Největší rozhodnutí v životě

Od: Datum: 13.04.13 10:54 odpovědí: 3 změna: 13.04.13 15:47
avatar

Každý z nás udělal určitě někdy v životě rozhodnutí které jeho život poslalo uplně jiným směrem a to rozhodnutí bylo na jednu stranu dobré a na druhou i špatné , mé rozhodnutí nebo spíše promarněný talent je to že jsem v mladém věku nešel na uměleckou školu , děda mi to dlouho vyčítal protože jsem už od malička uměl opravdu dobře kreslit a ještě dnes slýchávám otázky proč jsem nešel se svým citem pro barvy a kreslení na uměleckou školu, šel jsem na učilistě ale nelituji toho sice je můj život naprosto jiný než jaký mohl být ale dělám řemeslo které mě baví a dlouho určitě ještě bavit bude , jaké rozhodnutí které vám i po letech stejně sedí na mysli jste udělali vy?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 13.04.13 11:07
avatar

Před dávnými léty jsem nastoupil v jednom výzkumném ústavu jako technik, uvádějící do života elektronické výtvory výzkumníků. Tehdy jsme se snažili zprovoznit digitální hodiny (byly velikosti mikrovlnné trouby a tvrdošíjně počítaly 100 vteřin do minuty *smich* ). Práce zajímavá, ale doprava na pracoviště katastrofální (dneska tam jezdí MHD). Takže jsem ve zkušební době odešel. Dodnes toho lituji. Kdybych vydržel, mohl jsem být dneska v oblasti výpočetní techniky na špici *zed* .

Datum: 13.04.13 13:23
avatar

a co děláš za řemeslo jestli se můžu zeptat, já mám zas jiný připad jako mladý průmyslovák jsem dostal partu dělníku v jedné organizaci, výdělek nicotný a ještě se mě snažili jeba.. zhora i zdola a jak přišla reorganizace to se mi ulevilo spadnul jsem mezi dělníky*smich*, nahoře všechy znám a jako dělník na směny si vydělám ohodně víc než vedoucí na denních směnách a mám svůj klid, děkuji ti Bože, že došlo k reorganizaci*smich*

Datum: 13.04.13 15:47
avatar

Nejvíc ze všeho mě mrzí, že jsem se přestala učit cizí jazyky. Po poslední zkoušce z němčiny na VŠ (rok v předtermínu, za 1) a pod vlivem okolností (7. měsíc těhotenství, rok 1980) jsem se od té doby na němčinu nepodívala a dnes bych si neuměla ani říct o sklenici vody. Dnes bych s němčinou měla mnohem lepší uplatnění než mám. Vím, že je to v mé moci, ale po téměř 35 letech kolotoče práce-děti-domácnost jsem unavená a nemám motivaci vrátit se k němčině a případně přibrat ještě něco dalšího (o ruštině nemluvím, z té mám osypky doživotně, jenom ji slyším).

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.