Vzpomínky na školní roky

Od: Datum: 14.02.17 14:32 odpovědí: 8 změna: 17.02.17 15:11

Dobrý den, vzpomeňte si na Vaše třídy v době Vašeho studia :) Jaké byly Vaše třídy, vzpomínáte rádi naroky ve školních lavicích? Nedávno nám naše paní učitelka na biologii řekla, že ze správné třídy vznikne nějaké manželství. Bylo to u Vás také tak? S pozdravem zvědavá Teri ;)


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 14.02.17 15:19
avatar

Čím jsem starší, tím raději vzpomínám.

1. Obecná škola, dnes tedy 1. stupeň - přímo v naší vsi. V ní jen 2 třídy. V jedné 1. a 2. ročník, ve druhé 3., 4. a 5. ročník. Bylo to náročné pro učitele. Když jedněm vysvětloval, ostatní museli něco psát. Ale jinak jsme se naučili si pomáhat, protože ve třídě byly děti mladší i starší. Ve 4. třídě mě učila nová paní učitelka. Byla zrzavá jako Zikmund a měla slabé nervy. Ječela, nadávala, koulela očima a její nejoblíbenější bylo: Mordyjé Klatovy! Proč právě tohle, nevím. Zato v 5. třídě jsme měli moc hodného staršího pana řídícího. Byl mírný, spíš tichý, měl rád děti, hezky kreslil, krásně zpíval a v hodinách zpěvu nás doprovázel na housle. Co na tom, že se zpíval repertoár, jako Píseň práce, Píseň mladých brigádníků, či To jsem já, svoboda mladá...*smich* Prostě to tak tehdy bylo. Hodiny s ním ale byly krásné a dodnes na něj s láskou vzpomínám. Co řekl, to platilo. Prostě jsme ho respektovali a milovali.

2. Měšťanka /2. stupeň/ - to jsme již dojížděli autobusem asi 4 km do velké obce. Našla jsem si tam plno kamarádek. Škola byla velká, také hodně učitelů, na každý předmět někdo jiný. Báječná byla třídní. Učila nás češtinu, ruštinu a občanskou výchovu. Byla to taková naše matka, když něco, dokázala pomoci, povzbudit. Její manžel, hodný, ale dost přísný, byl chemikář a fyzikář. Jeho předměty jsem zrovna nemusela a trochu z něj měla strach. Oba již nejsou mezi živými, škoda dobrých lidí. Zato na tělocvik jsme měli kantorku, které jsme říkali Torpédo. Tahala za uši, za ty "kosinky" vlasů před ušima, panečku, to to bolelo. Ještě dneska žije, proslýchá se, že se dala na pití. Kdoví. Ale neměly ji rády ani ostatní třídy. Když jsou třídní srazy, nikdo ji nezve.

Na střední škole to už bylo dost uspěchané. Učil nás tehdejší soudruh ředitel, byl to kovaný komunista. Všichni z něj měli panickou hrůzu, žáci i profesorský sbor. Brojil proti tehdejší módě, chlapcům zakazoval nosit delší vlasy, dívkám malovat se. V našich 18 letech bylo dost potupné, když nás poslal k umývadlu a my se musely před celou třídou mýt. Sám vytvářel přísné zákony a bděl nad tím, aby se dodržovaly. Dokázal sepsout klidně profesora, stejně jako žáky. Nikdo ho neměl rád. Celkem dvakrát mi velice zlým způsobem zasáhl do života. Nebýt jeho, splnila bych si svůj sen. On mi ho zničil. Byl otcem jedné velice známé osobnosti, jak se říká, ze "šoubyznysu". Ten jeho syn dneska v TV vypadá přesně jako týpek, proti jakým jeho otec zuřivě bojoval. Kdyby ho mohl vidět, jistě ho pošle k holiči a vytkl by mu kde co. Naštěstí už nemá možnost, už není.

Pedák jsem dělala dálkově, takže není moc o čem psát. Byly jsme třída děvčat a vídaly se 2 x do měsíce.

A ta manželství? U nás žádné třídní manželství nebylo. Jen jedna moc prima spolužačka si vzala chlapce ze třídy o rok výš. Vytrvali spolu celý život, bylo to pěkné manželství. O to víc nás překvapilo, že on asi před 2 lety těžce onemocněl a zemřel.

Na školu se hezky vzpomíná. I když jsme kdysi třeba i nadávali. Ale to špatné se většinou zapomíná a to dobré a veselé slouží k pobavení na školních srazech. :)Jaga.


doplněno 15.02.17 08:08:

Krásné bylo, že jsme hodně často pobývali "se školou" venku. Doktoři dnes stěžují, že jsou děti obézní, že mají málo pohybu. My jsme chodívali /kromě zimy/ cvičit do luk za vesnici. Chodili jsme se podívat do kravína, do vepřína, do drůbežárny,na výlov rybníka. Chodili jsme na dlouhé vycházky do lesů. A na úkor učení to opravdu nebylo.

V zimě celá škola chodila na rybník bruslit, kdo si brusle nedonesl, klouzal se. Nebo jsme si přitáhli sáňky a pořádaly se závody z kopce. Na podzim jsme chodili do lesa, sbírali houby a mohli si je pak donést domů. Učitelé nám tak nějak víc věřili a víc nás vedli k samostatnosti. V lese se nikdy nikdo neztratil, nezabloudil. Led na rybníce pod nikým nepraskl. A na saních nebyl nikdy žádný úraz. A navíc, rodiče nelítali stěžovat si na učitele, jako dneska. Učitel byl autorita. Dneska by učitel asi třídu na led na rybník nevzal. Prostě, dali nám víc volnosti a to nám šlo k duhu. Jenže tehdy se psala šedesátá léta.

Chodili jsme do Jisker, později do Pionýra. Budete se třeba smát, ale v té době nebylo mnoho kroužků a nějaké mimoškolní činnosti. Na vesnici žádné. A my děti jsme měly potřebu se sdružovat. Hrály se různé hry - šipkovaná, Bystré oko...plnili jsme na kolách 100 jarních kilometrů. Netučněli jsme doma a nedělali neplechu - nějaké tlupy se zkoušením kouření, alkoholu či drog - ty byly vůbec věcí zcela neznámou. Sbírali jsme šípky, za vydělané peníze jsme si koupili společně míč na volejbal. Pomohli jsme jedné 80 leté vdově uklidit hromadu uhlí. Bylo to pěkné dětství.

A tak na školní léta, zvláště ta počáteční, vzpomínám velice ráda.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.17 15:20

Jo ráda vzpomínám na školní léta, hlavně na základní školu, na střední jsme byli samé holky a jeden kluk a manželství z toho nebylo a co si pamatuju, tak v naší třídě manželství nevzniklo, ale hodně louhodobých vztahů, tak se možná ještě dočkáme Měli jsme skupinky, ale jako celek třída jsme drželi spolu, hned bych se vrátila do školních lavic

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.17 15:25

Tak ze třídy na střední vznikla dvě manželství. Jedno hrůza děs. druhé krásně funguje i po 40ti letech. Na vejšce se ze skupiny nikdo nevzal.

A vzpomínky na školu? Jenom krásné. Plno nadějí, plno očekávání. Plno srandy. Kéž se zase tak vrátit aspoň na okamžik na střední ;)-

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.17 17:55
avatar

1b. Ne. 2. Pokud vím, tak ne. *nevi*


doplněno 14.02.17 19:27:

naufrago - v druhém odstavci se doslova vidím. *sok*


doplněno 14.02.17 20:07:

naufrago - no...doufejme. *nevi*

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.17 18:45
avatar

Ani ne. Moje třídní v 1. - 4. třídě byla dost drsná a já byla ubrečené, ale asi i protivné dítě. Na gymplu jsme byli šílená třída, chytrá, ale plná provokatérů a hajzlíků. Já se nikdy neuchytila a mezi učiteli jsem platila za chytrou, které nic nevyjde. Slitovávali se nade mnou. První dva roky na gymplu se rodiče rozváděli, máma bývala nepříčetná... ale díky tomu jsem školu měla aspoň trochu raději, bylo tam i přes blbé spolužáky a soucítící učitelstvo méně dusno než doma.

Ale já celkově nerada vzpomínám na dětství a dospívání. Vzdvihuje se uvolněnost, absenci povinností, bezstarostnost, spontánní radost dětí... já se tohle všechno musela naučit. Mám pocit, že jsem celé dětství a dospívání byla v křeči nebo pociťovala úzkost, která odezněla až s věkem. S každým rokem je mi lépe a moje minulost byla vždycky horší než přítomnost.


doplněno 14.02.17 19:32:

Venkove, no super aspoň máme krásné vyhlídky na budoucnost a nemusíme smutnit po tom, co bylo, že?

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.17 18:51
avatar

Na moji vesnickou ZŠ a spolužáky vzpomínám moc rád. Na učňák mám spíše neutrální vzpomínky, žádné hlubší vztahy mezi námi nebyly. Z naší třídy žádné manželství nevzniklo, ale například můj mladší bratr má za manželku spolužačku ze ZŠ ( asi dobrá třída ).

Jarda

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.17 20:09
avatar

Nejhezčí vzpomínky mám na ZŠ, ano vznikla tu 2 manželství která trvají už víc jak 30 let a jedno co se po 5ti letech rozpadlo. Setkáváme se pravidelně po 5ti letech a v menší skupině každé 2 roky, někteří žijí daleko a každé 2roky by nemohli přijet.

Učiliště a SŠ tam žádný vztah nevznikl,20 holek + 6 kluků co vypadali a chovali se jako děti, na první VŠ dva vztahy ale manželstvím nekončil žádný, na druhé už byla velká většina v manželství a s dětmi.

Nemyslím si, že by se nároky extra změnily ale jistě jsme byli lepší kolektiv, žádná šikana, nikdo se na nikoho nepovyšoval i když byl třeba premiant třídy a nebo měl otce tajemníka KSČ.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: fram
Datum: 17.02.17 15:11

Na doby ve školních škamnách se vzpomíná dobře, člověk si z ničeho nic nedělal, manželství vzešla celkem 3 (jedno se dvojčaty). Ale je také jedno utonutí a jedna sebevražda. Pořát se výročně i (s gymplem mimovýročně) scházíme, s devítkou, s gymplem, atd.. Vzešla tedy také dlouholetá přátelství. Někteří to dotáhli daleko, na to jací byli žáci, pořát je čemu se divit. Jedna propadající táhne léta firmu, jeden čtyřkař jezdí po světě konferencích a po parku s kočárkem naprosto zaujatě . Naopak jinému - jedničkáři - utekla žena, dítek zanechala doma.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

Poslední otázky Poradny volná diskuze
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2017 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.