Jú, čajíček

Dobrý den. No jo, s tímto problémem se potýkám skoro denně. Ale ještě jsem ho zdokonalila. Dám vařit vodu na čaj. Konvici postavím na sporák, načež jdu dělat něco o hodně důležitějšího. Na čaj tím pádem zapomenu a vzpomenu si, až když konvice kolem sebe vodu prská, jako vzteklá kočka. Na "vejluhy" jsem taky odbornice. Ale je fakt, že je lepší nalézt pořádně vymáčený čaj v hrnku, než hrnek zející prázdnotou...

Dobrý den, no, s čajíkem zkušenost nemám, ale občas jsem mile překvapen hotovostí v peněžence - to, když si přesně nepamatuji, kolik tam bylo naposledy a ono je tam více, než jsem očekával. Bohužel, děje se to i naopak (což nepotěší). A kdo zapomíná na čajík nebo kávu, tak si ji má dávat na mrazák . Zdravím!

Zapomínám kávy a také je radostně nalézám. Radost je tak velká, že mi pak káva chutná i studená... (–:

Mě to našňupne, protože jsem se těšila na teplý čaj a pokud je již studený, tak ho /s těžkým srdcem/ vylévám a vařím nový.

Neřekla bych,že to je radostné zjištění.Černý přeluh

Pokud mám chuť na čaj,či kávu,uvařím si ji a snažím se ji vypít horkou /horký/.

Jinak to pro mne nemá ten pravý smysl,rituál klidu a pohody.

Zdravím. Junkers, tak to vám závidím to krásné zapomenutí a milé nalezení. Já to mám jinak. Když se mi podaří náhodou a nečekaně mít třeba hodinu sama pro sebe, kdy není nikdo doma, jdu si nadšeně udělat kávičku. Dám do rychlovarky vodu a rozradostněná čekám, až bude vřít. Koukám z okna a v tom si všimnu, že klerodendron má sucho. Vezmu konvičku a jdu ho zalít, voda nevře, zaleju i na 2. kuchyňském okně. Ale tam má murraya několik puklic. Vezmu ji do koupelny umýt. Ale tam někdo pocákal zrcadlo, vyleštím ho, když už mám v ruce ten zázračný leštící a antiprachový prostředek, jdu vyleštit i do ložnice. Manžel na posteli ponožky a slipy, nesu je do koše. Tam je toho už dost, dám to prát. Pak ještě jdu vyleštit zrcadlo do zádveří. Boty rozházené a toho písku... Zametu ho, pak i schodiště. Zrcadla mám naleštěná, tak přejedu i skla ve dveřích. Dveře máme bílé, ale nějak ochmatané, dám si do kyblíčku vodu a saponát a jdu je umýt. Je to hned a pak už budu jen lelkovat. Jen jedny umýt nemá cenu, přejedu všechny. Vtom vidím... A najednou slyším -> tak jsme doma. A je to. Ida

Spíše neradostně. Bílý čaj se má louhova max. 3 minuty, jinak zhořkne a zelený sice o něco dýl, ale taky je pak hořký. U ovocného nebo černého to nevadí. Nebo u capuccina.

Záleží jaký čaj zaléváte. Mám zrovna dva drahé čaje, tak si dávám pozor, aby se 3 minuty louhovaly místo 2 hodin.

Jejda kapučíno.Tak jsem si dneska uvařila kapučíno a čekala až se rozpustí špenát.Kapučíno bylo horké,tak jsem šla a míchala tím špenátem.Potom jsem ho ochucovala a zahušťovala.No a když byl již dle mé chuti jdu zkontrolovat rybičky v akvárku ,protože mi jich za tři dny umřelo sedm.No a cestou kolem kuch.stolu objevím to studené kapučínko se smetánkou,kterou jsem si tam cvrkla při ochucování toho špenátu.

Čaj většinou nezapomínám, ale většinou ho nemůžu dopít ráno. Nasnídám se a vypiju třetinu nebo půlku hrnku. V práci pak už piju jako o závod, ale ráno to prostě nejde. A tak, když přijdou domů, slavnostně dopíjím tu dobrotu, studenou a pořádně sladkou

Já když sladím u babičky, tak se k ní otáčím zády. Protože jinak bude přednáška o škodlivosti cukru babi je takový člověk, který... no, popíšu příklad. Byly jsme s asi roční neteří u vody jednou odpoledne, neteř měla oběd, asi ve 3 malou svačinu (přesnídávku) a teď už bylo asi 5. Dala jsem holce dva piškoty. Dva. "Nedávej jí to, zaděláváš jí na obezitu v dospělosti!" Celá ona...

Stává se mi to také, bylinky, které se mají luhovat 15 minut se po hodině změní v nechutnou jíchu, takže tyto čaje jedině s nataženou "minutkou", jinak to musím vylít.