Musím závidět lidem život v nebi? Já mám několik let už samá ohromná trápení a nebaví mě to už, mám dojem, že život je za trest, vyzkoušela jsem tolik cest a spousta mě jich zklamalo.
1x
"anonymní", pokud jste živý člověk, není vyhnutí, než žít na zemi. Pokud chcete žít jednou v nebi, tak je jedna CESTA a tou je Kristus.
Ježíš mu řekl: " Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne." (Jan 14:6)
Ježíš jí řekl: "Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. (Jan 11:25)
Je možné mít spirituální zážitek i v nynějším životě a dostat se na omezený čas do nebe. Ale jak říká apoštol Pavel:
"Znám člověka v Kristu, který byl před čtrnácti lety vytržen až do třetího nebe - zda v těle, nevím, nebo mimo tělo, nevím, Bůh to ví. (2.Kor. 12:2)
"...byl vytržen do ráje a uslyšel nevypravitelné věci, o nichž není člověku dovoleno promluvit. (2.Kor. 12:4)
Pokud je Vaše otázka myšlena vážně, máte svobodnou vůli, dozvědět se víc a to v kterékoli křesťanské církvi...
0x
Dobrý den, to, zda je nutno závidět Nebe, tady "dole" nikdo neví. Ovšem, nejdříve je smrt a ta je už "na furt", tak si to rozmyslete. Jste si jistá, že neskončíte v Pekle (a že to tam nebude třeba lepší)? Jaké cesty jste už vyzkoušela? Zdravím!
0x
Do nebe se dostanete tak, že umřete.
Ale vážně, ten kdo si vezme život nic nevyřeší. Musí se vrátit na Zem si to dožít. Bývají to někdy ty krátké životy, ve kterých člověk musí dodatečně projít zkušenostmi, kterým se vyhnul. Radím zocelit se. Všichni si procházíme těžkými obdobími a ty nás právě zocelují. Získáváme nové zkušenosti. I když si teď myslíte, že se to už nedá vydržet, věřte, že to přejde a zase bude líp. Vždycky, to přejde, aby přišlo zase něco nového. Máte naloženo tolik, kolik unesete. Spíš přemýšlejte o tom, jestli se chováte ve všech směrech dobře, protože jinak, co vysíláte, to se Vám vrací. A nemusí to být jen to nejhorší, může to být i nějaká slabost a duše Vás tak tlačí nk tomu, abyste se změnil.
Alois, to se nedá. Vůbec! "Každá trampota má svou mez". A pak osud dovolí nadechnout se a znovu, bác ho po papuli. Přiletí dobře mířená čenichovka odněkud, kde jsme to večekali. Nikdo z nás není bez trápení, bez bolesti a bez žalu. Jen někdo to prožívá ikdyž to přešlo a nevnímá, co mu život nabízí pěkného. A někdy se děsí dopředu, vymýšlí hororové scénáře. A díky tomu, mu utíká krása a radost. 
Každého takové ukřivděného človíčka, bych zavřela na 3 dny na lůžkovou část na onkologii. Viděl byste, jak by si vážil každé pěkné minuty! Ukřivděně by nevzpomínal na to, z čeho vyváznul se zdravou kůží, něděsil by se toho, co bude nebo co zase příjde. Byl by životu vděčný za to, co mu dal. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.