Dobrý den. V TV mě zaujalo, že děti neumí plavat už v 6ti letech a proto se od 1tř. bude na ZŠ vyučovat plavání. Stát přispěje nemalou částkou. Od koliky roků, jste plavali va nebo vaše děti, vnoučata?
Aby se dalo říct, že umím plavat bylo mi 12 let, vnučka v první třídě "plave" pod vodou bez problémů ale jinak nic moc.
0x
Na VŠ jsme se učili, že vývoj dítěte pro nácvik plavání je dokončen až kolem 7-9 let, proto se dnes plavání učí ve 3. třídě (na které už stát přispívá, tak se neděste novinek, že zase půjdou někam peníze). Netvrdí tím, že by to dítě nezvládlo dříve, ale teprve v tomto věku můžeme říct, že u všech dětí je možno vyučovat plavání. Je třeba si uvědomit rozdíl mezi správným nácvikem plavání vs takovým tím šploucháním a udržováním se nad hladinou "jak jen to jde" a "když budu moc kopat a mávat rukama, tak se nepotopím". Uvědomme si, že nácvik plavání je se vším všudy - dech, fyzička, správné pohyby, jejich koordinace, dostatečné tempo, dýchání do vody... nelze to uspěchat.
Neteř uměla "plavat" pod hladinou na roce a půl, chodili na plavání. Brzy to zapomněla, ale vody se nebojí. To je základ pro předškolní děti: nebát se vody.
doplněno 19.01.17 14:25:
Ohledně těch správných pohybů při plavání a všeho, co správné plavání obnáší, můžu přiznat, že jsem se plavat naučila na VŠ 
měli jsme super chlapíka, který nám všechno ukázal a pěkně nás dva roky drtil. Ale pohyb na hladině vody vyřešilo plavání ve 4. třídě ZŠ. 3. třídu jsem promarodila, tak jsem jezdila s nižším ročníkem o rok později.
naufrago. Nojo, věda jde kupředu . Já pamatuji jako dítě, že všichni kolem mě uměli plavat tak v šesti letech. Jinak měli smůlu, protože celá parta jsme trávili léto na koupališti a ti, co by neuměli plavat, tak byli o toto ochuzeni. Nejmenším bylo těch 6 a nejstarším klukům bylo 15. Nikdy se nikomu nic nestalo, nikdy se nikdo neutopil.
Sebodko, to je v pořádku. Ve Španělsku taky děti plavou jako maličké. Tedy "plavou". Mají kolem sebe spoustu vody, tak se s ní naučí žít.
To je ale hodně nebezpečný názor. Empiricky mohu prohlásit, že to je hovadina. To ráchání a šplouchání je nesmírně důležité skoro od narození. Většinu povrchu země pokrývá voda a dítě se záhy musí naučit, jak se chová a hlavně, že to není nepřátelské prostředí. Rodiče mě ani bráchu, sami plavci mizerní, nikdy k plavání nevedli a proto neumíme v dospělosti plavat ani jeden. Beru to jako velkou křivdu. V okamžiku, kdy jsme jezdili na plavecký výcvik mi bylo již cca 10 let, což podle současného učiva na VŠ v pohodě, ale za sebe mohu říct, že strach z vody byl už tak velký, že jsem ho nikdy nepřekonal. O pár let později jsem se už vody vyloženě nebál, ale už jsem neměl dostatečnou motivaci se to učit. Jsem moc rád, že naše dcera plave od 5 let jak delfín, díky manželce a výuce ve školce i ve škole. Když jsem se chodil dívat na hodiny plavání tak jsem viděl, že strach z vody se u malých dětí odbourává podstatně lépe, než u velkých, nehledě na to, že dnešní instruktoři mají většinou více trpělivosti a empatie, než před 30 lety. Když jsem to viděl jak pracují s holčičkou, která se vody hodně bála, tak kdybych se nedržel, tak jsem měl v očích stejně slz jak ona. Ale ona se narozdíl ode mě plavat naučíla, protože se jí někdo trpělivě věnoval.
Myslím, že plavání pod vodou je poslední krůček, přede normálním plaváním. Dcera to taky tak měla a ani jsme se nijak nepodíleli na tom, že se pokoušela, časem, dělat tempa nad vodou a naučila se to sama. S plaváním pod vodou začala dost brzy, ale trvalo asi 2 sezóny, než udržela chvíli hlavu nad vodou. Myslím, že to zvládla asi v šesti letech. Vnučka se o to pokoušela loni a je jí 8 let. Ale hlavně, že se vody nebojí. Vnuk má 5 let, ve vodě dělá psí kusy, skáče přemety, šípky , ale plavat nezkouší, ono to přijde samo, až začne sám chtít.
Naufrago, že "plavou kojenci" vím, ale reportáž byla o tom, že dítě ve druhé třídě ZŠ má uplavat nejméně 50m, tedy přeplavat bazén a ne nějaké plácání na čubičku a 6 temp prsa. Ono to pokračovalo tím, že ani deváťáci neumí plavecké styly. Neděsím se, že stát má platit, považuji to za správné a pouze mě zajímalo od kolika let plavali ostatní. Důvodem je i to, že můj tchán a tchýně nikdy neplavali a proto se plavat naučily jejich děti až na SŠ, to, že se plácaly v rybníku není plavání. Manžel sám říká, že kraula se naučil až na vojně.
Liduš, právě proti tomu jsem se chtěla ohradit - některé 6leté děti prostě nejsou ještě připraveny na nácvik toho skutečného plavání, správných pohybů a jejich koordinaci... to zkoušení vody, různé ty blbosti, které děti ve vodě vyvádí, pokusy o plavání, kopání nohama, mávání rukama, případně malé potápění - to jim opravdu, dle mého názoru, stačí.
Takže ve výsledku si myslím, že budeme mít plavání v 1. třídě, kde se děti ráchají, máchají ve vodě nohy, šplouchají na sebe, ale plavání to opravdu nebude. Akorát bude škola zase suplovat volný čas rodiny (víkendový pobyt v bazénu) na úkor nácviku čtení, psaní a počítání.
0x
Tak my jsme vodníci 
. Já tak ve čtyřech letech, dcera dokonce uměla plavat dříve než chodit. Vnučka také ve dvou letech. Vnuk 5 let taky už něco uplave. Jen ten nejmenší (4 roky) je suchomilný 
.
S dcerou jsem chodila na koupaliště od malička. A jak píšu, neuměla ještě chodit, bylo jí něco přes rok. Lezla kolem bazénu po kolínkách a když se jí zachtělo, tak "šoupla" do vody. Lidé kolem vždycky vyskočili a šli jí "zachraňovat", ale ona už si lebedila ve vodě a plavala, nebo se potápěla 
0x
0x
Sám sebe si nepamatuji... jen vím, že pod vodou od malička. Traduje se, že když mi dali brýle a šnorchl, tak celý den byl vidět jen zadek a šnorchl. Klasicky až později.
Dcera chodila do plavání už jako kojenec a od jednoho roku se pravidelně cachtá v moři i bazénu. Od pěti let chodí do dětské přípravky, ale tam plavali s deskou. Plavat sama bez ničeho se naučila na loňské dovolené, tedy v šesti letech. Koncem léta jsem jí koupil masku se šnorchlem a tu zbožňuje, z vody ji musím vždy vylovit.
0x
V sedmi letech jsem si lehla na písčité mělčině na břicho a začala dělat tempa, jak jsem to viděla u jiných. Najednou koukám, že jsem kus od břehu.Od té doby umím plavat, proto si myslím, že plavání je pro člověka přirozená věc.
0x
Skoro se mi chce napsat, že to neumím dodnes. Mám styly dva: prsa stylem "paní radová" a na zádech styl "potápka nebo co" (jak to nazvala kdysi jedna učitelka). Ve škole se nás sice snažili učit výdechy do vody a takové ty "správné styly" apod., ale to mi nikdy pořádně nešlo, navíc nejsem schopen ve vodě otevřít oči (a nechat je otevřené), takže když jsem strkal hlavu do vody, netušil jsem, kam a do čeho plavu. Takže ty "jediné správné" styly jsem samozřejmě sám od sebe nikdy nepoužíval a už je ani neumím. Ale se svým stylem "potápka" jsem byl rychlejší než plno jiných s kraulem a krátkodobě jsem s ním dokázal konkurovat i naší hafině. 
0x
Tak, fakt si nemůžu vzpomenout kolik mně bylo, ale určitě jsem už uměla plavat, jako dítě, asi od školy. Dcera se naučila plavat až v dospělosti, syn už ve škole asi od 2, či 3 třídy a vnoučátka ve škole chodí na plavání od 2 třídy...
0x
Někdy v sedmi letech jsem se naučila plavat bez kruhu tak, že se z kruhu postupně upouštěl vzduch. Šlo to dobře a rychle, jen jsem se pak prvních temp bez kruhu, tedy bez psychické opory, chvilku bála. Zbytečně. Umím jen prsa a odpočívat na zádech, v mládí jsem tak byla schopná plavat v klidné vodě i kilometry (až tři ). Pak mě jednu v moři požahaly medůzy, trochu jsem se topila. Od té doby chci mít dno na dosah.
Děti, hlavně dcera, se vody od malička nebály. Vnoučata tom pokračují. V synově rodině se s dětmi plave tak od půl roku, pak se pokračuje pod oborným dohledem ve školce i škole.
0x
Celkem pozdě, až kolem 13 roku. Měl jsem velký strach z hluboké vody. Jak já nesnášel povinné plavání ve 3 třídě. Shodou okolností jsem u našich na půdě nedávno narazil na svoji gumovou koupací čepici.
Jarda
Všem děkuji. Mě se nelíbilo to, že reportáž vyzněla, že jsme národ leplů co ani neumí plavat od 5ti let a proto je třeba plavání zařadit do osnov od 1tř. Očekávám, že příště zařadí od 1tř. lyžování a jízdu na kole. Nemyslím si, že jsou děti stejné a ty nesportovní z toho budou mít komplex hned v 1tř.
lidus. Ono to je teď ve školách jiné. Aspoň v té, kam chodí vnučka. Teď chodí bruslit. Kdo nechce, nemusí. K ničemu je nenutí.
0x
Na učení plavání mám rozporuplné vzpomínky. Na Dukle 5-ti leté děti házeli do vody, z čehož vznikal strach z vody žádné valné pokroky. Potom na dovolené u moře (které neslo, takže se plavalo snáze) mi rodič slíbil za každé tempo korunu (návazně). Ve spolupráci s jugoslavským kamarádem to pak už byla hračka, byla z toho doma stokoruna a plavání jako ryba včetně skoků do vody, nejdříve jen "ze stran" bazénu. Určitě to bylo před začátkem školní docházky, v 6-ti max. Přimlouvám se za "Učení hrou"..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.