Nejste přihlášen/a.
Jak rozeznat zamilovanost od lásky? Máte nejakou zkušenost s osvedčeným testem, kterým se to dá zjistit co nejdriv, nez človek zblbne?
Zdravím
Nebádal bych nad tím, neboť zařízené je to tak že člověk by "měl zblbnout" = aby si vůbec něco začal, po té by to mělo přejít v "lásku"= aby ti dva spolu zůstali když se ještě tak dobře "neznají" a pak mnohdy postačí už jen "zvyk" = aby ti dva "dotáhli" své potomky až do bodu osamostatnění...Důvodem častého selhání vztahů v dnešní době je možná i to, že v tom ti dva hledají mnohdy více než tam asi skutečně je, ale z praktické stránky věci by možná žádné "hlubší" city ani pudy třeba nebyly kdyby nebylo třeba "rozmnožování"...Do trvalého partnerství manželství a dětí by lidé nešli kdyby o tom hlouběji "přemýšleli" proto je to zařízeno tak, aby se rozum malinko "zatemnil".., protože za "střízliva" a s rozvahou jisté věci prostě "neuděláte"...
P.S.
Ono je to zařízeno tak, že každý kdo je "mladý relativně zdravý" si myslí že nyní to "vytrhne" nyní to bude "jiné lepší" apod., pravda je ale taková že jde o iluzi, všechny generace před námi začínali s tímto přesvědčením byli mladí silní šli do dětí všichni si ale prožili "podobný" osud tzn. hmotné zabezpečení (práce, bydlení, rekreace) výchova zabezpečení dětí a pak stáří nemoc smrt. Když si prohlédnete staré fotky svých předků uvidíte jak byli mladí krásní silní a konce už znáte, jediní vítězové z tohoto kolotoče jsou vždy jen "děti" a ti ovšem jen na chvíli. Kulisy se mění ale základní úděl je vždy stejný v tomto směru není nad čím spekulovat, jistě se vždy objeví lidé kteří spekulují jak to udělat jinak a lépe, pravdou je že to nejde, neboť stále dokola se opakuje "stejný program"...
Odpovedi se mi moc libi, asi uz mate sve zkusenosti nejen vlastni, ale treba existuje nejaky zpusob jak rozpoznat pouhou zamilovanost, ktera brzo vyprcha a pravá láska prijde jindy nebo taky vubec. Kdo treba chce mit deti za kazdou cenu, podda se vetsinou citu bez dlouheho hloubani a ono uz to nejak dopadne, ja davam prednost jistote budoucnosti a rada bych trvalou lasku, zklamani bych tezce nesla, tak zatim vaham.
Čistě subjektivně, zamilovanost a láska pro mně nikdy nebyly "oddělené" , láska pro mně spíše byla trvalejší a nižší intenzitou zamilovanosti zatímco láska X sex pro mně souvisely vždy pouze potencionálně, vnímám je ale jako dvě věci.
Trvalou lásku k druhému (partneru) by chtěl asi každý, myslím ale že není mnoho těch komu to téměř "celoživotně" vyjde, není zde žádná záruka, ztráta může přijít kdykoliv, pokud ji člověk není schopen přijmout nezbývá než zůstat sám...
Naproti tomu je láska (jako taková) něco co máme všichni uvnitř, dalo by se říci, že druhý nám ji nedává spíše v nás "probouzí" či "spouští", ve stavu lásky lze být i nezávisle na ostatních "vnějších okolnostech" můžeme ji dosáhnout za dosažení jistých vnitř. kvalit jako jsou "čistota" schopnost "empatie" jistá vnitřní "svoboda" apod., spouštěcím mechanizmem bezpodmínečného láskyplného přístupu může být něco co nás vnitřně hluboce naplňuje a uspokojuje "rezonuje" s naším nitrem, činí nás celistvými nemusí jít tedy vždy jen o "člověka" ale i o jisté činnosti záliby např. náboženství...apod...
To se poznat nedá, protože láska přichází až jako druhá, když odchází zamilovanost. A zamilovanost je krásné, bláznivé a nekritické období v životě člověka, je dobře, že se přeskočit nedá. Láska jsou city dvou lidí v běžném provozu života a opravdová láska je ta, která vydrží a překoná všechny životní trable, lidi se vydrží mít rádi po celý život.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.