Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, vždy, když je v médiích oznámena cena rekonstrukce nějaké starší budovy, tak mám dojem, že je to cena nepřiměřená, resp. říkám si, za co jsou ty částky vlastně vydané a zda to není nějak hodně "natažené". Příkladů je více (např. budova ČNB nebo Národního muzea v Praze) a nyní (snad) rodný domek Mistra Jana Husa - rekonstrukce za 26 milionu. Rozumím tomu, že cena materiálu a hlavně práce je drahá, ale Vám to přijde přiměřené a skoro "za hubičku"? Takže, jsou to ceny na dnešní dobu ještě normální? A "nebrblám" ani nezávidím - jen fakt nevím, kde ty peníze tam jsou. Děkuji Vám za názory a zdravím!
ben@ - výborná otázka, jsem zvědavý jestli někdo tuto záhadu rozklíčuje. Několik let se to snažím pochopit - bezvýsledně. Stejně jako plastovou "kartičku Pražana" která stála bezmála 2 miliardy korun nás všechny. Nevím kolik lidí si uvědomí, že to je 2000 milionů! Přeloženono, dvatisíce lidí, rok pracuje, 8 hodin denně, vydělá si milion korun a vyprodukuje zmetek který je k nepotřebě?!? Stejně probíhají všechny rekonstrukce, opravy a budovatelské činy státu. Na straně druhé je stejný stát schopný se s majitelkou hádat 5 let o pár "drobných" za pozemky pro novou dálnici. Myslím, že je to účelové, záměrně složité a neprůhledné. Jen tak se v tom stádo neorientuje a můžou si přihrávat malou domů. Smutné je, že pak budou ministři, včetně prezidenta verklovat, jestli zachránit Klokánek nebo ho raději poslat do konkurzu
Dobrý den, já nevím, jestli se přímo rozkrádá, ale jedno vím jistě - kdyby to měl navrhovatel, investor nebo projektant platit ze svého, tak by to bylo výrazně levnější. Když to platí někdo jiný (nebo zadotuje), tak se hezky, lépe a radostněji utrácí. Také je fascinující, když slyším, že např. město má záměr či projekt, ale nemá na realizaci peníze. Já si nejdříve spočítám své peníze a až potom uvažuji o realizaci nebo nákupu. No nic, nechci, aby to vypadalo jako skuhrání, ale z cizího se fakt utrácí bezstarostněji. Zdravím!
Dobrý den, no, možná, že to ani vtip není, ale skutečnost. Máte pravdu, že památkově chráněný dům vyžaduje jiný (a drahý) přístup a technologii, ale stejně jsou to strašné peníze. Zdravím!
U nás ve středu vesnice (připojena k městu) stával kříž z pískovce zhruba 1m sokl a na něm 1,5 m vysoký samotný kříž.Onen kříž byl už v horším stavu.Město tento kříž odvezlo,nechalo opravit a vystavilo na na národním výboře(stejně tak dopadly sochy z celého okolí města a teď se musí zaplatit vstupné když se na ně chcete podívat-je to samostatná expozice muzea).Na původním místě nechalo město po roce udělat "repliku" která stojí na původním oprýskaném soklu a stála 750 000Kč.Prý to dlouho trvalo že město nemělo peníze.Vždycky jsem si myslel že replika by měla být stejná jak originál.Tento kříž je naprosto jiný a to i včetně velikosti a výtvarného zpracování.
Zdravím,
každá rekonstrukce či renovace je celkem logicky vždycky "drahá", rekonstruovat třeba 100let starý rodinný domek do současných standartů bydlení je finančně náročnější (pokud si všechny nebo aspoň většinu) ty práce neumíte udělat svépomocí) než stavět nový dům od základů. A to píšu o uvedení do současných standartů - pokud by se mělo jednat o rekonstrukci do původní podoby, jste už úplně finančně někde jinde.
Pro představu - před 100lety byla ve všech rodinných domech či vilách v každé větší místnosti "kachlová kamna". I když se při průběžných rekonstrukcích občas rozebrala a uložila, další generace kachle a součásti jako "zbytečný krám"vyhodila. Kamnářů umějících kvalitně postavit ať už ta stará, či nově vyrobená, kachlová kamna je velmi málo, takže určitě nebudou dělat za 100,-Kč/hod., navíc si na ně počkáte několik let. Pokud bude třeba vyrobit repliku kachlí tradičními postupy, bude to o hodně nákladnější (protože mimo jiné zdlouhavější), než vyrobit kachle v současném designu. A opět to málokdo umí. Pokud tedy bude stát postavení takových kamen v současném designu včetně výroby 100 - 150tisíc Kč, u funkční repliky těch původních se zastavíte možná na 400tisích, spíš ale počítejte 500tisíc/kus. A tak je to se vším - pracnost (dřív se všechno dělalo ručně, dnes to dělají stroje, ale jinak, protože tu původní technologii stroj neudělá, takže opět při rekonstrukci musíte dělat všechno ručně, ale ta ruční práce má dnes úplně jinou cenu než kdysi, navíc už to málokdo umí, takže kdo to umí, nechá si to zaplatit), znalosti a materiály.
Další podstatná věc u rekonstrukcí a oprav je to, že nejdříve to musíte rozebrat či demontovat (u historických věcí něco poškodit je velmi snadné a oprava je mnohdy nemožná, takže se o musí dělat pečlivě a odborně a tudíž je to drahé), pak udělat opravu a pak opět namontovat. Jen pro představu - kolik znáte odborníků řemesla "štukatér"(historické stavby jsou tzv. štuků plné)? Opravit hodně poničenou štukátérskou výzdobu v podstatě nelze, takže se originály nahrazují replikami (vyrobit repliku k nerozeznání od originálu není legrace a to ani při použití moderních technologií výroby) a protože to umí jen pár lidí (firem), tak si velmi střeží své "know how"a svoji práci si samozřejmě také nechají pořádně zaplatit. To samé jsou restaurátoři fresek a další řemesla.
Dovolím si dát 2 takové příklady
1) nedávno tady byla v poradně otázka ohledně kukátka do starých bytových dveří. Tazatel o těch dveřích psal, že jsou cca 100let staré, takže nejspíše byly původně "fládrované", žádné přírodní dřevo (nejsou to dveře z luxusní vily, ale z běžného domu). Restaurování takových dveří do původní podoby (tzn. opálit, vytmelit, napustit, nátěry + tzv. fládr klasicky, ne těmi dnešními šidítky, protože s těmi pořádné fládrování neuděláte) by vyšla minimálně na nějakých 30tisíc a to by se muselo podařit sehnat hodně člověka, co klasické fládrování umí a není drahý - ona se totiž ta léta dřeva kreslí jedno po druhém a k vytvoření vzoru dřeva (rozmazání letokruhů) se používá speciální štetec z veverčích chlupů Nejdražší na tom celém by byla ta práce, protože urychlit to není kde (opálit bez poškození ty profily a pak to fládrování). Pokud někdo namítne místo opalování louhování, že je to rychlejší - ano, lze to, ale u těch dveří je to dost riziko, protože to dřevo namočením začne pracovat a nátěry pak ve spojích dřeva časem praskají. navíc futra neolouhujete.
2) restaurování 50let starého, kdysi běžného a zcela obyčejného auta socialistické produkce (Wartburg 353 r.v. 1966) do původní podoby může stát jako nové auto - kdo má zájem, může si přečíst tady
1)Je snad důležité jak to bude vypadat jako hotový výrobek a ne jakým způsobem to bude vytvořené.
2)Porovnáváte neporovnatelné.Wartburg na který se díly nedělají a třeba střešní plechy se stříhají a ohýbají stále.
1) mýlíte se - to, co píšete vy, bude možná platit u replik, které si necháte udělat "na ozdobu" pro sebe, restaurování a rekonstrukce u historických věcí mají zcela jiná pravidla (u budovy, kde je historická pouze fasáda a okna nejsou vidět zblízka, vám památkáři povolí plastová okna, ale pokud se dělá reko celého domu, budete muset mít okna vypadající přesně jako ta původní a to jinou než klasickou technologií prostě neuděláte, i když ručně hoblovat se to samozřejmě nebude)
2) není to neporovnatelné - díly se stále vyrábí (jak Německo, tak repliky Polsko a Maďarsko), ale třeba jen lak (bez očištění na původní plech) vás vyjde na +- 30tisíc, demontáž všeho z karoserie a komplet očištění staré barvy a rzi bude stát také tolik atd. (pokud si to necháte udělat)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.