Nejste přihlášen/a.
Milí rádcové, je již po Velikonocích a tak bych byla opět ráda, za další informace a odkazy na téma:
"Komunistický sociální stát a životní úroveň obyvatel?" děkuji - pt
Dobrý den, původně jsem se chtěl tomuto dotazu vyhnout, protože jsem tušil, jak to dopadne. Tedy, že jen málo uživatelů poradny bude respektovat rubriku (což není Volná diskuze) a přání tazatelky, která nechce názory a příběhy ze života, ale relevantní informace doplňující (zřejmě) její studium na U3V. Takže, já už jen vložím odkaz, kde lze porovnávat minulost se současností (netvrdím, že vše tam je pravdivé, ale autor uvádí, že čerpal i ze starších statistik). Zdravím! zakomunistu.cz/...
magdon - řekl bych, že ten web uvádí jen čísla a bez názoru či vnucování názoru. A za správnost nemohu ručit, resp. berme to jako možnost porovnání minulosti a (nedávné) současnosti.
Tak už se to povedlo a původně seriozní dotaz ke studiu je přesunut do Volné diskuze. Můžete pokračovat ve svých vzpomínkách, názorech a vkládat další životní příběhy . Možná stačilo, aby sys včas mazal nevhodné příspěvky uživatelů, kteří nemají schopnost rozpoznat rubriku a chtějí si jen povídat o komunistech.
ben - dík za tu tabulku, něco takového jsem hledal. Myslím ale, že její věrohodnost bude spousta obdivovatelů starého režimu zpochybňovat.
Jen doplním, že ty "dnešní" ceny jsou tam z roku 2012. Nebudu se v tom moc šťourat, ale kupříkladu ceny nafty a benzínu jsou dnes proti uváděným výrazně nišší, než v uvedeném roce (2012/2017 - nafta 37/30 Kč, benzín 38/31 Kč) a platy naopak o něco stouply.
ben - Ale jo, já to tak beru. Něco si pamatuju, něco už taky ne. Ale to, co si pamatuju, zhruba sedí, takže věřím i tomu ostatnímu.
tak je koneckonců nesmysl srovnávat průměrnou životní úroveň před více jak čtvrtstoletím, a dnes - vývoj se za tu dobu nezastavil, takže už jen z tohoto důvodu by bylo velmi prapodivný, kdyby současná čísla nebyla lepší (stejně průhlednej pitomej trik s oblibou používaly předsametové režimy, když se tvrdošíjně srovnávaly s 1. republikou - zvlášť v 80. letech to už bylo vysloveně trapný)
to, že pár čísel v tabulce mi přijde jak vtip (a to i pro rok 2012, a ty ceny od tehdy fakt neklesly, naopak; konkrétně kino + pánský holič pod stovku) je pominutelná marginálie a asi důkaz toho, že dle regionu se některé nynější ceny znatelně liší, to, že je seznam velice kraťoučký, by ještě pořád mohla být marginálie, kdyby ovšem nevypadlo i to zásadní - tahle tabulka neilustruje nic - chybí v ní klíčové položky - určitě nájem a pro starší lidi veškeré příplatky na zdravotní péči (dalo by se toho najít víc) - tohle může představovat takový ranec z celkových příjmů jednotlivce, že další položky už ztrácejí vypovídací hodnotu (když vám na ně zbyde málo, je jedno, kolik stojí, resp. nakolik jsou relativně levnější než kdysi)
ale i srovnávání mnohem lépe podchycených dřívějších a nynějších výdajů by bylo na nic - pominul by se zcela rozdílný kontext - především za prvé dostupnost té které komodity, služby (např. nájemné bylo za minulého režimu směšně nízké, ale byt obvykle hrozně špatně dostupný - jenže to zas neplatilo naprosto (a fakt ne tak, že byty byly jen pro nomenklaturní komunisty - viz přidělování podnikových bytů)); za druhé dřívějším režimům se podařilo zavést značnou nivelizaci v příjmech jednotlivých společenských skupin (i když rozdíly, a někde (i s pominutím černé ekonomiky) celkem značné, pochopitelně existovaly) - to dneska neplatí, tudíž ale dnešní průměrné ceny mají mnohem menší vypovídací hodnotu - pro různé skupiny obyvatel znamenají fakticky něco zcela jiného
nějaké opravdu něco vypovídající srovnání by muselo vše výše jmenované nějak zapracovat (nebyl by to lehký úkol);
velmi obecně by se jistě dalo konstatovat, že se máme lépe (byl by div, kdyby to tak nebylo, vzhledem k tomu časovému odstupu a tomu, že ekonomika je mnohem efektivnější než ta dřívější důsledně centrálně řízená a dopředu plánovaná a ještě deformovaná oddělením od velké části světa) - jenže takovéhle obecné plytké konstatování má velmi malý smysl...;
samozřejmě otázka zněla na sociální zaměření státu - vzhledem k té nivelizaci (dík ní nemohlo být mnoho vysloveně drasticky sociálně slabých) a automatickému zajištění nějaké práce by měla být dříve z principu lepší, tím spíš, že v současnosti má náš stát v téhle oblasti až absurdní díry, ale zas - je to značně relativní, pro každou slolečenskou skupinu jiné
No dobře "bene", to bych chápala. Ale když se to dá tak snadno najít, pak vůbec nechápu tu otázku, protože je předem jasné, že sem budou spíše lidé psát své vzpomínky na tu dobu a tudíž to nevyhnutelně budou názory a příběhy ze života. Jinak pokud by tazatel chtěl vědět fakta a statistiky jako jsou v té tabulce, nepotřeboval se tady ptát, protože určitě existuje spousta zdrojů jak se dostat k suchým číslům.
bene, ten původní dotaz byl sice seriózní a tahle diskuse asi tazatelku moc nenadchla, ale už je tu 107 odpovědí, z nichž by se ty skutečně "k věci" daly spočítet na prstech jedné truhlářovi ruky. Navíc je někdy těžké rozhodnout, jestli odpověď ještě je, nebo už není k věci. Myslím, že nějaké "promazání" odpovědí už je nad syslovské síly.
Dobrý den, máte pravdu - mně jen vadí, že se někdo neudrží a jak vidí slovo komunismus, tak chce diskutovat a vyprávět. A pro rubriku Škola to nebylo vždy vhodné. Jenže, to je problém v lidech. Zdravím!
culdabulda1 - i zklamaný člověk by měl rozpoznat, kdy (kde) diskutovat a kdy (kde) to není vhodné a zadavatel otázky si to nepřeje, protože to ke studiu nepoužije (chtěl informace podložené a bez názoru).
Je to vidět i v jiných otázkách - lidé nectí rubriku a její účel.
MATERIÁLNO
Kolem roku 88 měla matka v kanceláři 2tis hrubého a otec jako dělník 3tis hrubého. Průměrný plat v roce 89 byl 3tis, ale většina lidí na něj nedosáhla. Průměr zvedali horníci a papaláši. Jinak to bylo jako je to dnes ve státní správě - plat podle odpracovaných (spíše v práci odseděných) let. Kariéra se dala nakopnout vstupem do KSČ.
Podle odpracovaných let se lišil i nárok na dovolenou - čím mladší tím méně. Pokud se nepletu, tak začátkem 80.let měli mladí nárok jen na 2 týdny dovolené a starší 3 týdny. Já jsem v r. 90 nastupoval jako technik za 1750 hrubého s 3 týdny dovolené. (S revolucí naštěstí padlo i těch cca 8 pracovních sobot ročně.)
Pro srovnání několik cen z let 88-89:
250g másla 10Kčs
100g šunky 10Kčs
1ks chleba 3,80Kčs
1l modrého mléka 2Kčs
malé moto Simson cca 6.000Kčs
Škoda 120L cca 65.000Kčs
Škoda Favorit cca 90.000Kčs
barevná TV Tesla cca 14.000Kčs
barevná TV 55cm Grundig, Salora, Sony, ... cca 5.000 bonů tj cca 25.000Kčs
videorekordér Aiwa cca 20.000Kčs
Posledních 6 položek nebylo běžně dostupných. Buď se člověk musel zapsat do pořadníku a pár let čekat nebo dát vedoucímu prodejny odpovídající úplatek. Na druhou stranu byl levnější nájem a energie.
Díky tuzexovému kontu rodičů jsem měl přístup k socialistickému nadstandardu, přesto jsem rád, že jsem mládí neprožil jen v socialismu a že jsem poté mohl žít bez přetvářky, že jsem mohl svobodně projevovat názory a že jsem mohl cestovat i jinam než do NDR,PLR,MLR a SSSR. A v porovnání se současným utahováním šroubů jsem rád, že jsem zažil svobodné devadesátky.
Bydlení bylo levnější, ale nebylo možné sehnat byt a bežně žily 2-3 generace ve 2+1. Za dekret na podnikový byt (pouhou nájemní smlouvu) jste se musel podniku upsat na 20let (což je taková předzvěst dnešní hypotéky). Garsonka se na černém trhu prodávala za 30-40tis a to byl opět jen dekret tj nájemní smlouva. Pokud jste po smrti prarodičů měla podle mínění Národního výboru příliš velký byt nebo dům (nadměrné metry), tak vám tam mohli přidělit nájemníky.
DUCHOVNO
Kopance a kudly do zad nepřicházely jen shora. V každém paneláku se našel nějáký důvěrník, v každé ulici pár práskačů a zaměstnavatel rodičů některých spolužáků nebyl nikdy jistý. Nebylo sice tolik korupčních skandálů, ale jen protože nefungovala media. V každém podniku jezdili ti nejlepší řemeslníci budovat domy a chaty ředitele a náměstků. Pokud jste se dostal na zahraniční montáž, tak se platila "kozí daň". To se cca 1/12 ročních diet dávala do fondu pro ředitele, z které se pak v Tuzexu kupoval třeba nový Chrysler nebo náměstkům barevná televize.
Ozvali jste se proti nějakému komoušovi a vaše dítě se nedostalo na střední školu o vysoké nemluvě. 19letého syna by vám odvedli na 2 roky na vojnu na východní Slovensko a viděli byste ho za tu dobu 3x. Možná by ho poslali do Afganistánu a neviděli byste ho vůbec. Možná by se tomu chtěl vyhnout a zkusil utéct na západ a oni by vám ho zastřelili na hranicích s Rakouskem ...
Nechyběly by mi aqaparky, hypermarkety, multikina, móda nebo banány , ale chyběla by mi svoboda. Nechci dětem něco doma šeptat s tím, že o tom nesmí ve škole mluvit. Nechci mít strach, jestli nás někdo neviděl jít do kostela. Nechci se klepat před celní a pasovou kontrolou. Nechci svůj světonázor upravovat podle vyvolených velikánů filozofie. Nechci dětem na dotaz, co je za tím divným plotem s ostnatými dráty odpovídat, že za těmi dráty jsme vlastně my.
A nechci, aby nám i teď vládli komouši a estébáci, kteří slušné lidi nazývají parazity nebo o nich každých 5 minut vykřikují, že kradňúúúú ... ;-/
"tondac", také si pamatuju vdovce s dvěmi dětmi, kdy mu z MNV do baráku nastěhovali nájemníky, protože byl pro ně "nadměrný" a co v Praze? Pamatuje ještě někdo bydlení ve sklepních bytech? Mezi sklepy s uhlím a s okny, které byly do ulice a bylo vidět jen kotníky kolemjdoucích, ale na oblohu zalitou sluncem jste nedohlédli? Nebo jak ve velkém 3+1 bydlelo více rodin? Je mně divné, že toto Pražáci nemají v paměti, nebo byly lhostejní k druhým?
To všechno pamatuju z bydlení spolužáků ještě z konce osmdesátek (Praha). Ostatní asi mají hlavy vypláchnuté retrem typu telenovely Vyprávěj, kde i mladé svobodné holky nebo studující manželé měli svůj byt.
Jeden spolužák měl v domě nasazené sociálně slabé nájemníky a snažili se je vystrnadit "dovozem" prarodičů. Druhý už měl prarodiče nastěhované a rodiče řešili vyjmutí domu prarodičů z bytového fondu, aby byl považován za rekreační objekt. Strýčkové a tety na venkově měli velké domy s připraveným patrem bez ústředního topení ...
Ti co nevěří by se měli podívat na normalizační filmy, seriály a bakaláře. Rozdělený byt v Sanitce, kde se Karel Heřmánek přes rozdělený byt pokoušel dostat zpátky k Zlatě Adamovské ...
... Dynastie Nováků, kde Janžurka sváděla vedoucího samoobsluhy Víznera a její tatík mu nad flaškou sliboval, že až se vezmou, tak nahoru zavede topení, že teď by mu tam nasadili nájemníky ...
... a další a další story, kde se kupují dekrety na byty, řeší výměny bytů, dávají žádosti, manželé se fiktivně rozvádějí, děti fiktivně žalují rodiče aby kvůli nemožnosti soužití dostali byt ...
... copak by bez zkušeností lidí s krkolomnými několikasměnami bytů by mohl být tak úspěšný film Kulový blesk?
Nevěřící nechť se zeptají Máni z OPBH, snad to pak budou považovat za směroplatný! ;-DDD
tondac. Já tyhle filmy z té doby miluji. Krásné a pravdivé. A co je toho možno vidět "mezi řádky" . A je pravda, že kolikrát si člověk při jejich sledování najednou připomene něco, na co už dááávno zapomněl.
Nechtěl jsem se původně vůbec do této marné a hloupé diskuse zapojovat, ale po přečtení vaše obsáhlého textu jsem si doslova lebedil v tom, že nejsem jedinný "divný extrémista," jak mě nazývají lidé, kteří jsou zvyklí jen papouškovat omšelé stereotypní fráze. Také si velmi dobře pamatuji na dobu, kdy se bratr díky jednomu člověku z uličního výboru KSČ nedostal na vysokou a skončil u PTP, jak mámu nutili podepsat členství a navštěvovat alespoň Československý svaz žen, přestože měla doma práce s třemi kluky až nad hlavu. Pamatuji, když nás zavřeli na hranicích s DDR do garáže a rozebrali autobus (a to již při výjezdu z ČSSR). Všudypřitomná šeptanda, babička dodnes přivírá dveře bytu když mluví o sousedce co nechce uklízet, arogance a nepostižitelnost úředníků, protivné prodavačky, všemocná VB, komunisty živená závist až nenávist mezi lidmi... Díky, že jsou ještě lidé, kteří si "pamatují."
Prý se nic nesmělo a dneska se to smí. Ha hahha. Stačí mít vytetovaný hákový kříž na ruce, a nesmíte dělat ani pokladní v supermarketu.
Dřív vás alespoň zavřeli a museli vás v kriminále živit. Dnes je to daleko horší. Vykopnou vás na chodník, živ se jak chceš.
Kde je ta proklamovaná svoboda slova a názoru? Jen tam, kde se to hodí. Ale mít odlišný názor? Běda, jak ho dáte najevo.
- to by mne taky zajímalo, proč tu pokladní vyhodili a dokonce ji chtějí snad zavřít ! - Nejdřív lidi "na..erou " a pak se diví, že protestujou . A ještě - je vidět, že udavači existujou v každém režimu, nejen za komunismu !
- každej režim se v zájmu udržení pořádku musí nakonec uchýlit k násilí - absolutní svoboda a demokracie je blbost. Jakkoliv byl minulý režim k některým jednotlivcům nespravedlivý, pořádek a řád, který vyhovoval obyčejným lidem, tady byl.
Dneska by rozhodně nezaškodilo trochu toho pořádku ve společnosti zase obnovit. On je vůbec problém, že lidi nedovedou jít střední, racionální cestou - musí lítat ode zdi ke zdi s fanatismem sobě vlastním ! No - jejich věc.
- každej režim se v zájmu udržení pořádku musí nakonec uchýlit k násilí - absolutní svoboda a demokracie je blbost. Jakkoliv byl minulý režim k některým jednotlivcům nespravedlivý, pořádek a řád, který vyhovoval obyčejným lidem, tady byl.
Dneska by rozhodně nezaškodilo trochu toho pořádku ve společnosti zase obnovit. On je vůbec problém, že lidi nedovedou jít střední, racionální cestou - musí lítat ode zdi ke zdi s fanatismem sobě vlastním ! No - jejich věc.
Culdabulda - "...pořádek a řád, který vyhovoval obyčejným lidem, tady byl".
Ano, v tomhle s Vámi souhlasím. Komunisti dokázali pořádek udržet, i když cena za to bývala občas vysoká. Živě si pamatuju, když při jednom takovém "udržování pořádku" policajti smetli na Václavském náměstí vodním dělem důchodkyni o holích, která se tam připletla zcela náhodou, a pak to obhajovali tím, že "vodní dělo si prostě nevybírá". Ale jestli ten pořádek vyhovoval obyčejným lidem, nebo se jen báli ozvat, si dovolím pochybovat.
Zcela pak souhlasím s Vaším posledním odstavcem. Taky si myslím, že zdaleka ne všechno bylo špatné, mnoho věcí by se mělo do současnosti přenést. Od zdi ke zdi je rozhodně špatně. Ovšem jako celek mi s určitými výhradami vyhovuje režim dnešní.
Jistě, že si vodní dělo nevybírá je skutečně pravda, to se popřít nedá. Ovšem to vodní dělo nestříká jen tak, samo od sebe. Vybírat by si měl ten, kdo ho obsluhuje. A pokud nerozezná chromou babku od agresivního demonstranta, nemá u takového zařízení co dělat. Jenže ten dotyčný v tom byl v podstatě taky nevinně (tím se ho rozhodně nezastávám), protože on ten nekompromisní zásah dostal rozkazem od svých nadřízených.
magdon
- no to máte těžké - on i tatíček Masaryk dal kdysi střílet do stávkujících - to "vodní dělo" si opravdu nevybírá... Ale máte pravdu, že dnešní režim je lepší - aby taky nebyl - 70 let po válce a po 30 letech svobody !
Jentak - Za vytetovaný hákový kříž by Vás trestali i v tom Vámi vychvalovaném minulém režimu a nejen v Česku. A možná i tvrději, než dnes. Tehdy jste nemusel mít ani vytetovaný, prakticky celosvětově zakázaný hákový kříž. Mého kamaráda při běžné silniční kontrole na silnici sebrali (na 48 hodin) za obyčejnou nálepku v podobě americké vlajky na hodinkách, které si příslušník VB náhodně všimnul. Ovšem je pravda, že kdyby se následně kamarád nesnažil slovně bránit, skončilo by to asi jen příkazem onu nálepku odstranit.
Culdabulda - "...proč tu pokladní vyhodili a dokonce ji chtějí snad zavřít..."
Tak jestli tohle nemyslíte ironicky, tak vězte, že existuje jakýsi zákon o zákazu propagace režimů, porušujících lidská práva (včetně komunismu). Není to výmysl poslední doby. Podobný zákon (samozřejmě bez toho komunismu) platil i v tom minulém režimu.
Jo, a udavači vždycky byli, jsou a vždycky budou. To nemá s režimem nic společného.
Ismus, ismus, ismus. Komunismus měli se dobře komouši a přisluhovači, zboží nedostatek, nadávalo se opatrně v úzkém kruhu, ale vcelku stát fungoval, byl velký nedostatek feťáků, bezdomovců a nemakačenků. Kapitalismus, všeho je dostatek, převážně rákosnického a podobného původu, výrobky vydrží někdy bez vady i záruční lhůtu, je dostatek milionářů, chudých a ještě chudších, ovšem může se nadávat případně stěžovat na cokoliv, ale převážně se nic nezmění, rovněž máme vynikající armádu, které nasazuje hrdině své životy při převtělování demokracie v různých částech světa, též jsme s věrnou úpřímností spolupracovali s humanitárním bombardováním Jugoslávie. Máme kvalitní politiky, kteří nemají zájem ojebat stát mají peněz dost, občas od šlechty v étéru lítají i dámská přirození a podobné části těla, ale vcelku se máme jak prasata v žitě pravil slavný politik, dlouholetý úspěšný v parlamentu. Tudíž Pt, v kapitalismu je nejvyšší životní úroveň pro určitou část šikovných, vyvolených a podobných spoluobčanů.
- idea
- skutečnost po pádu železné opony
doplněk: - skutečnost po pádu železné opony do konce soc. státu (do listopadu 1989)
ra252 - "43 Kčs/měs."
K tomu ovšem 3000 Kčs hrubého byl nadprůměrný plat.
Aja 1946 - "Každý musel makat"
To bych popravil - Každý musel být zaměstnaný. Makal málokdo.
Právě ! Každopádně si myslím, že Pt zažila socialismus na vlastní kůži - pokud se nepletu, nechci urazit, ale myslím, že déle než třeba já, který v socíku stihl víceméně jen studovat
Mě když někdo řekně komunistický stát, tak vím, že komunismus nikde nebyl a tazatel myslí komunisty, kteří prosazovali komunismus a dostali se pouze k socialismu. Páč komunistický stát je utopie.
samozřejmě, komunistický stát je protimluv, komunistická společnost se neslučuje s existencí státu; stát, jak známo, je organizované násilí, komunistická bezrozporná společnost nemůže být organizovaná státním aparátem, to je podobné jako se ptát na odchylky průměrné mzdy za komunizmu, nebo míru regulace tržních vztahů za komunizmu...;
režim, který tu byl, sám sebe naprosto neměl snahu nazývat komunistickým, nýbrž napřed lidově demokratickým a pozdějc socialistickým... (po šedesátém osmém se vskutku vydařeným přídomkem reálný socializmus)
Dovolené za pár babek na podnikové chatě, příspěvky z FKSP na dovolenou i v zahraničí a k tomu nájmu 3 plus 1 90, 440 Kč, nyní 1 plus kk 39 m 4000.
Každý musel makat, příživníci se netolerovali, ,po ulicích se nepovalovali a neobtěžovali bezdomovc a feťáci. Na ružstevní byt se sice čekalo léta, ale měl na to každý, třeba si ještě na něco vzpomenu.
S myšlenkou společného hospodářství nepřišli jen komunisté - mimochodem celé to zformulovali "západní"filozofové páni MARX a ENEGELS ,s uchopením moci násilím přišel až LENIN a pak začalo peklo.A že si ho do Ruska propašovali samotní Němci,o tom se taky moc nemluví.
Ale zpět k sociálnímu společnému hospodářství.Zde jsou začátky již v roce 1909 !
A i jiné pokusy byly ve světě.
To ,že to nefungovalo je dáno lidskými vlastnostmi, jako závist, krádeže, lenost apod.
Zářným příkladem je např. Rath se svojí krabicí vína - snadno vydělané milióny, zatímco se někteří musí živit vybíráním popelnic a to ne vždy svojí vlastní vinou.
Všichni se mají stejně. Říkalo se špatně. Jenže - byli bezdomovci, nezaměstnaní ve větším měřítku?
Vse vyreseno:
- všichni měli povinnost pracovat a měli práci
- rozsáhlá sociální síť se skutečnou pomocí, kde neexistovalo, že by někdo zůstal na ulici, bez domova, bez pomoci
potkal jsem to na cs-cz.facebook.com/...
všichni měli povinnost pracovat a měli práci *** chyba, někteří neměli práci, nemohli vykonávat svoje zaměstnání. Ve fabrikách se taky řákalo, kdyby tenhle člověk zůstal doma, firmy by na tom vydělala
V tom článku se píše, že bylo postaráno o nemocné a tělesně postižené. Ano bylo, zavírali se do ústavů.
Ale každý máme na to svůj názor.
Pokud jde o tu práci a nepráci. Firmě, ve které pracuji, se za minulého ředitele vedlo nejlépe v létě. Když byl ředitel na Floridě a věnoval se golfu. Dnes je to horší, máme jiného. Ten golf nehraje.
Ano, postižení měli ústavy. Stejně, jako za 1. republiky, stejně jako za monarchie. Na rozdíl od Protektorátu, kdy byli vybíjeni a ode dneška, kdy dostanou státem placeného sluhu nebo dva.
U nás ve městě je invalidovna. Její základy byly postaveny před dvěmasty lety. Já si invalidovnu a její pacienty pamatuji ze svého dětstí (padesát let). Pamatuji ji jako černý, nevzhledný dům, odkud pacienti NESMĚLI. Nesměli za její bránu, nesměli se pohybovat po městě. Proč? Protože se jejich vzhled a postižení neslučovalo s tím, jak má vypadat zdravý usměvavý komunistický (sociálistický) člověk. My, malé děti, jsme pochopitelně byly zvědavé a ty lidi "za plotem" jsme chodily pozorovat. Hrůza. Tím nemyslím jejich poškození, ale to, jak byli oblečeni, jaké hadry na sobě měli. Nohy ovázené nějakými natrhanými prostěradly. Dodnes z toho mám hrozný pocit. A to vlastně byli lidé, kteří byli zraněni ve II. sv. válce. Vlastně hrdinové ! Těm chlapům muselo být tak od 40 - 50ti let. Přitom vypadali jak chodící mrtvoly. Strašný, opravdu strašný...
Dnes je invalidovna opravená, kolem nádherná zahrada volně přístupná. Konají se tam různé akce. A invalidé se pochopitelně smějí naprosto volně pohybovat kdekoliv
A jen taková perlička. Při jedné akci u nich na zahradě jsem stále poblíž dvou invalidů. Ten jeden, to byl jen lidský trup bez nohou a dlaně s prsty mu vyrůstaly hned z ramen. Ležel na takovém lůžku. Povídali si spolu o životě, o zdraví, o tom jak se mají. A v tom tenhle postižený zaťukal tou ručičkou na lůžko a povídá : " Člověče, já Ti musím říct, že jsem naprosto spokojenej. Nebýt tý rýmy, tak jsem naprosto zdravý člověk ". A já pochopila, že opravdu VŠE na tom světě je velice, velice relativní. A že přes to vše špatné, co mě v životě potkalo, jsem vlastně nesmírně šťastný člověk
. Teda až na ten kašel
- no - sice to byla "děsná doba" ! - ale stejně jsem docela ráda, že jsem si většinu života v té době prožila - bylo tady bezpečno a všechno se smělo... (pokud se tedy nebojovalo za "svobodu a demokracii" !)
- no, holt jsem asi slušně řečeno, "nenáročná" !
Můj brácha ale dlouhé vlasy v 60-letech nosil - ale chodil na učňák tak nevím - možná taky byla situace kolem Prahy volnější, nežli na venkově - teď už mne to ani moc nezajímá - je jiná doba, jiné problémy a z minulosti se lidi stejně nikdy nepoučí, takže k čemu se hádat? Uvidíme, jak to dopadne DNES a TEĎ !
Culda - Všechno se smělo ? Tak to jsem asi těch skoro 40 let před revolucí žil někde jinde. Já osobně jsem kupříkladu ani nesměl ve škole mít vlasy delší, než nad uši, taky jsem do té školy nesměl nosit džíny. Nesměly se hrát písničky, které nešli vládnoucím pod nos, nesměli jsme bydlet v bytě větším, než bylo vládou povoleno podle počtu osob v domácnosti (do většího rodinného domku Vám byl "Národní výbor" oprávněn nastěhovat úplně cizího člověka), nesmělo se cestovat mimo pár vybraných socialistických zemí (že na to dneska lidi stejně nemají peníze je pravda jen částečně, o čemž svědčí vyprodané zájezdy skoro rok předem), nedalo se volně měnit zaměstnání (reálná výpovědní lhůta byla 3/4 roku), nemohl jsem si vybrat lékaře, prostě mi byl "přidělen" lékař v místě bydliště a to jen v případě, že jsem neměl lékaře "závodního" (v tom případě jsem musel k němu). Taky se nesmělo studovat, pokud někdo z rodiny udělal něco, co se nesmělo.
Nemohlo se mnohem víc věcí, než se nemůže dnes! Ale lidi mají krátkou paměť.
Culdo, já koncem 60 let chodil do základní školy téměř v centru Prahy. Nebylo výjimečné, že ředitel školy některého vzpurného žáka vykázal z vyučování a poslal ho k holiči. Absenci pak považoval za neomluvenou hodinu. Ztěžovat si nikdo nedovolil.
magdon, tak to jsem svých 18let před revolucí žil ve stejném státě jako Vy. Zdravím spoluobčane!
Většina zajímavých domácích diskuzí s rodiči a prarodiči většinou končila: "Tohle ale venku neřikej..."
Jsem šťastný, že to nemusím říkat svým dětem a doufám, že se přestanou utahovat šrouby a nebudou nám dál vládnout komouši a estébáci a já nebudu muset potomkům říkat: "Tohle ale venku neřikejte nebo na vás pošlou kontrolu z finančáku, sociálky, hygieny, inspekce ŽP, ..."
Nesměl jsi jít na školu, kterou sis vybral, protože rodiče nesouhlasili se vstupem spřátelených vojsk.Co na tom, že jinak to byli naprosto řádní občané, vykonávající dost náročné povolání. Pamatuji si, jak tenkrát za mnou rodiče přišli a o všem se se mnou radili. Rodičům STB nabídlo, že když se stanou informátory, tak mě pustí na školu. No, radši jsem si ty školy udělala velice zdlouhavou oklikou. A trošku jiné, než jsem původně chtěla.
Stačil jeden jediný hajzlík v pracovním či školním kolektivu a bylo zle. Za hloupý vtip na stát, na presidenta, byl vyhazov ze školy. S tím, že takový člověk se už ani nevyučil.
Oba režimy mají něco dobrého a něco špatného. Kéž by šlo z obou vyzobnout jen to dobré. No, možná by to i šlo, ale to by musela být vůle. Vůle těch nahoře. Vůle nikoliv zvůle
Sice jsme naměli chytré mobily, tablety, internet a jiné technické vymoženosti - tehdy tyto věci ještě nebyly vynalezené (ne, že by je v té době někdo zakazoval, jak si někteří mladí myslí).
Ale měli jsme se mnohem lépe než dnes. Bylo bezpečno. Nebyly bezdomovci. Nebyli "šmejdi" a jiní podvodníci a okrádači důchodců. Stát neměl bilióny dluhů. Nebyli exekutoři. Fronty se sice stály na banány, ale dnes se stojí na kotlíkové dotace. Vláda řídila stát, dnes stát neřídí ale veškeré úsilí věnuje likvidaci schopných členů vlády. Benzín stál 2 Kčs a nafra 90 haléřů. U holiče jsem za ostříhání platili 1 Kčs. Celý rodinný dům včetně pozemků jsme si postavili za 150000 Kčs a k tomu jsme dostali od státu dotaci 80000 Kčs, a když byl do 2 let zkolavdován, tak ještě dalších 8000 Kčs "kolavdačního" - takže novostavba i s pozemky vyšla na necelých 75000 Kčs a to si mohl stavebník půjčit bez úroků. Vodné a stočné bylo 80 haléřů za m3, A tak bych mohl pokračovat až bych popsal celou stránku.
Ano, ceny byly takové jak píšete, ale jak vysoké byly platy, to už tady nezmiňujete. Já si zase pamatuji, že například v roce 1966 jsem si musela na pitomé kozačky od Bati šetřit dva měsíce a ještě pak v ten určitý den ráno vstát před rozedněním a jít si stoupnout do řady před obchod, aby se na mne dostalo. A to se kolikrát ani nedostalo, protože třeba od mého čísla dostali 6 párů bot. A když jsem to chytla, tak prostě tu barvu, kterou měli, ne kterou bych já chtěla. Byla to jedna hrůza tenkrát. A nebylo to jenom o nějakém spotřebním zboží, nebo potravinách, ale prostě o všem. Ale někomu se tenkrát vedlo dobře. A důvody známe všichni. A v době, kdy byl u nás televizor černobílý k dostání jen pro vyvolené, nebo bohaté, tak teda všude jinde ve světě už zírali na barevné televizory pěknou řádku let obyčejní lidé. Píši o roce 1956. Můj děda prodal krávu a koupil televizi. Tenkrát jsme byli dvě rodiny v celé vesnici, co tuto vymoženost měli a scházeli se u nás sousedé jako někam do biografu.
Porovnání platů:
V době o které jsem psal, jsem pracoval t textilce, tedy v lehkém průmyslu s nejnižšími platy. Jako barvíř a úpravář látek jsem měsíčně vydělával 2200 až 2500 Kčs čistého. Švagr pracoval jako horník a vydělával čistého 8000 až 10000 Kčs.
Takže třeba horník si mohl za 10 výplat postavit nový dům.
V těch letech o kterých píšete, jsme měli televizor v obecní knihovně (kolik stál nevím), před ním bylo velké zvětšovací sklo, aby bylo něco vidět a chodila se tam dívat celá vesnice. Ale to nebylo způsobené tehdejším režimem - tehdy ještě nebyla tak vyspělá technika a ještě Čína nezásobila celý svět.
Dřívější totalitní režim jsem nepodporoval, spíš naopak, takže nejsem zastáncem tehdejší politiky. Jen jsem odpovídal na dotaz ohledně životní úrovně - tak jak to vnímám.
A co se týče kozaček od Bati, tak šetření na ně 2 měsíce je hodně zavádějící. Kolik % z platu jste si na ně odkládala?
Dnes je mnoho lidí, kteří z jejich příjmu musí šetřit 1/2 roku aby si mohli koupit boty od Větnamců.
Ráda bych upřesnila ohledně těch kozaček, ale už si to nepamatuji. Jen mám vzpomínku, že jsem si je nemohla koupit když jsem chtěla, nebo je potřebovala. Přesnou dobu fakt už nevím. Asi rok 1972. To ale určitě nebyly tak vysoké platy jak tady píšete. Ale jako úřednice jsem neměla měsíčně ani tisícovku. A nemyslím, že by moji známí měli plat o hodně vyšší. Buď mám děravou paměť, nebo Vy píšete o jiné době, pozdější.
"...píšete o jiné době, pozdější."
Zcela určitě. Začátkem 70 let měl můj otec 2300 Kč a to pracoval jako dělník v uranovém průmyslu (tedy na povrchu, ne v podzemí).
nikdo - musím se zastat pamětníka. On přece netvrdí, že ta TV s lupou byla nová. Já si pamatuju, že jsem 4002A (ta s rádiem?) s lupou viděl ještě krátce před rokem 1960. Ovšem v té době brali 2000 Kčs zaměstnanci v těžkém průmyslu (např. hutě).
pamětník: na té vaší odpovědi něco nesedí. Lupu před TV měly TV hned na začátku, někdy v roce 1953-1955. Byla to řada 4001A a 4002A. Mánes 4102U z r. 1956, už lupu neměl. Neříkejte mi, že v té době, jste měl v textilním průmyslu 2200kč. To se mi nechce věřit. Tak možná před r. 1953, před měnovou reformou, ale v té době TV ještě nevysílala.
Od: magdon Datum: 28.4.2017 14:00
Magdone, opravdu se dal koupit montovaný domeček za 45tisíc. Byla to komplet stavba, se základní instalací, střešní krytina térpapír, bylo to bez vstupníhpo schodiště, bez závětří, přízemní 3+1, se sedlovou střechu-sklon podle oblasti. Neobyvatelné podkroví bylo tak na žebříky. Vyráběly to dřevařské závody Trutnov, už se nepamatuju, jak se to jmenovalo. Když jsme se před deseti lety stěhovali do svého, tak jsem vyhazoval projekty. Sám jsem ho chtěl stavět. Dal se pořídit celý za novomanželskou půjčku. Zaplatit sis musel jen pozemek, pokud jsi ho neměl, základy a přípojky.
Milí rádcové, děkuji všem za vlastní a subjektivní odpovědi, podle toho, jak tu dobu viděl a zažil. Já bych prosila informace objektivní a historické. Děkuji předem...
Hodně rádců tady argumentuje s nízkými cenami kde čeho, ale nikdo neuvádí tehdejší platy. Takže realita bez emocí - tady máte výstřižek z mé tehdejší pracovní smlouvy. Ano, skutečně je to Jeden tisíc, čtyřista padesát korun hrubého měsíčně!
Jenže nový rodinný dům tehdy stál 65 000...tedy ten náš=necelých 45 platů.
Dnes beru 17 000=765 000...koupím za to nový rodinný dům?
Ani nemluvím o tom,že jsme od podniku dostali nevratnou pujčku za upsání se na 10 let.Dnes nic takového asi ani neexistuje.
Nevím, jaký dům se dal postavit za 65000, ale můj kolega začátkem 80 let stavěl vlastníma rukama rodinný dům a stálo ho to kolem 150000. Stavěl povečerech, nedělích a dovolených 3 roky, ten čas se k tomu musí taky připočítat.
My jsme v roce 1983 kupovali maličky, neopravovaný domeček na polosamotě. Stál nás 90.000. A to byla velice dobrá cena. Ten jsme opravili svépomocí. Plno materiálu se tenkrát dalo sehnat všelijak. I tak jsme do domu dali tak 100.000. Nepočítám práci. Opravený barák nám shořel, tak jsme v roce 1988 začali stavět. Dům 10x10, podsklepený, dvoupodlažní. Materiál nás vyšel na 300.000 (opět plno věcí bylo za hubičku), práce byla skoro všechna zadarmo. Tak také nevím, kdy se dal pořídit nový dům za 65.000 Kč.
Já tady nebudu obhajovat minulý režim. I když by se mi móóóóóc chtělo... No nic tak fakta, kolik jsem vydělával. I s roky kdy to přibližně bylo:
1977 nástupní plat 6.50/hod. plus příplatky za směnování?1-2kč/hod, plus premie. Cca 1800-2000tis. hrubého.
1978 11,60/hod, plus příplatky za směnování v nepřetržitém turnuse, práce hnusná, špinavá. Cca 2500-3000 hrubého.
1979 řidič u pekáren, spousta tun chlebů, odnošených v náručí, nebo v koších. Tehdy se ještě na chleba přepravky nepoužívaly. 3000-3500/měsíčně. Podle toho, kolik jste odvezli. Byli jsme zaplaceni za tunu odvezeného zboží. Když lidi nejedli chleba, nebyl výdělek, jen základ.
1983 seřizovač ve fabrice. Rámus, špína, 2směnnný provoz, cca 3500/měsíčně.
do r. 1992 jsem se flákal na výměníku v jedné fabrice. Práce asi taková, jako ta Dienstbierova. Jen s tím rozdílem, že já ji dělal dobrovolně. Za asi 4500 měsíčně. Občas jsem pomohl s opravou mašiny, když to kmenový elektrikář nezvládal, teploučko, klídek, pohodička. Co víc si přát.
Tolik fakta. A s dovolením, můj názor. nedá mi to. Já bídou nikdy netrpěl. I když jsem nikdy nebyl to, čemu se říkalo kádrová rezerva, tak jsem dokázal uživit i rodinu se třema dětma, z toho jedno postižené. Já ne. A nebyl jsem žádný papaláš. Prostě jsem chodil do práce, dělal svoje koníčky, nepotřeboval jsem auto, protože byla levná veřejná doprava, nepotřeboval jsem svůj barák, protože nájmy byly směšně malé, nepotřeboval jsem chatu, protože já v přírodě žiju(na Jablonec nedám dopustit). Normálně jsme si v klidu žili. A ten klid, je právě to, co mi dnes chybí. Nahání mi např. hrůzu představa, že bych dnes měl děti malé, a ty by chtěly samy ven? Nepředstavitelné je pustit samotné.
A můžete se všichni co tenhle režim chválíte obrátit naruby. To, co jsme prožili, to nám nikdo(ani já,), nevezme. To v nás zůstane až do smrti. Nikoliv růžové brýle, ale ta paměť, ta je sviňa, ta si pamatuje. Tu nám snad nikdy nevymažete.
@figurek Datum: dnes 15:22. Podle oblečení a podle kočárku: rok 1955-1960.
Objektivní informace je ta, že pro většinu lidí práce byla, ať už byli jakkoliv mdlého rozumu. Spousta lidí, z kterých jsou dnes bezdomovci a pochybné existence měli např. ubytování od podniku za pár korun a jejich prácí bylo zametání továrního dvora a vynášení popela od kotlů. Dnes už je to všechno pryč a spousta jednodušších lidí nemá šanci v dnešním systému na normální život.
Tak já bral v roce 1974 jako maturant 750,- hrubýho, jako absolvent VŠ v roce 1980 1610,- hrubýho, v roce 1982 jsem měl rozpočet na barák 244000,- bez pozemku, starýho Trabanta jsem koupil za 15000,- , novej stál 38000,- . Novej favorit 8500,-. atd. Tak jsem našetřil jen na starýho Trabanta. Do zahraničí ani náhodou. Víc mě zatím nenapadá.
Oprava Favorit ne za 8500,- , ale za 85000,-
já ty časy moc nepamatuji, protože jsem se o ceny v obchodech nestaral a bydlel jsem ve velké prvorepublikové vile. Ze socialismu si pamatuji jen kousky, jako kdy jsem hlasitě na celý sál a před přibližně stopadesáti lidmi musel proklamovat slib nových pionýrů :
Slibuji před svými druhy, že budu pracovat, učit se a žít podle pionýrských zákonů, abych byl dobrým občanem své vlasti, Československé socialistické republiky! A všichni ostatní noví pionýři nacvičeně a jednohlasně zvolali : To slibuji!
No a něco k té soudruhy oslavované životní úrovni. Obrázek dole už asi tak dvacet let koluje po internetu a jednou mi dokonce přistál v poště. Dělal ho můj děda. Je na něm moje máma a můj bratříček, určitě vidíte kde.
Ta fotka je moc pěkná a mluví zcela jasně. Další komentář netřeba.
Tato problematika je řešna např. zde: na základě statistických dat.
Je to prosté. Bylo násobně hůře, v porovnání s dnešní životní úrovní naprostá bída. O nesvobodě, porušování lidských práv, útlaku a zločinech komunistického režimu nemluvě.
VŠICHNI CO TU _LŽETE_ JAK BYLO DOBŘE, STYĎTE SE.
Nezpochybňuji, že někomu bylo za komunistů lépe než dnes (stejně to platí tak, že např. pohlavárům v KLDR se žije výborně, o "vůdci"a jeho životu v luxusu nemluvě - národ jako takový však trápí (v 21. století!) hladomor). Většině však bylo (nejen ekonomicky) MNOHOKRÁTE HŮŘE.
jetrebafakta - fajn, akorád by možná bylo dobře, kdybyste si tuhle diskusi přečetl, než přidáte stejný odkaz, jaký tady byl už v 11:45. Ale jinak dobrý.
jo jo, aneb příklad blahodárného vlivu netových mouder na růst informovanosti a vzdělanosti společnosti - o pár příspěvků výše je odkaz na tu samou jednoduchoučkou tabulku, jejíž nedostatečnost jsem se pokusil komentovat, což nijak nevadí, aby sem nebyla prsknutá znova se zbytečnými emotivními výkřiky...; můj jen nahozený (a logicky nic neřešící) komentář je ovšemže nudnej, jenže skutečnost obvykle nebývá tak jednoduchá, aby ji bylo možné správně pochopit během 2 minut zkouknutím (zoufale) omezených údajů... - ovšem, přesně takhle se objevování a utužování nezpochybnitelných pravd dnes děje...
"jetrebafakta", děkuji i za Vaše dokumentární videa z archivu, která reálně popisují tu dobu dobu.
Když se budu snažit o mé zrekapitulování, tak jsem nějak došla k poznání, proč někteří tyto nedostatky z archivu popírají, nebo si je nepamatují nebo je tak intenzivně nepociťovali. Vidím to tak, že rodina s dětmi to měla jistě složitější než bezdětná. A to právě ve spotřebě spotřebního, ale i potravinového a jiného zboží. Pokud byla směrnice, že se může prodat zákazníkovi jen 2 balíčky vložek a 3 balíčky toaletního papíru, tak kde nebyly děti, mohli si oba manželé vystát frontu a ejhle měli dvojnásobek. Jenže v rodině, kde byly děti, i kdyby vystáli frontu oba manželé, tak toaletní papír nebyl ke spotřebě dvěma dospělým, ale například 4 - 5 členné rodině. Bezdětná žena měla svůj plat pro sebe a mohla si nakoupit více střevíčků než máma od dětí, tudíž nechodila tak často k ševci na opravu podpadků a tak to bylo ve všem. Ale koupě auta byla tedy horor. Jsou někteří, co si pochvalují manželské půjčky. Bohužel mně se nedotkla, přestože se poskytovala od schválení, manželským párům až tři roky zpětně, my na ni nedosáhli. Tyto půjčky byly poskytovány od dubna 1973 a až tři roky zpětně. Jelikož jsme se brali o pár měsíců dříve, nárok jsme již neměli, ale manžel naštěstí pracoval u stavebního podniku, který stavěl byty a tak jsme si dali žádost na podnik. Dostali jsme přidělený družstevní byt a museli jsme složit 25 tisíc korun (roční příjem) a ještě se muž upsal na 10 let podniku. Mohu Vám říci, že pro nás si obstarat takovou částku peněz, kdy jsme byli na všechno jen my dva bez pomoci rodičů, bylo dost kruté a půjčky byly ve spořitelně v hotovosti jen do 5 tisíc. Ale s pomocí kamarádů se zadařilo a my měli střechu nad hlavou. Ale splácet jsme museli spořitelně i kamarádům a vím, že mně někdy zůstalo 400 korun (slovy čtyřista) na jídlo pro tři lidi, byla jsem na MD a žili jsme z jednoho příjmu bez jakýchkoli sociálních dávek, na které má dnes nárok kdekdo, obzvláště pokud má děti. Takže vidím velký rozdíl u člověka bezdětného, bydlícího v bytě v paneláku, že mohl být spokojený, jelikož jeho kupní síla byla větší než u rodin s dětmi, kteří spláceli půjčky na bydlení a na spoustu dalších věcí. Dá se říci, že naštěstí manželův bratr emigroval po 68 roce do USA a vedlo se mu dobře. Podporoval tak své rodiče a také nás. Takže alespoň občas jsme nakupovali v Tuzexu, věděli jsme, jak chutná uherák, dcera měla radost z Kinder vajíček, z panenek a z lega. Prala jsem v Persilu, měli jsme dobré švýcarské čokolády a spoustu jiných věcí, které nebyly běžně na trhu, dokonce jsem kupovala v Tuzexu i pastu na zuby a mýdla. Džínové kalhoty a sukně jsem mohla koupit také i jiné oblečení v Praze v Lazarské ulici. Ale takových lidí nebylo zase tak moc a ostatní se museli poprat s ne/nákupem spotřebního zboží, jak to ne/šlo. Mohla bych napsat, že jsem v té době žila spokojeně, ale vnímala jsem potřeby také ostatních, kteří neměli ty možnosti, co já. Děkuji "sebod", "magdon", kteří napsali své zkušenosti, protože jejich realitě věřím...
"sebod"...
Pavlo, tak já ještě něco přidám, ano? Moji oba rodiče pracovali v Potravinách. Dělali oba dva vedoucí na tu dobu velkých samoobsluh . Takže my jsme byli u zdroje
. A povím vám všem, že někdy z toho naši měli pěkně zamotanou hlavu. Na prodejnu přišlo 100 Kg (ano STO, není to překlep) mandarinek . Nebo 100 balíčků toaleťáku. To už je v podstatě jedno. Na prodejně bylo cca 15 prodavaček a před krámem venku daF 100 lidí. Průser ! Když si každá prodavačka vzala 2 toaleťáky, tak na ty venku zbylo 70 kousků. Takže bylo jasné, že se na všechny nedostane. A aby se s tím toaleťákem nekšeftovalo, tak přišly dozorovat soudružky z MNV. Už je jasné, kam zmizelo oněch 70 kousků?
Ale já Ti na tu dobu vzpomínám většinou ráda a s úsměvem. Byli jsme mladí, plni očekávání, plni nadějí... Nikdy nikdo nemůže srovnávat nijak dobu před cca 40ti lety a dnes. To prostě nejde. Každý z nás je za tu dobu jiný, změnil svoje myšlení atd. Určitě v té době byla větší jistota. Jistota práce, bydlení atd. Jestliže jsi byl typ, který neměl velké ambice, nekritizoval, nechtěl se podívat za hranice, tak se Ti žilo vcelku spokojeně. Nalinkovaně. Vše bylo dáno. Byla snaha, abychom všichni měli stejně a měli se stejně
. Kdo byl dříč, tak v práci většinou neměl možnost si vydělat víc, jak Ti ostatní. Mohl melouchařit, to ano. Dokud ho ale někdo závistivý neudal. Prostě to byla doba pro průměrné lidi.
Dnes se má mnoho lidí daleko lépe, ale také daleko hůře, jak před lety. Kdo něco umí, tak se má velmi dobře, kdo je levej a línej, nemá skoro nic. Tady do té skupinky "chudých" bohužel patří i starodůchodci, invalidé, samoživitelky. A potom tu opět máme skupinku - průměr. Jenže pozor! Tenhle průměr vidí ty plné obchoďáky, nová auta, nabídky dovolených atd. A pochopitelně si nemohou vše dovolit. Takže skuhrají. Ale copak je nutné stále něco do domácnosti kupovat? Mít všechno IN?
Vážení, buďme rádi, jak se teď máme. Obávám se, že na dnešní dobu budeme ještě velice rádi vzpomínat.
"jetrebafakta" - "VŠICHNI CO TU _LŽETE_ JAK BYLO DOBŘE, STYĎTE SE"
.Komntáře tady píší většinou ti, kteří jsou již pokročilého věku. Tak mě napadá ještě jeden rozdíl mezi tím co bylo dříve a dnes. Dříve k sobě měli lidé nějakou úctu, zdravili se navzájem ikdyž se moc neznali. Úctu měli hlavně mladší ke starším a nikdo by si tehdy nedovolil staršího člověka veřejně označit za lháře - jako jste to udlělal(a) Vy.
Pamětníci to popisují tak jsk to vnímali a osobně prožívali a nemyslím si, že by někdo lhl. Stydět by se měl ten, kdo dnes neví co je slušné chování.
Je jasné, že to nebylo všude stejné a určitě byl i rozdíl mezi vesnicí a větším městem. Já jsem vyrůstal na menší vesnici, kde jsem měli "konzum" (obchod se smýšeným zbožím) ve kterém se dalo koupit téměř všechno a bez front. Asi záleželo na prodavači jak se dokázal postarat o zásobení a sortiment zboží. Jen maso se tam neprodávalo a pro to mě maminka posílala do sousední, větší vesnice. Masna tam byla otevřená 2x týdně, jezdil jsem tam na kole s modrou 3-korunou nebo zelenou 5-korunou a za to jsem nakoupil maso, které stačilo pro pětičlonnou rodinu na týden.
Ještě dodávám, že i na to maso jsem nemusel stát žádnou frontu. Bylo to v letech asi 1955 až 1960.
" A mě se jako synkovi hlavního gestapáka koncentráku na tu dobu vzpomíná pěkně, sluníčko hřálo, všeho jsme měli dost..."Vaše vzpomínky nějak záhadně vhodně začínají celé 2 roky po skončení přídělového systému, že?
Nedostali jste i v rámci těchto romantických akcí zdarma i majetek nějakého kulaka? Z takových jako jste vy je mi na zvracení.
Pro informaci: zde - milotice.cz/... - máte např. výkupní cenu v roce 1960:
Výkupní družstvo platilo: dle třídy za 1 kg masa hovězího 5 - 12 Kčs, telecí 5 - 7 Kčs, vepřové 10 - 12 Kčs, drůbež 12 - 17,50 Kčs živé káče 10 Kčs.
Za 1 q žita dle jakosti 145 Kčs, pšenice 143 Kčs, sladového ječmene 143 Kčs, za 1 q šlechtěné kukuřice (Dvojitý hybrid) 1.800 Kčs, 1 l mléka 1,80 Kčs (dle tučnosti), 1 vejce průměrně 0,84 Kčs.
Toliko k těm horentním nákupům za pětikorunu.
Pro naivky, kteří by těmto lžím rádi věřili:
1. ledna 1950 byly proto v Československu nově upraveny příděly potravin. Byly přísně limitovány a odlišeny podle věku a povolání.
Například děti do 6 let dostávaly měsíčně 1 400 gramů cukru, 650 gramů másla, 10 vajec a 100 gramů cukrovinek.
Školáci dostávali na měsíc 1 400 gramů cukru, 1 300 gramů masa, 360 gramů másla, 14,5 litru mléka a 8 vajec.
Mládež do 20 let měla nárok na 1 400 gramů cukru, 1 800 gramů masa, 480 gramů slaniny, 160 gramů másla, 8,7 litru mléka a 6 vajec na měsíc.
Dospělí, kteří nebyli zaměstnáni, měli nárok na 1 100 gramů cukru, 1 400 gramů masa, 200 gramů slaniny, 520 gramů umělých tuků a 2,9 litru mléka.
Pracující dostávali 1 400 gramů cukru, 1 400 gramů masa, 280 gramů slaniny, 560 gramů umělých tuků, 2,9 litru mléka a 4 vejce na měsíc.
Samozřejmě, že na tento směšný "příděl"byly ceny zdánlivě nízké (tzv. "vázané ceny"). (stejná situace dnes panuje např. ve Venezuele - "nízké ceny", ale nejde bohužel nic koupit. Ceny na černém trhu naopak astronomické)
" Pro příklad uveďme, že volná cena masa byla oproti vázané pětkrát vyšší, cena másla o něco více jak pětkrát vyšší a u cukru volná cena dosahovala dokonce devítiná-sobku. Kvůli vysokému cenovému rozpětí lidé netíhnuli k zvyšování spotřeby nad vymezené příděly, jak ilustruje skutečnost, že v roce 1951 činil prodej masa a masných výrobků za volné ceny 25 procent celkového prodaného objemu, másla 10 a cukru pouhých 7 procent."
A mimochodem, vzpomínky mají i jiní lidé.
Začněmě třeba zde: totalita.cz/...
" jetrebafakta", děkuji za zdokumentované odkazy žijících pamětníků. Je to hodně smutné, pokud těmto pronásledovaným lidem, řekne někdo do očí, jak se žilo krásně. Pro tyto pamětníky to nic krásného nebylo. Přijde mně pohrdání zdokumentovanými odkazy "postižených"pamětníků nemorální. I když si žilo spousta lidí normálně v pohodě, není morální ty, kteří to štěstí neměli, přehlížet a zpochybňovat. Pokud zde někdo dává vinu západu, měl by upřesnit, které konkrétní zodpovědné lidi má na mysli, neboť je z historie známo, že obyčejný lid nikdy o žádné rozbroje nestojí. Víme, jak skončila první světová valka, alespoň od některých očitých svědků, kteří po většinou zemřeli, že vojáci začali odhazovat zbraně a šli domů. známé jsou také první Vánoce na frontě r. 1914: cs.wikipedia.org/... - vhu.cz/... - ti vojáci byli také jen lidé - "I přes svůj omezený rozsah však zůstává vánoční příměří vzácným příkladem lidskosti a rozumu uprostřed válečného šílenství."
Ano "jetrebafakta", takési pamatuji na neustálé fonty. Sice jsem už tady zrovna v roce 1988 nežila, ale pamatuji si to do doby 1978. Ale v obchodech v některých městech, jako je třeba Praha, takto "vybíleno" nebylo a regály byly plné, ale pouze základními potravinami, nebo konzervami. Třeba plný regál vepřového ve vlastní šťávě, nebo dvěma druhy olejovek a tak dál. Nebyl výběr v sortimentu vůbec žádný. Ale samoobsluha byla na první pohled zásobená dobře. Jenomže jsme na to byli všichni zvyklí a nic jiného jsme neznali. Fronty na všechno byly samozřejmostí, nad kterou se vůbec nikdo nepozastavoval. Ale já si třeba vůbec nepamatuji na nedostatek toaletního papíru. Byl sice ten skládaný a nekvalitní, ale byl. Jak je vidět, nebylo to všude stejné a proto se někteří lidé budou hádat, že to tak nebylo. Oni to nezažili, tak to tak nebylo. Já jsem tyto dokumenty viděla poprvé v životě a to dnes. A abych pravdu řekla, tak mne zase překvapilo, že to bylo tenkrát vůbec možné natočit. Ale pak jsem si uvědomila, že to bylo už jenom rok před "sametovou revolucí". Takže se to už zřejmě smělo. A jestli jsou tohle záběry i z větších měst, tak jsem strašně překvapená, že se to tak strašně zhoršilo od roku 1978 do 1988. Vůbec se nedivím, že tohle lidé už nemohli vydržet, protože takový nedostatek třeba já vůbec neznám. Tím pádem za pouhých deset let systém totálně zbankrotoval, protože takovouhle bídu a nedostatek toho základního, jsem já do roku 1978 nezažila.
Muselo se to zhroutit, protože se to celé evidentně položilo na lopatky a kdyby to "neprasklo", tak by lidé začali chcípat hlady a docházelo by ke drancování a občanské nenávisti a možná i k něčemu horšímu. Tomu se muselo zabránit a proto ta dohoda o konci jedné politické éry. Takhle to muselo vypadat i v Rusku a všude jinde na východě a možná ještě hůř. Ti co vládli to dobře věděli a věděli, že je konec a že se už nedá zabránit kapitulaci socialistického režimu, protože by to všechno zkolapsovalo a to už nemohl nikdo udržet. Všechno bylo zastaralé, továrny nemohli produkovat, protože neobnovovali zařízení a naproti tomu populace rostla a lidí přibývalo. Už nebylo možné aby se všichni obyvaté uživili výměnným dotovaným obchodem mezi východními zeměmi, protože už nebylo odkud brát. To věděl Gorbačov a věděli to i jiní, kteří v té době měli tu moc rozhodnutí. Proto také nezasáhlo vojsko jako v roce 1968. Už to nebylo možné. Došlo by k občanské vzpouře a válkám v celém Východním komunistickém bloku.
A s tou pomocí státu v době nějaké nenadálé situace to také nebylo nějak nej... Nám v září 1988 přes noc lehl popelem domek, který jsme několik let předělávali. Pamatuji ten večer jak dnes. Stáli jsme venku před domek se zalíbením na něj koukali a říkali si, že ty roky stáli za to a už máme klid. No, přes noc barák shořel
Dceři bylo 6 let. A ona a oblečení, co jsme měli na sobě bylo jediné, co nám zbylo.
Šla jsem na MNV, jestli nám mohou nějak pomoci. Půjčkou, oblečením, náhradním bydlením. Jediné, co mi bylo nabídnuto, bylo to, že než se z toho dostaneme, tak dají dceru do děcáku . Naštěstí kolem nás byli naprosto úžasní lidé, kteří nám ze všech sil pomáhali. Takže jsme vše s jejich pomocí zvládli. Vidíte to, to je možná to, co mi dnes chybí. Ta obrovská soudružnost () lidí.
Jedno bývalý "komunistický" systém dokázal.Trestal chamtivost a olupování člověka člověkem.Bohužel,nedokázal rozlišit poctivého člověka od podvodníka.Vznik systému ale souvisel od výsledku druhé světové.Tam se ukazovalo,kdo to s lidmi myslí dobře a kdo chce jen hrabat na svou co největší hromadu.Odpověď daly volby Komunisté získali více jako 40 % hlasů.Jenže ostatní prozápadní politikové se s tím nesmířili a intrikovali.Dostali únorovou odpověď.Pak teprve začala studená válka.Průběh všeho byl tím dán.Kdyby západ byl vcříčnější,nemuselo by se dít nic z toho,co bylo.
Jen to chtělo se zbavit zloby a závisti.Já si pamatuji,jako chlapec hlad v roce 1947,Viděl jsem hořet několik stodol s chlebem.Jak se měl stát zachovat?jen přitvrdil.
JABRAKA
Komunistický systém podporoval chamtivost, trestal úspěšné a ohlupoval v maximálně možné míře. Komunisti ve vlbách po válce podporovali soukromníky, aby obnovili republiku. Hned po Únoru 1948 jim takto vydělaný majetek vzali a těm vzpurným přidělili léčbu v uranových dolech. Hlad v roce 1947 byl jinde než v Československu. Alespoň nelžete. Bylo zde sucho, stejně jako v Německu a jinde. Ruská hovada nepomohli Československu jinak než tím, že na Ukrajině posbírali jejich obilí a to poslali k nám. Že byla na Ukrajině šílená bída vám je asi jedno.
Chlapče,možná že někdo u nás hlad neměl,ale mi často kručelo v břiše.Chodili jsme do jídelny od podniku otce,kde vařili pro lidi obědy-..Vím taky,jak se chovali velcí sedláci.Vše,co sklidili,místo aby splnili státní dodávky,schovali a prodali na černém trhu.Bylo jim naprosto jedno,jestli někde děti hladoví.Lidi jako ty,poukazovali,že poválečný nedostatek a lístkový systém zavinili komunisté,Ale zapomínáš,že stejné lístky fungovaly v Anglii ještě v roce 1954,kdy komunisté lístkový systém už zrušili.Takže,kdo tady lže?
JABRAKA
Trochu jsem se o léta 1947, 1948 zajímal a již v onom 47 se podařilo komunistům prosadit do zákona omezení sedláků, znárodňování polností těm, kteří vlastnili nad určitý počet hektarů a celkové nastala doba, kdy bylo sedlákům vyloženě vyhrožováno, byli napadáni a perzekuováni všichni soukromí vlastníci, tak se moc nedivím, že tito odmítali plnit nějaké nesmyslné příkazy (spíš hrozby) nebo dokonce bojkotovat povinné dávky. V roce 1947 byla velká neúroda (podle druhu plodin 50-70%) a to i v okolních státech.
Není tedy divu, že byl hlad, ale jak na tom muselo být Německo, které bylo oproti nám zdevastované a závislé na pomoci západních zemí. Nám pomáhali zase Rusové, kteří díky likvidaci statkářů vyvolali na Ukrajině hladomor, což stálo život několika milionů lidí. Pokud v Anglii setrval přídělový systém až do padesátého čtvrtého, pak se vláda snažila stabilizovat hospodářství, zatímco tady se díky bolševikovi zničilo vše dosud fungující a vývoj země se více méně zastavil. Ještě štěstí, že naši komouši nešli tvrdě ve šlépějích sovětského stylu hospodaření.
Jabrako, vymýšlíte báchorky pro malé děti. Komunisti nutili soukromé zemědělce k takovým dodávkám, že by kráva musela mít místo vemene cisternu a slepice na snášení vajec dopravní pás. Prosím vás nelžete nebo netvrďte takové nesmysly. Děti hladověli...Jak z filmového týdeníku strany po Únoru 1948. A lidi jako vy se pořád cítí na vedení státu a na určování co je a co není správné. Otřesná drzost.
Můj otec se narodil v r. 1937 a nepamatuje něco takového. Zase si ale pamatuje, jak jeho staršího spolužáka sebrala STB za vtip o Gottwaldovi. Dostal několik let za rozvracení republiky. Zalezte do kanálu a nemluvte moc nahlas.
Jabrako, dobře. Ale jak je teda možné že se Anglie vzpamatovala tak rychle z poválečných problémů a dokázala prosperovat rozhodně lépe než my tady. Je jisté že někteří sedláci se chovali jak píšeš, ale nebyli všichni stejní. Můj děda sedlák byl a já si zase pamatuji, že jsem jako dítě nosila vejce a mléko do konzumu, kde jsme to odváděli jako "desátky" povinně. Také zrní a řepu cukrovku jsme museli určitou část odvádět. A část polí zabavili. Já se narodila 1948 a tohle si už pamatuji, takže mi muselo být kolem šesti let. Také si pamatuji jak nás ve škole postavili všechny do řady a dostali jsme příkaz oslovat učitelky "soudružko". Tak čtvrtá třída. A třeba zrovna mně se někteří spolužáci vysmívali tím, že mi říkali "chcankářka". To naráželi na to, že jsme měli krávy a koně a měli na dvoře velký hnůj a pole jsme hnojili močůvkou. Ono toho je hodně a je to už dávno pryč. A každý má jiné zkušenosti a vzpomínky. Teda hlad jsem třeba já nikdy neměla. A dokonce můžu říci, že jsem byla živená jenom zdravým jídlem, což mi vlastně bylo hodně ku prospěchu, protože si to nesu ve vínku ještě dnes. Ve svém věku netrpím žádným neduhem a asi mám silnou imunitu. Pamatuji si, že jsem milovala žrádlo pro prasata. Byly to uvařené brambory ve slupce, do toho se nasypal šrot , rzšťouchalo se to a zakrylo, aby se vsákla voda do šrotu. Nesolené nepepřené , v kádi na dvoře. Ujídala jsem to rukou.
- naprosto souhlasím - body už nemám . -Taky by mne docela zajímalo, jak by se svět vyvíjel, nebýt fanatické studené války !
magdon
- taky pravda ! - bohužel se už nedá nic "odestát" , horší je, že lidi dělají pořád stejné chyby v bleděmodrém..
"...jak by se svět vyvíjel, nebýt fanatické studené války."
Ono by stačilo, kdyby měl v roce 1917 německý vlak s Leninem do Ruska větší zpoždění. Všechno by asi bylo totálně jinak. Je ovšem otázka, jestli líp, nebo hůř .
Já bych se zase rád zeptal Vás.Proč se neustále řeší "komunistický stát"?Já to slyším neustále.Jak je nějaký problém,vždy se to hází na komunismus.Vždyť 28 let to tu už není.To je jako kdyby jsme se dnes vymlouvali na protektorát.U nás se jen propírá komunistická minulost,nekouká se dopředu a odvádí se od podstatných věcí co se dějí dnes.
Ještě dopíši:Čtu tady jak se všichni měli tenkrát špatně.Myslíte že se západem bychom na tom byli lépe?Vždyť by to dopadlo stejně.Paktovat se s někým se nám nikdy nevyplatilo ať to byl západ...1938 nebo východ o něco později.
- možná, že tou neustálou démonizací minulého režimu se lidi musí až zoufale přesvědčovat o tom, jak je dnes krásně a dobře a jak je vše křišťálově čisté !
vanad
- a nemají se dnes právě nejlíp ti "lemplové" - musí mít ovšem tu správnou barvu a sociální nebo politickej status ! - to není zase až taková vymoženost, abych se z režimu současného musela radostí po... !
- mot
- to je furt kolem dokola ! - i za současného režimu jsou umlčovány názory, jdoucí proti oficiální a "povolené" politice státu - a na ty "uranové doly" nakonec dojde taky (-pokud už je tady ovšem nemáme znovu ).
"Komunismus" prostě některým lidem majetek a chcete-li - svobodu - vzal, ale jiným vrstvám národa - a řekla bych, že většině, spokojený život v klidu a bezpečnosti dal ! V 70-80-letech už se tady žít docela dalo a žádný režim nebyl a nebude nikdy spravedlivý vůči všem a všem vyhovující - proč se asi lidi na světě pořád bouří?
Dobře se ovšem za každého režimu žije bohatým a mocným, kteří svoje pravidla diktují celému světu - režim, nerežim ! (a lidi jim to "žerou" !)
Není potřeba se přesvědčovat o tom, co vidíme každý den. Máme fungující stát, vše je relativně v pohodě a stejně se najdou tací, kteří vychvalují KSČ a jejich dobu vládnutí. Lidská tupost nemá hranic a do r. 1989 nemohlo být o nějaké volnosti řeč. Už jen to, že kdejaký tupec z uličního výboru se vyjadřoval k sousedům nebo udával za poslouchání Svobodné Evropy bylo obludné. Dnes se má každý tak, jak se snaží. kdo je lempl, tvrdí nějaké nesmysly o hladu. Hlas byl v poválečném Německu a kapitalismus jako jediný fungující nástroj povznesl zlikvidovaný stát na světovou špičku. Venezuela jako exportér ropy aj, pod taktovkou socialistů ukazuje, že to je hrůza. Dál není co dodat a doba, kdyby se někteří zdejší příspěvkáři zase chtěli vrátit do stranických funkcí, je přímo odstrašující. Soudruzi dejte si pohov a sněte o svých stranických funkcích dál, ostatní ale neotravujte.
Taktak. Culdo. Je potřeba si uvědomit, že lidstvo za celou svoji historii nenašlo režim, který by vyhovoval všem. Ono to ani nejde, že? Někdo holky, jiný vdolky. A věřím i tomu, že "většina" národa byla za socialismu spokojená. Nic moc se po nich nechtělo. Jenom aby drželi ústa a krok. A teď to nemyslím nijak hanlivě. Prostě kdo makal a moc se nerozkoukával kolem, tak se měl relativně dobře.
sebod
- no jo - ale upřímně - potřebuješ ke spokojenému životu (který zde na světě trvá jenom mžik-) - něco víc?! Já ne - asi jsem trapně nenáročná, ale já fakt ne. Na minulém režimu jsem si nejvíce cenila toho bezpečí - alespoň ve srovnání se západem.
sebod
Culdo. Já jsem co se týče hmotných statků nesmírně skromný člověk. Takže mně stačilo v životě málo. Ale mně osobně třeba v mládí strašně moc chybělo právě to cestování, možnost studovat v cizině atd. A potom pochopitelně to udávání, trestání za hlouposti. Někdo už to tady napsal - za vtip na KOHOSI, vyhazov ze školy. Na druhou stranu, ani v této době není vše křišťálově čisté. Bohužel. Každá doba má prostě něco. A právě proto je třeba se radovat z každé hlouposti, z každé chvilky. Teď tu jsme a zítra už ne. A bez ohledu na to, režim setrvá
mot-
člověk "bez názoru" ovšem umře stejně jako ten "s názorem" - myslíte, že s názorem se Vám bude umírat šťastněji?! -
Mimochodem - jak mohli lidi s plným břichem čumět u lahváčů spokojeně na bednu, když zde byla bída a hlad ! - a ještě - o čempak asi můžete rozhodovat v režimu dnešním?! - třeba o počtu migrantů, které přijmeme?
mot. A Ty můžeš teď rozhodnout o tom, kolik přijmeme migrantů? To snad ne !
To, že se někdo zeptá na přeložený papír, neznamená, že nerozumí jinému oboru. Jsou lidé, kteří jsou ve svém oboru naprostou špičkou a přitom si neumí ani uvázat tkaničku o boty.
... a my jsme se tu měli tak dobře a takovou míru svobod, že jsme na hranicích museli natahat ostnaté dráty a pustit do plotů proud, aby nám sem neutíkali nespokojení a perzekuovaní občané Rakouska a západního Německa ...
Proč se neustále řeší komunisté? Jednoduchá odpověď. Protože jsou u nás "bohužel" stále aktivní a stále drzejší, nikdo je nestíhá ani za evidentní protiprávní činy a bývalí komouši, často všehoschopní sedí na rozhodných místech. Je možné, aby si komunistický hejtman Ústeckého kraje po nástupu do funkce vybral jako svého poradce pro školství sedmdesátiletého dědka, který sám o sobě prohlašuje, že je stoupencem tvrdé stalinské linie? Komunistické symboly jsou nezákonné (stejně jako např. nacistické) a přesto se jimi běžně veřejně prezentují. Dnes se máme velmi dobře a bolševik, za to co nejen u nás provedl lidem měl být již navždy postaven mimo zákon, tak jako nacisté v Německu (v zemi jejich vzniku) po válce. Pokud by jsme se po válce přiklonili k západu (nejspíš by vypukla nová válka), měli bychom se dnes stejně mizerně jako ti zápaďáci. Mám-li volit zda tehdy (komouš) nebo dnes (demokrat), není si co rozmýšlet a chrochtám si za svobodu.
Víte, vážení, není možné se dohodnout na tom, KDY bylo lépe. Každý na to máme jiný pohled, život s námi jinak postrkoval. Já mám sestru o 4 roky starší než jsem já. Takže jsme vyrůstaly v naprosto stejných poměrech, formovány stejnými rodiči, sousedy, kamarády. A s ní se o tomto nemůžu bavit, hned by došlo k hádce. Ona byla spokojená, měla jistotu práce ( ač měla maturitu, tak šla dělat "ke kravám"). Její manžel tam dělal taky, takže kromě výplaty, měli plno "výdobytků" bokem. Takže oni dva si opravdu žili spokojeně, stačil jim plný mražák... A ani jeden nebyl ve straně, neudával a nic takového. Jen si u toho nasypaného korýtka pomlaskávali. Já jsem si také nežila špatně, ale takové možnosti, ať pracovní, sportovní, cestovatelské atd jako teď bohužel nebyly. Domnívám se, že se teď lehčeji dýchá. I když...Možná nám je ten přívod vzduchu zase dost přiškrcován
.
Zrovna včera jsem s ní opět měla debatu. O hlouposti. Zda vodit dítě do první třídy za ručičku, nebo ho nechat jít samotné. Dítě, které to má do školy 5 minut a nikde nemusí přecházet přes silnici. Oni vnučku vodí. Mně se to zdá zbytečné. A jak to ona obhajuje: Dělají to tak všechny maminky, tak to budeme dělat, aby nás nepomlouvaly. Jinými slovy: žiji ve stádě, které potřebuje, aby ho někdo vedl. Pro takové lidi je jakákoliv diktatura vysvobozením, protože sami nejsou schopni cokoliv udělat.
Zaujalo mě, že vám na socialismu vadila skutečnost, že se o některých věcech nesmělo vůbec mluvit. Já jsem sice socialismus nezažila (resp. narodila jsem se 3 roky před revolucí), ale nemyslím si, že co se týče svobody slova, tak jsme na tom o mnoho líp. Dnes taky spoustu věcí nemůžete říct - zkuste si něco napsat veřejně na facebooku proti vašemu zaměstnavateli a uvidíte. Zkuste se ozvat v práci, že se vám něco nelíbí, zkuste zkritizovat práci vašeho nadřízeného (i oprávněně) a až přijde propouštění, budete první na řadě. Když veřejně pomluvíte výrobky nebo služby vašeho zaměstnavatele, tak vás ještě bude žalovat o ušlý zisk, který jste mu vašim výrokem způsobili.
Máte něco proti homosexuálům nebo proti cikánům? Musíte držet jazyk za zuby. Dokonce ani nemůžete odmítnout cikánovi pronajmout svůj byt, jinak vás trest nemine.
Pracujete ve státní správě? Tak to jste na tom ještě hůř. Sledovali jste teď tu kauzu se soudcem Zbránkem, který publikoval satiru, kde kritizoval migranty a pracovníky neziskových organizací? Dostal za to důtku a bude mít už navždy škraloup.
A co ten řidič, který na předvolebním plakátu domaloval politikům tykadla a byl za to odsouzen? Nic?
Zdali si tu dnešní dobu nějak moc neidealizujete. Víte, rozdíl mezi socialismem a dnešní dobou stran svobody projevu byl v tom, že za socialismu všichni věděli, o čem se nesmí mluvit. Dnes ani pořádně nevíte, co ještě můžete říct a co už ne a to je ještě větší problém.
Já nevím, nijak se komunistů nezastávám (říkám, že moc o tom nevím), ale mně ani dnešní režim nepřijde úplně OK. Já třeba nepotřebuju nikam cestovat do zahraničí a hnát se za nějakým dobrodružstvím - mně to přijde spíš stresující. Zato bych uvítala, kdybych měla vlastní bydlení bez vize, že dalších 10 let budu splácet hypotéku a taky jistotu, že budu mít práci. Jenže to dnes nemám. Bude mi letos 31 let a ještě ani nemám děti, v práci nemám ani průměrnou mzdu, ačkoli mám vysokou školu. Jak si mám v životě něco plánovat - nějaké bydlení a děti, když ani nemám jistotu, že budu mít práci, že budeme mít kde bydlet a že je uživím (obzvlášť, když dnes se každé druhé manželství rozpadá)?A velmi podobně jsou na tom i moje kamarádky a spolužačky - všichni tak nějak bydlí po nájmech, střídají jednu práci za druhou, v práci buď vydělávají málo, nebo vydělají dost, ale za cenu přesčasů, častých služebních cest apod., věčně se stěhují, cestují po světě (ač mám pochybnosti o tom, zda to cestování skutečně všechny až tak naplňuje a vzrušuje - myslím, že to je jenom taková póza) - a je to možná právě tím, že v životě nemají žádnou linku, a tak se pořád tak nějak hledají a jestli jsou šťastné, to ví asi jenom ony samy.
Jinak to, že se dnes můžeme volně stěhovat do zahraničí za prací, je taky dvousečné. Takhle nám odchází spousta mladých lékařů, kterým náš stát dal myslím vcelku kvalitní vzdělání a zcela zdarma a oni místo toho, aby to tomu státu jakoby vrátili a něco tady odpracovali, tak se přestěhují do zahraničí. Takže vše má svá pro i proti.
gismo. Musíme uznat, že v něčem má danka pravdu. Ale... ale dříve, když jsi promluvíl o čem jsi neměl, tak Tě vyhodili z práce a nikam jinam Tě nevzali. Mohl jsi jít dělat tak akorát kotelníka, vrátného, skladníka. A to jsi měl třeba vysokou školu. Věděl jsi, že do smrti si nikde neškrtneš. Udělal jsi průser ve škole? Hloupost, stržená sovětská vlajka. Vyhodili Tě ze školy a už Tě nenechali ani vyučit. Do smrti odepsaný člověk.
Prostě Danko, to se nedá srovnávat ani náhodou.
A Danko, zmiňuješ tady toho řidiče s tykadly. Byl odsouzen, to ano. Pominu teď to, zda právem nebo ne. Ale co myslíš, jak je v takovém vězení? Docela pohoda. Můj švagr byl kdysi hrozný rebel. Brojil proti režimu. Chlap dva metry, 120 kg. Nikoho a ničeho se nebál. Pak ho jednou odvezli na Ruzyň. Vrátil se asi za čtrnáct dní. Vrátil se naprosto zlomený člověk, vážící 90 kg. Za čtrnáct dní ! Nebyl schopen kolik let nikomu říci, co se tam vše s ním dělo. Měl tak obrovský blok, že stačilo říct Ruzyň a rozklepal se jak stará bába. A to nebylo v padesátých letech! Bylo to pár let před revolucí !
"danka86", Vy jste srandista, ale všechno časem svým i Vy budete nabývat životní zkušenosti. Vidím to tak, někomu k životu stačí, že je o něj o něj postaráno a má život nalajnovanej a pokud nevybočuje, dožije jednotvárně až do smrti. Ale nejsme stejní, jsme každý jiný a tak by měl mít každý možnost volby a ta nebyla. Okolo jsme měly dráty a nikdo nesměl odsud a cítil se, jako ve svěráku, jiný se cítil v bezpečí. Nyní synova kamarádka, svodná, mladá holka, která už si nějakou korunu vydělala a ušetřila, tak vyráží do světa. Jede na "čundr" do Pyrenejí, časově neohraničena, bere si s sebou jen bágl a svého psa, spávat bude pod širákem a je nesmírně šťastná, že si splní svůj sen, svůj styl života. Já ji obdivuji, protože bych se zřejmě bez některých vymožeností nerada obešla. A takových lidí, vzdělaných dobrodruhů je více. Jen z minulosti Henrich Sliemann, německý podnikatel, obchodník a archeolog, který na základě Homérova eposu, objevil Tróju, později Mykény. Ale i v dnešní době je spousta mladých lidí, kteří jdou za svým snem například Jakub Vágner, který tvoří dokumenty o rybách. Nebo v mém věku naši známí, kteří emegrovali do Rakouska před 35 lety a neměli jinou možnost pro své zájmy a koníčky, jako potápění a dokumentování podmořského světa, ale v Rakousku náš známý vystudoval, má doktorát, dokumentuje vše z podmořských hlubin a je světově uznávaná kapacita, napsal spoustu knih, mimo jiné také o houbách. A toto prostě u nás nebylo možné o své vlastní vůli uplatnit a já jsem na takové naše houževnaté lidi velice pyšná:
Papua - mezi domorodci:
Tak, Pavlo, přesně tohle mám za zlé komunistům, že mně tohle všechno neumožnili. A sobě mám za zlé to, že jsem nebyla schopná emigrovat. Nechtěla jsem tu nechat rodiče bez pomoci. A navíc v rodině jsme měli emigranty a tam to odnesla celá široká rodině dost zle. Tomu jsem nechtěla nikoho z příbuzných nechat vystavit.
"sebod", a to je ono, manželův bratr emigroval, můj nynější manžel chtěl také, ale se mnou, jenže mně v tu dobu nebylo plných 18 a neprojela bych přes hranice, pak už nás nikam nepustili, také díky tomu, že měl muž bratra v USA a bylo vymalováno, tak jsme ztvrdli tady. Myslím si, že na to, jak je manžel pracovitý a šikovný, že bychom se měli velice dobře a mohli jsme vidět kus, velký kus světa. Protože hromadění majetku je k ničemu, ale mít zážitky, vidět tu nádhernou přírodu, moře, hory a žít kde chceš, kde se ti líbí, to je úžasné, to mně chybí, ta nespoutaná volnost. Někdo zase rád žije v zavřené kleci a je za ty dráty v kleci rád. Mně to vadilo, potřebovala jsem rozlet, ale dožívám na stáří v "kleci". Už jsem starý pták, který nemá sílu létat...
Milá "danko", tady jde o dvě věci, které se někdy míchají, jako jabka s hruškama. My někteří pamětníci porovnáváme dobu minulou u nás a na tehdejším západě. My tady žili za plotem, kde se vše řídilo a nebylo svobodného rozhodování ani podnikání, ani cestování, ani studování, podle toho, jak kdo chtěl, ale žilo se v "uniformitě" a k moři jen Bulharsko, Rumunsko. Vývoj po válce u nás v porovnání s tehdejším západem byl neporovnatelný. To je jedna věc. Za další jde o to, že lidé porovnávájí dnešní dobu po sametové s minulou dobou a to nejde. Ve vedení jsou potomci těch, kteří tenkrát s rudou knížečkou drželi opratě a tak, jak své potomky režim vychoval, tak se chovají dnes, jako utrženi od řetězu, protože byli vychováni jen na hodnotách mamonu, majetku a duchovní výchova byla potlačena a dnes sklízíme to ovoce. Pokud byli lidé v minulém režimu soudržnější, bylo to opět výchovou předešlou, kdy se ještě vyznávaly jiné hodnoty. Samozřejmě, že se změnil i ten "západ", tam zase byla humanita vždy na prvním místě, což si myslím je další extrém a opět dnešní doba nese ovoce výchovy předešlé. Už tomu rozumíte?
Já říkám, že vše záleží na lidech, na jejich morálce a že každý musí začít u sebe a dělat dobro, to nemá mantinely a žilo by se jako v ráji. Jenže na toto lidstvo nemá "koule"...
Srovnáváte nesrovnatelné. Vžijte se do osoby člověka, který v opilosti v hospodě řekne vtip na Husáka (tehdejší soudruh prezident) a už za pár hodin sedí u výslechu, přišlo hlášení do práce a s tím spojený postih (vyhazov, přeřazení na horší práci, odebrání prémií, zaražený postup...), přišlo hlášení na uliční výbor KSČ, a případně je i souzen. Vžijte se do role člověka, který chtěl dělat muziku, psát knihy, hrát divadlo, a nedostal povinné povolení od arogantních bolševických úředníků, často bezdůvodné a ještě byl vyšetřován nebo sledován STB.
Tehdy opravdu musel člověk velmi vážit, co kde a hlavně před kým řekne. Lidé se nejdříve rozhlíželi, kdo je v jejich dosahu a naše babča ještě dnes zavírá dveře do obýváku, když si nám chce postěžovat na nepořádnou sousedku. Dnes, když volám policii kvůli výtržnostem, tak vždy rovnou řeknu, jedná-li se o cikány a světe div se, neměl jsem nikdy žádný problém. Totéž se týká mých příspěvků na různých serverech při debatě o cikánech. Jiné oslovení pro ně nepoužívám. Pokud pomlouvám zaměstnavatele, nedivím se, že se mě bude chtít zbavit, ale nezničí mi za to zbytek života.
Vámi zmiňovaný soudce musí dle své zaměstnanecké smlouvy dodržovat určitou etiku a nemůže si prostě z titulu své funkce říkat co se mu zlíbí. To musí nejdříve odejít ze státních služeb a pak ať si říká co chce. On nedodržoval pravidla se kterými sám souhlasil. Stejně tak řidič busu byl souzen za vandalství a navíc poškodil dobré jméno svého zaměstnavatele.
Já zažil bezpráví, aroganci a všemocnost bolševika. V tomto režimu se mám vyloženě královsky. Za podobný příspěvek bych šel za minulého režimu možná i sedět. Můj bratr se nedostal na vysokou jen pro to, že se komoušovi z uličního výboru nelíbilo, že k nám na návštěvu dvakrát do roka přijeli příbuzní z kapitalistického Německa a provokovali Mercedesem.
No vidíte, a já tenhle "útlak" který tu někteří líčí nepoznal. V hospodě jsem si říkal co jsem chtěl, antichartu mě nedonutili podepsat, ve škole jsme se učili normálně o druhé frontě o osvobození Plzně američany. Dokonce, přestože jsem měl dva bráchy v cizině, tak jsem dostal radioamatérskou koncesi. Kterou zrovna na potkání nedávali. Až do revoluce jsem žádný útlak nevnímal. A kromě dvou výslechů na kriminálce, pokaždý když brácha utekl, nic. Jakoby nebyli. Můj spolužák, měl tátu antikomunistu jak prase. Nikdy se se svým názorem netajil. A přesto vystudoval úplně normálně VŠ s červeným diplomem. Určitě existovali tací, jako vy. Ale proč vy ano a já ne. Syn inv. důchodce a pošťačky? Možná proto, že jsem byl celý život to, čemu se říkalo dělňas v montérkách. Mně neměli co udělat. Nás potřebovali.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.