Duchové a jiný paranormální věci

Duchove jsou kolem nas, kdyz hledam neco zalozeneho kdovikde a uz jsem z toho unavenej, poprosim v duchu blizkeho ducha a on me navede spravnym smerem a hle, objevim to tam, kde bych to jinak vubec nehledal

Jenže jsou jisté hypotézy, že nevidíme přesně takovou realitu jakou si "uvědomujeme že vidíme", zkrátka informace nejdříve projdou přez "cenzora" (čelní temporální moz. laloky) a pak až do "vědomí" kdy si viděné "uvědomíme". Z čehož sice nutně neplyne že by fotoaparát či kamera musela zachytit zrovna "ducha," nicméně tato zařízení "nemají toho cenzora" co máme v hlavě my, čili objeví-li se na snímcích něco "zajímavého" může to být pravdivější obraz reality než který vnímáme my. Nejideálnější stav co se techniky týká je asi "analog"neboť již u toho digitálu dochází k jistým "zkreslením".

Bez ohledu na duchovní podstatu, řada paranormálních jevů zanechává zcela prokazatelně své "otisky" i ve zdejší "fyzické realitě". S člověkem je to malinko složitější neboť jak jsem již psal mozek provádí nejen "cenzuru" ale navíc ne jen tak "ledajakou" většinou "vyhoví svému naprogramování" jež je dáno celkovým kontextem společnosti v níž žijeme. To je i důvod, proč do doby než se svět začal pomalu ale jistě "zcelovat" "globalizovat" vnímali lidé realitu vždy jinak a to podle toho v jaké společnosti žily. (jinak vnímali např. am. indiáni před kolonizací, jinak evropané apod. jedni neviděli to co vnímali druzí a naopak) V dnešním již téměř zcela "smíchaném" světě tyto rozdíly ve vnímání reality pomalu "mizí" a tak si je pomalu přestáváme uvědomovat.

Lidská přirozenost a podstata zajisté může být stejná, ale přesto je možno aby dva úplně střízliví lidé vnímali naprosto odlišeně a pro oba to bude "věrohodné". Mozek informace "ohýbá" nebo jinak řečeno vnímá dle toho v jakém "kontextu" pracuje, jde o nevědomý jev. Navíc realita ve které žijeme je vnímána tak jak je vnímána především právě kvůli "programu" jež nevědomky celospolečensky vnímáme, v němž jsme vychováni. Např. indiáni někteří šamani vědí že realitu lze vnímat i z jiných stran dle toho "na jaký kanál mozek naladíme" podobně jako u příjmu vysílání. Ale to je odbočení.

Co se týče otisků těch jevů - otec se za minulého režimu určitou dobu (náhodou - sám to nedělal) pohyboval v okolí lidí, kteří měli za úkol vyšetřovat paranormální jevy v domácnostech. Režim byl ateistický, nicméně tyto záležitosti stejně prověřoval. Ti lidé vykládali, že se nesčíslněkrát pokoušeli nahrát např. talíře, jak jim létaly kolem hlavy - a nikdy jim v tu dobu přístroje nefungovaly. Jakmile aktivita utichla, technika zase začala pracovat.

Tedy já nezpochybňuju, že tam "otisky" být mohou, ale nezdá se mi pravděpodobné (i z jiných důvodů), že by bylo možné je tímto způsobem zaznamenat.

Ildika

Ano, paranormální jevy byly zkoumané předpokládám že ještě jsou , není pochyb o tom že v usa i bývalém cccp a zejména cccp na tom tvrdě pracovali, protože věci a jevy jako telepatie, telekineze a další by ovládnuty a rozvinuty znamenaly jistou "vojenskou výhodu". (lze zjišťovat jinak nezjistitelné informace apod.) Jinak tedy u nás byl v těchto věcech dobrý např. Břetislav Kafka, samouk, jež napsal knihy: "Nové základy experimentální psychologie", "Parapsychologie" a další jež stojí za přečtení i přes to, že jisté "výklady" / z pohledu fyzické reality apod./ nám mohou dnes připadat již trochu "anachronické" nicméně praktické výsledky se svými "somnambuly" měl a své pokusy v knihách i uváděl. Jinak šlo o člověka pevných morálních zásad u něhož zneužití nehrozilo ačkoli se právě zabýval i věcmi jako je ovlivnění a manipulace jiných apod.

Ale jinak, tzv. "paranormální jevy" jsou tak širokým tématem zahrnujícím tak velký rozsah různorodých jevů , že o tom těžko "jen tak" diskutovat, dnes k tématu naleznete jistě dostatek fundované literatury, osobně tuto oblast již tolik nesleduji vyjma "pár" praktických věcí které pro mně mají čistě praktický význam. (jinak jsem se tím dosti zabýval prakticky již od puberty)

Tak zrovna výzkumy B. Kafky jsou jedny z mála, které pokládám za seriózní a důvěryhodné. Co se mě týče, těmito věcmi jsem se svým způsobem zabývala od raného dětství - ovšem nedobrovolně.

Je to jednoduché. Když někdo doma vypustí ducha, stačí otevřít okno a vyvětrat.

Pokud někoho tyto věci opravdu zajímají zajisté se nespokojí pouze s "dok. filmy" uvedenými v televizi, tam je totiž ještě otázka jisté "úrovně" která může být poplatná spíše "zábavnému záměru". Lépe je si o tom něco přečíst, ale i tam se nevyhneme nutnosti "rozlišovat" při výběru té či oné knihy.