První pusa

Trochu z jiného pohledu: Když jsme sestoupili dolů ze strmé zříceniny hradu Hazmburk, tak jsem spatřila ve křoví na zbytku hradního opevnění cedulku. Trochu jsem k ní přistupovala s obavou, že je na památku někoho, kdo z té skály spadl. Ale bylo to milé zjištění. Na té pamětní desce stálo: NA TOMTO MÍSTĚ JSEM POPRVÉ POLÍBIL SVOJI MAŘENKU. Datum a jméno mi vypadly. Nápis byl docela starý, možná předválečný. Milé, ne?

Říká se, že první pusa je jako první hlt polévky, žádný další již nikdy nebude takový i když polévky bude výborný celý talíř...no, to, co popisujeme, to zřejmě nebyla pusa od toho "pravého", kdo ví, jestli to bylo s vaším souhlasem

Mi se líbil,,ale bylo mi 16let a nevěděla jsem,že se dává taková jazýčková,,,,Teď je to o něčem jiném..

Jsem asi vyjímka, ale za svůj život jsem dostal toho vydatného francouze jenom jednou, vůbec se mi to nezdálo a proto jsem to ani neprovozoval. Ale na první pusu vzpomínám rád, na stráni, na jedné noze a jen tak letmý dotek rtů. Od krásné kočky to bylo jako rána elektrickým proudem, ale příjemná rána, kterou bych chtěl dostávat pořád.

Mně se ty franc. pusy moc nelíbily. A když je od kuřáka nebo si moc nečistí zuby, tak fuj.