Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,chci se tu podělit o můj životní příběh,který není moc veselý,jinak,jsem úplně normální ženská,sama s dcerou 6.letou,a žiju celkem slušný život,ale jedna věc mě tíží na duši,a to je láska k mým rodičům,mí rodiče nikdy nežili s polečně,měli jen krátkodobý poměr,který neměl budoucnost mezi nimi,ale narodila jsem se jim,můžu poděkovat mé babičce,která matku mou přemluvila k tomu,aby si mě nechala,takže díky ní,jsem na světě,a je už ze mě dospělá žena,našla jsem svého otce v pořadu pošta pro tebe,viděla jsem ho jen jednou jedinkrát v životě,matka mě kvůli tomu zavrhla,nedokáže mi odpustit,že jsem byla zvědavá na to,kdo je mým otcem,tudíž matka se mnou zrušila veškerý kontakt ,už to trvá 3.roky,udělala jsem malilinkatou chybu,dovolila jsem si napsat smsku otci,ať jde do pr..e ,bohužel,měla jsem nervy,na to že můj bývalý mi unesl syna,a já nevěděla,kde můj syn je,do teď mi to nemůže otec odpustit,a co se dělo pak dál,tak to jsem jen přiložila do ohně,byla jsem obyčejná prostitutka,dnes mám dům,jsem s dcerou sama,syn je nakonec v péči bývalého přítele,mám práci,jezdím autem,nesnesu ve své blízkosti žádného muže,proto jsem sama,se synem se vidím každý víkend,a mám už konečně klid,ale mí rodiče,se prostě z mého života vypařili,a dlouho mě to trápilo,ale dnes vím,že každé zlo je k něčemu dobré,díky jejich nenávisti,já se musela osamostatnit,a postavit se na vlastní nohy,jsem pyšná na to kým jsem,a ikdyž jsem musela projít sebe horším svinstvem,jako jsou drogy a prostituce,dnes mám čistý štít,a mám super život,mám i přátelé,mám práci,jako prodavačka,mám baráček na kraji lesa v jedné vesničce,nic mi neschází..děkuji za pozornost Petra Svobodová
Chybí zde dotaz, zřejmě jste to měla napsat do rubriky Společnost. Co napsat? Každý máme svou trnitou cestu, kterou musíme projít a vstát z popela, jak Fénix. Jste na sebe hrdá, našla jste správnou cestu, což se nepovede každému. A rodiče? Je více rodin, kde jsou členové rozhádaní, někdy na celý život. Nebo se to časem spraví. Co jste pro to udělala Vy? Asi by to chtělo osobní kontakt, s kytkou a lahví dobrého vína. Víc se stát nemůže, než že se ujistíte, zda se Váš vzájemný vztah může napravit. A pokud ne? Je plno potomků, kteří už dávno rodiče nemají, nejsou mezi živými a museli se s tím vyrovnat. Jednou to čeká každého z nás. Spíš jde o to, že jste se nevyrovnala s narušenými vztahy v rodině. Učiňte pokus a když to nevyjde, udělejte za vším tlustou čáru, jako by nebyli. Dokázala jste se postavit na nohy i bez nich, jste máma, tak buďte lepší a stabilnější oporou svému dítěti. To bude těžko vydobyté ponaučení pro Vás samotnou, ze života, který jste vedla. Pak měl pro Vás i tento druh života smysl.
Všechno zlé je k něčemu dobré. Nemusíš být hrdá na svou minulost! Buď hrdá na to, co jsi dokázala a na to, jak ses postavila na vlastní nohy! A každýmu, kdo tě bude kritizovat, doporuč, aby si obul tvoje boty a prošel v nich tvoji cestu. Ono kritizovat a pomlouvat dokáže každej. Ale jen málo těch, kdo ¨si stěžují, jak špatně se mají, se odhodlá udělat něco proto, aby se měli lépe. Tys to dokázala. Respekt!
píšeš, že jsi na sebe hrdá, ale já s tvého dopisu cítím ne hrdost ale zoufalost. Asi jsi to neměla vživotě jednoduché, rodiče se nestarali,ale vždycky přece nemůže být tak moc strašné abych se uchýlila k drogáma, prostituci. Chceš se pochlubit domem, prodavačkou a vlastním autem anebo si postěžovat že žádného chlapa nemůžeš ani ucítit a to jsi ještě mladá. Podle mě tohle materiálno nestačí, když by moje jedno dítě muselo žít někde jinde, proč. Proč, když si tak už skvělá, proč ti dítě nevrátí. Radši budu v pronájmu a svoje děti budu mít u sebe. A rodiče selhali na začátku, tak proč ted potřebuješ jejich přízen, když si tak na sebe hrdá. Nevím, cítím velkou faleš.
Když jste byla v Poště pro tebe, určitě jste tam říkala osobní věci a vše o své rodině. Je to jako praní špinavého prádla na veřejnosti. Není divu, že se matka urazila. Ale třeba jí to časem přejde. Dejte jí čas. Jinak se nedivte otci, že se s vámi potom, co jste mu řekla, nebaví. Můj otec s námi bydlel a taky se se mnou nebavil a nebaví doteď. O dárky nestojí. Já o něj taky nestojím, taky po tom co mi dělal. Celé dětství mě taky nenáviděl a neměl k tomu důvod. Měl rád jen sestru a matku trochu. Moc nevěřím na slova některých psychologů, že se vztahy zlepší. Mně se nezlepšily. Je to jen mazání medu kolem úst. Jiný mi řekl a ten měl pravdu, že se to nikdy nezlepší. Člověk se s tím musí smířit. Jinak je dobře, že jste spokojená v práci. Praní špinavého prádla na veřejnosti přináší svou daň. Proto v pořadech jako je Soudkyně Barbara nebo Nebezpečné vztahy, Aféry, hrají herci. Kdyby to byla skutečnost a nebyli to herci, tak většina těch vztahů asi nevydrží. Na Poštu pro tebe občas koukám. Ta Ester Janečková se ptá na vše možné ze soukromí. Některé lidi dá dohromady. Něco jinýho je, když se po letech setkají kamarádky nebo kolegové, spolužáci. Ty dá určitě dohromady a je to fajn. Rodina je křehká. Je to větší zásah do soukromí. Snadněji se rozbije. A ne každý praní špinavého prádla veřejně unese, když se ho to týká. Něco jinýho je poděkování a pochvala. Ale kritika nebo selhání se těžko nese.
Drogy, prostituce.
Máte dvě děti.
Bez pomoci a podpory rodičů.
Domek na kraji vesnice, automobil.
Nyní prodavačka.
Nějak tomu nelze uvěřit, že jste to vše dokázala svojí prací a pílí. Něco mi zde nehraje. Prodavačky až takovou výplatu nemají. Je hezké, že jste pyšná, co jste dokázala, ale pro mne to je nevěrohodné.
Možná jste si to vše jenom vysnila, jak byste to chtěla mít.
Nejlépe bude navštívít psychiatra, který vás snad z té bájné lhavosti - dokonce to má jméno - nějak Mulhausenův syndrom nebo tak nějak - vyléčí.
Ahoj děkuji všem tady,za milé i nemilé názory,mámskutečně lepší život,než jsem vedla,každý si zaslouží druhou šanci,když tu první zmeškal,mám opravdu domeček na vesnici ,je starší domeček,a potřebuje spoustu úprav,ale mám,splácím ho dle měsíčních nájmů,ale důležité je,že ho mám,práci mám ano,skutečně mám,jsem prodavačka v supermarketu,jedna tady paní se dokonce mně ptá,proč raději nejsem v podnájmu,a nejsem se svým synem každý den,protože by to byl pád,byla bych opět tam,kde jsem byla,syn se má lépe u otce,a dcera je se mnou,mám takle na starost jen jedno dítě,což finančně je také lepší pro samoživitelku,kdybych měla u sebe i syna ,nemohla bych pracovat,musela bych sedět často doma,a modlit se,aby mi pomohl stát,což nechci,někdo mě tu napadá,že jsem lhářka,no ani bych se nedivila,kdyby to byl nějaký chytrák
Já tam nevidím, že by Vás rodiče nesnášeli, vidím jenom jejich reakci na Vaše jednání. To je samozřejmě něco úplně jiného. Nevidím ani tu hrdost, to byste sem nepsala ...
Vzhledem k uvedení plného jména mne napadá, jestli někdo Petru nechce "zviditelnit" bez jejího vědomí...
Aha tak to je to co nám tady nehrálo, vlastně je to ještě horší než jsem si myslela. Takže dům není váš, nejste na katastru uveden jako vlastník, že? Máte aspon dobrou smlouvu od advokáta, že třeba za 5 let bude dum váš? aanebo jste jen obyčejný nájemník ovšem bez nájemní smlouvy, a majitel si může dělat co chce a spravujete ze svýho?
ne nejsem na katastru,a prosím jsem skutečně žena,je mi 26.let,mám kupní smlouvu ,podepsanou před advokátem mezi mnou a prodávajícím,majitelem domu,který mi ten dům prodává v nájmových částkách,ve výšši 6700 kč,a ano ten dům opravuji ze svého,a jde mi to asi jako ,když pošlete šneka aby oběhl trasu,jsem na to sama,žiju tu od lonského roku,od května 2016,ten dům neměl podmínky,pro žití,ale už tu něco mám,mám topení,vodu,nahozené zdi,a to ostatní bude pomalu a postupně,a s kupní smlouvou se nesmí hýbat ani měnit,vše je uvedené a až doplatím poslední splátku domu,banka automaticky na mě převede celý dům
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.