Mrzne, až praští, proč se to říká?

Dnes jsem byl v tech mrazech fotit u nas ve meste a to je takovy mraz, ze mate pocit, ze vas nekdo prastil po obliceji, opravdu takovy pocit, tak to chce zazit, tak uz vim, jak vypada ze "mrzne, az prasti" A proc se tomu tak rika...

Dobrý den,trochu blízko byl b e n .Toto úsloví pochází skutečně z Ruska ,konkrétně ze Sibiře,která je známá velkými

mrazy,zde "praští" = praskání.

Takže, když psí zpřežení začnou v zatáčce praskat v důsledku mrazu,říkají sibiřané,že mrzne až praští.

S pozdravem,ať již nemrzne fero

Dobrý den, ono to nebude ve významu slova uhodit, ale snad ve významu slova praskat. A když je velký mráz, tak např. sníh pod nohama praská. Zdravím!

Tak, já i @jofa v tom máme jasno. Na oknech se dělá námraza, ale o okenním praští jsem zatím neslyšel .

To jste nikdy nezažila jak to pěkněkně křupe, vrže, praská, když jdete po přemrzlém sněhu? Nezkoumal jsem jiné možnosti, ale tuto pokládám léta letoucí k vysvětlení zmíněné otázky.

doplněno 21.01.17 10:01:

Tak ben mne předstihl.

Nevím, jestli kvůli křupajícímu sněhu, ale voda v těchto dnech rychle mrzne a v nádobách se rozpíná - praská (praští)... Ale naštěstí to není takové, že když si odplivnete, dopadne led M.

Mrzne až praští a to znamená, že se na oknech dělají ty krásné ledové obrazce a to je praští.

když jsou velké mrazy,tak v kmenech živých stromů dochází k pnutí a je slyšet praskot ( můj otec,pamětník největších mrazů v roce 1929, mi to popisoval

Je to pouho pouhé pořekadlo a v různých oblastech si to každý vysvětluje po svém. Mohli bychom ten mráz přirovnat i k praskání kostí. Například: mrzne až kosti praští. Důležité je, že víme o co jde. Já mám svá okna a přesto vlak nejede.

Mrzne, až praští, znamená že je takové mráz že v lese mrazem praskají stromy. Ten kmen se podélně roztrhne a ozve se obrovská rána.Praskají hlavně lesní stromy

Nejsem zadny jazykovedec, rikam jak to chapu ja. Kdyz tu bylo v pulce prosince -27C v noci a kazdou hodinu se o stupen ochlazovalo tak jsem v noci za hlavou slysela jak prasti drevena konstrukce domu. Taky mi praskla kuze na ruce, kdyz jsem minutku cistila auto bez rukavice. Ale to je asi uz jine praskani

trochu mimo téma - dnes jsem narazil na článek,kde bylo napsáno ..."staré české přísloví říká - kam Rus nemůže,strčí mráz!"... hm,toto staré přísloví jsem četl poprvé,přítelkyně ho také nezná,ptal jsem se i psa a také nic. znáte to přísloví? je fakt staré?

Dobrý den, nevíte náhodou někdo, proč se normálně u destrukce materiálu (nebo třeba o zvuku v repro) říká, že praská (nebo v něm praská či je slyšet praskání), ale jen mráz praští? Může praštět i něco jiného? Zdravím!

Jo jo, děkuji za osvětu - to zní uvěřitelně .

Já se s dovolením ještě přidám, protože historie jazyka je můj koníček.

Nevím, zda je takové slovo zafixováno ve staroslověnských textech; slovník nemám po ruce. V infinitivu by mělo tvar (*)praštiti, ve 3. os. j.č. přít. času: (*)praštitъ.

V praslovanštině by podle areálu znělo *praštiti/ *praščiti (inf.), *praštitъ/ *praščitъ (3. os. j.č. přít. času). Tedy jak už tu psali nade mnou, je to opravdu sloveso utvořené od citoslovce "prásk" s tím, že v souhláskovém spojení sk proběhla svého času (v praslovanské době) změna sk>št (šč) před měkkými samohláskami, tedy i před i. Podobných změn probíhalo v praslovanštině v rámci palatalizací více (nebudu je zde rozepisovat). V češtině se jejich výsledky zpravidla uchovaly dodnes, ale neplatí to na 100%. Jinak až do 15. stol. to slovo v češtině znělo praščiti, potom ve většině nářečí přešlo v praštiti. A koneckonců, my přece takové slovo máme dodnes, akorát se ((ve spis. č.) významově diferencovalo: praštit (někoho).

Miloš to napsal dříve, souhlasím s ním - když otevřete z tepla venkovní dveře do silného mrazu, tak Vás to prostě praští do obličeje.