1x



Neumím se bavit s lidmi ve fabrice, poradíte?

Od: Datum: 06.01.17 02:19 odpovědí: 22 změna: 09.01.17 18:06
Ahoj,
Pracuji nově ve fabrice, je mi 21 let a jsem těžký samotář a introvert.
U pásu mám spousta lidí kolegů co sprostě pokřikují, hulákají, vtipkujou a baví se spolu. Já nejsem sprostý, nekouřím a hlavně vůbec se s nimi nedokážu bavit. Vždy jsem byl ve škole psychicky šikanován kvůli tomu že moc nemluvím a nedokážu se toho pocitu méněcennosti a ponížení zbavit.
Co mám dělat? Je mi trapně postávat vedle a už mě začali i pomlouvat a to jsem tam 4 dny.
Ano, je třeba navštívit odborníka, ale to se stejnak nevyřeší hned, a já nevím jak to přežiji. Je to hrozný pocit jen stát vedle nich a neříct ani slovo. Ale neraďte mi prosím ať se začnu s nimi bavit. Ty lidé jsou úplně komunikačně jinde a nejde to. Navíc v tom hluku strojů mám i slabý hlas a když se mě někdo zeptá na něco, tak to musím opakovat.
Snad se najde někdo, kdo to měl nebo má stejně. Prostě nejde říct bav se! Mám takový blok, že to nejde!

Neraďte mi prosím ať se s nimi bavím. Nejde to.
Děkuji za rady jak to přežít. Asi co nejdříve odejdu. Mimo to mám od neděle 6 nočních v kuse :(
doplněno 06.01.17 14:43: Děkuji všem za odpovědi

Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: ctenar*
Datum: 06.01.17 03:11

Jsi tam nový, nikoho neznáš a proto se nemáš o čem bavit. Za chvíli si najdeš někoho, s kým se budeš moct bavit. I mluvit dostatečně nahlas přes hluk strojů se naučíš, až tě přestane bavit se pořád opakovat.

Budou tam lidi, se kterými si ani po letech nebudeš mít co říct, protože jsou úplně jiní. Tak to prostě je.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.01.17 03:16

Ahoj, u nas v praci obcas chodi 2 bratri..kazdy v jiny den a taky se vubec s nikym nebavi(delaji ale jen brigadne). Jeden kolega jich nazval "drztlamy". No ale zas jak se to veme..kdyz tam je s nimi nejaka dalsi brigadnice treba a maji si co rict, docela jim to mluvi..kdyz je o cem. Zalezi vetsinou, jaci lide se v tom kolektivu sejdou. U nas je treba jedna smena defakto "normalnich" pohodovych lidi (co se tyce z meho pohledu) a druha smena to jsou vesmes frajirci a chytrolini..vcetne zenskych. Jestli tam mate vice smen, zkus pozadat o prelozeni na jinou smenu..tam by snad mohla byt pro tebe lepsi sorta lidi. To mi jeste pripomelo jednu holku, ktera byla na jedne smene totalne nestastna, mely tam s zenskyma neustale neshody, obcas i brecela a poprosila mistra, at ji da na jinou smenu. Od te doby co ji prelozili, je naprosto spokojena a nemusela si tak treba hledat novou praci. Ono s jednim clovekem, at uz skoro jakykoliv, se nejak vyjit da, ale kdyz je blby kolektiv, je to proste pruser.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: dam®
Datum: 06.01.17 03:19

Znám jednoho muzikanta v kapele a ten si mezi hraním čte, ostatní švitoří a baví se. On si čte, sám v koutku, ale když hraje, je výborný a pro muziku zapálený. Neutíkej, ostatní si přivyknou a začnou tě brát, asi žertíkúm neunikneš, ale to je úděl všech záčátků. Ono, stačí, když jen kývneš hlavou a usměješ se, tím dáš, najevo že o těch lidech víš.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.01.17 03:36
avatar

Souhlasím s předchozím rádcem. Vy se s nimi bavit nechcete, tedy se s nimi nebavte. :) Ovšem nic Vám nebrání se občas usmát atd., když k tomu bude vhodná příležitost.


doplněno 06.01.17 12:25:

Jinak třeba já jsem hodně komunikativní (dobrá, jsem ukecaná až běda:-D), nemám problém se s kýmkoliv seznámit i sama udržovat následný rozhovor (není-li ten člověk proti a máme-li si zjevně co říct). Ovšem pokud se ocitnu mezi lidmi, jaké popisujete (libující si v sprostých řečech a nejapných vtipech, s hrubým chováním), zalezu si někam do koutka a něco si čtu. Komunikaci omezím na naprosté minimum, s tím, že se na ně občas usměju. Je tedy pravda, že mám také (nehledě na výše napsané) určitě introvertní sklony, ale myslím, že ani čistě extravertní člověk si nemusí "sednout" s každým.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.01.17 06:45
avatar

Něco jste mně připomněl. Očividně v tom nejste sám. *smich*

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.01.17 07:10
avatar

Nech to být a oni si zvyknou :)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ria®
Datum: 06.01.17 07:10
avatar

Jak já Vám rozumím.. na druhém stupni šikana - a já přestala naprosto komunikovat se spolužáky a učiteli, strašně jsem se styděla cokoliv říct, abych nedala další podnět pro další posměch, huhňala jsem, bylo to pro mě opravdu strašné, na střední se to zlepšilo, na vysoký se to opět zhoršilo.. Asi až teď konečně mohu říct, že mi příjde, že se toho bloku zbavuji.. Opravdu díky terapeutovi a celkově změnou myšlení.. Ona je jedna věc být, stydlivý, introvert, cítit se trapně, ale druhá to, že člověku strašně záleží na tom, co si o něm druzí myslí.. Pořád vnitřní sebemrskačství, že by se mělo nějak odpověďět, na druhou stranu jak, odpovědět, co říct. Výborná rada je od Lidky, opravdu reagovat jen úsměvem - přinejmenším budete působit pozitivně, můžete si říct, že je vlastně jedno, jestli s někým budete mluvit, nebo nebudete, svět se nezboří.. Obě varianty jsou dobře. Já pokud příjdu do nového kolektivu, hned na začátku při seznamování říkám, že se omlouvám, že mi bude chvíli trvat, než se rozkoukám - prostě moc nekomunikuji a spíš poslouchám.. Obvykle to přijmou všichni dobře. Pokud se umíte ozvat, kdy je potřeba, tak je vlastně vše vpořádku, každé slovo navíc berte jako bonus a úspěch a klidně se za něj nějak odměňte.. Můžu jen povzbudit, že tyto pocity ménenosti, chtít se lidem zalíbit, časem slábnou až najednou zjistíte,, že Vám je vlastně jedno, jestli mluvíte, mlčíte, nebo děláte cokoliv jiného..

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 07.01.17 15:24
avatar

I na vysoké je šikana (mezi studenty)? :( Já jsem se s ní setkala pouze na ZŠ a potom zpočátku na střední. Na VŠ jsem naopak potkala výbornou partu lidí i opravdové přátele.


doplněno 07.01.17 23:28:

Tak to se také může stát, to je pravda... Já jsem byla na ZŠ docela dost introvert – hlavně kvůli neskutečné šikaně; na střední mě to potom tak nějak postupně přecházelo. A na vysoké jsem zjistila, že jsem víc extravert než introvert. Konečně jsem tam našla lidi, kteří měli podobné zájmy a názory jako já, což se mi po předchozích zkušenostech zdálo téměř nereálné.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ria®
Datum: 07.01.17 15:44
avatar

Nenene- to vůbec,šikanu jsem zažila jen na základce,.. spíš se mi na výšce opět zhoršila taková vnitřní bariéra vůči okolí, strach, stydlivost, nové prostředí, noví lidé, nesutálé konzultace, zkoušky, prezentace.. bylo toho na mě jako na nesmělýho introverta moc.. :/ Byl to čistě můj problém, ne, že by mi okolí něco dělalo :)..

Ohodnoceno: 0x
 
Od: foodlover
Datum: 06.01.17 08:58

Tak to tě chápu, mě by se taky nechtělo mluvit přes stroje. No, napadá mě změnit práci, kde to bude klidnější, nějaká kancelář, back office, cokoliv jiného než fabrika. Mám známého ve fabrice, který je schopen napsat, že "objedval řýzek a nechápe, proč ho holki furt nechtěj" Když se kouknu na tvůj písemný projev, je jasné, že tam nezapadneš...Máš na víc. Vážně, zkus změnu.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.01.17 23:05
avatar
Nebojte, já jsem na tom stejně. Byla jsem ve fabrice deset let a tenkrát jsem mela taky těžký začátky, po čase se to samo srovnalo. Po deseti letech jsem dala výpověď a ted jsem v jine fabrice dva měsíce, mám to stejně jak vy, ale říkám si, ze to bude časem dobrý, dejte tomu šanci lidi se s vama nezačnou kamaradit po čtyřech dnech. Časem se to samo podda, lidi v práci jsou přece jen dospelejsi než spolužáci na základce a sikanovat vas urcite nebudou (pokud nejsou hnupi všichni).
Ohodnoceno: 0x
 
Od: petr2345
Datum: 07.01.17 01:50
Děkuji moc za odpovědi a podporu..
Od: ddt
Datum: 07.01.17 09:54

Tak to u nás chodí skoro všude.Místo toho,aby ostatní vzali nového mezi sebe,pomohli mu, tak dělají,že ho nevidí.Jenom mluvka,vtipálek to má jednoduché. Možná zkraje nemusíte nic říkat,jenom nestůjte mimo nich,poslouchejte, usmějte se tomu,co oni říkají. Jestli máte přítelkyni,ať na vás čeká po práci,aby viděli,že nejste sám,to bude taky vaše plus.

5 dní je krátká doba a možná máte i smůlu,že jste přišel mezi oprsklouše.Odejít můžete vždycky.Třeba dělat hlídače na vrátnici,tam budete sám.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: petr2345
Datum: 07.01.17 18:06
Díky. No jo... kdybych byl mluvka, to by bylo fajn. Ješté to zkusím vydržet a uvidím. Přítelkyni bohužel zatím nemám
Datum: 07.01.17 16:22
avatar

To, co popisujete jsem také zažila. Když je člověk slušný, nepije, nekouří, jsou mu nepříjemné vulgární narážky, tak se v kolektivu necítí dobře. Zřejmě máte na víc, jste inteligentní, sečtělý. Není to Vaše skupina na úrovni. Záleží, jestli jsou hrubí, ale přitom za hrubostí skrývají dobré srdce, nebo jsou opravdu tak zkažení.

To prostě vycítíte, jestli Vám tam bude dobře, jestli tam patříte. Pokud ne, tak tam stejně dlouho nevydržíte. Říká se, kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Tedy se přizpůsobit smečce.

Věřte mi, že je plno kolektivů, kde najdete inteligentní, klidné, slušné lidi. Dopručovat odchod Vám nemohu, nevím, jestli nejste z kraje, kde neseženete práci a jste rád, že jste tuto na tři směny sehnal, vzal ji vlastně z nouze. Probrat se nabídkami a zvolit jinou práci musíte sám, podle svého výběru, možností a uvážení. Nenajdete tam někoho, kdo se nezapojuje, je někde odstrčený? S tím navažte kontakt a budete se moci spolu doplňovat a spolupracovat.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: petr2345
Datum: 07.01.17 18:00
Díky za odpověď. Mám maturitu, avšak nedaří se mi nic sehnat v oboru, tak jsem vzal tuto práci. Vzal jsem to i kvůli vzdálenosti od domova. Je to hned ve městě, jinak bych musel dojíždět denně 25 km jednu cestu do nejbližšího města.
Uvidím jak se to vyvrbí, každopádně moc díky. A jinak zatím jsem na nějakého mě podobného člověka nenarazil.
Ano a stále se snažím hledat jinou práci. Netrvám ani na kanceláři, spíš jde o ten kolektiv
Datum: 07.01.17 16:49

Souhlas téměř se všemi výše. Jen doplním, že vy s tím nesjpíš nic nenaděláte (pokud tedy nechcete zobat pilulky, což nedoporučuji). Je to o štěstí na kolektiv. Někde vás budou respektovat takového, jaký jste, jinde ne. Záleží, jestli jsou v kolektivu jedinci, kteří si vlastní mindráky potřebují léčit šikanováním někoho jiného. Asi bych vám doporučil doplnit si vzdělání či odbornost a mít tak větší šanci dostat se ideálně do menšího kolektivu inteligentních lidí, kde máte větší šanci, že budete respektován takový, jaký jste, nebo pracovat úplně samostatně. Inteligentí lidé si zpravidla více váží sami sebe i ostatních (nepaltí to samozřejmě 100% ) .

Další možností je, že se vám podaří si v kolektivu najít podobně introvertního kámoše. Vytvoíte jakýsi "minikolektiv", posílí vás to, zbytek kolektivu to vycítí a nebudete pak tak snadno terčem šikany.


doplněno 07.01.17 18:15:

Pokud si vás dobírají "dobrácky" a nestupňuje se to, je to v pohodě. Pokud to přeroste v nějakou šikanu, kdy se tím začnete třeba trápit a mít špatné spaní, tak už to nemá smysl natahovat. A věřte si respektujte víc sám sebe. Buďte v něšem dobrý. Síla ducha je to, co ostatní vycítí a případnou slabost snadno zneužijí. Na to, aby ve vás agresor rozpoznal potencionální oběť (shrbená záda, uhýbavý pohled, zvýšený tón nejsitého hlasu) mu stačí jen pár sekund.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: petr2345
Datum: 07.01.17 18:03
Děkuji za odpověď. Ještě to tam zkusím vydržet a uvidím jestli se to zlepší nebo zhorší

 

Od: ddt
Datum: 07.01.17 18:48

To je fakt škoda,jste inteligentní,studovaný,slušný a musíte dělat u nějakého pásu.Nevím,odkud jste,co dostat se do Prahy,tam byste možná něco našel v oboru,že by jste dělal něco lepšího,dostal se mezi lepší kolektiv. No ozvěte se někdy,jak vám to vše dopadlo.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: petr2345
Datum: 09.01.17 18:06
Děkuji. Bohužel Praha daleko- 100 km.
Teď jsem byl na noční, a dali mi tu nejhorší práci, co nikdo nechtěl dělat. Stříkání chemikálií, strašný zápach a vyfasujete jen papírovou roušku, přes kterou to stejnak smrdí.
Opravdu si musím najít něco jiného
Datum: 07.01.17 21:14
avatar

Taky jsem musela kdysi pracovat 2 roky v podobné práci a společnosti. Vyřešila jsem to po svém, vytypovala jsem si postupně asi 3 nejinteligentnější lidi, na které jsem se obracela a se kterými jsem pak přirozeně udržovala i přátelský kontakt (vždycky se najde mezi voly někdo, kdo je na tom líp). Další lidi jsem už k ničemu nepotřebovala. Ale neměla jsem Váš problém s komunikací. Snažte se je nedráždit, časem si zvyknou, že toho moc nenamluvíte, jen se snažte občas usmát, někomu něco podat atp., aby pochopili, že z Vaší strany nejde o přezíravost a aroganci, jen jste introvert.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: nikc®
Datum: 07.01.17 21:33

Já se taky bavit s hodně lidmi neumím a málokomu sedím. Neumím si představit, že bych dělala v malém kolektivu. A to jsem v minulosti dělala. Naštěstí jsme smíšený kolektiv. Mít samé baby v kolektivu, to by byl konec. 6 nočních za sebou je síla. To máte snad výjimečně, ne?


doplněno 07.01.17 21:52:

A lidé se mění, tak jako kolektiv. Kdo se choval přátelsky a mile před měsícem, chová se teď agresivně a povýšeně. Povýšení lidi mění. Pozoruju to v práci. A bohužel ne k lepšímu. Vztahy se mění. I když sympatie nebo nesympatie moc ne. Třeba tam přijde kolega, se kterým si budete rozumět nebo se začnete bavit s někým, se kterým dříve ne.


doplněno 07.01.17 23:04:

Velký kolektiv taky není žádná výhra. Lepší je malý kolektiv, ale dobrý. Ve velkém kolektivu se s přáteli málo vidíte a dochází k nedorozumění a nemožnost si to vyříkat. V malém to jde.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2017 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.