Mělo by jít o zájmy dítěte, ale je to tak? Nebo je odebírání dětí z rodin na subjektivním posouzení pracovníků? Co se to děje? Dítě doma umyje nádobí a je to považováno za zneužití dětské práce a důvod k odebrání dítěte? Dítě kouká v kuchyni, jak se peče cukroví a je odebráno, že se pohybuje v prostředí nebezpečí úrazu? Četla jsem různé články a zůstává mně rozum stát... 
...tady jsem nedala odkaz na všechny články, ale je jich hodně...
http://leva-net.webnode.cz/products/libor-halik-chudaci-ceske-deti-r-2013/
https://www.novinky.cz/domaci/363337-ceske-urady-rocne-odeberou-2000-deti-bez-vysvetleni.html
http://www.nwoo.org/?s=juveniln%C3%AD+justici
videa:
2x
Zaplať "pánbů"za ty články! Jinak by se to dělo, aniž by se o tom lidé dozvěděli. Obrana je minimální, ale s poměrně značným úsilím se někdy daří...
O zájem dítěte nejde už poměrně dlouho → všimněte si např., že nikde nenajdete žádnou definici zájmu dítěte → pod tento obrat dnes lze bohužel "schovat"téměř cokoliv.
Děje se to (děti jsou z rodin odebírány) v celé Evropě (nejvíce v severských zemích a Anglii) i v USA. I případ paní Michalákové v Norsku je jedním z příkladů.
Abych tu jen nevířila "planou diskuzi"→ přidávám odkaz na vyjádření Václava Klause k vetování návrhu zákona. Škoda, že to tehdy prošlo v tichosti...
Zajímá-li to někoho blíže, může si z webu MPSV stáhnout předmětnou
novelu zákona o s/... (PDF, 728 kB)
" ivzez", jsem opravdu ráda za Vaši odpověď. O dění v Norsku jsme informovaní díky případu s českou matkou, ale, že takový zákon, nezákon máme také, málokdo ví. V. Klaus to pojmenoval přesně, jak je v tom jednom odkaze z dopisu V. Klause:
" Děti ale nejsou veřejným statkem, nejsou "majetkem"společnosti - kromě toho, že jsou především samy sebou, jsou dětmi svých rodičů.
Nový zákon neobsahuje žádné pojistky proti libovůli úředníků při posuzování toho, zda rodiče vychovávají své děti správně, a hrozí tedy, že státní zásahy do výchovy dětí, které mají být jen zcela výjimečnou záležitostí mající své oprávnění pouze v extrémních situacích, se stanou běžnou praxí s výhledem, že rodiče - stejně jako pěstouni - začnou být vnímáni jako státu podřízení vychovatelé. Takový pohled nemohu přijmout.
Plánovaná profesionalizace pěstounské péče tyto mé obavy potvrzuje a dále prohlubuje. Novela vnímá pěstounskou péči nikoliv jako poslání, ale jako zaměstnání. Hlavní motivací pěstounů napříště už nemá být jejich zájem o děti, jejich altruismus a soucit s dětmi, které nemají vlastní rodinu, ale motivace finanční. klaus.cz/...
Já jsem o tom četla spousty článků a nejenom našich. Ale do těch článků se do značné míry promítají emoce (což je sice pochopitelné, ale trochu to snižuje jejich důvěryhodnost).
Proto jsem dala přednost odkazům na novelu o SPOD a na vyjádření Václava Klause. Kdo bude chtít, si může dohledat další.
Já nemám obavy, já mám vysloveně hrůzu z toho, co se děje už dnes a prakticky "neviditelně" (i u nás se tlačí na nezveřejňováni pod záminkou "zájmu dítěte")...
"ivzez", možná se zdá, že emoce sníží důvěryhodnost článků, ale kde se jedná o matku a děti, tam bývá pouto velice silné a bylo spíše nenormální, kdyby v tom emoce nebyly. Takže mně ty emoce nevadí, přijdou mně na místě.
2x
Celkem zajímavý příspěvek, po dlouhém hledání (většinou byly příspěvky jednostranné ...)
Juvenilní justice - aneb, komu patří děti?!
Napsal Petr Rýgl.
Když jsem poprvé uslyšel o juvenilní justici, vůbec jsem nevěděl, co to je. Příběhy k tomu přidané mi přišly přehnané, neuvěřitelné a odporující zdravému rozumu. Pokud jsem se pokoušel s někým o dané věci mluvit, shovívavé úsměvy mě odkazovaly do sfér propagátorů UFO. Později začaly prosakovat zprávy i do médií a informací přibylo. V současné době dění kolem juvenilní justice není tajemstvím, ale koho se osobně nedotýká, nemá většinou potřebu tyto věci řešit a důvod se o ně zajímat. Rád bych nastínil alespoň několik základních věcí této problematiky.
Proč se o to vůbec zajímat?
Protože pokud se věci budou vyvíjet tak, jak dosud, pak je dost pravděpodobné, že naše děti mohou čelit problémům, o kterých se nám a našim rodičům ani nesnilo.
Proč to vzniklo? Kde se to vzalo?
Mám za to, že tento pohyb je součástí úpadku od křesťanských hodnot a měřítek. Souvisí s tím například homosexualismus, který se snaží homosexuální občany formovat v politické aktivisty a vytváří agresivní tlak na společnost , což vede ke změnám v legislativě a postupné přeměně veřejného mínění. Homosexualita je prý neškodná a naprosto normální, proč by tedy rodinu nemohly tvořit homosexuální a lesbické páry, které si adoptují děti? Sledování pornografie údajně neškodí a mělo by být součástí rané sexuální výchovy. Na pochodu hrdosti homosexuálů v minulém roce, se o svá práva hlásili i pedofilové. Byli čtyři a měli svůj transparent. Ve Francii a Litvě byl v úředních dokumentech vymazán termín otec a matka a nahrazen slovem rodič. Prý kvůli diskriminaci menšin, tedy i homosexuálů, neboť ti by musely do dokumentů uvést dvakrát matka či otec. Přesně, jak doporučuje Evropská komise, která dělení na otce a matku považuje za sexistické.
Ve světle těchto měřítek je dohled úřadů a státu na to, aby nebyly diskriminovány menšiny a nikomu nebylo křivděno, "oprávněný". Přičemž paradoxy zůstávají. Například nenarozené děti a děti nevyléčitelně nemocné (Belgický senát rozšířil zákon o eutanazii i na nevyléčitelně nemocné děti) této péči nepodléhají.
Zvykáme si. Pomalu, ale jistě.
Jako dítě jsem mnohokrát dostal na zadek vařečkou. Neumřel jsem na to a jako dospělý uznávám, že jsem si to zasloužil. Když byl někdo homosexuál, tak se tím nechlubil, rozvod byl ostuda a žít na psí knížku bylo divné. Když se na ulici rozsvěcely lampy, tak byl čas jít domů a z toho, že nás přepadne úchyl, jsme strach neměli.
Pomalu si zvykáme na změny. Na to, že se vším musíme na úřad, že na všechno se dohlíží ve jménu našeho dobra. Budeme to tak vnímat i v případě našich dětí?
Situace v ČR
Nedá se nezačít pohledem do okolních států,... odsud
doplněno 20.01.17 21:49:
Příspěvek Hrozba "Juvenilní justice"? (David Floryk - politik, publicista a novinář) zde a pak "Důvodová zpráva" zde Přínosy a rizika nového zákona o SPOD
Závěrečnou zprávu RIA zpracovali:
PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV e-mail: miloslav.macela@mpsv.cz Tel.: 221 922 313 a další, viz str.26...taky zajímavé čtení...názor si každý můžete udělat sám...co se připravuje...a co dřív nebo později projde...viz schválení - neschválení Klaus ... Zeman...
doplněno 20.01.17 21:59:
" Žije-li dítě káráno, naučí se odsuzovat.
Žije-li v nepřátelství, naučí se útočit.
Žije-li v posměchu, naučí se vyhýbavosti.
Ale žije-li v povzbuzení, naučí se smělosti. Žije-li v toleranci, naučí se trpělivosti.
Žije-li dítě s pochvalou, naučí se oceňovat.
Žije-li dítě v poctivosti, naučí se spravedlnosti.
Žije-li v bezpečí, naučí se věřit.
Žije-li dítě přijímáno a obklopeno přátelstvím, naučí se hledat ve světě lásku."
Dorothy Lew Nolte.
"nonek", když jsem slyšela prvně o "juvenilní justici, také jsem nevěděla o co jde. Ale až případ Češky v Norsku vede člověka k přemýšlení a když čtete články na toto téma, tak jsem zůstala úplně překvapena, stejně, jako Vy.
doplněno 20.01.17 22:02:
"nonek", díky za doplnění, zajímavé odkazy, něco je i v těch videích...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.