Nejste přihlášen/a.
Pořád slýchám, že by holky měli umět vařit. Proč se to řeší v době, kdy se dá vařit z polotovarů? Já tedy uvařím něco málo. A co mají umět kluci, když holky mají umět vařit? V generaci mých rodičů, umějí chlapi ledacos opravit i když na to nemají školy. Ale mý vrstevníci neumí ani vyměnit zámek u dveří, o zjištění problému proč nesvítí v jedné místnosti světlo nebo nefunguje sekačka na trávu ani nemluvě, pokud to nejsou zámečníci a elektrikáři. Takže co je to za nesmyslné řeči o tom, jak holka musí umět vařit, ale kluci nemusí umět nic? Co si o tom myslíte?
To je fakt divná doba
Tak jako se člověk naučí číst, psát, počítat, tak by měl mít nějaké základy vaření. Vždyť jídlo je základní potřeba nutná k životu a vařením si z jídla děláme další slastné požitky.
Źenská by vařit měla umět, být dobrou kuchařkou byla vždy jedna z hlavních předností.
Tak jako chlap by měl zvládat alespoň základní údržbu kolem domácnosti.
Ale to se dnes asi moc nenosí
Láska prochází žaludkem - to je stará osvědčená pravda.
Holka nemusí umět vařit. Fakt ne. Pokud je to jen holka na chození, na reprezantaci a na pěkné chvíle. Ale manželka, která neumí vařit, je manželka jen napůl. Co napůl, na čtvrtinu
Na elektriku nebo na sekačku si můžete sjednat servis nebo řemeslníka. Ale neděle bez dobrého obědu je neděle pokažená.
Taky budeš mít jednou rodinu,děti.Polotovary vám budou chutnat tak 2 měsíce.Není to nikde dáno,kdo má umět vařit,ale uznej sama,dobré domácí jídlo ti nechutná?Není to o tom,co my si myslíme.
Kamarádka má dítě a vaří jen z polotovarů pro sebe dítě a přítele a jsou spokojení . Polotovary nemyslím konzervu leča. Ale mražená jídla: (hranolky, pizzu, ovocné knedlíky, ravioli, bramboráky, rybí prsty) nebo jídla, co jsou už uvařená v takových krabičkách a dají se jen do mikrovlnky a můžou se jíst. A kdo vymění ten zámek a spraví sekačku? K tomu jsi nic nenapsal. Když se odvoláváš na ty děti, tak přece nenecháš odemčený dům, když máš děti a vysoká tráva plná klíšťat taky není nic moc pro děti.
Láska prochází žaludkem, říkejte si co chcete ale ženská má umět vařit, má vědět, že existuje příbor, ubrousek, talíř na polévku a na hlavní jídlo. Předpokládám, že vaše maminka umí víc než otevřít konzervu a kydnout ji na talíř, ony ty polotovary i dost stojí. Máte pravdu i chlap by měl lecos umět a je to o tom, co ho naučil jeho táta, hodný děda nebo strýc. Mimochodem i šikovná ženská umí vzít do ruky akušroubovák, je to jen o tom jestli ji od dětsví táta bral do dílny a maminka do kuchyně.
Kamarádka připravuje dětem...chudáci děti a to se dnes stále mluví o zdravé výživě. Pokud umí vařit chlap tak snad není problém aby ženská sekačkou projela trávník. Mimochodem umím to i kosou.
Jj přesně tak Liduš-.
Dokonce znám dvě ženy (osobně jen jednu) co si sami dělají auta.jedna nevím jestli ještě ale skrze staršího citroena s hydrem kde ji servisy toto nechtěli dělat vyučila ještě automechanikem.Druhou znám osobně a její Fialka ,na kter sama pracovala,bodovala na srazech majitelů citroenů (viz obr.)
Já si myslím, že to na co se ptáte a také to, jak odpovídáme, to je velice individuální. Když se dva sestěhují a chemie funguje, jídlo je až hodně někde jinde. A až. se všechno uklidní, pak už příjdou na řadu praktické věci, jako je třeba vaření. A když je v srdci láska, pak nějakou chvíli nepodařené jídlo je tolerováno. A také, jestli mužský vydělá tolik, že se mu oplatí zaplatit řemeslníka více, než by on tratil čas něčím co neumí a na co nemá vybavení.
Pokud člověk něco umí, je to vždy pro něho plus (a čím více toho je, tím je to lepší). Na pohlaví nezáleží, každý by se měl snažit být co nejvšestrannější. My jsme se sestrou začaly více méně samostatně vařit, hned jak jsme začaly chodit do školy. Nejdříve samozřejmě jen ty jednodušší věci, ale třeba svůj první dort jsem pekla v 11 letech a dopadl dobře. Byl jedoduše ozdobený - lentilkami, ale to jsem postupně také dopilovala. Od té doby peču narozeninové dorty nejen sobě, ale i jiným členům rodiny. Jsem ráda, že nás k tomu mamka vedla takto brzy, protože v poměrně mladém věku zemřela (od mých cca 13 let trávila většinu času v nemocnicích) a nic bychom se potom už nenaučily.
Máti mne vždycky při vaření zavolala. Pojď sem a dívej se, nejdřív tam dáš tohle, pak teprv tamto, cibule stejně jako masa, podliješ tímhle, to je kyselé, dej tam trošku cukru,tohle vař vcelku, takhle ti to nevykyne, osolit až tehdy, tohle koření nakonec, tam je rýže, nezvedat poklici, víc předehřej troubu... Pak jsem se vdala a jediná z velké rodiny zůstávala doma na mateřské, tak jsem vařila denně obědy pro všechny.Škola života. Nebyl internet ani mobily, že bych zjišťovala, jen stará kuchařská kniha. Ale máti mi dala takový základ, že jsem recepty hledat nemusela. A když mám teď doma vnuky, taky je tak vedu, vaří se mnou a baví je to. Jednou se jim to bude hodit.
To buďte ráda, protože ve starých i nových kuchařských knihách se dočtete mnoha dobrých receptů. Pro úplné mimoně mohu doporučit všechny kuchařky Romana Vaňka. Protože znalí určitě již vědí. Zdeněk Pohlreich má taky dobré recepty. Escofera asi každý nezná. Ale na neplaceném internetu můžete narazit tak maximálně na nějaký shit. Nechci teda někomu kazit radost. Možná stojí za to, pokud máte zájem dlouhodobě vařit investovat do kuchařky typu Vaňka nebo Pohlreicha, určitě se to vyplatí.
Holky toho musí umět zvládnout mnohem více. Nejen vaření, ale i přišít knoflík, vyprat, uklidit. Jedná se obvykle o stereotypní, opakované, málo namáhavé činnosti. Na kluky zbývají potom ty vzrušující činnosti, které vyžadují rychlou reakci, sílu, invenci, vysoký výkon. Je to dáno hluboko v našich genech, kdy samice opečovávaly někde v zázemí své děti a samec měl na starosti jejich bezpečí a občas ulovení něčeho lepšího, než kořínky. Pokud sledujete jak se žije v některých jednodušších lidských společenstvích, tak tam to ještě uvidíte.
To je moc poučné, že je to dáno geny, ale nevysvětluje to, proč se pořád nadává na holky,které neumí vařit, ale to, že kluci neumí nic opravit se neřeší. Nevím o žádném ze svých kamarádu, v mém věku, který by opravil sekačku nebo vyřešil problém s elektrikou v bytě. Nahození pojistek a vyměnění žárovky na mysli nemám.
Jak tady bylo psáno o posekání trávy, to snad nemůže ani být bráno jako chlapská práce. Vždyť na chození se sekačkou po zahradě nejsou potřeba žádné dovednosti, pokud umíte chodit.
To máte stejně, jako s pojištěním. Až v případě katastrofy poznáte, jestli máte dobrou pojistku. Ale stěžovat si na to, že jste se pojistila a žijete s chlapem?
Navíc díky chlapům se vám žije mnohem lépe. Nemusíte chodit pro vodu ke studni, prát v potoce, rozdělávat oheň na ohništi, místo přes facebook na sebe s kamarádkou nemusíte hulákat přes lesy a až na vyjímky vše okolo vás vymysleli líní (bílí) muži.
Já se tedy snažím opravit ledacos - zámky u dveří jsou normálka, dělám do elektřiny, typické práce kolem baráku - štípání dřeva, chtěl bych se zdokonalit v zahradničení, ale takové jídla jako mražené hranolky, krokety, rybí prsty, ...to mě nesmí projet ani kolem chalupy, na to sem alergický asi proto sem i sám
Já teda byla v děcáku a nikdo mně vařit nenaučil. Moje první rajská (voda s protlakem) skončila v záchodě, zalitá potokem slz a bezmocí. Tenkrát nebyl internet, bydleli jsme sami v jednopokojovém bytě v Praze, bez mámy, bez panímámy. Tak jsem se ptala sousedky a pomalu se učila. Dnes sednu k PC a hned mám receptů a rad, jak na to a ještě s fotodokumentací. Jinak je to myslím o tom, jak je kdo zručný a jaké má předpoklady se učit...
Většina mladých žen studuje, bydlí na internátech, na kolejích a když přijedou na víkend domů, rozhodně se ke kamnům nepostaví, takže se od maminky nic nenaučí. Také se způsob vaření hodně změnil. Co jsem vařívala já, to mé dcery už vůbec nevaří nebo to vaří jinak. Také používají jiné suroviny, kterých je v obchodech a trzích a u řezníků nepřeberné množství. Źádná z nás nikdy nepoužívala a ani nepoužívá polotovary. Všechny vaříme tak, aby suroviny byly co nejkvalitnější a čerstvé. Když jdu k mladým na oběd, velice se těším, protože vím, že uvaří něco, co já neznám. V době, kdy z každého sdělovacího media křičí recepty, velmi často s videí, není nic snadnějšího, než uvařit, upéci, zvláště pak po konzultacích s kamarádkami.
Takže já hlasuji pro to, že dívka, mladá žena, nemusí umět vařit.
To, že se předpokládá, že žena nakopupí, přitáhne tašky domů, postaví ke kamnům a vlastně obstará celou domácnost a muž v klidu vyčká u compu, to je jiná otázka k zamyšlení.
Dylin, ne škola, ale rodina by se měla zasnažit, aby mladý člověk uměl vzít za praci. Jak, to je už snadné. To si mladý zjistí a naučí se to.
Měla bys holka umět všechno, naučit se vařit i něco opravit. Všechno ti bude jednou k užitku. Ty počítáš, že budeš mít muže, který bude na opravy a ty zase na domácnost, ale co když žádného muže mít nebudeš i to se stává a dost často. To budeš bez jídla, svítit nebudeš, nebudeš sekat trávu, neopravíš zámek, necháš otevřený dveře? Byla doba, kdy já jedináček s velkým barákem taky zůstala na všechno sama a každý řekl, zase nefunguje zámek u vchodu, u dveří, nesvítí nám žárovka na patře, kape mi kohoutek, šla jsem a opravila to sama, nic jiného ti nezbývá. A co jsem nezvládala sama tak jsem zavolala odborníka, to se nedá nic dělat. Poptala jsem se v práci, nebo někde v krámě, koupila náhradní díl, rozebrala, a dala zpátky dohromady a ejhle ono to funguje. Ani k tomu nepotřebuješ hromadu nářadí stačí mi krabice a pár hřebíků, lustry sama odmontuju, zavěsím nad vanu vysprchuju, ty křištálové, zase pověsím, vymaluju, vytapetuju celý byt i chodbu. O trávě na zahrádce nemluvím, to je běžná rutina a když se porouchá sekačka, zabalím jí hodím na hrb a šup s ni tramvají do opravny, tam mi jí zas dají do kupy. A co se týče vaření neboj se toho, měla bys umět základní věci a pomalu se pouštět do speciálních jako je třeba dort, víš ono umět upéct krásný a dobrý dort, to je také umění a až budeš mít děti, tak se ti to bude moc hodit. Základy stolničení, jak jak prostřít to snad umí každý malý dítě. Samozřejmě to platí i na kluky ti by taky měli všechno umět. Kdybys viděla mýho chlapečka 4 roky jak mi pomáhá, vytírá schody, má svůj malý kýbl a hadr, zabíjí hřebíčky, odhrabuje sníh, všechno sleduje, pomalinku se motá v kuchyni, učí se jak se krájí a míchá, jak se vaří masíčko a ochutnává je to roztomilý. Přeju hodně štěstí a at ti vyjde všechno co si přeješ.
Teda já bych se zeptala na ty lustry. To jako chcete říci, že odpojíte elektrické dráty třeba od pětiramenného lustru, kde vedou do každého ramena elektrické dráty, pověsíte to nad vanu a proudem vody to sprchujete a pak znovu zavěsíte a připojíte do sítě? A co ta voda, která se dostane dovnitř ramen? Jak si můžete být jistá, že vám tam nenateklo? Tomuhle já teda nevěřím. A křišťálový lustr je myje tak, že se všechny komponenty vyvléknou z ramen a umejí v jarové vodě a suché navěsí zpátky. A že si hodíte sekačku na hrb, teda na záda a šup s ní do tramvaje a k opraváři? Asi jste nikdy opravdu lustry nemyla a sekačku neviděla ani z rychlíku, jinak byste tady neblábolila nesmysly.
Pro tazatelku. Já jsem teda nikde nečetla že každá holka-později žena, musí umět vařit a kluci nemusí umět nic. Že se to do ní očekává, to je jiná. Zrovna tak se očekává od kluků, později chlapů , že rozeznají šroubovák od kladiva a že to nářadí budou umět použít. Rozdíl je v tom, že jíst se musí každý den a ne každý den se rozbije zámek u dveří, zásuvka, nebo porouchá sekačka a tak dál. Když to zvládne ten chlap, je to ideální, ale když ne, dá se na to někdo elektrikář, nebo jiný řemeslník. Ale tohle se stává občas, ne každý den, takže když odmítnete vařit, budete si muset najmout kuchařku, pokud nebudete jíst to, co popisujete že jí ta Vaše kamarádka která má dokonce dítě. Také existují chlapi co jsou čistě vědeckého typu a ruční práce jsou mu úplně cizí, ale klidně uvaří lépe než leckterá žena. A zrovna tak žena. Protože i ženská může být založena vědecky a přesto umí uvařit a dokonce opravit nefungující zásuvky a pověsit lustr.
Jíst každý den polotovary je naprostá hrůza a projeví se to na zdraví hlavně toho dítěte, protože doufám, že jeho matka a otec vyrůstali v rodině, kde se vařilo normálně a nejedly se samé chemikálie. Ale to dítě je ve vývinu a ty sajraty kterými ho Vaše kamarádka krmí, budou mít nevyhnutelně dopad na jeho zdravotní stav. Podle mne je to matka nezodpovědná a oba rodiče nestojí za nic. Chudák dítě. Tato kamarádka by Vaším vzorem být rozhodně neměla.
Ale dělejte jak myslíte, každý si svůj život zařídí podle svého.
Asi jste se zaradovala, že jste mě přichytla při lži, ale já mám křištálové lustry takové, že jsou to kola pod sebou od největšího k nejmenšímu a na nich jsou rozvěšená všechna ta cinkrlátka kolem dokola. Mezi nima vede jedna šnůra a na ní je žárovka. Když odpojím lustr, pomalounku jdu k vaně, nad ní mám trubku od plynu, vezmu hák, na ten pověsím lustr, šnúru vytáhnu ze středu a pověsím též na tu trubku, celý lustr postříkám jarem, a pak spláchnu sprchou, je jak nový. Ten pětiramenný lustr taky znám, ale to jsem ještě nedělala, ale snad by to také šlo si s tím pohrát, to chce všechno čas a trpělivost. Jo ještě tu sekačku, na hrb, teda na záda jsem myslela, vezmu sekačku, vezu jí tak jak je k tramvaji, tam jí vynesu do tramvaje, z tramvaje jedeme do opravy, funguje to. Auto nemám. Také jsem jí posílala, když byla v záruce, celou jsem jí zabalila hodila na rameno, zas do tramvaje, na poštu a poslala jednoduše. Paní, se vším si musíte umět poradit a všechno jde, ne že ne. Také ještě napíšu, že když mám nadůrodu meruněk, neb jiného ovoce, všechny stromy očešu, co se dá to zavařím, něco rozdám sousedům a když je jich hodně moc, jako že s tím nevíte rady, vezmu dvojkolák z garáže, naskládám tam bedny na sebe a jedu s tím k metru. Už po cestě mě lidi zastavují a prodávám, nic za to nechci, protože to jsou všechno lidi známý, tak jen co mi dají. Co zbyde tak to tam dám Čínanovi, ten mi dá peníze za to všechno a prodá to za mě.
Hm, tak křišťálový lustr s jedinou žárovkou uprostřed jsem teda ještě nikdy neviděla. A ve kterém městě to bydlíte? To jenom ze zvědavosti. Píšete že jedete s károu naloženou bednami meruněk k metru a cestou potkáváte samé známé...
A kodrcat se se sekačkou po kočičích hlavách na chodnících až někam k tramvaji a tam ji jednoduše vzít pod paždí jako tašku a klidně ji dát do uličky, aby přes ni ostatní lidé přeskakovali... což by ani nešlo. Navíc do tramvaje si můžete vzít jen takové zavazadlo, které můžete bezpečně někam složit. Teda na klín, někam pod sedadlo, nebo nahoru, pokud k tomu je tam určeno místo. Už Vás vidím, jak tam manipulujete s rozloženou sekačkou...
Paní nevím kolik vám je, ale ještě jste toho neviděla asi hodně. Kdo vám tvrdí, že sekačka je rozložená? Je vcelku. Až budete bydlet celý život v Praze na jednom místě a budete mít k metru asi 400 m, tak tam taky budete znát všechny lidi. Sousedi mě znají i celou naši rodinu a já je, aspon ty domácí. Každá čtvrt nebo její část je jako vesnice. Vy jste ještě nikdy nestěhovala věci v tramvaji, skoro všechno lidi odtáhnou, to by jste koukala, když není auto koberec dlouhý 5 metrů, jsme tam položili, lino, dveře, není auto musíte všechno tahat rúčo a hurá do tramvaje. Líná huba , holý neštěstí ! Nikdo si nikdy nestěžoval, každý má pochopení, když si vezete něco většího. Nemá cenu si s vámi dopisovat, to je jako mluvit s mrtvým.
pro tu paní co ještě neviděla křištálový lustr s jednou žárovkou, jinak doporučuju tak je to bazar.cz/...
Ten lustr je krasnej a neni ani moc drahej, musi se umytej blejskat jedna radost . Jinak v te MHD se opravdu da odvezt ledaco, zvlast v nizkopodlaznich vozech, kde je misto i na detske kocarky, uz jsem to taky parkrat vyuzila k prevozu objemnejsiho nakladu
Ten lustr není křišťál ale plast. Je to napsáno v popisu výrobku. Lesklý křišťálový materiál: plast. Takže cena je celkem pochopitelná. To že to prodejce vychvaluje jako úžasný "křišťálový lustr" a někdo to tak pochopí, to už je otázka jiná. A dám ruku do ohně, že ani umytej se moc blejskat nebude. Opravdové křišťálové lustry vypadají opravdu jinak a jejich cena je úplně jiná. Já se bavila o opravdovém křišťálovém lustru, ne o nějakém plastu na jednu žárovku. A ani ten bych teda nestrkala pod sprchu.
Ach jo, to je přece jasné že je sekačka v celku, jak byste tam s ní asi dojela. Ale obrazně řečeno se s ní "rozložíte" v tramvaji a sekačka má celkem dlouhé držadlo. Ale to asi odmontujete a pověsíte si ho kolem krku. Prostě je to hloupost co tady vykládáte. A když ani nepochopíte jak to je myšleno, tak to je těžké. A máte pravdu, nemá cenu se dohadovat, já končím a klidně si dělejte co chcete.
A do objímky při tom sprchování nenastříkáte vodu...
Ženská jak vás tak čtu, tak si myslím že jste blázen a asi to bude pravda co, vy kočičí hlavo, potřebovala byste si postříkat
mozek.
Ale copak copak? Tolik zášti? A nejenom v tomto vlákně. To vám musím sakra ležet v žaludku, když vám stojí za to sledovat tak úzkostlivě všechny mé příspěvky. Abyste z toho vzteku ještě neochořel(a). To Vám ještě nedošlo, že mi je úplně šuma-fuk co si o mně myslíte zrovna Vy a že naopak jsou vaše jízlivosti vodou na můj mlejn?
Jak, víte jaký je rozdíl mezi diskusí a hádkou? Diskuse může být ostřejší a hlučnější, ale stále řeší problém. Hádka je to, když jeden útočí na osobu toho druhého, uráží ho a osočuje, ale problém je vedlejší. Nehádejte se, diskutujte!
Odpovídala jsem na nehezký příspěvek od rádce pod jménem Jak. Sysel ho nejspíše smazal a mé kázání vyšlo jako totální nesmysl. Tolik pro vysvětlení.
Normálka. Já jsem kolikrát viděl lidi stěhovat tramvajkou velkou lednici, pračku, skříně... O motorkách nebo různých menších motorkách ani nemluvě. Kdo je trochu při síle, nebojí se takovým lidem pomoci s naložením do tramvajky. Kdo je ... tak mívá na zastávce blbé kecy, které tomu dotyčnému nikterak nepomohou.
Teď jsi vzpomínám, že za jednoho letního dne chtěl nastoupit do tramvajky malíř i s žebříkem (jel z práce). Sice se to nesmí, ale řidič mu nechal otevřené dveře, aby mohl žebřík držet venku, jelikož dovniř by se i s ním nedostal. Tehdy jsem mu pomáhal naložit barvu co měl v kbelících.
.Tie praskove polievky a polotovary su plne hlavne glutamanu a zahustovane mukou.Zeny varit rozhodne vediet musia,Povazujem za nezmysel aby zena varenie pre zenu bolo chapane cosi ako benefit.Rovnako ako som ja postavil dom a staram sa o udrzbu a este stale cosi dokoncujem (ano uz je to 7 rok).Tak ako je na mna narocna moja manzelka,tak narocny som aj ja na nu.Sme tu len tri rodiny na celom sidlisku s rodinnymi domami co maju uzitkovu zahradku a dokonca mam aj foliovnik,ostatni maju len travniky a okrasnu zahradku.Chcem aby sme naucili decka ako ma vyzerat zelenina,ako ma chutit a ako chuti aj uvarena zeleninova polievka s vegetou priamo z pod okna.Ako sa da varit chutne a zdravo bez E-cok.Mam jablcka co su neni postriekane 28 krat ale len 3...a podobne.Sme narocni sami na seba,na nase byvanie,na kvalitu potravin, kvalitu remesla, a kupodivu nie sme ti co by si to mohli dovolit za kazdu cenu.Preto ostava mne ako chlapovi remeselna zrucnost okolo domu a jej starostlivost a chod domacnosti a deti tak nejak spolocne.Rozhodne su mi neni cudzie obkladacske prace,zvaranie,murarske prace,stolarske prace,ciastocne automechanik,elektro.Ked je nudza zvladam zaklady v kuchyni.A predstavte si,okrem varenia si ovocie a zeleninu aj zavarame,chodime na ovocie len do overenych sadov,pripadne od znamych.Ja by som inu zenu nechcel.
Viete,ak nieco lutujem je to ze som sa nenaucil strihat stromky a vinohrad od deda.Ale to bolo v dobe ked som netusil ze raz budem takto gazdovat.A tak nejak sa to musim ucit sam,tak nejak som sa naucil aj zvarat a aj inym remeslam ked sa mi uz nedalo na majstra pozerat..A ked pocuvam svojich rovesnikov..."je mi na bliti".Viac pre mna znamenaju kolegovci 50+.Ich zivotne skusenosti su nezaplatitelne.
Myslím, že na to máme hodně podobný náhled. Můj ideál je umět co nejvíce věcí, ideálně všechno. To asi není možné, ale snaha je nutná. Já jsem vyrostla (a žiju) na dědině, v zemědělské rodině, proto ty zemědělsko-zahradnicko-vinařské záležitosti ovládám tak nějak odmala, navíc na to mám školu. A ty ostatní věci se učím, kde můžu. V tomto ohledu je trochu nevýhodou, že nejsem až tak moc praktický člověk a ledacos mi trvá déle, než by mohlo – nicméně vytrvalostí to lze úspěšně překonat. Občas slýchám, že naše generace (tj. lidé, kteří nezažili socialismus) by nejraději vše kupovala v obchodě, ale podle mne to záleží hlavně na konkrétním člověku. A toto téma mě tak trochu zarazilo - copak je nějaká hanba umět pracovat?
Milé dámy. Skuhráte, že dnešní chlapci neumí chlapské práce. Jenže polovina dětí vyrůstá v neúplné rodině a to z 95% s matkou. Tak se dámy snažte a něco synky naučte.
Tak to máte úplnou pravdu, ale nejhorší na tom je, že kolikrát ani ti tatínci (tj. když jsou v rodině normálně přítomni) nejsou v tomto ohledu moc činní... Vzpomínám si, jak mě někdy v mých 15 letech moji o něco mladší kamarádi prosili, abych je naučila pracovat s pilkou. Že jim to doma nikdo nechce ukázat.
Měly by holky umět vařit?
Samozřejmě. "Jako od maminky" patří (většinou) mezi hezké vzpomínky. Na druhou stranu nutno říci, že než oběd od některých děvčat, tak raději polotovar
Pokud otec chce, tak mu matka musí umožnit stýkat se s dítětem,což bývá většinou akždý druhý víkend, takže ho otec může učit o víkendech,kdy je kluk u něho. Nebo má otčíma. Proč házet všechnu práci na jednoho člověka? Ono je jednoduší se o dítě raději nestarat, že?
já z polotovaru nevařím. Vařím z věcí které si sama připravím, nebo předpřipravím. Popřípadě si polotovary udělám sama a pak jen vytáhnu z mrazáku či zavařené sklenice a dochutím, doladím a jí se.
Co se týče mého muže, tak ten zase dokáže postavit, natáhnout vodu, položit obklady/dlažbu, omítky atd...ale to je dáno díky jeho otci, který jej vedl od malička k práci a zasvětil všechny své potomky do všeho co uměl. I svou manželku, kterou naučil nejnutnější věci pro případ že nebude doma a něco se stane. Jako výměna hadičky u WC, oprava baterie a tak.
Vše je to o tom, jak jsou děti vedeny a vychovávány.
můj chlap měl letos 30. Msí k tomu být vztah, to dělá taky hodně.
Zkuste to brát tak, že muž dnes je schopen většinou vydělat více, než žena. I za stejné profese, dostávají muži více peněz, než ženy. Muž by samozřejmě něco měl umět, ale jsou to takové věci...viz níže - a tím, že muž vydělává více, tak si může tyto věci dovolit zaplatit. Není tedy důležité, aby to uměl, ale aby na to měl finančně.
- sekačku nepotřebujete, pokud bydlíte v paneláku, což dnes hodně lidí bydlí;
- elektřina je věc zrádná, stačí malá nepozornost a může vás i zabít. Takové amatérské opravy často končí různými úrazy. Je lepší je svěřit kvalifikovaným odborníkům.
- zámek se vám porouchá jednou za x let, pokud se zasekne, zpravidla ho neotevře, ani běžný muž a je to věc pro hasiče a zámečníky. Drobnější závady lze opravit i tak, že se nemusí vymontovat celý zámek. V jiných případech je zase lepší koupit rovnou celé dveře nové, a zase vám budou sloužit x let.
Stravování je věc, které se musíte věnovat denně. Ne vaření,můžete si navařit na více dnů. A chcete-li se stravovat zdravě, musíte si buď připlatit, nebo si to připravit sama. Zelenina ze zahrádky nebo slepice či králík se doma sám nepřipraví. Slepice se sama neoškube, neuvaří atd. Je to otázka zdraví, a v souladu s tím stylem, že muž zajistí rodinu finančně a žena zase podporuje pohodu domova a vytváří zázemí.
Co by kdo měl nebo neměl umět, nikdo nikomu nemůže nařídit´...co musíme? Musíme pouze zemřít...ale naučit se vařit, nebo cokoliv jiného, to je na každé z nás, jestli se chce nebo nechce naučit . Nemůže jí to nařídit ani pan přezident ani nikdo. Naučila jsem se vařit, protože jsem ´to chtěla umět. Připadá mi směšné a vlastně i nepochopitelné, když od kolegyŃ slyším, koupila jsem kńedlík, koupila jsem vánočku, bochánek, beránka, bábovku...není to přece nic složitého a těžkého, kupované by mi doma nikdo nejedl. Ale jak říkám, záleží na každé z nás, jestli to chce umět, nebo ne, zákony to nenařizují.
Já to chápu tak, že do vztahu má každý něčím přispět. Dříve bylo zažité, že žena vařila a obstarávala domácnost, muž živil. Dnes je jiná doba, žena k péči o domácnost má i to "živení", ale stále platí: žena k plotně. Nebrala bych to jako povinnost, ale jako plus. Není výjimkou, že vaří právě muž.
Díky mladším kolegyním mám zhruba přehled, jak to funguje dnes. Holky vaří. Většinou to umí. Pokud je to nenaučila máma, naučily se to kvůli partnerovi. Recepty vyhledávají na internetu, nebojí se i složitějších jídel. Pokud nechtějí vařit, jsou schopné se svým partnerem po večerech konzumovat pizzu. No a jejich partneři? Pokud nezvládají základy kutilství, umí zvednout telefon a zavolat tomu, kdo to umí (kamarád, strýc apod.) a pak zase můžou "pařit na kompu"...M.
Jsem pro umet varit, ale je mi proti srsti delat sluzku, kdyz partner to umi taky, ale je treba linej sam zrovna uvarit i to, na co ma chut a chce to suveren po mně, protoze se vali u kompu a nechce se mu makat, ale chce jist a praci v kuchyni hodit na mne, jako by to byla moje povinnost, protoze jsem jeho zena. Kdyz nevyhovim, je urazenej, hada se a chce se rozvadet. Je to normálni zenska povinnost a duvod k rozvodu?
A umíte tedy vůbec něco,když ne vařit.Nemyslím tím cigarety,bary.Tak třeba opravit vozidlo,nebo natřít okna.
Jasně, že má umět vařit. Já si nedovedu představit, že mám děcka, rodinu, a pořádně je nedokážu pravidelně krmit. V tu chvíli je mi jedno, co umí a neumí můj chlap. Když žena umí vařit, taky jí to většinou baví. Kombinuje,vymýšlí, střídá, využívá, co zrovna roste. A hodně podstatné je, že tím výrazně ušetří.
Podle mě by něco uvařit měl umět každý, protože každý jí i pánové a protože z polotovarů se jíst dlouhodobě nedá. Občas mražená pizza možná tak, ale ne každý den. Jednak je to drahé a jednak život ohrožující. Plné konzervantů a věcí, která v doma připravované stravě nejsou. Stačí se podívat třeba na bramborové knedlíky z prášku. V těch uvařených doma jsou brambory, mouka, vejce, sůl. Nic jiného. V kupovaných dalších x věcí.
Veřejné stravování a restaurace jsou na tom podobně. Možná tak jídelny ve školkách a školách jsou vyjímka, ale ostatní vaří většinou také z polotovarů, maso zalévají "šťávou k masu" z kýble. Mám známého, co tráví 50 víkendů v roce mimo domov po hotelích, kde se stravuje hotelovou stravou. Už ho to stálo zdraví (obezita, mrtvice, nemocné ledviny) a bohužel ho takový životní styl bude stát i život. A to nejí ani polovinu svých jídel mimo domov.
Takže ano, žena nemusí být Magdalena Dobromila Rettigová, ale guláš ani ovocné knedlíky nejsou vysoká gastronomie. No a chlap by měl umět něco doma opravit, případně by měl vydělat tolik, aby mu to někdo opravil. Většinou znám ovšem případy, kdy žena se tak nějak vařit naučí, ale chlap pracovat rukama ne a i když vydělává dost, jsou kvůli tomu doma rozepře, neb ta mužská ruka chybí.
Prožila jsem mnoho smutných chvil, protože moje matka mě vůbec nic nenaučila. Tvrdila, že jsem blbá a všechno zkazím. Já měla vyznamenání a ona dvě třídy základní školy. Doteď mám z vaření strach. Syn umí kutilské práce a jde mu to výborně. Navzdory tomu, že jeho otec byl levej jak turecká šavle. Mně nevadila práce pro rodinu.
Moje máma taky mi na vše říkala, že nic neumím. Ani mě to učit nechtěla. Nechce ode mě ani uvařené, upečené jídlo. Jako by se bála, že jí otrávím. Nedávno jsem jí dávala karbanátky. Vzala si je nerada a hned s nimi do mrazáku, aby táta nevěděl, že jsou ode mě. Nedůvěřivě se mě ptala, co jsem do nich dala. Přitom byly dobrý. Nevadí, učím se sama a vařím pro sebe.
Tak to je, děvčata, smutný, když jsou mámy takové. U nás už vaří i 12ti letá vnučka. Minulý týden že prý sama upeče třenou buchtu. Dopadlo to katasrofálně . Zdrcla se, trošku jí připálila, cukru tam bylo, jako když vlastníme cukrovar
. Ale statečně jsme ji jedly a pochválily za to, že není syrová
. Nikdo učený z nebe nespadl a je potřeba chválit a chválit
.
Jinak také se domnívám, že základy vaření by měli umět jak kluci, tak holky. Ten náš čtyřletý je v kuchyni pořád a pomáhá. Běžné by mělo být, že jak kluci, tak holky se umí postarat o domácnost, umět vzít do ruky kladivo, poradit si s menší opravou v bytě. Kdo to nakonec bude v jejich rodiě dělat, už bude na dohodě. U mě doma to probíhalo tak, že manžel vařil (vařil rád a bavilo ho to), já jsem betonovala chodníky, pokládala dlažbu nebo parkety (dělala jsem to ráda a bavilo mě to)
Je jasné, že vařit nemusí, když bude chtít žít sama nebo když najde podobný pako, které se taky nacpe hnusem z Éček a nejmodernějšími produkty z nabídky výrobců "potravin", kteří za honbou zisků přesvědčí lidské ovce, že TO jejich, je ta nejbáječnější superpotravina.
Každý z nás si najde protějšek, který mu vyhovuje. Takže kuchařinky anorektičky budou mít podobě smýšlejícího a vypasená selka s bůčkem pod fěrtochem půjde ruku v ruce s pořádným cvalíkem před infarktem.
Role v rodině se také rozdělí podle zásluh a IQ. Já sice vařím, ale ty jídla jsou většinou bez názvu. Naházím tam většinou to, co je zrovna koupené, ale vždy se všichni oblizují a nic se nevyhodí. Ale už jsem svedl i něco podle receptu, LANGOŠE Má to ale nevýhodu. Vždy se přežeru, jak mi to chutná.
Proč mají holky umět vařit?
Aby jednou jejich potomek nemusel číšníkovi po obědě říkat: "Bylo to jako od maminky, proto se s ní taky táta rozvedl ..."
Li, ale tohle je něco jiného. "Jaký si to uděláš, takový to máš". Tady nebo kdekoliv jinde můžeme diskutovat, co je správně, ale stejně je to pouze a jen na těch dvou. Jak si to udělají, jak si to k tomu druhému dovolí. A sousedi nebo my, si mohou myslet cokoliv.
Co si o tom myslím? Že jako všechno to je velmi relativní...
Holka (nebo žena, to abych neurazil ty dříve narozené, kterých by se pojmenování "holka" mohlo dotknout), která umí vařit (tím myslím vařit, ne udělat řízek a hranolky ve friťáku nebo něco podobného) je v obrovské výhodě oproti holkám, co vařit neumí (pokud tedy vařením není myšleno ohřátí koupeného polotovaru) u cca 95 (možná i u ještě většího) procenta mužů, protože, jak se říká "láska prochází žaludkem" a většinu chlapů si žena prostě omotá (kromě jiného samozřejmě) kolem prstu právě přes to jídlo. Generace žen v době "předpolotovarové" prostě věděli, že mít doma dobře navařeno je to, co chlapa většinou (opět - kromě jiného) táhne domů. Ty samé generace žen taky věděly, že když přijde řemeslník do domu (do bytu), tak kvalitní svačinka a s ní spojená práce je něco, čím žádného řemeslníka neurazí, ale většinou potěší. No a potěšený řemeslník pak většinou udělá i to, co by dělat nemusel. Takže umět uvařit pořádné jídlo se holce (ženě) nikdy neztratí - nikdy nemůže vědět, kdy se jí to bude hodit. To samozřejmě neznamená, že vařit musí stále a že ji to musí bavit - nemusí.
Co se týká kluků a mužů - ona doba se oproti dřívějšku hodně změnila - dneska není pro většinu dívek a žen při rozhodování, jakého si vybrat partnera do života manuální šikovnost, ale tzv. přístup ke zdrojům (stručně shrnuto - jak je na tom finančně). Zdaleka už si holky nevybírají kluky, co si umí poradit takřka s čímkoli (opravou vodovodu počínaje, přes opravu auta až třeba po nahazování omítek), ale mají staré auto, práci, co je sotva uživí a na dovolenou nejezdí, ale dostávají přednost kluci, kteří mají nové auto, ideálně zařízený byt, jezdí po zahraničních dovolených a kupují dárky. Protože z toho pro ty holky něco kouká - z toho, že je kluk manuálně šikovný a ledasco umí, pro ně zase tak moc nekouká, na opravu vodovodní baterie, sekačky a pod. si prostě pozvou opraváře. Takže ti novodobí kluci toho fakt moc umět nemusí - pokud si na to zaplatit servis umí vydělat. Pokud ale neumí a ještě jsou tzv. leví, tak pak samozřejmě mají u holek smůlu.
Dříve pro mnoho mužů platilo, že bez ženy jsou nahraní - vařit se muselo umět (polotovary nebyly), prát se muselo umět (automatické pračky nebyly), žehlit se muselo umět (většina věcí se žehlila), oděvy se opravovaly šitím a zašíváním - dnes nahraní nejsou - polotovary se jen ohřejí, automatka vypere, moc věcí už se nežehlí, oděvy se neopravují, ale vyhazují. Takže pro muže žít sám už není žádná věda. Pro ženu to sice také v mnoha případech není žádná věda, ale občas je potřeba něco opravit, vyrobit. Šikovný muž (nemusí to být partner, manžel, ale stačí třeba nářadím a znalostmi vybavený kamarád) se jim vždycky hodí. A co si budeme vypravovat - šikovná holka takového kamaráda pozve na opravu, navaří, pochválí - no a je to. Pokud vařit neumí nebo nějakého takového "přítele na telefonu" nemá, existuje služba dnes honosně zvaná "hodinový manžel", dříve se tomu říkalo prostě "údržbář". Že lidí takto se živící nemají o práci nouzi znamená jen jedno - čím nešikovnější bude většina mužské populace, tím pro ně lépe.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.