Jedna zdejší diskuze mě inspirovala k otázce, zda se ptáte svého partnera při plánované změně zevnějšku. Takže ptáte se partnera/ky když si chcete nechat ostříhat/prodloužit obarvit vlasy, narůst vousy, změnit styl oblékání,nechat udělat piercing nebo tetování. Nic extremniho jako červený kohout a potetovaná polovina těla naráz.
Jak dopadne situace, kdy se chcete holky nechat razantně ostříhat/ kluci narůst dnes populární plnovous i když vám není 60 a váš partner/ka s tím nesouhlasí?
1x
Vzhledem k tomu, že už řadu desetiletí nemám potřebu svůj vzhled nijak měnit, mi do toho partnerka nijak nekecá. Občas mi teda připomene, že bych si měl přistřihnout fousy, ale to je tak všechno. Akorát nechápe zásadu, že se v 1. řadě musím cítit pohodlně, všechno ostatní není podstatné a na módu kašlu. Takže proti mému oblékání občas výhrady má, ale je jí to houby platné 
.
Jo, a těch 60 už mi bylo. 
1x
Klidně se přiznám, že jak názory, tak i vzhled partnerky pro mne hrály vždy poměrně významnou roli už při navazování vztahu. A jsem poměrně konzerva, takže změny nejsou nic moc pro mne. Mám rád věci tak, jak na ně jsem zvyklý a asi bych dost těžce nesl, pokud bych najednou potkal doma někoho jiného. Tím mám třeba na mysli změnu barvy vlasů, razantnější ostříhání.
V případě změny stylu oblékání (např. že by si polovička oblékala něco, za co bych se styděl (typicky třeba roztrhané džíny), tak to by dopadlo - jednoduše, pokud by se takto oblékla, nikam bych společně s ní nešel.
Pokud by ta změna měla spočívat třeba v piercingu či tetování (jakéhokoli a kdekoli), znamenalo by to minimálně rozchod od lože, pokud zrovna ne od stolu i od lože, protože se netajím s tím, že se mi nejen nelíbí, ale v některých situacích mne to i odrazuje, takže bych to bral jako podraz.
0x
Partneři by se měli mezi sebou dohodnout, pokud chce jeden z nich změnit zevnějšek. Myslím, že každý z partnerů do toho má co mluvit, protože přece jenom se na toho druhého neustále musí dívat, že jo. Manželka se jednou nechala ostříhat na krátko a pak jsem s ní týden nemluvil. Jelikož mám rád dlouhé vlasy a ostříhání jsem bral jako podpásovku 
To je jako kdybych já si nechal udělat tetování, aniž bych se o tom s manželkou poradil. Takže já za sebe říkám, že výraznější změna zevnějšku, by se měla konzultovat s partnerem.
To si nemyslím. Každý má právo nosit to, v čem se dobře cítí a partner to holt musí rozdýchat. Mně manžel nemluví absolutně do ničeho, taky je přesvědčen, že si každý může ve svém vzhledu dělat co chce. Já mu občas, jakožto chlapovi, něco připomenu, že se třeba něco nehodí. Ale např vousy by kvůli mně taky dolů nedal a já to respektuju, když se tak cítí líp. Taky vím, co na něj nikdy nedostanu, myslím oblečení, kdybych se rozkrájela. Prostě jsme každý osobnost a měli bychom své odlišnosti respektovat.
Ano, každý si může chodit a dělat ze sebou co chce, ale musí respektovat názor partnera, toť můj názor. Kdybych se řídil názorem, že si můžu dělat, co chci, tak klidně můžu týden, co týden chodit do bordelu. To prostě nelze.
Tak mě třeba to uražení na týden kvůli ostříhání vlasů příjde přehnané. Vlasy přece dorostou. A u tetování zase vidím rozdíl menší tetování na místě,které není na očích a nebo tetování přes půl těla.
Já tady psala výhradně o změně vyzáže. Nikoliv o věrnosti.
No, já bych se svého muže na módu neptala, trochu ji nestíhá a nesleduje. Na druhou stranu, kdybych ho měla poslechnout, tak lítám po městě, jakožto důchodkyně, s dlouhými rozpuštěnými vlasy, jak obstarožní Rusalka ! Někdy prostě někteří lidé nemají vlus, nebo jen odvahu, ale to je jejich psychický problém, ne můj. Manžel by si nikdy na sebe nevzal kabát, nebo klobouk, dokonce ani šálku, tak ať to nenosí, ale já si to všechno dopřeju, protože s tím problém nemám. Nebudu se oblékat usedle a bez nápadu, protože on na sebe nerad upozorňuje. Přesto si vybral za ženu právě mně, s mým vlastním stylem, tak to hold musí rozchodit. Ale on naštěstí neřeší mně, ale sebe, aby moc "nevyčníval" v šálce!
0x
No tak to se divím, kolik je tady lidí, kteří musí dávat svému partnerovi povolenky, aby si mohl změnit svůj vzhled. Zajímalo by mě, jak byste se zachovali, kdybyste své partnerce NEDOVOLILI (bože, to je strašné!) se například ostříhat na krátko, a ona by to přesto udělala. Co byste udělali?
Já jsem myslela, že vztah je i o toleranci a svobodě jednotlivce, ale tohle vypadá spíš na vztah typu rodič - dítě.
Jinak za mě: Vzhledem k tomu, že s partnerem normálně komunikujeme, tak by se s nejvěštší pravděpodobností dozvěděl o tom, že plánuji nějakou změnu vzhledu, ale myslím si, že opravdu nemá právo mi kecat do toho, jestli se ostříhám, nechám si udělat melír nebo zda začnu nosit sukně místo kalhot. Stejně tak já jemu nenařizuji, co si smí nebo nesmí koupit na sebe a jestli se má ostříhat. Můžu mu říct na to svůj názor, ale to je tak vše, co můžu udělat. (Naštěstí na věci jako jsou tunely v uších nebo tetování a podobné příšernosti máme oba stejný názor a oběma se nám to příčí, takže tohle řešit nemusíme). Mně samotné se třeba můj muž líbí víc s delšími vlasy a jednoho dne za mnou přišel, abych mu oholila hlavu na ježka - i když se mi ježek tak moc nelíbí, přesto jsem mu tu hlavu oholila. Ačkoli jsme pár, tak jsme přece také pořád dva dospělí, svobodní a svéprávní lidé, kteří snad mají vlastní rozum a nepotřebují se dovolovat u druhého zrovna v takové oblasti, která druhého partnera nijak neovlivňuje a nepoznamenává.
0x
nevím jak u ostatních, ale já byl většinou přítomen situace, že ten dotyčný respektive dotyčná si na hlavně udělala něco o čem byla přesvědčena, že je to strašně krásné, moderní a cool a pak bohužel nezklidila takové ovace od svého protějšku jak si malovala...
vždycky to skončilo rýpavou poznámkou... "co to máš proboha na hlavě?"
No a přesně kvůli tomu by se partner(ka) měla každou zásadní změnu konzultovat s partnerem. Řeči o tom, že si může každý dělat co chce, neberu. Je to i o úctě ke svému protějšku.
Kdyby se každý z řídil heslem, můžu si na sobě změnit, co chci a partner to musí tolerovat, tak bych byl strašně zvědavý, jak by reagovali na to, až by manželka přišla třeba s přišitým pinďourem.
0x
Trochu ano, nemá rád změny. Tato otázka mne inspirovala, že bych mu mohla připravit překvapení, z blondýny se přebarvit na červeno nebo na černo, nevím však, jestli by někdy ještě na mne promluvil
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.