Jan Tříska - sebevražda?

Druhý den měl začít natáčet film, ve kterém měl hrát hlavní roli. Ten den byl na zkoušce, myslím že kostýmní, ale tím si nejsem jist. On neměl důvod, aby si bral život. To rozjímání u jedné ze soch, byl jeho celoživotní rituál, před začátkem každé nové práce, ať na divadle, na filmu atd. Holt si neuvědomil, že mu už není dvacet, a že už není v takové kondici, aby lezl po žbrdlení. Žádná senzace, podle mně.

Proc by nebylo normalni v 80-ti letech vylezt na zidku? Driv i ve vyssim veku lide lezli na zebrik..
Spousta lidi v tomto veku dokaze veci, ze i mladi koukaj

Věřím vysvětlením, že nechtěl zemřít, že rozjímal. Ale opravdu hodně mi vadí tento způsob rozjímání. Jen proto, že byl slavný herec, si dovolil vylézt na zídku? Mají snad další herci, astronauti, ředitelé zeměkoule a jiní veledůležití lidé příště rozjímat na koni za sv. Václavem či Janem Žižkou? Mají si sednout na klín Bedřichu Smetanovi? Kde je hranice rozjímání normálních a vyvolených?

A vadí mi, že policie tehdy ještě anonymního starého muže jen slušně požádala, aby slezl. Měli ho popadnout z každé strany a odvést na služebnu. Pokuta za neúctu k národní památce by mu zachránila život a působila by i výchovně.

Ať již to bylo jakkoli, připomenu pár moudrých slov z životních zkušeností Jana Třísky...

Jan Tříska. firstclass.cz/...

Pro mě nebyl jen herec, který opakoval naučené scénáře, ale také zajímavý muž, jehož život sám byl jako scénář a jeho myšlenky někdy pozoruhodnější než filmové repliky.

1. "Pokud žiješ pro to, aby Tě lidé přijali, pak umíráš s každým jejich odmítnutím."

2. "Když jsem četl Bibli, napočítal jsem v ní větu ,Neboj se‘ třistapětašedesátkrát. Myslím, že je to připomínka na každý den, abychom žili beze strachu. Abychom skutečně ŽILI."

3. "Když jsem v roce 1977 utekl do zahraničí, denně jsem se obviňoval. Vypadalo to, že se dvěma dětmi umřeme hlady. Čas mě ale naučil dívat se dopředu a nikdy se necítit provinile za rozhodnutí, které jsem v dané chvíli vnímal jako nejlepší."

4. "To nejlepší na minulosti je, že nám ukazuje, co si nemáme přinášet do budoucnosti."

5. "Tajemství životního úspěchu a štěstí není v tom, co děláš, ale jak to děláš. Ne v tom, co vidíš, ale jak se na to díváš. Ne v tom, co Ti přináší nebo odnáší život, ale jak dokážeš prožít každý jeho okamžik. O štěstí nebo neštěstí člověka nikdy nerozhoduje co, ale jak."

6. "Když jsem byl na dně, pomohlo mi představit si sebe jako mrtvého. Bez možnosti cokoli už změnit. Pak jsem otevřel oči. Najednou jsem měl moc změnit všechno."

7. "Slyšel jsem repliku, že člověk má jít do hrobu zhuntovanej. Nesouhlasím s tím. Člověk má jít do hrobu především vzdělanej. Proto se pořád učím. Duše smrtí neumírá."

8. "Ostré slovo? Raději mlčím. Říkám si, že moudrý člověk má své myšlenky v hlavě, hlupák na jazyku."

9. "Nejvíce zbytečných starostí mi v životě odebralo uvědomění, že nemusím bránit ani vysvětlovat jakékoli své rozhodnutí před druhými. Protože je to můj život."

10. "Neříkejte, že žijeme jenom jednou. Není to pravda. Žijeme znovu každé ráno. Umíráme jen jednou."

11. "Snažím se žít tak, abych byl člověkem, o jakém jsem toužil v mládí. To je cesta, jak si splnit své sny."

12. "Přál jsem si nebýt ničí nepřítel, ale když mě tak někdo vnímal, odmítl jsem být jeho oběť."

13. "Žít šťastný a spokojený život, to není náhoda, která spadne z nebe nebo se stane zásluhou okolností. Žít šťastný a spokojený život je především osobní rozhodnutí. Rozhodnout se žít takový život, aby mi na něm záleželo."

14. "Nejvíce o sobě jsem se naučil ve chvílích klidu a vnitřní rovnováhy. A to nejzajímavější, co jsem se naučil, bylo, kolik síly mi dá nechat některé věci být."

15. "Nikdy nedovol, aby strach rozhodoval o Tvé budoucnosti."

16. "Lépe je věřit a zklamat se, než prožít celý život bez naděje."

17. "Všechno, co děláš z lásky, děláš dobře."

18. "Když miluješ to, co děláš, nebo když miluješ to, co máš, v tu chvíli máš všechno, co v životě potřebuješ."

19. "Když děláš věci s láskou, dáváš tím lidem ve svém okolí doživotní vzpomínku, že jsi tu pro ně byl."

20. "Jako malého mě děsily bouřky a hromobití. Myslel jsem si, že se na mě nebe zlobí. Jak jsem zestárl, zjistil jsem, že mě bouřky a hromobití uklidňují. Možná proto, že vím, že se i příroda potřebuje někdy vykřičet."

21. "Říká se o mně, že rád mlčím. Neznamená to, že jsem klidný a bezstarostný. Jen prožívám boje, o kterých nikdo nic neví."

22. "Nerozmlouvejte mi to, jak žiji. Jsem jen člověk, který musí zemřít, a ten den se s každým dnem blíží. Proto mě, prosím, nechte žít tak, jak chci."

23. "Můj život možná nemá všechno, jak si představujete, ale já jsem vděčný za všechno, co mám. Díky tomu mi připadá, že můj život má všechno, co potřebuji."

24. "S nikým se nepoměřuji, nezávodím. Proto když běhám, nikdo mě nemůže porazit."

25. "Rád cestuji. Když je mi dobře a cestuji, je mi ještě lépe. Když je mi špatně a cestuji, zapomínám na to špatné. A když se v mém životě nic neděje, cestuji, protože se něco vždy začne dít."

26. "Lidé se prý nemění. Já se snažím nebýt stejný. Naopak být každý den lepší."

27. "Dávám si pozor na své myšlenky. Jsou totiž jako dům, ve kterém pak musíme bydlet."

28. "Mám pořád oči na stopkách. Ještě se mi nestalo, aby nějaký okamžik přišel v životě dvakrát."

29. "Emigrace mě mnohému naučila. Zpočátku jsem prosil Boha, aby učinil můj život snazším. Časem jsem se naučil soustředit spíše na to, abych já byl silnějším. Nakonec jsem v Americe natočil čtyřicet čtyři filmů."

30. "Když odcházím do divadla nebo z divadla, nikdy ty, na kterých mi záleží, nezanechávám bez laskavého slova. Uvědomuji si totiž, že je možná vidím naposledy."

Ještě doplním maličkost k jeho USA občanství. V době, kdy emigroval nebylo na výběr, buď si nechat české občanství a vzdát všech nároků amerického občana anebo přijmout americké občanství se vším všudy, tedy i s výhodami a vzdát se českého... Totiž ta možnost ponechat si obě občanství trvá teprve pár let...takže nelze všemu uvěřit tak, jak se to tváří...

Jak moc je to pro vás důležité?

V jakém věku je tedy normální vylézt na zídku?

Dobrý den, myslím, že i v tomto případě to bude stejné jako u smrti pana Hrabala - nikdo už nedá správnou odpověď, nikdo to neví a můžeme pouze spekulovat. Zdravím!

Neznámý muž z mostu skočil a nikdo o tom moc nepochyboval. Když se ukázalo, že to byl pan Tříska, náhla se ukázalo, že nešlo o skok.

Je velký dar, pokud má člověk sílu, když dozraje čas ..

Vážím si ho i za to ..

Popravdě? Je mi to jedno. Ale pokud se zabil, udělal to dost nešťastně. Proč skákat někam s nejistým výsledkem (jak vysoký je most, dopadl na pilíř, všude spousta lidí)? Většina sebevrahů volí jistotu a pokud ne, jde o demonstraci, zviditelnění se. Takže já věřím spíš na nešťastnou náhodu (ale jak říkám, je to jedno) Ale zase na druhou stranu, takhle si to bude každý pamatovat. M.

Upřesním. Je mi jedno, jestli skočil, nebo se mu zamotala hlava. Výsledek je stejný.

Zdravím. Mně to jedno není. Měla jsem Třísku moc ráda jako herce divadelního i filmového i jako člověka. Pokud si projedete trochu minulost, on vždycky a všude lezl na okna, zdi, zídky a zábradlí. Dovedu si představit, že si tak lebedil a rozjímal o životě, samozřejmě kousek nad zemí, a aniž by si připustil svůj věk, trochu se zadíval, zatočila se mu hlava a už letěl. Jediné pozitivní na tom je to, že zemřel jako muž, a ne jako nepříjemný stařec postižený Alzheimerovou chorobou. Ida

Pokud skočil sám, asi k tomu měl pádný důvod, který nikdo z nás nezná. Byla to jeho věc a jeho rozhodnutí. Nikomu nepřísluší to kritizovat. Jestli se mu prostě jen zatočila hlava, je to smutné, ale byla jeho chyba. V tak vysokém věku si měl uvědomit, že už prostě nemůže lést, po zábradlí jako 20 letý mladík.

Pravdu se asi nikdy nedozvíme a není to ani podstatné.

Sebevraždu vyloučili jeho kolegové, s nimiž se chystal na společné natáčení. Připravoval se a těšil na práci. Žil zdravě, cítil se mladší, ale přecenil své fyzické možnosti a své reakce. Sedl si tak bohémsky riskantně,až se mu to vymstilo. A asi se netopil, vědomě musel během pádu zadržet dech, podle lékaře v plicích prý vodu neměl , ten náraz o hladinu ale udělal své. Když se přeruší mícha, tak tělo ochrne. Byl to dobrý herec a vadí mi, jak se do něj někteří obouvají a kritizují jeho emigraci, když tu dobu ani nezažili. Čest jeho památce.

Koukam podle Vase prispevku, ze v tom mate jasno. Tak proc se ptate? Nemate nic jineho na praci?