Kdy chodíte na houby?

Ráno jdu s psinou a okouknu to, odpoledne pak sbírám to, co jsem ráno zahlédl. Nebo si odpoledne neberu ani nůž. Nyní tu jsou jen bedly a píchavky, tak ten nůž ani neberu.

Dobrý den, i u nás se chodilo (spíše jezdilo) co nejdříve, aby prý byly houby čerstvé i nezvadlé a také, než bude v lese hodně lidí (což je asi ten důvod, který má větší logiku). Zdravím!

clayman - nestrašte, že hodně rostou. Mohlo by to znamenat, že zase někde vybouchla "jaderka" .

Chodím většinou odpoledne. Vyzvednu děti ze školky a školy a jdeme. V lese jsme tak ve 2 hodiny a do 6ti tam jsme. Ale to třikrát svačíme , několikrát hledáme jedno ze ztracených dětí, pak nám zdrhne pes ... Včera jsme přinesly košík hříbků a druhý košík ryzců.

Jo a natrefily jsme na kousek lesa, kde byly fakt desítky hříbků ... všechny vožraný, že z nich zbyly jen nohy . Mrchy slimáci

Když se zadaří takk nikam a v rámci práce.Např včera půl košíku jen kolem pracoviště.jinak se většinou dostanu do lesa když už nerostou ,jinak kdykoliv v průběhu dne.

Brzy ráno jsme chodili v létě. Teď v tom chladu už mouchy tolik nelítaj a houby tudíž nečerviví, takže odpoledne. Včera až po 16. hodině, ale cíleně na vyhlídnuté místo. Samý sameťáčky se žlutýma rourkama. U pařezů už se derou malinkaté václavky.

Dobrý den, nejraději chodím s rodinou ráno o víkendu. Krásný čerstvý vzduch po ránu, skvělé . Vezmeme sebou i psinečku, ta se tam proběhne, spokojená, vyvenčená. A když najdeme nějaké houby, tím lépe .

Na houby chodím FURT. Denně a rozdávám je pak po známých. Je to nádherný zážitek, plazit se nízkým smrčím a najednou narazit na hříbek, kterému je v jehličí vidět sotva světlá hlavička.

Čím dřív, tím líp. Klidně v šest ráno. V lese ticho a klid, jen někde se vyplašila ukřičená sojka a dává svým křikem najevo, že v revíru je škodná. Mezi stromy jsou napjaté pavučiny, na kterých se lesknou kapky rosy, je to úžasné, - kam se hrabe nějaký Swarowski. Skoro mám chuť kleknout si do mechu a poděkovat za to nádherné ráno, které mi bylo dopřáno. Ale jelikož jsem atheista, zůstává jen u myšlenky. A tak se plazím dál...a myslím si, že jsem v té chvíli ten nejšťastnější člověk na světě.

Děda to ví a zná mou slabost. Nechodí se mnou, kvůli umělým kyčlím. Jedu na motorce do lesa sama. Oběd mu buď připravím den předem, nebo, bohužel, už se taky stalo, že jsem ho uvařila ve 14 hodin. Prostě těch hub bylo tolik, že mě z lesa dřív nepustily. Děda chápavě pokyvuje hlavou, i když mu kručí v břiše. Nehraji automaty, nepiju, nekouřím...tohle je můj velký koníček. Ale koncem listopadu skončí a pak až do začátku dubna bude klid...I když i v zimě lze houbařit a já vím dobře, jak na to...

No a tohle je část mého včerejšího úlovku. Kromě hřibů i košík poddoubáků, růžovek, kozáků. klouzků, ryzců a bedel. Ať nám ta sezóna dlouho vydrží. Jaga.