Smrt zvířat - paradox

Jak kteří, culdabulda. Jsou i ti, kteří jsou přesvědčeni, že cenu má jen ten jejich.

"...proč jsou lidi tak neskutečně hloupí, sobečtí a nabubřelí, že si myslí, že cenu má jenom život lidský?"

...proč jsou lidi tak sobečtí a jdou proti přírodě a přirozenému výběru (který v přírodě funguje od vzniku života) a snaží se zachránit zraněnou veverku (holuba, srnku...) na úkor jiného zvířete (kuny, lišky ...), které pak třeba nebude mít čím nakrmit svoje mláďata? Co člověka opravňuje k takovému násilnému zásahu do přirozeného běhu života?

magdon

- ale musíme si přiznat, že člověk nedělá přece nic jiného, nežli zasahuje do přirozeného běhu života a řádu přírody a jeho zásahy nebývají přírodě ku prospěchu, spíše naopak.

V čem je například smysluplnější a ospravedlnitelnější zachraňování dětí, různě zmrzačených a neschopných samostatného života?! Zachráněná veverka toho alespoň schopna je, zatímco tyto děti ne, nehledě k tomu, že nikdo pořádně ani neví, co během "vynuceného" života tito chudáci cítí !

S těmi dětmi s Vámi souhlasím, ale každý se snaží zachránit svého potomka za každou cenu, i když přínos pro to dítě je někdy velmi sporný. Ta veverka by jistě svoje mláďata zachraňovala stejně (kdyby toho byla schopna). A to, že se snažíte zachránit dítě, třeba i v beznadějném stavu, není na úkor nikoho dalšího. Nikoho dalšího například nepřipravíte o potravu.

magdon

- ono to zachraňování životaneschopných dětí není ani tak záležitost rodičů, kterým to samozřejmě nelze zazlívat - ale bez lékařů, společenských dogmat a různých výzkumných zájmů by to nedokázali, stejně jako ta veverka.

Ostatně - myslím, že zvířata svá postižená a životaneschopná mláďata přežívat nenechávají - buď je sežerou, nebo je opustí.

A pokud je člověk - jako živočišný druh - vybaven takovou empatií, že se snaží i taková svá mláďata zachránit - není ani nic divného, nebo nenormálního na tom, že stejně soucítí i se zvířaty, i když to samozřejmě nelze očekávat u některých jedinců, kteří by nejraději vymlátili a sežrali všechna zvířata ! - I takoví jsou holt lidié- někdo vám podá pomocnou ruku, jiný vás skopne do propasti.

Rozlišovala bych mezi "záchranou" (i s možností, že se nepodaří) a "udržováním" (v prakticky vegetativním stavu).

Svět je plnej paradoxů. To už bychom mohli přejít na lidi, že parazitům se dává a odpovědní a pracovití na to doplácej.

Přesto mám případ jiřičky, co malinká vypadla z hnízda.To Vám prostě nedá ji nechat zhynout. Syn ji vytrvalel krmil pinzetou a kapátkem. Jezdil do kravína chytat mouchy do sáčků. Ochočil si ji, že mu sedávala na prstě. Na podzim už jsme pojali obavy, co s ní bude v zimě. Syn vymýšlel, jak ji dá někomu, kdo cestuje na jih. Tažní ptáci se houfovali, tak s ní chodil pod dráty. Pokukovala nahoru a dodávala si odvahy. Až jednou frnk. A už byla na drátě mezi oststními jiřičkami. A už jsme ji nepoznali.

Spíš než o tom zbavení se zvířete, když někoho přestane bavit, bych se bavila o velkochovech, kde jsou zvířatům odebírána mláďata hned po narození a nemůžou se pořádně ani hnout...o kožešinových farmách, kde z určitého důvodu zabíjejí zvířata pomocí tyče zapíchnutého do konečníku (nejspíš neplatí o všech), o množírnách, ve kterých často psi žijou v příšerných podmínkách nebo mají nedostatečnou péči a brzo umírají a která lidé u nás hromadně podporují tím, že si u nich psi kupují...empatii máme skoro všichni, ale často jenom pokud nás přímo praští do obličeje a nemůžeme se jí vyhnout- holub s ulomeným křídlem nebo pejsek bez nohy v reportáži...

martinaa

- no ony všechny lidské aktivity ods... ta ubohá zvířata ! - I ten příliv migrantů se na nich a přírodě pořádně podepíše...