakem či busem sama o sobě člověka osvobodí. Jeďte do jiného města, někam do hor, na hrad, arboretum. A nemusí to být daleko. Pracujete, nebo jste v důchodu?

tak nejlepší asi bude pohoda single život. Ranařit prostě sama za sebe.

Uvědomit si své neodkladné povinnosti a na ostatní se na nějaký čas vybodnout. Co Vám bude scházet nejvíc, si můžete (po pár dnech) dát za odměnu, po svých povinnostech. Po čem se Vám bude stýskat nejméně, to nepotřebujete. Vyhnout se počítači a místro toho zkusit nějakou pohodovou, řízenou, meditaci pro zklidnění a navození pohody. nemusíte víc, než jen ležet, poslouchat a nechat se unášet ... Jsou meditace i jen na 20 minut. Vyzkoušejte a uvidíte, jak Vás přeladí. Na Youtub jich je přehršle. Zkuste i uklidňující četbu, procházku v přírodě - bez mobilu.

Blog www.zijememinimal/... - můj příběh.

Paretovo pravidlo v minimalismu.

-------------------------------------------

Marie Kondo - úklid podle japonského minimalismu. Metoda KonMari - debordelizace.

Jinak souhlas, vypnout PC, TV. Neklábosit po telefonu, udělat si pořádek v e-mailech, nepřeposílat různé hry, zajímavosti.

To je těžké, jak zjednodušit život, nevím kolik vám je něco jiného se radí pubertákovi, někomu ve středním věku a zase něco starému člověku. Předpokládám tedy že jste žena v produktivním věku, co má rodinu, děti, náročnou práci a manžela. Zapojit celou rodinu do práce bezpodmínečně, nechceš, jdi, já nejsem otrok. Určitě ta doba když jste tolik žádoucí časem přejde a bude jí mín a mín až nakonec nebudete mít žádné povinnosti a budete ráda, když někdo přijde a řekne ahoj, jak se máš co děláš? Takový je život.