Jsem melancholik a nechci jím být

tak když nechceš aby to tak bylo, tak by asi bylo fajn s tím něco dělat.

K psychologovi jít nechceš, proč? Když máš angínu, tak píšeš o rady na net a nebo jdeš k doktorovi?

Pokud je to pro tebe "ostuda" jít si o rady k psychologovi, tak se obávám, že ti nic nepomůže, vzhledem k tomu jak píšeš, netuším zda by pro tebe alternativy typu EFT (vyhledej na google) byly vhodné, protože pořád je to o tom jít a říct jinému člověku - mám ten a ten problém a potřebuji pomoct a s tímhle ti nikdo nepomůže, to musíš ty sám a až tohle zvládneš, pak s tím teprve půjde něco dělat.

Problém jsi pojmenoval, to je první krok k tomu aby to bylo dobré, ted ještě pochopit, že na světě s tímhle nejsi sám a že to není žádná ostuda a také si prostě nechat pomoct.

Můžu ti napsat x řádků o tom, jak ti ostatní nejsou lepší než ty, že to je jen tvé pokřivené zrcadlo ale to nepomůže, protože v hloubi duše tohle víš. Problém já vidím v tom říct jiným - potřebuji pomoc, protože...

.. ono kdybys náhodou slyšel - jo, jsou lepší... by s tebou asi dost zamávalo... to si myslím, je podstata problému...

Upřímně - přestaň všechno tak řešit a víc se snaž. Ono je mnohem pohodlnější se politovat, že si připadám méněcenný a tak to raději nezkusím, než zvednout zadek a snažit se opravdu něco udělat. Sám sebe evidetně moc řešíš, všechno vztahuješ na sebe, v každé situaci vidíš sebe. Zkus to brát míň vážně - víš, kolikrát mi chcíplo letos auto, když jsem málo přidala plyn nebo zapomněla vyřadit?:D A co jako? Je mi šumák, co si myslí nějaký frajírek v autě za mnou, který je asi bezchybný. Žádný učený z nebe nespadl, musíš na tom makat a zlepšovat se. Jen si dáveh pozor na ten přílišný strach z bouraček, on je takový vyklepaný řidič docela nebezpečný pro okolí. Ideál je myslet si na to, že jsi jednou nohou v hrobě a druhou v kriminále, ale být i přesto klidný a zbytečně nestresovat, když nemáš důvod. A věř, že jako řidič, co před Vánocemi otočil auto na bok do příkopu, vím, o čem mluvím.

Prostě máš všechno - mládí, školu, přítelkyni. Pokud chceš víc, chceš se víc prosadit... tak na tom musíš makat. Nikdo to za tebe neudělá, a když si budeš každý den desetkrát opakovat, jak jsi bez nálady, jak jsi méněcenný a jak to vlastně nemá cenu, nikdy se nikam neposuneš. Takže ten zadek zvedni a hybaj na sobě pracovat

Nevíte co s tím udělat?
No přece se změnit, když vím, co mi vadí. Pokud to neumím sám, hupky k psychologovi.

Dobrý den,

to, že jste melancholik nezmění ani deset psychologů. Ovšem to neznamená, že pokud je někdo melancholik musí se neustále utápět v pocitech méněcenosti a nízkého sebevědomí. Důležité je na sobě pracovat. Dělat věci, které Vás baví a při kterých máte dobrou náladu. Určitě se nenuťte do věcí, které dělat nechcete, jen proto, že většina naší společnosti (introverti) je dělají. Doporučuji si psát deník, pokud tedy nechcete spolupracovat s psychologem. Poté co se naučíte si myšlenky pomocí psaní utřídit, možná zjistíte, že život není tak šedivý jak se Vám zdá. Podstatné je vytvořit si takové prostředí pro život, které Vám vyhovuje. Nenutit se do věcí a činností, které Vám nesedí, ale pracovat na svém sebevědomí. Melancholici nemusí být nutně šedé myši zalezlé v koutě s očima plnýma slz, přemýšlející o nesmrtelnosti chrousta. Oddělujte důležité věci od nedůležitých. Je těžké někomu pomoci a poradit v tom jak se má změnit, protože základní povahové rysy nepředěláte, ať se snažíte sebevíc. Berte to tak, že vy máte oproti jiným zase jiné schopnosti, které oni postrádají. Většinou např. pozorovací talent, odhad na lidi, schopnost empatie, dedukce, atd. Sportujte, užívejte života a netrapte se zbytečně tím co si myslí ostatní. Pokud Vám slečny řeknou, že jste pohledný a nemají o Vás zájem jen proto, že nejste vyjuchaný chachar, tak jsou to slípky. Musíte najít děvče podobného ražení. S rozevlátou pařmenkou Vám to stejně dlouho nevydrží Přeji hodně štěstí.