Nejste přihlášen/a.
V každém případě věřím.
Zkušeností mám tolik, že bych byla raději, kdyby jich bylo o něco méně. Ale nechce se mi to psát sem do otevřeného fóra - jedině, že byste se zaregistroval; můžu vám něco napsat do osobní pošty.
ildika, řekla bych, že tyto zkušenosti jsou tak intimní záležitostí a jsou pouze určeny pro vás, takže se opravdu nehodí je zveřejnovat. Hodně lidí tomu stejně neuvěří, protože to ještě nechápou. Když je smrt nepřirozená, náhlá, vynucená, tak duše těžko hledá cestu. Například malé děti vidí mnohem víc, než my dospělí.
Věřím, věřím že duchové jsou duše zemřelých kteří nezemřeli v klidu, mají nějaké nevyřízené účty. Nějakou dobu tady bloudí, než dojdou zadostiučinění a pak mohou konečně odejít do světla (?).
...nejspíše proto, že mám ráda duchařské filmy
to je těšké já osobně mám dvě skušenosti.první setkání bylo bylo když mě bylo 8 let a zemřel mi děda druhou nebo třetí noc jsem se v k ránu vzbudil a mezi dveřmi stál děda v jakémsi oparu,já si sednul a zničehoš nic bylo vše pryč.No a druhou skušenost mám nedávno když jse fotil syna tak na jedné ze 30 fotek se objevilo toto.
Pokud by to bylo reálné, tak byste to viděl i vy a nejen opticky citlivý čip fotoaparátu. Fotoaparát "vidí" podobně, jako lidské oko - tak byl sestrojen, aby zaznamenával to, co vidíme a ne třeba rádiové vlny. Pokud by ta mlha byla už v infračervené oblasti, kde má foťák ještě zbytkovou citlivost, byla by na fotce červená, ale je zobrazena bíle, to znamená, že ve fotočipu působila stejně na čipy se zeleným, modrým i červeným filtrem. Snad by to mohly být odlesky UV záření, ale samozřejmě nejpravděpodobnější jsou dva duchové
Ale lidi, notak, jste moc naivní, ne? Já osobně si myslím, že duchové fakt existují, ne přímo takové, jaké např. vidíme v hororech, ale třeba v nějaké jiné podobě. Například je to nějaká síla, nemusí to nějak vypadat. Věřím i na mimozemšťany, já si zkrátka myslím, že to není všechno jen o nás, lidech.
Duchove vyhynuly s klasickyma rovnyma bilima prosteradlama.Ty moderni barevne elasticke jejich existenci nesvedci.
Dosud jsem žádného neviděla a pochybuju, že dole čekají frontu na poslední soud, Vesmír v tom má pořádek, tam se fronty nestojí, Nicméně, věřím, že existují, protože je spousta duchovních učitelů, kteří je berou jako samozřejmost, odvádějí je (což už umím taky, jen žádného nevidím). To, že ho nevidím neznamená, že ho nemůže vidět někdo jiný, kdo má jemnější vibrace a víc otevřené vědomí. Jsou to jen duše, které se z různých důvodů nevydaly ke Světlu, často zoufalé, protože jen nevědí kam jít, nevědí, co se s nimi děje, proč nemají tělo. Žádní strašáci, jen zoufalé duše. Možná existují opravdu i duše, které působí lidem příkoří, protože žádají, aby za ně něco lidé dořešili, ale o tom jsem jen četla, nebo to viděla ve filmech.
Blesik, vím že se to pořád traduje tak, jak Ty vysvětluješ. Tedy že duše které "setrvávají" ve své neviditelnosti kolem nás jsou zoufalé, mají něco nedořešeného a proto se nemohou vzdálit, že tady "straší" a tak dál. A i když třeba zrovna já patřím k těm lidem, kteří jsou vnitřně přesvědčeni že smrtí nic nekončí, tomuto pro mne jednoduchému vysvětlení, nevěřím. Takto to vysvětlují všichni, kteří stejně nic s určitostí nevědí. Je to pouze domněnka, dedukce, či víra živoucích lidí, kteří jsou přesvědčeni že tomu tak je a opírají se o domněnky a pocity zase jiných lidí, kteří jsou stejně založeni jako oni. Protože jiný slovní výraz pro tento fenomen není, tak budu také používat slovo "duše" také. Zamyslete se trochu nad tím hlouběji. Když je něco nehmotného a to duše je, tak nemůže mít pocity pozemské o kterých píšete. Tedy nemůže cítit žádné zoufalství, ani se nediví že nemají tělo, ani cílevědomě nečiní živým lidem potíže a že by nevěděli co se děje a nevěděli kam se odebrat, tak to už je opravdu hodně velká naivita. Ano, na toto téma už bylo natočeno mnoho filmových příběhů a co film, to jiná lidská fantazie, která ale nemá žádné průkazné podklady a když mluvíme o něčem, co nikdo nikdy neviděl, nemluvil s tím, nemůže věrohodně prohlásit že tam byl a že ví jak to opravdu je, tak to pro mne zůstává něčím, o čem může mít každý tu svou teorii. A tohle je ta moje, ale netrvám na tom, že to tak musí být. Je to jenom moje doměnka.
Také si myslím, že nic není náhodné, že každý lidský život má ten svůj konkrétní smysl. Jsem přesvědčená, že máme každý ten svůj osud, tedy důvod tady být, dobu po kterou tady jsme a jak té doby využijeme. Že jsme si ten způsob bytí nějak buďto sami vybrali ještě předtím, než se stali člověkem, nebo nám to bylo něčím určeno. To nemohu také prokázat, také je to jenom můj subjektivní pocit. A to dokazuje jak je všechno relativní a jak se nikdy třeba zrovna my tady a v této otázce všichni neshodneme na jednom a tom samém úsudku. Ale Vy se stýkáte s lidmi, kteří jsou "naladěni" na stejnou strunu vnímání a tak je Vám mezi nimi dobře a rozumíte si spolu. Tam to máte jednoduché, protože mezi vámi není žádný rušivý negativní element. Ale tady je dost široká veřejnost a každý má svůj názor na otázku a je přesvědčen zase o té své teorii. Já třeba vím, že zrovna Vy jste člověk dobrý, že nemáte mnoho postranních úmyslů a že se určitě snažíte nikomu neubližovat. Ale i to je relativní, protože tak Vás vnímám já, protože já s Vámi mám takové zkušenosti, které mne k tomuto smýšlení o Vás opravňují. Ale může tady být jiný člověk, který na Vás má úplně jiný názor, protože Vás poznal z jiného úhlu a ten by se se mnou klidně mohl dohadovat o tom, že se ve Vás mýlím, že jste ve skutečnosti úplně jiná a podá mi k tomu zase ty své důvody. A to je ta relativita.
Proto si myslím, že otázky typu kdo a v co věří bychom všichni měli brát s nadhledem a neměli se kvůli tomu ani hádat, ani se snažit jeden druhého přesvědčovat. Mně třeba čtení příspěvků na podobná téma baví a mnohokrát se i zúčastním. Ale stává se mi, že jsem někdy hodně překvapena jak reagují lidé od kterých bych třeba takovou odpověď nikdy neočekávala.
Suzymon, nestíhám a tento Váš příspěvek mi unikl. Dostala jste ode mne bodík. Nelze
Vám oponovat, taky si myslím, že je dobré diskutovat a nehádat se. Jen vidím problém v tom, že někdy může obhajování argumentů vyznít, jako přesvědčování. Kde je hranice? Je velmi tenká a může zkreslovat dojem. Myslím, že všichni bychom si měli stát za svým názorem a všichni bychom taky měli nechat názor druhým, pokud se nenechají přesvědčit o jiném názoru a tady by diskuse měla slušně končit. "Já si myslím své, Ty si myslíš své, prostě tady se neshodneme a konec." To přeci není tak těžké. Proč se na někoho zlobit? Vždyť jde jen o akademickou debatu a ne o život.
Já třeba duchy umím odvádět, tak o nich nepochybuji. Nestýkám se s komunitou lidí, kde bychom se vzájemně ubezpečovali o existenci něčeho, co si nemůžeme ověřit. V tom je právě Váš omyl. My v té komunitě dostaneme do rukou skutečné nástroje, díky kterým začneme s různými silami pracovat. Přesvědčíme se v reálu, co všechno můžeme vlastními silami, jako lidé, dokázat a v životě to používáme i pomáháme druhým. Pracujeme s energiemi, o kterých se nám dříve ani nesnilo, protože tu nebyly a dokážeme neuvěřitelné věci. Kdybych s tím sama nepracovala, tak taky neuvěřím. Ráda bych, aby se o tom dozvěděli i ostatní (stejně se to časem všichni dozví a začnou to používat, protože je to velká pomoc lidstvu, která tu doposud nebyla). Je mi líto, že se někteří smějí a nevěří, ale je to jejich volba. Každý jsme připravený v jiný čas. Jedno je nesporné, velmi to lidem ulehčuje život - ne víra, ale praxe.
Blesik, ale kdyby existovalo to o čem mluvíte, teda že komunita ve které jste zapojena má v rukou skutečné nástroje se kterými pak pracujete v tom smyslu, že duchy snad vidíte, nebo cítíte, nebo o nich víte tak, že byste to mohli i předvést těm, kteří v jejich existenci nevěří, tak to by byl takový fenomen, že by se o tom něco vědělo. Tím byste totiž udělali takovou "díru do světa", že by to nezůstalo bez povšimnutí. A to je ten reál.
Četla jsem v jiné otázce Vaše odpovědi které se týkají prokletí. Tam jste psala, že víte kdo dotyčnou proklel. byla to jedna žena a jeden muž. Jedni v minulém životě a ti druzí v současném. Věnovala jste tomu víc jak hodinu času a pak jste napsala, že už jste to prokletí eliminovala. Bohužel se ta paní nevyjádřila jak byla spokojená a jestli má pocit, že už prokletá není. A to je škoda. Já teda nevím jestli jsem prokletá. Nikdy jsem takto neuvažovala. Ale také jsem jenom člověk a také mám někdy pocit že to co se kolem mne děje není normální. Tak to zkuste se mnou, možná že jsem také prokletá a nevím o tom. Nejsem nepřístupná tomu, aby někdo silnější než jsem já zasáhl. A Vy říkáte, že to umíte a že dokážete pohnout energiemi ku prospěchu druhého. Pokud pocítím nějakou změnu, nebo vůbec něco, tak to popravdě povím.
Všemu co jste napsala rozumím. Ale neodpověděla jste mi, jestli se o to pokusíte u mne. A o to jsem Vás prosila už včera. Proč si myslíte, že já patřím k lidem kteří by se nezajímali, zajímám se. Vždyť to jasně píši. Píšete, že dokážete zjistit, jestli na auře někoho není něco přisedlého. Říkáte, že to děláte každému kdo Vás o to požádá a neznáte ho. Zrovna jako u té neznámé paní o které tady mluvíte. Mne také neznáte. Proto trochu nechápu, proč se vyhýbáte to zkusit u mne. Protože takový to na mne udělalo dojem. Jediné vysvětlení by bylo, že mi nevěříte Vy, ne já Vám, když Vás o to ani nežádám, ale prosím. Tak v čem je problém?
Aha, tak Vy musíte vědět ten problém. To teda znamená, že Vám dotyčná osoba musí všechno vyprávět a Vy pak budete pracovat. No ale v tom případě to může vyřešit i návštěva u psychologa, nebo se můžu vypovídat kamarádce. Tak to jsem to teda chápala jinak. Já myslela že máte schopnost "vidět" mou auru a případně to, jestli na ní není nic "přisedlého" jak sama říkáte a k tomu nemusíte přece nic vědět. Já jsem se držela toho co jste vysvětlovala, jak jste tu hodinu a půl usilovně pracovala a byla jste úplně vyčerpaná a pak jste té paní napsala, že už může být v klidu, protože jste to zvládla a to prokletí jste zrušila. Tak to totiž z Vaší odpovědi vyznělo. Jako že jste pracovala sama a ona Vám nemusela nic vysvětlovat, že Vám stačilo to, co napsala do své otázky. Tedy že má pocit že je prokletá a vy jste ji toho prokletí na dálku dokázala zbavit. Ale jestli Vám musela všechno říkat a Vy jste jí pak poskytla svůj názor na věc, tak to je jiná a nevidím na tom nic složitého. A jak říkáte, to umí hodně lidí, jenom to neprezentuje stejným způsobem. Já myslela že máte nějaké mimořádné schopnosti, které nejsou běžné. Tak to jsme si opravdu nerozuměly.
Suzymon, to není mezi duchovně pracujícími lidmi žádný fenomén, ale ti to vědí všichni. Když se o to nezajímáte, tak to prostě vědět nemůžete. Ne každý s tím umí pracovat, ale i tady na poradně jsou lidé, kteří něco z toho umí, např. odvádět duchy, ale bavit se o tom nechtějí, právě pro tu melu, která často nastává, nechtějí se dostat do střetu a nemají potřebu se svěřovat. Já tu potřebu taky nemám, ale cítím to jako svůj úkol to šířit mezi lidi, aby se zajímat začali a pak zjistí, že to normálně existuje, je to součást tohoto světa, jen to málokdo vidí. Já je taka nevidím, ale umím to zjistit, jestli jsou přítomni, nebo i na dálku, jestli i mně neznámý člověk, když mě požádá, nemá nějakého ducha přisedlého na své auře.
S tou paní došlo k malému nedorozumění, ona mi mezi tím opravdu napsala do pošty, tak komunikujeme soukromě tam. Prosila o pomoc, ale když se mají někteří (jako ta první s dotazem) zaregistrovat a napsat do pošty, tak to raději vzdají, už jsem se rozhodla jí napsat veřejně, ale pak jsem zjistila, že asi ve stejnou dobu mail přišel. A je to mnohem komplikovanější, než mě vůbec napadlo. Ještě stále na tom pracuji, dokonce na dceři i jejím partnerovi. Teď načuhuju do Poradny, protože čekám na poštu, paní zřejmě vl. počítač nemá, nebo na něj chodí jen občas. Bude mít radost. Jo a ve stejnou dobu, kdy jsem očistila její dceru mi odepsala, že dceru okamžitě přestala bolet hlava, což ji dlouhodobě sužovalo a nešlo se toho zbavit.
Dodávím, že tento případ není zcela obvyklý, samotnou mě to překvapilo, že tam momentálně pracuje jedna slečna, která se mstí.
Suzymon, nechápu, co mám na Vás zkusit? Máte nějaký problém?
Suzymon, jespousta možností, jak komunikovat. Vy jste popsala jen jednu z nich. Jsou lidé, kteří ovládají možná všechny, ale to bývají duchovní učitelé. Z jedné skupiny lidí někdo vidí auru, jiný nduchovní bytosti, dalšímu je dáno automatické písmo, někdo pracuje s kyvadlem, někdo si dotazuje pře kinetickou energii, jiný slyší, další vidí i slyší, podle toho na jaký stupeň se vibračně dostal a nakolik je vyčištěný. A ty schopnosti naskakují třeba po nějaké době. Známá začala vidět a slyšet až po pěti letech usilovné práce na sobě. Někdo vnímá jen příjemné, nebo nepříjemné pocity, jiný barvy, napojení na dálku atd. Pokud se napojuji na dálku, tak potřebuji vědět na koho a na co se ptát, abych to mohla zpracovat. Jinak jsem schopna bez informací zjistit, spoustu věcí, co chci vědět se dozvím. Ale zjistit, podrobnosti je strašně zdlouhavé, zabere to spoustu času. Když vezmeme poslední případ, tak jsem zrovna nepotřebovala vědět nic, ale když chce paní znát podrobnosti, tak mě musí nasměrovat alespoň na několik lidí, abych se mohla zeptat, který z nich to byl. Je to srozumitelné?
A abych ukojila Tvou zvědavost, tak já auru, ani duchovní bytosti nevidím, já praqcuji s kvantovou energií, kyvadlem, napojuji se na dálku a pracuju s karmickými způsoby života. narozdíl od mého manžela, který duchovní bytosti i auru vidí, ale další schopnosti zatím ještě nezískal.Mám hodně učení a práce ještě před sebou, situace se stále mění, přicházejí stále nové možnosti, i energie, staré způsoby se mění, dostáváme do rukou jednodušší a silnější nástroje pro práci. Mění se krok po kroku i duchovní vývoj lidstva.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.