Jak jsme přišli o dědictví

Od: Datum: 16.03.17 19:21 odpovědí: 23 změna: 20.03.17 08:53

Dědova maminka měla sestru Vlastu, která měla dceru Alici. Ta před několika lety zemřela bezdětná a ovdovělá. O tom jsme se dozvěděli řadu let později.

Sestra dědovy maminky - Vlasta, se vdala za Němce, který byl odsunut do západního Německa.

Za minulého režimu se s ní můj děda s mojí maminkou 2x viděli, jelikož získali povolení k vycestování do západního Německa za příbuznými. Poté na ní však ztratili kontakt a ikdyž se jej snažili sehnat s pomocí Mnichovské ambasády v 90. letech, nebyl pokus úspěšný. Vzhledem k tomu, že měla částečně dědit pozemky po dědových prarodičích (které byly objeveny jako dědictví zpětně), snažil se jí děda všemi možnými způsoby nalézt, avšak neúspěšně. Případ se tedy uzavřel bez její účasti.

Když jsem já začal dospívat, začaly mě velmi zajímat informace o mých předcích. Chtěl jsem se s Alicí sejít, stejně jako se s ní kdysi sešel můj děda a maminka. Obrátil jsem se znovu na Mnichovskou ambasádu, která mi však informace nemohla zjistit. Kontaktoval jsem právníka, kterému se u městského úřadu podařilo zjistit, že již bohužel zemřela.

Můj děda byl přesvědčen, že bude stále naživu, jelikož byl spolu s jeho sestrou jediným zákonným dědicem. Informace o její smrti se však už můj děda nedožil.

Začal jsem pátrat po tom, kdo po ní vlastně dědil a jestli majetek nepropadl státu. Po dokázání příbuznosti německým úřadům se zjistilo, že svůj peněžní majetek rozdala 12-ti lidem po různých částech, z toho jeden dědic dostal dům s pozemky, které měl za úkol prodat. Co to bylo za lidi, lze jen stěží předvídat. Avšak vzhledem k dobrým rodinným vztahům, které panovaly mezi mým dědou, jeho sestrou, Vlastou a její dcerou Alicí si myslím, že musela být někým manipulována. Nasvědčuje tomu i to, že napsala při své hospitalizaci druhou závěť, ve které odvolala dar církvím a přepsala je hlavnímu dědicovi.

Po tom, co jsme se to dozvěděli, byli jsme z toho velmi smutní, protože dědictví by mělo zůstat v rodině.

Trochu mě uráží, že nakonec skončilo u nějakých cizích lidí.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 16.03.17 19:31

Ona je taky otázka, co je ještě rodina.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 16.03.17 19:49

Vzhledem k tomu, že jsem se před rokem staral o umírajicího dědečka a nyní se starám o babičku, které propukl Alzheimer, tak si myslím, že vím co je to rodina. Mnozí lidé své prarodiče odkopnu do domova důchodců a nechají je tam (s prominutím) chcípnout. Taková je dnešní doba.

Ještě něco k té příbuznosti, oni chtěli mé mámě dokonce předat firmu, ale naši nechtěli emigrovat.

Datum: 16.03.17 19:44
avatar

No tak to je smutný příběh. Pokud se cítíte pouze uražený, tak to časem přejde.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 16.03.17 19:54

Cítím se spíše smutně vzhledem k tomu, že se dalo této situaci zabránit.

Bez závěti by dědili úplně normálně zákonní dědicové.

Od: vilik
Datum: 16.03.17 19:53
Jestli dobře chápu, mrzí vás, že dědova sestřenice, která žila s její rodinou v jiném státě a děda jí viděl všehovšudy dvakrát v životě, si dovolila darovat za plného mentálního zdraví JEJÍ majetek někomu blízkému a ne bratranci - vašemu dědovi.
Tím pádem VY nemáte JEJÍ majetek.
Opravdu smutný příběh.
Ohodnoceno: 4x
 
Datum: 16.03.17 19:56

O to, abych to hledal, mě požádal právě můj děda, bohužel se toho nedožil, jelikož mi to trvalo přibližně rok zjistit.

A ano, jelikož i oni v minulosti projevili zájem, abychom převzali jejich firmu, avšak naši nechtěli emigrovat, tak mě to velmi mrzí.

Datum: 16.03.17 19:57

Ona to darovala ÚPLNĚ cizím lidem.

Datum: 16.03.17 19:59

Jak jsem psal - je otázka, co je rodina - a je otázka, co je cizí člověk ..

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 16.03.17 20:05
avatar

A jste si jist tím, že byli úplně cizí? Co když se o ni v době jejího stáří starali. Sám píšete, že o jejím životě vůbec nic nevíte a dozvěděl jste se informace o jejím majetku až po její smrti. Asi věděla proč tu závěť napsala. Myslím si, že Vám děda všechno neřekl. A také si myslím, že ona také věděla že má bratra. Bůhví jak to bylo. Zapomeňte na to, zbytečně se budete užírat. Napravit to už nejde.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 16.03.17 20:12

Po pravdě, kdyby to darovala jednomu člověku, tak by mi to přišlo úplně normální. Ale když vidíte seznam těch 12 lidí, kterým rozdala finanční částky každému okolo 5000 Euro, tak mi přijde, že je v tom něco divného.

Datum: 16.03.17 20:15

I kdyby to byli důchodci, se kterými jela autobusem na jediný výlet, mohli její život obohatit víc, než (s odpuštěním) Vy.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 16.03.17 20:22

Na tom seznamu vidím např. 3 osoby ve věku 19, 19 a 20 let t.č. Další 30 let, 40 let.

To tu teorii o důchodcích celkem vyvrací.

Datum: 16.03.17 20:29

Třeba nejezdila na výlety jen s důchodci. Třeba nešlo o výlety. Ale možná je viděla v životě vícekrát, než Vás ...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 16.03.17 20:26
avatar

Mně by spíš přišlo divné se pozastavovat nad tím, že někdo, o kom prakticky nic nevím, naloží se svým majetkem podle svého uvážení. I kdyby to byl nejbližší příbuzný, tak je to jeho majetek a jeho rozhodnutí.

Ohodnoceno: 6x
 
Datum: 16.03.17 20:29

Je spíš otázka, jestli to opravdu bylo podle uvážení. Existují i různé sekty, kde majetek automaticky propadá ve prospěch všech. Pokud to bylo opravdu podle jejího uvážení, tak v tom žádný problém nevidím. To lze ale už těžko zjistit.

Od: mnd®
Datum: 17.03.17 00:26
avatar

Můj otec,který se rozvedl s mojí mámou zemřel někdy před šesti lety a žil s družkou mi nezanechal nic.I tak jsem se vzdal dědictví vůči jeho družce se kterou žil - proč bych po něm měl něco dědit? Měl byt,chatu,pozemky...

Moje matka zemřela asi tak dva roky po něm - taky jsem se vzdal dědictví.Můj brácha se dědictví nevzdal,zaplatil pohřeb,postaral se o prodej bytu a o jiné veškeré záležitosti a ještě jsem dostal 440 000,- Kč jako ,,odškodné,, od něho.Taky je mi smutno že jsem nedostal půl mega.Ale taky jsem nemusel dostat nic.

Proč do toho ,,vrtat,,.Paní se rozhodla jak se rozhodla.Těm co rozdala svůj majetek ji byli bližší než Vy.Bylo to její právo a její majetek.Zapomeňte a žijte blaze dál.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 20.03.17 07:04
1) bylo to její rozhodnutí
2) Vy ani nevíte, co to je za lidi, mohou to být v klidu další příbuzní z její strany
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 17.03.17 09:05
avatar

Také si myslím, že byste měl zapomenout a žít dál... Poslední vůle mohla být zmanipulovaná nebo nemusela, nic o tom nevíte. Možné to je. Moje babička žila s dědou (nebyl můj vlastní) v domečku v Jizerských horách. Jezdili jsme za nimi, pak babička náhle zemřela, děda to chvíli táhl sám, nakonec šel do domova důchodců. Detaily nevím, byla jsem dítě. Postarat jsme se o něj nemohli, bydleli jsme v Praze v bytě pokoj+kuchyň 4 lidi. Aspoň jsme za ním jezdili na návštěvy, jinak nikdo. Dům i pozemek odkázal sousedům, měli velký zájem o pozemek. Byla to nejbohatší rodina v okolí, měli řeznictví, a po vesnici se povídalo, že dědovi podstrojovali a přemlouvali ho, dokud nepodepsal závěť a pak o něj ztratili zájem - čirá vypočítavost. No, co už. Taky jsme to akceptovali.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 17.03.17 12:25
avatar

Zkusila jsem si pro zajímavost sepsat část našeho rodokmenu, abych se dopátrala k bratrancům a sestřenicím svých babiček a dědečků. Trošičku se mi to podařilo, ale o naprosté většině těchto lidí vůbec nevím, nebo jsme si už po několik generací docela vzdálení. Rozhodně natolik vzdálení, že bych si netroufala uvažovat o nějakém dávném společném majetku.

Pokud to přesto považujete za ztrátu, zkuste si uvědomit, že v životě zcela běžně přicházejí různé ztráty a nálezy. Jeden tratí, na druhého se štěstí usměje třeba nečekaným odkazem. Zdraví, láska, majetek... Přijdou a odejdou. Někdy ani nevíme jak.

Ohodnoceno: 3x
 

 

Datum: 17.03.17 13:11

No oni se právě znali s mým dědou a jeho sestrou velmi dobře. Později si i do západního Německa psali. Když tam byli 2x za totáče na návštěvě, nabízeli jim, jak by byli rádi, kdyby později převzali jejich firmu... Život je prostě o prioritách. Naši tady byli zabezpečeni dobře, oni v Německu taky. Takže nebyl důvod vycestovat. Ironií je právě to, že děda s jeho sestrou zdědili dodatečně pozemky po jejich prababičce a jejich příbuzná v Německu měla zdědit poměrnou část. Snažili se jí všemi možnými způsoby dohledat.

Datum: 20.03.17 06:22

Dovolím si poznámku. Vůbec se nedivím vaší vzdálené příbuzně co udělala. Stáří je špatná věc, zvlášt ty konce. Mám známou, je sama, na všechno. Příbuzné má, ale ti jenom číhají a čekají, že budou dědit. Že ona dnes potřebuje pomoct, na to není čas. V té bídě se rozhodla sepsat závět v které odkazuje zahradu cizím lidem, kteří se alespon trošku o ní zajímají a občas jí pomohou i když , za tak velký dar by asi měli makat víc. V bídě klesají ceny. Nechtěl bych být u toho, až si zákonní dědici přečtou poslední vůli.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 20.03.17 07:04
avatar

Jane, vaše povídání je vpodstatě podobné tomu, co většina z nás prožila, aniž by o tom věděla. Každý z nás má nějaké předky a příbuzné, více či méně rozeseté po světě, o kterých jen tušíme nebo o nich vůbec nevíme. Nevíme nic o nich a ani o jejich majetku. *nevi* Jestli tomu dobře rozumím, ta paní byla neteří vašeho dědečka. Tedy vaší příbuznou. Tak? Kdo z nás ví o neteřích a synovcích našich prarodičů? Co víme o lidech kteří tyto naše příbuzné dochovali? A za to se jim dostalo odměny v podobě dědictví. Nevíme.

Netrap se lidmi ze své minulosti Je důvod pro to, že se nedostali do tvé budoucnosti.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 20.03.17 08:53

Já si osobně myslím, že tento případ je dosti složitý a tak se musíte smířit s tím, jak to dopadlo. Aspoń jste přitom nepřišel o peníze, jako v následujícím případě. Moje mamka kdysi dělala v práci s paní, která se dlouhodobě starala o nemocnou sousedku. Ta jim několikrát opakovaně tvrdila, že nikoho nemá a po její smrti domek se zahradou zdědí. Došlo to tak daleko, že dokonce spravili sousedce i část střechy a i něco dělali uvnitř. Jaké bylo jejich překvapení, když paní umřela a najednou přijela baba, kterou tam nikdy neviděli a barák byl její. Tenkrát nebyl internet, takže se nic nedalo jednoduše zjistit, prostě ta sousedka ten barák přepsala už kdysi na neteř. Ta paní, co se o babu starala, se tam přistěhovala později, takže nic nevěděla. No za dobrotu na žebrotu.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2017 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.