Zdravím, dnes mi spolužák nadával kvůli tomu, že jsem zkazila "smeč" (omlouvám se, že to píši jak se to vyslovuje), a to zrovna rozhodující bod v soutěži. Byl na mne naštvaný, říkal jak jsem levá a celkově mi tam nadával a ztrapňoval. Já jsem to ignorovala, ale jeho slova jsem "nespláchla", ale naopak o nich začala přemýšlet, brala k srdci a podobne věci, které mi na mě vadí. Každopádně mě napadlo, jak by se člověk měl vlastně zachovat, aby si zachoval důstojnost. Někdo se při narážce na něco naštve a dá to najevo. Někdo to ignoruje. Někdo se rozbrečí. Někdo vrátí úder. Někoho to ovlivní a furt o těch slovech přemýšlí apod... Tak by mě zajímalo jak se v takových situacích chováte vy, a co si myslíte, že je za nejlepší způsob? Samozrejme jsem takových situacích mela víc, ale nikdy jsem o tom tak nepřemýšlela. Možná je to doopravdy hloupá otázka, ale mně to nedalo :D. Hezký den
Takové miluju, co to tak prožívaj a cítí se kompetentní hodnotit a peskovat druhé. Kvůli jednomu takovému nám přestalo několik děvčat chodit na volejbal. A když tam nebyl, to byla pohoda! Já bych se Vás zastala. A měli to tak udělat ostatní. Stane se. Úmysl v tom nebyl. Všichni nemohou být olympionici! Hlavní je radost ze hry, trenére!
doplněno 21.04.17 19:39:
.
coco
Kdo se pri sportu neovladne a takhle se projevi, nema sportovniho ducha a hodne to vypovidá o jeho povaze. Do kolektivniho sportu suvereni nepatri. Nenechte se psychicky deptat, on je taky jen clovek a delá chyby, klidne mu to vratte!
Každý člověk je jiný, každý by stejnou situaci vnímal (trochu) jinak. Na každou situaci lze reagovat různě. Popisujete, jak se chovají různí lidé v jedné situaci.
Podobně by tomu mohlo být u jednoho člověka a jedné situace, ale v jiném rozpoložení. Na dnešní situaci jste zareagovala zamyšlením, jindy byste se třeba naštvala nebo rozplakala, příští týden byste to třeba ignorovala....
Já bych to moc neřešila, jen bych se – pokud by mne někdo naštval – snažila mu to neoplácet stejným.
Každý z nás je na něco dobrý, a na něco méně dobrý. To je normální; navíc i ve věcech, které nám jdou, není problém něco "zmastit"... I ten spolužák určitě občas dělá chyby, měl by si to uvědomit. Já myslím, že to nemusíte řešit, už je to za vámi.
P.S. jak jinak by se mělo psát slovo "smeč"? Je to výraz domácího původu.
Vycházela bych nejspíš z toho, že člověk s podobnými reakcemi má zřejmě nějaké problémy, dost možná sám se sebou. Když ho zpražím, může se to ještě zhoršit (možná mu např. doma všichni i tak nadávají a on se tak odreagovává), ale zase když to úplně přejdu, nebude mít zpětnou vazbu ohledně svého chování. Osobně bych mu tedy dala najevo, že to přehání, ale ne nadměrně ostře. Jediný návod na to ovšem asi není, záleží také i na jiných okolnostech.
Děkuji všem moc za odpovědi! U mě je právě ten problém, že si takovéto věci beru k srdci. Každopádně mně hlavně zajímalo, jak by se mělo na takovéto situace reagovat. Znám jednu paní, která je velmi věřící, a ta všem odpuští a když ji vidim a chvíli se s ni bavím, tak mi vždycky říkala, at jsem hlavně hodná a at "nevracuju údery" apod.. že se mi to pak vrátí. A pak je tu například moje mamka, která mi na rovinu řekne, ať si to nenechám líbit a nějak "diplomaticky" slovně mu vrátím úder. Takze mi tak nějak vrta hlavou, jestli je lepší to ignorovat, nebo vracet... nevím, ale jsem moc ráda za to, že jste mi napsali, jak byste se zachovali vy. Děkuji Hezký víkend doplněno 21.04.17 23:07: Nevracím*
O co v té soutěži šlo? O život? O účast na olympiádě? O milion euro?...
Jestli ne, tak šlo o h... Takže bych to nijak zvlášť neprožíval, spolužáka bych poslal do patřičných míst (řečeno slušně) a pokračoval, jako by se nic nestalo. Kdyby v životě nebyly horší věci...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.