Život už pro mě nadobro ztratil smysl

Od: Datum: 09.02.17 15:40 odpovědí: 24 změna: 25.02.17 11:41

Život už pro mě nadobro ztratil smyslJsem stále často nemocná a nic nemůžu a partner mi nevěří . Má mě za simulanta Jsem ráda když je mi na chvíli lépe. Kvůli tom u nechodím do práce ,protože z každé by mě vyhodili a já bych to nevydržela. Mám dost často problém s ledvinami a před šesti lety to byli neurologické problémy. Kolikrát jsem ráda že ležím. Jsem často hodně unavená a strašně mě vadí partnerův přístup myslela jsem , že mě má rád a místo toho mě stále kritizuje využívá mého stavu. Jsme spolu 17 let. dřív se tak nechoval. . Sprostě mi nadává a já nemám kam jít a za co žít. Vůbec si mě nevšímá a jsem pro něj jen přítěž . Doktoři mi nepomohli. Posledně jsem chtěla po něm chtěla peníze na léky , protože už nevím kudy kam a byl na mě agresivní jako nikdy chytil mě za mikinu pod krkem a začal mi nadávat měla jsem starch aby mě nepraštil nevím kde se v něm vzala ta zlost ke mě , vážně nevím. Já jen vidím čím dál víc že život pro mě nemá už dál smysl a přemýšlím , že ho ukončím., na člověka kterého jsem spoléhala a myslela jsem si že mu na mě alespOń trochu se zněj stal někdo jiný a nevím proč mě nenávidí . Tohle je jak ve zlým snu a fakt jsem si nemyslela , že se to někdy stane mě. 6ivot už pro v takovém stavu nemá smysl vůbec žádný...


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 09.02.17 16:02
avatar

Dobrý den,

dle vašeho popisu situace bych spíše soudil, že radu musíte hledat v nějaké manželské/psychologické poradně.

Partnerské soužití není lehké, ale vlastní život by jste neměla svazovat "jen" na jednoho jedince (současného partnera). Pokud jsou ve vztahu problémy, pak se musí řešit a výsledkem může být zlepšení situace nebo skončení vztahu a život půjde jinou cestou. Nikdo neví, co je správná cesta, ale je jasné, že by to byla nová etapa života.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.02.17 16:04
avatar

Vy tu píšte o evidentě docela závažných zdravotních a psychických problémech a doktoři Vám nepomohli? To se mi teda vůbec nezdá. Kde je pravda? Každopádně partnerovi se nedivím, nikdo nechce doma trosku a s takovou nebude nikdo štastný, tak se seberte a udělejte něco pro sebe, to bude nejlepší začátek.

Partner si třeba myslel, že se proberete a něco se sebou uděláte.Možná je z toho také neštastný a neví co s vámi..jak Vám pomoci, ale fyzicky napadat by Vás neměl. Spíše podpořit po psychické stránce, ale je otázka, zda to nedělá a VY to přehlížíte. Jak jsem psal, najděte smysl života...nějaký koníček, neříkat že Vás vyhodí z každé práce...proč? Co to je za nemysl.

Hlavně mi neříkejte, že jste tak často nemocná a doktoří Vám nedokážou pomoci.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: nemoc
Datum: 09.02.17 16:12

Pokud jste několik let nemocná, pořádejte o invalidní důchod. Pokud si jen myslíte, že jste nemocná, požádejte o vyšetření na psychiatrii. Pokud vás partner opustí, tak se budete muset postavit na vlastní nohy, tak proč to neudělat hned? Partner má pravdu, jste pro něj přítěží. Jsou lidé více postižení a žijí aktivní život, nepřilepí se na jednoho člověka a neždímají jej. Že by vás z práce vyhodili a lékaři vám nepomohli, je jen vaše výmluva.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.02.17 16:19
avatar

Partner podle všeho chodí do práce, tak toho má asi už dost, když Vás vidí stále jenom ležet doma. Sedmáct let je teda hodně dlouho. A co doktoři, ti si také myslí že jste simulantka? Přece byste měla dostat invalidní důchod, když jste na tom tak špatně. V tom případě byste měla nějaké vlastní peníze. Buďte ráda, že máte kde bydlet a co jíst a že ten Váš partner ještě neutekl.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: dylin
Datum: 09.02.17 16:39

Podle ovoce poznáš dobrý strom. Váš partner moc dobře ví, že má doma strom, který nenese ovoce.

Co víc, ten strom se ani nesnaží nést ovoce (Vy). Jste v apatii, protože se nesnažíte cokoli změnit. Apatie přináší pocit, že vás nebaví žít. Změňte to.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: kuky®
Datum: 09.02.17 21:28
Nádherně řečeno.
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.02.17 17:00
avatar

Sáhnout si na život kvůli jednomu volovi je naprostá blbost.Že vám doktoři nepomohli, to je mi taky jasné a prášky vám taky nepomohou, jen si budete ničit organismus. Začněte si vážit sama sebe,,mějte se ráda a pusťte ho k vodě. Než takový život, radeěji oželte pohodlí a peníze a odstěhujte se. Nový život za to stojí i když to zupočátku bude těžké.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.02.17 17:49
avatar

Ten podle Vás vůl, za to možná i stojí, ale když tazatelka žije takhle? Tak ať si takhle žije sama...není se čemu divit. Nežijeme pro druhé, ale hlavně pro sebe Její partner jí nemůže donekonečna pomáhat a utěšovat jí. To nevydrží nikdo, kdo se na to má dívat?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: nemoc
Datum: 09.02.17 19:16

Ajo, máte pravdu, partner je vůl, že jí živí, stará se o ni. Paní je ráda, že leží a jinak mě živte, starejte se o mě a já nebudu dělat nic. Jistě bude vhodné, aby paní dle vaší rady odešla ze vztahu. Do práce nechodí, ID nemá, z pracáku ani kačku. To se partnerovi uleví a konečně tazatelce dojde, že musí řešit sama sebe.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.02.17 19:32
avatar

chudák paní - teď aby si fakt šla "hodit tu mašli" !

Ohodnoceno: 0x
 
Od: nikc®
Datum: 09.02.17 17:20

Snažte se postavit na vlastní nohy. Váš vztah zřejmě skončil, i to se stává. Nebo si to s ním vyříkejte, zajděte do té poradny. Nemůžete ani třeba k rodičům, kamarádce? Partnerovi zřejmě došla trpělivost. Nic netrvá věčně. Vztahy se mění. Třeba se zamiloval do jiný. Je fakt, že málokterý zaměstnavatel toleruje časté nemoci.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.02.17 17:36
avatar

Pokud jste už 17 let vdaná, máte asi už skoro dospělé děti. Jak se ty k Vám chovají? Stojí při Vás, nebo na straně otce? Co Vaši sourozenci, k těm máte jistě taky blízko?

Vím, člověku je smutno, když něco bolí, ale Vy jenom fňukáte. A jediné Vaše slovo nebylo pozitivní. Co byste ráda, co chcete udělat, na co se těšíte. Jen naříkáte. Tak se nedivte, že toho manžel má jistě také dost. Přijde z práce, doma asi neuklizeno, neuvařeno, protože Vám není dobře a jste ráda, že ležíte, jak sama píšete. To mu asi na náladě nepřidá, co si budeme povídat.

Měla byste podstoupit komplexní vyšetření, aby se zjistilo, co Vám vlastně chybí. Jste doma, proč už jej nemáte za sebou? Na něco se přijít musí. A skoro všechny nemoci jsou léčitelné. Vy se jen poddáváte osudu a nechcete bojovat.

Znám 2 lidi s těžkým, velmi zlým osudem. Oba jsou bojovníci.

1/ Kamarád - ve 25 letech při jízdě na malé motorce se střetl s autem. Přišel o nohu až ve stehně. Dneska je mu 60. Celý život pracuje v kovovýrobě, vsedě, ale jinak nemá žádné úlevy. Chová se jako zdravý. Jenom škoda, že se nikdy neoženil.

2/ Pán po autohavárii na vozíku. Trvale, neudělá ani krok. Přesto pracuje ve velké pojišťovně. Sedí u počítače za stolkem ve svém vozíčku, je ve styku s klienty. Příjemný, chytrý, ochotný. Nevzbuzuje nějaký soucit, ale působí, jako každý jiný zdravý muž.

A vy se jen litujete. Z čeho vlastně žijete? Na ÚP Vám asi už neplatí, máte invalidní důchod? Nebo se necháváte živit svým mužem? Pokud nepracujete, nebudete mít zřejmě odpracovaná léta na důchod. Kdo za Vás platí zdravotní?

Nad tím vším byste se měla zamyslet. Tu práci aspoň zkusit. Co třeba na vrátnici? Seděla byste, zapisovala, zvedala telefony...To byste zvládla, ne? A potom udělat kolečko u lékařů, aby se zjistilo, co a jak. Zatím to vypadá, že jste jenom sebelítostivka, zkuste nás i sebe přeśvědčit o opaku. Ať se Vám to podaří. Jaga.

Nechci, aby můj příspěvek působil na Vás nějak zle, ale ráda bych Vás vyprovokovala k nějaké činnosti.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: coco
Datum: 09.02.17 18:16

Nevim co ocekavate od poradny, ale nenapsala jste nic konkretniho o sobe, svuj vek ani profesi, rodina, zajem o neco, pouze depresivni narek nad zivotem nestaci k radam co s tim, politovani ostatnich asi nijak nepomuze ...


doplněno 09.02.17 22:22:

Ledaze jste chtela zautocit na city tou poznamkou, ze nemate penize ani na leky, aby se snad lide slitovali a prispeli..? Ale pokud berete nejake leky, tak musite mit lekarem stanovenou nejakou diagnozu, nebo ne?

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.02.17 18:21
avatar

Dobrý den. V případě takového psychického rozpoložení, kdy uvažujete, že svůj život dobrovolně ukončíte, by bylo na místě se obrátit na odbornou lékařskou pomoc. Tedy lékaře-psychiatra, nebo alespoň dobrého psychologa. Sebevražedné sklony není možné bagatelizovat. V případě, že trpíte depresemi, sama vlastní vůlí si od nich nepomůžete. Teprve až se po psychické stránce dáte dokupy, můžete začít řešit další postup, jak se zachováte. V každém případě máte před sebou více možností, než si momentálně nyní připouštíte. A vzdát se jich jen kvůli jednomu partnerovi, který vás nepodporuje, je dost škoda. Možná, že kdybyste se postavila na vlastní nohy bez toho, abyste musela být závislá na partnerovi, zjistila byste, že život je vlastně fajn.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.02.17 18:23

Objednejte se psychiatrovi. K tomu si pročtěte na internetu články o odkyselení organismu a začněte. Případně vyhledejte dobrého výživového poradce, případně napište na poradnu Naděje pí Mgr Jarmily Podhorné. Musíte se dostat z toho začarovaného kruhu. SAMA. Ležením a přemítáním o tom, jak jsem nemocná si opravdu stav nemoci přivoláváte.Je možné, že jste třeba prodělala boreliozu nebo něco podobného. Ležením a fňukáním se nezlepšíte, naopak. Budete taková, jak si to v hlavě nastavíte. Nemluvte o nemoci, ale o tom, že dnes je mi líp. Usmívejte se, nic není ztraceno. Udělejte si rozvrh dne a pracujte na sobě. Přinuťte se chodit ven. Ráno se propláchněte půllitrem citronové vody, jezte zdravě, hodně zeleniny , ořechy, cereálie. Vynechte kafe, těžká jídla, uzeniny, chipsy, sladkosti...Odkyselením se zbavíte z velké části únavy, chozením ven do přírody se okysličíte. Slunko potřebujete ke zdraví také. Je možné, že časem přestanete potřebovat některé léky. Právě dráha ledvin se oslabuje úzkostmi. Ledvinám prospívá hořčík. Nervům zas B komplex. Držím Vám palce, abyste to dokázala tak, aby chlap koukal.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pt®
Datum: 09.02.17 19:49
avatar

"balance", pokud cítíte stále únavu, múže se jednat o "Fibromyalgii", nemoc, která není příliš známá. Je to hrozné, nikdo Vám nevěří a vypadáte, jako simulant. Touto nemocí trpí převážně ženy, kolem 40 let věku. Podívejte se na webové stránky: http://fibromyalgik.webnode.cz/

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 22.02.17 10:52

Ano, může jít o nemoc. Nejsem žádná alternativní bylinkářka, případně věřící v kohokoliv a cokoliv. Chodím k lékařům a věřím jim. Ale i já jsem si před lety (po 40) myslela, že musím mít únavový syndrom. Naprosté vyčerpání, víkendy prospané, když už jsem neusnula, tak se mi oči nezvladatelně klížily. Třeba jen vysátí jednoho pokoje 4x4 m způsobovalo, že jsem měla mžitky před očima, na omdlení, pot ze mne jen hrnul. Půl hodiny trvalo než to přešlo. Doktoři nic nezjistili, vitamíny nepomáhaly,... A pak jsem si uvědomila, že můj partnerský vztah není takový, jak ho "vidím" , že jsem jen šikovně využívaná,partner si skotačí jinde, ... a ukončila to. A hle, do půl roku a bez jakékoliv jiné změny životního stylu problémy vymizely, zdraví se zlepšilo a energie mám na rozdávání. Není třeba vždy myslet na nejhorší = nemoc. A i kdyby, tak nemoc je původem psychického původu, tak proč se nejprve nezamyslet nad tím, jaký je můj život. Možná jen proto, že recept na prášky je snažší než zapracovat sama na sobě.:)

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 10.02.17 09:48
avatar

Já jsem o tom znovu přemýšlela a asi jsem to pochopila na první pohled špatně. Brala jsem jako nemocnou jen trochu na duši a nepchopenou. Ale on ten její partner by asi musel mít nervy ze železa, když se nic nemění a tak mu asi už občas ty nervy ujedou. Je těžké to soudit když je člověk nezná oba. Třeba je opravdu nemocná a on nemá pochopení, ale třeba je taky jen líná. Pokud by byla opravdu nemocná, mohla by mít přece invalidní důchod, ale zase snad tak nemocná není, aby nemohla přinést domů aspoň pár korun do společné kasy za nějakou brigádu.Jsou někteří lidé těžce invalidní a přesto dělají aspoň něco. Ona se zabývá jen sama sebou. A nepíše vlastně vůbec,jaké má ty zdravotní problémy, že jí překážejí v práci. Takže toho vola odvolávám, aspoň zatím, A trvám na tom, že by si měla uvědomit svou cenu,pro něco žit, ale taky něco dělat pro druhého a ne mu jen viset na krku.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 22.02.17 09:58

Jasné je, že s pár slov a to jednostraných, není možné dát odpověd. Na druhé straně lidé s postižením to nemají vůbec lehké. Daleko víc výdajů- léky, auto, když nelze třeba veřejnou dopravou, ,světlo celou noc-probdělé noci,různé pomůcky na usnadnění třeba chození, jak je to s invaliditou, to snad zažil každý ve svém okolí- jdi do práce,protože ti bereme i minimální podporu i na nemoc roska, kdy toho má za pracovní dobu plné zuby a nikdo se neptá, jak má fungovat ještě doma.Může to být tento případ.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 22.02.17 10:30
avatar

Nejsem lékař, myslím, že pokud jste opravdu nemocná, měla byste trvat na vyšetření a určení diagnozy, pak žádat o ID. Nezlobte se, pokud jen ležíte doma a skuhráte nad svým stavem, manželovi se moc nedivím. Není váš opatrovník, má svůj život a jistě nechce denně posluchat proč to nejde, co vás bolí a že jste bez peněz. Zvládnete se postarat o domácnost? Možná vám pomůže to, že já sama jsem ID na inv. vozíku, spousta problémů ale to už musí být abych řekla nahlas, není mi dobře. Není mi dobře a příjdou vnučky, nikdy na sobě nic nedám znát, snažím se okolí svou nemocí nezatěžovat.

Navštivte odborného lékaře, možná i psychologa i já mám z vašeho psaní pocit, že vám není tak zle jak o tom ráda mluvíte.

Mečíku, postižení to sice nemají snadné ale je spousta soc. dávek, na mobilitu, na auto-na zvláštní pomůcky, na přestavbu bytu...

Ohodnoceno: 0x
 

 

Datum: 24.02.17 23:43

Spousta dávek možná je, ale pokud neprojde nemocný přes posudkovou komisy, nedostane nic. A zápřah naplno v téhle době, kdy nikdo nikomu nic neodpustí, při každěm omezení dá hodně zabrat. Dožíval jsem před důchodem s Parkinsonem, vím o čem mluvím. Žít se dá, ale podstatně hůř než zdravému. Nemyslím s nemocí , ale kvalitou života, kterou si můžete dovolit, díky rozhodnutí, je zdráv, proto nedostane nic. A jsem rád, že jsem jméno LIDUS opět zaznamenal. Musíte být vzácný člověk.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 22.02.17 10:31

Dobrý den,

chápu Vaši náladu i Vaši apatii, ale nic z toho se nezlepší pokud nezlepšíte vztah sama k sobě. Nemůžete očekávat lepší život, pokud dovolíte, aby se k Vám kdokoliv, nejen partner, choval tak, jak popisujete. Neděláte nic proto, aby se se to zlepšilo. Zdravotní problémy i únava potom samozřejmě pramení i z toho. Navíc problémy s ledvinami vždy ohlašují problémy se vztahy, a nejen vztahy partnerskými. Už jen Vaše věta: "do práce nechodím, protože by mě z každé vyhodili.." jasně odráží Váš postoj: "nebudu nic dělat a jen čekám, co se stane". Nestane se nic, alespoň nic dobrého. Opovězte si z jakého důvodu nezkusíte jakoukoliv práci, brigádu,.. Co by jste nevydržela? Pracovat? A nebo, že Vás vyhodí? No nevadí, zkusíte jinou práci, třeba kratší. A když Vás vyhodí? Nebudete ani první ani poslední. A navíc, když si dokážete (sama sobě), že jste toho schopná, změní se i Vaše sebevědomí, a tím se změní i Váš život. Partner si buď oddechne, že už nemá tu brečící kouli na noze,přestane mu to přerůstat přes hlavu a začne Vás brát zase jako partnerku a nebo si naopak Vy uvědomíte, že s hulvátem dál žít nechcete a zařídíte se podle toho.

Váš život opravdu nemá smysl, pokud ho sama nechcete změnit. Obviňování kohokoliv a cokoliv jiného je zbytečné. A sebevražda? Hm, docela chápu, ale ve Vašem případě, by to byla jen a jen zbabělost. Vy svůj život můžete změnit, stačí jen chtít.

N.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 22.02.17 16:32
avatar

I při svém relativním mládí se pokusím napsat svůj názor.

a) Pokud jste nemocná, jakou máte diagnózu? Se zdravotními problémy dnes pracuje kdekdo. Ty Vaše jsou opravdu tak hrozné, že pracovat nemůžete? Nebo tak trochu nechcete? Ono ležet doma, na to si člověk hodně rychle zvykne. Píšete, že z každé práce Vás vyhodili - pochybuji, že kvůli ledvinám. Osobně si myslím, že kvůli psychice, a to je třeba řešit s psychologem, potamžo s psychiatrem. Nikdo zde neví, co znamená "měla jsem neurologické problémy".

b ) "Nemám za co žít". A co jste udělala pro zlepšení situace? Lékaři, posudky, zažádání od invaliditu, sociálka a různé příspěvky? Konkrétně jste byla kde a zařídila co?

c) Partner by měl být oporou v dobrém i zlém. Potíž je v tom, že jedna věc je být oporou, když je ten druhý nemocný, ale snaží se to řešit, a když se jen lituje a fláká se. Kamarád měl přítelkyni, která jen seděla doma, že nemůže tohle a támhleto. Do domácnosti pomalu nepřinesla ani korunu, ale utrácet, to jí šlo, takže za pár měsíců kamarádovi došla trpělivost a ukázal jí dveře. Ona pracovat mohla, ale nechtěla. Jak máme vědět, jak to máte Vy? Zkuste si aspoň trochu představit, jaké je živit někoho, kdo se sám nesnaží a jen se nechá živit... a fňuká a fňuká. Strašná představa...

d) Zvažte ovšem, jestli partner Váš stav nezhoršuje. Pokud ano, budete se o sebe muset postarat sama, najít si aspoň brigádu a podnájem, nebo na čas bydlet u rodičů, kamarádky, dětí atd. I na oko milující partner může být totální upír a ten, kdo tajně sosá životní sílu a energii toho druhého.

A ještě se zeptám, jaké máte koníčky, o co se zajímáte, co Vás baví. Pokud jste celé dny doma, tak snad (!) nějaké máte.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: cici®
Datum: 25.02.17 11:41

Příznaky, které popisujete ukazují na psychosomatické onemocnění. V takovém případě opravdu běžní lékaři nic nezjistí protože se jedná o varovný sistém mysli, která se snaží upozornit na dlouhotrvající problémy, například stres.

Nejedná se o nic neobvyklého ani o něco, za co by jste se musela stydět, fyzická a duševní pohoda spolu úzce souvisí u každého z nás. Někdo si s tím dokáže poradit sám, jiný potřebuje pomoc, pro to tu ti odborníci jsou. Doproručila bych Vám opravdu navštěvovat psychoterapeuta, psychologa, psychiatra. Prostě kohokoliv, kdo by byl schopen Váš stav odpovědně posoudit a navrhnout vhodnou léčbu. Možná by mohla pomoci i nějaká alternativní medicína, která vychází z předpokladu, že veškerá fyzická onemocnění vycházejí z psychyckého stavu a podle toho při léčbě postupují (například homeopatie).

Postup partnera je vyloženě nešťastně zvolený, je možné, že se Vás pouze snaži vyburcovat, ale svým chováním akorát přispívá k Vašemu stresu. Na druhou stranu, je pochopitelné, že i pro něj je tato situace náročná, a že mu občas ujedou nervy.

Rozhodně se nejedná o problém, který by se nedal řešit a bylo nutné zacházet do krajností.

Přeji hodně štěstí a hlavně potřebnou sílu k uzdravení. :)

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2017 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.